OXFORDSKÁ ZPRÁVA ŘÍKÁ: "AŽ 10 000 LIDÍ BY ZAHYNULO V DŮSLEDKU POUŽITÍ ATOMOVÝCH ZBRANÍ"

       Hlavní  americký útok na Irán by v důsledku použití nukleárních zbraní způsobil ztrátu více jak 10 000 lidských životů a vedl by k válce na středních východě. Stovky vědců a technických odborníků včetně tzv. "Oxfordské výzkumné skupiny" se ba tomto zjištění shodují. Poslední indicie také naznačují, že stratégové z Pentagonu se intenzivně připravují na tzv. "poslední možnost" pokud diplomacie zcela selže. Zpráva také naznačuje, že Američané mají již zcela jasno v tom na jaké cíle budou útočit. Oxfordská zpráva také naznačuje, že by Britanie mohla být vtažená do konfliktu pakliže by předseda vlády umožnil americkým B2 bombardérům, které mohou nést až 40 000 liber bomb, používat vojenské základny Faiford Glos na ostrově v indickém oceánu základnu Diego Garcii.

       Útok na Irán by tedy s největší pravděpodobností vrátil iránský zbrojní program o 10 let do minulosti, ale již za měsíc od počátku útoku na Irán by se situace změnila v "extrémně nebezpečný konflikt", říká prof Paul Rogers, který je také autorem zprávy z Oxfordu. Útok na Irán by se změnil dlouhodobý konflikt do kterého by byl zatažen i Izrael a Libanon a samozřejmě i další státy v oblasti Zálivu.

       Zřejmě více jak 100 amerických bombardérů ze základen v Perském Zálivu by se zúčastnilo obrovského překvapivého leteckého útoku na dvacet klíčových nukleárních a vojenských zařízení.Pakliže by cílem byl i nukleární reaktor u Bushehru, který by měl být naplno spuštěn tento rok, mohl by se radioaktivní mrak rozšířit po celém Perském Zálivu. Iránské malé námořnictvo by zřejmě v této oblasti nemělo šanci, ale zřejmě by se soustředilo na devastaci ropných zařízení.

      Pan Rogers, profesor mírových studií  na Univerzitě v Bradfordu sděluje, že americká vojenská akce by s největší pravděpodobností velmi sjednotila protiamerické nepřátelství v islámském světě. Zpráva naznačuje, že pozemní ofenzíva v Iránu by nebyla proveditelná, jelikož by to vyžadovalo přítomnost přinejmenším 100 000 amerických vojáků (v současné době je již přes 130 000 amerických vojáků dislokovaných v Iráku a zhruba 18 000 amerických vojáků se stále nachází v Afghánistánu).

        V závěru zpráva jednoznačně hovoří v tom smyslu, že "vojenská odezva na současnou krizi v oblasti Iránu" by byla velmi nebezpečnou volbou přičemž musí být hledána alternativní způsoby jak tuto situaci řešit. Oxfordsaká skupina vědců podobným způsobem reagovala v době před invazí do Iráku, kde upozorňovala na fakt, že vládní systém Sadama Husseina bude sice rychle přemožen, ale následně se země stane semeništěm vzpoury proti okupaci ( a k této situaci skutečně došlo).