Pád Fénixe (5) - Kult černé madony, část třetí

             Hovoříme-li o problematice křížových výprav do oblasti Jeruzaléma a vůbec do oblasti současného blízkého východu je třeba upozornit na aktivity jedné velmi podivné organizace, která se jmenuje "Rex Deus". Jisté indicie naznačují, že právě tato organizace věděla velmi mnoho o okolnostech smrti Ježíše, o tom na kterém místě a jakým způsobem byly uložené jeho ostatky. Jistě měla také přehled o dalších skutečnostech, které s výše uvedenou problematikou nějakým způsobem souvisí. Celá řada historických materiálů poukazuje na fakt velmi těsného spojení papeže Urbana II. právě s "Rex Deus". Vezmeme-li v potaz, že kolem roku 1095 žilo na evropské půdě poměrně velké množství potomků pokrevní linie Davidovi a Aronovi je více než jasné, že tito lidé měli zájem o vyzdvižení jistých artefaktů nutně souvisejících s Ježíšem. Víme také, že skupina "Rex Deus" měla své vlastní zástupce ve všech křížových výpravách vedených do "Svaté země". A jejich přítomnost na tomto poli aktivit je více než logická.

       V roce 1114 po dohodě s tehdejším vladařem (Král Jeruzaléma) a (člen Rex Deus) Baldwinem I., měla být vyslána do prostředí jmenovaného města malá skupinka rytířů jež měla na místě provádět jakési nám blíže nespecifikované průzkumné kopání. Oficiálně mělo těchto devět rytířů chránit poutníky do Svaté země před loupeživými výpady místních potulných živlů. I pro průměrně inteligentního čtenáře musí být zřejmé, že ochranná aktivita devíti rytířů musela mít zcela zanedbatelnou efektivitu. Ovšem ještě dříve než se celá akce pořádně rozjela dochází k úmrtí krále Baldwina I. (v roce 1118 ve věku šedesáti let). Poté byl ve velkém spěchu korunován na jeho místo jeho bratranec. Takže na scénu vstupuje král Baldwin II. během několika následujících týdnů se v bývalých Herodesových stájích ubytuje devět francouzských křížáků. Jejich mise s tajuplným posláním právě začíná?..

      Ve skutečně pozoruhodném díle "Behold a Pale Horse" autor William Cooper naznačuje, že skutečný a pozoruhodný poklad skrytý v blízkosti tehdejšího Šalamounova chrámu není spojen až tak a klasickými fyzickými artefakty jako spíše s přímými ostatky Ježíše Krista.

      (Na tomto místě bych chtěl čtenáře upozornit na fakt, že Cooper byl dlouholetým významným agentem amerických tajných služeb, který posléze zběhl a proslavil se jako neúnavný bojovník za odhalením Pravdy, kterou právě tyto služby před lidmi skrývají na pokyn jejich řídících složek a skrytých elitářských planetárních fenoménu. V devadesátých letech 20. stol. byl William Cooper během přestřelky zastřelen policejními agenty. Pozn. J.Ch.).

      V jednom rozhovoru se Cooper měl vyjádřit v tom smyslu, že ví kde přesně jsou ostatky Ježíše skryté. Ve výše citované knize sám uvádí:

      "Jedním z největších tajemství věků je skutečná povaha toho co je lidské společnosti známé pod pojmem "Svatý Gral" a s tím spojený fakt, zda Ježíš byl skutečně ukřižován, či zda přežil a zda měl své přímé pokrevní potomky. Mnoho mýtů obklopuje Templářské Rytíře a právě proto je třeba si uvědomit, že velká většina těchto mýtů je vybudována na pevném a zdravém základu skutečnosti. Pakliže jsou moje informace pravdivé (vzhledem k charakteru zdrojů o tom nepochybuji), pak soudobí transformovaní Templářští Rytíři jsou formování v systému Řádu Illuminátů .

      Podle mých informací je režie existence a vývoje tzv. "Nového Světového Pořádku" nad planetárního charakteru a je daleko více esoteričtějšího a transcendentního charakteru než si je kdokoliv z nás vůbec uvědomit. Postačí si provést globálnější analýzu zájmů, potřeb a mechanismu jistých aktivit všech známějších světových vládců a vůdců. Na tomto místě bych chtěl poznamenat jednu důležitou pravdu. Největší tajemství jsou tak, která nám leží každý den na očích, ale díky jistého charakteru uvažování nejsme ve svém vědomí schopni spojit "bod A s bodem B" a tak vidíme cosi co je ve skutečnosti zcela něčím jiným. Zkuste prosím o této mé větě více přemýšlet. Jistě pak přijdete na to co jsem měl konkrétně na mysli".

      Templářskými Rytíři bylo v průběhu 11. stol. n.l. v Jeruzálémě ustanoveno "Převorství Sion" právě pro účely přísného střežení přetrvávající památky Ježíšovi. Převorství Sion byl ve své podstatě mnišský řád ustanovený na hoře Sion v Jeruzalémě. Nitky režie těchto aktivit vedou k jistým velkým rodinám, které reprezentují pokrevní potomstvo Ježíšovo tzv. "Domu Davidova". Dnes je více jak jisté, že právě toto Převorství Sion vlastní pozůstatky včetně dalších důležitých relikvií spojených s životem Ježíše. Nechme ovšem zase chvíli citovat Williama Coopera (Behold a Pale Horse, str. 518):

      "Žasnu, ano doslova žasnu nad autory publikace "Svatá Krev a Svatý Grál" (Michael Baigent, Henry Lincoln a Richard Leigh), vlastně ně, žasnu přímo nad jejich neschopností složit hádanku týkající onoho monumentálního pokladu, který by měl být schován někde ve Francii a střežen Převorstvím Sion. Na tomto místě si je třeba uvědomit hned několik velmi podstatných skutečností. Celý život Ježíše je opředen tajemstvím. Pokud vím nezanechal po sobě žádný osobně psaný text. Informace předával zásadně ústně a hádejte proč? Vše je energie a tudíž vibrace. Život každého z nás je jeden velký a unikátní program. To čemu říkáme kreativita čili tvořivost je v podstatě programování. Již po dlouhé věky se ví, že nejefektivnější ukotvení programu probíhá na tzv. sonické čili akustické bázi a tou je pochopitelně i mluvené slovo přičemž od nepaměti v prostředí jistých společenství se z generace po generaci předávaly o používání jistých slovních velmi specifických výrazů s ohromujícím účinkem na prostředí (viz. informace soudobých objevech ruských vědců na poli sonického programování DNA, Technika Lorean a další, pozn. J.CH.). Specifickým prostředkem programování je pak gestikulace (viz. informace v rámci seriálu "Kodex Magica").

      Proč ne všechny tyto skutečnosti s takovým důrazem poukazuji? Protože existující a přísně střežené artefakty, které jsou součástí onoho velkého tajuplného pokladu jsou dle mého soudu unikátním způsobem spojené přímo s morfickým polem Ježíše, a uvědomme si prosím v této souvislosti, že v těchto oblastech energie časové hledisko minulosti neplatí. Znamená to, že zde platí věčná přítomnost a tudíž?.. i zcela logické tvrzení o věčném životě Ježíše v souladu s aspektem nesmrtelnosti pod režii přetrvávající věčné přítomnosti.  A tak ještě jinak.

      Představte si, že máte sklad předmětů (energetických nástrojů) které tvoří např. část roucha, části kříže na kterém  měl být Ježíš ukřižován a části kostí v současné době již nefunkčního biologického těla Ježíše. Tyto prvky jsou přirozenou velmi vysokou molekulární frekvencí a jsou živené přímo žijícím a věčně jsoucím energo informačním polem nehmotné povahy, které je součástí egregorické matrice výše uvedeného jedince. Tyto předměty jsou schopné realizovat za pomoci zákonů transformace neuvěřitelné věci a poskytují tak ohromující moc jejímu vlastníku.

      Na místě je tedy ještě jedna asi nejdůležitější otázka: "Kdo je vlastníkem těchto artefaktů". Hádejte, můžete třikrát. Napovím vám, že je to Ten kdo má v současné době největší světovou moc - a je to pochopitelné a veskrze logické??".

       Podle celé řady indicií lze usuzovat na jednu velmi zajímavou skutečnost. Je jím oblast v okolí zámku Rennes le Chateau. Právě zde měl být po velmi dlouhou dobu výše uvedený poklad skrytý před zraky nepřátel a veřejnosti vůbec. Sem měl být převezen za pohnutých dob vlády francouzského krále Filipa Sličného. Těsně před vypuknutím II. světové války byl prý převezen na jiné nám doposud neznámé místo.

      V tomto ohledu jsou zajímavé hned dvě věci. Za prvé: ukazuje se, že Hitler musel mít velmi dobré a kvalitní informace o povaze, účelu a anatomii toho co bylo po věky věků tak přísně střeženo přičemž jeho vehementní tažení do Francie sic bylo motivováno celou řadou aspektů, mohlo být ovlivněno i z této strany. Za druhé: na pozemcích zámku Rennes le Chateau byla opakovaně naměřena velmi vysoká frekvence cizorodých subtilních energetických emisí, které se doposud nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Může to všechno nějakým skrytým způsobem souviset s předmětem toho o čem je tu řeč? Jsem osobně pevně přesvědčen, že ano.

      Ale půjdeme ještě dál. Mám k dispozici materiály které naznačují, že doposud se přímo na zámku Rennes le Chateau nachází konkrétní a velmi dobře zadokumentované informace o tom, že ukřižování Ježíše se prostě nekonalo, a že tento muž byl živ a poměrně zdráv ještě v roce 45 n.l. Tyto písemné skutečnosti jsou odkazem jednoho velmi podivuhodného člověka. Je jím anglikánský kněz Alfréd Leslie Lilley, který zemřel v roce 1940. Tento člověk byl mimo mnoho jiných funkcí i výkonným církevním agentem modemistického katolického hnutí jehož centrum mělo napojení na St. Sulpice. Další skutečnosti vázané na tohoto jedince uvedu v následujících reportážích.

      Pojďme se ale vrátit přímo k problematice "černé madony". Nikdo doposud nedokázal uspokojivě vysvětlit proč vracející  se křižáci ze svých válečných výprav byli obtěžkání takovým množstvím sošek zobrazující panu v černé barvě. Mimochodem s černou madonou je spojeno neuvěřitelné množství legend a příběhů. Je zajímavé, že její kult přetrvává do dnešních čas právě těch oblastech a regionech kde byli aktivní Templářští Rytíři, katarská kultura a kde velmi dlouhou dobu v podobě filozofického pojetí přetrvával gnosticismus. Černá madona je také velmi pevně spjata s evolučním příběhem a vzestupem rodů Merovingian.

       Pomalinku krůček za krůčkem se přibližujeme k velikému tajemství. Lidská historie ve svém lůně skrývá mnoha tajemství. Proto je třeba neúnavně stále dokola klást zatím nezodpovězené otázky. Víme totiž, že v přesně stanovený čas odpověď sama přijde. Ba osobně bych řekl: je již na cestě, je již velmi blízko, již prakticky klepe na dveře našeho Vědomí. Ale jsme připraveni na její přijetí? Na tuto otázku je velmi těžko nějak konkrétně odpovědět. Nevíme ani zda jde o individuální či kolektivní normu. Nezbývá nám tedy než pevně věřit a doufat?..

-pokračování-