Ozvěny dne: Čeká Prahu opět dopravní kolaps? ---------------------Petr Hájek, aneb tajemný muž na Hradě -------------- Ví náš prezident něco o čem bychom měli vědět všichni? --------------- Člověk jako dravec

Jistě. Snažím se pochopit, že situace v tomto podniku je asi skutečně katastrofální. Lidé chtějí pouze to, na co mají nárok a svým způsobem i právo. Můžeme se na ně zlobit? Možná, že v budoucnosti budou tyto aktivity stále častější. Prostě duch doby, které jsme součástí. Ano, chystal jsem se do Prahy……

Když jsem se dotkl našeho hlavního města, dovolil bych si v něm ještě chvíli setrvat. Svého času jsem četl jsem knihu od člověka, který mne zaujal svými velmi odvážnými a v mnohém alternativními názory. O kom mluvím? O panu Petru Hájkovi, který je jedním z dlouholetých poradců prezidenta Václava Klause.

Podle některých sdělovacích prostředků prý „prezidentův muž“ opět provokoval. Tentokrát v rozhovoru, který ve středu uvedla TV Prima. Možná, že jsou slova a názory pana Hájka a potažmo i prezidenta Klause pro někoho provokující, ale zároveň (alespoň tak tomu u mne je) vedou k hlubokému zamyšlení.

V podstatě vše se točí kolem otázky, zda jsme podepsáním Lisabonské smlouvy ztratili suverenitu, či nikoliv. Co myslíte? Zde nemá smysl rozumovat, zkuste si to bez předsudků a podjatosti procítit. Jaký u toho máte pocit?

Zažili jste někdy situaci, že jste u nějakého svého blízkého člověka, nebo obecně známé osobnosti změnili svůj názor zcela o 180 stupňů? Nevím, ale možná, že se vám to v kontextu s Lisabonskou smlouvou stalo právě u našeho pana prezidenta.

A je jedno, kam se váš názor otočil. Zda do toho pozitiva, nebo negativa. Zdá se, že prezident Klaus je člověk skrývající mnohá překvapení. Myslím, že ani ne tak svými názory, jako spíše svým vnitřním rozměrem, kvalitou svého individuálního bytí.

Jak se zdá, právě toto mnohé dráždí. Nehovořím pouze o nás Češích, ale především o reakcích přicházející ze zahraničí. Konečně jsme se o tom mohli přesvědčit poměrně nedávno. Mám na mysli situaci, kdy Klaus ve Washingtonu svým osobitým způsobem zkritizoval výrok dámy Angely Merkelové, která asi dost nešikovně uvedla, že ochrana před globálním oteplováním je v podstatě to samé jako stržení „berlínské zdi“. Je mi jasné, že pro intelektuála Václava Klause to bylo jako „nahození na smeč“.

Všichni také velmi dobře víme o tom, že náš prezident není žádným zastáncem tradiční názorové koncepce ohledně globálního oteplování. Ovšem tuto tezi by stálo za to dostatečně upřesnit. Jde o to, že Klaus v podstatě ducha jeho výroků netvrdí, že ke globálnímu oteplování nedochází, nýbrž tvrdí, že primárně za tímto trendem nestojí samotná činnost lidské civilizace. Pakliže ne, pak ale co?

Uvážím-li, jakými poradci se prezident obklopuje, viz již zmíněný Petr Hájek, který alternativní filozofií rozhodně nestrádá, je již krok k přesvědčení, že Václav Klaus o mnohých věcech ví mnohem víc, než my z řad „prostého obyvatelstva“. Možná, že ví něco, co se svou podstatou dotýká nás všech. Možná, že nechce lhát. A možná, že také dost dobře nemůže mluvit tak, jak by chtěl. A možná.....

V duchu těchto hlubokých fundamentálních otázek se jeví hodně úsměvně informace o tom, že se nejvyšší hora Evropy – Mont Blanc oproti původnímu měření před dvěma lety mrskla o celých 45 centimetrů. No milí odborníci v oblasti zeměměřičství a geodesii vaše starosti na naši hlavu. Jen nevím, co se stane, až za dva roky zjistíme, že tato hora zase naopak vyrostla o neuvěřitelných 50 centimetrů směrem nahoru.

Hory sice jen tak sami od sebe samozřejmě nerostou, zato ekonomický depozit farmaceutického průmyslu zcela určitě. Na panice kolem prasečí chřipky v těchto chvílích nevydělávají již jen farmaceutické firmy, ale překupníci a další "byznys společnosti" navázané na aktuální trend. Nejdříve jsem tomu nechtěl věřit, ale záhy jsem se na vlastní oči přesvědčil, že roušky, nebo „speciální sady na testování prasečí chřipky“ lze běžně zakoupit i na internetu. Že je to všechno podfuk, netřeba vysvětlovat. Prostě chřipka je dnes celosvětový hit.

Tristní na celé věci je skutečnost, že člověk se tímto chováním zase o krok přiblížil archetypu „dravce“. Vydělávat ne neštěstí a bolesti druhých je nejen nemorální, ale velmi varovným signálem, že něco „špatného je ve státě Dánském“.

Navíc nejde až tak o to jak dlouho tento varovný zvonek zvoní, ale jak dlouho ještě zvonit bude……