OSLEPEN SVĚTLEM

Luiz Ticchetti   Thiago

Luiz Ticchetti Thiago

autor

26.03.2020 Ufo

Oslepen světlem

Zástupce národní brazilské pobočky MUFON Thiago Luiz Ticchetti popisuje hluboce znepokojivé dopady setkání s UFO v roce 1976. Na úsvitu,  3.dubna 1976, došlo k jedné z nejvýznamnějších a nejproblematičtějších událostí v dějinách brazilské ufologie.  Toho dne bylo několik obyvatel města Quixadá, Ceará, svědkem objevení se neidentifikovaného létajícího objektu nad městem. Pro jednoho z těch svědku znamenal tento případ mnohem víc, než jenom jednoduché pozorování UFO, které jsou v této oblasti běžné. U jednoho svědka to přineslo radikální změnu. Před pozorováním byl v dokonalé zdravotné kondici, ale poté ho sklátila nemoc, kterou nedovedli diagnostikovat. Události toho dne začaly kolem 4.30 ráno, kdy brazilská armáda cvičila na venkovním cvičišti se zbraněmi. Ti, kdo se cvičení zúčastnili, s ohromením zírali, když se z ničeho nic objevil velký létající disk. Disk byl zcela potichu a vysílal intenzivní jasné světlo. Vojenský personál se domníval, že UFO je nějaké zařízení, které vystřelila nedaleká vojenská instalace.

V téže době, kdy viděli UFO vojáci, se v jiné části města farmář, který se jmenoval  Luis Barroso Fernandes, chystal cestovat na místo, nacházející se několik kilometrů za městem. Vzal mapu, sednul na osla s vozíkem, rozloučil se se ženou a vydal se na cestu. Když vyrazil, zrovna začínalo svítat, ale byla ještě tma. Když urazil několik kilometrů, zaslechl Fernandes bzučivý zvuk, jako roj včel. Rozhlédl se, ale nic neviděl, tak pokračoval v cestě. Najednou se nad ním objevil neidentifikovaný létající objekt, velký cca. tři metry v průměru. Vyplašil se, zatahal za opratě a zastavil, aby se podíval na podivné zařízení, které teď pomalu před ním, ve vzdálenosti cca. třicet metrů, usedalo. V tu chvíli zvíře couvlo, viditelně vyděšené přítomností objektu. Najednou zařízení vyslalo paprsek světla, který se dotkl jak zvířete, tak i Luise. Luis byl okamžitě paralyzován. Nyní se na UFO otevřely dveře a z něj vyšly dvě malé bytosti. Jedna z nich držela objekt, podobný reflektoru, kterým mířila a vysílala světelný paprsek, který  zasáhl Luise Fernandese do obličeje. Na to Fernandes okamžitě pozbyl vědomí a když se probral, uvědomil si, že je kus vzdálený od místa, kde osel a vozík zastavily. Cítil se malátný, třásl se a v obličeji cítil pálení. Také se mu těžko dýchalo a měl silné bolesti hlavy. Všiml si, že kůže na straně jeho levé ruky je zarudlá. Snažil se vstát a  rozjet se i s vozíkem.

Krátce nato jel kolem kovboj a ten si uvědomil, že Luisi Fernandesovi není dobře a zeptal se ho, co se stalo. Luis požádal kovboje, aby ho odvezl domů a když tam dorazil, vyprávěl o svém neobyčejném zážitku. Protože se stále cítil nemocný, požádal ženu, aby ho vzala k doktoru Dr. Antônio Moreira Magalhãesovi, jednomu z nejváženějších lékařů ve městě, aby se na něj podíval. Dr. Magalhães pozorně poslouchal jeho vyprávění a i když tehdy nevěřil v létající talíře, pomyslel si, že se farmáři, kterého si každý, kdo ho znal, vážil, muselo stát něco vážného. Doktor si vše poznamenal do svých záznamů a předepsal Luisovi antialergické léky, utlumující prostředky a také absolutní klid. Když se Luis vrátil domů, stále se cítil nemocný a v celém těle měl velké bolesti. Hodně ho pálily oči a levá strana těla byla stále zarudlá. To, co vyprávěl, se rozšířilo po městě a do jeho domu zašlo několik lidí, aby si jeho příběh vyslechli z první ruky.

Dr. Magalhães vyšetřuje Luise Fernandese

Historka o jeho setkání se nějak dostala do hlavního města státu, Fortalezzy, kde událost zveřejnily místní rozhlasové stanice a noviny. Následkem toho odjeli do města ufologové z Výzkumného střediska UFO ve Fortaleze, aby událost prozkoumali. Badatelé našli usouženého Luise Fernandese, který se snažil vyhýbat rozhovorům a fotografům a všechny žádal, aby na případ zapomněli. Fernandesova rodina, i když byla situací otrávena, se chovala k zvědavým badatelům slušně a uctivě. Po nějaké době příběh vyšuměl a Luisův život se zdánlivě vrátil k normálu. Nicméně, jeho život už nikdy nebyl stejný. Několik dnů po setkání mu zešedivěly vlasy. Necítil se dobře a měl výpadky paměti, proto si o něj rodina dělala velké starosti, a tak ho opět vzali k dr. Magalhãesovi. Doktor zodpověděl na všechny jejich otázky, jak nejlépe dovedl, ale nebylo to nic platné. V dalších dnech se příznaky zhoršily, což zkušeného lékaře překvapilo a proto odkázal pacienta do hlavního města, Fortalezy, kde se mu mohlo dostat lepší péče. V lékařské zprávě uvedl prohlášení Luisa Fernandese, kdy doslova napsal, že „byl unesen létajícím talířem“.

Život Luise Barroso Fernandese
nebyl po setkání s UFO stejný
a jeho zdraví se postupně
zhoršovalo. Lékaři jeho chorobu
nikdy úspěšně nediagnostikovali.

Ve Fortaleze Luise prohlédli lékaři José Pelegrino Alves a Glaubo Lobo, což byli specialisté v neurologii a psychiatrii. Když si přečetl lékařský záznam, zkritizovali Luisovo prohlášení a také lékaře Magalaensa, že jeho historce uvěřil a  to, co se stalo, přisoudili psychiatrickému problému. V dalším období lékaři nezjistili přesnou diagnózu a vrátili Luise domů, aniž jeho zdravotní problémy vyřešili. Jenom mu řekli, aby si odpočinul a nepracoval, dokud mu nebude líp. Když mu bylo stále hůř, rozhodli se jeho příbuzní hospitalizovat ho v psychiatrické nemocnici ve Fortaleze, nacházející se na  třídě Bezerra de Menezes na předměstí São Geraldo,  kde se na něj podívalo šestnáct specialistů, ale ani jednomu se nepodařilo určit přesnou diagnózu. Výzkumné středisko UFO sledovalo drama rodiny a zhoršování se zdravotního stavu Luise. Ufologové ze skupiny se ptali lidí, spojených s případem,  a snažili se provést regresní hypnózu. V té době tam byli dva lidé, kteří takovou proceduru mohli provést: jezuitský kněz, který odmítl hypnotizovat člověka, jenž byl v kontaktu s létajícím talířem  a zubař, který  žádal za to vysokou cenu, kterou si skupina nemohla dovolit. Proto Luis Fernandes regresní hypnózu nepodstoupil.

Dr. Magalhães  také začal sledovat Luisův zdravotní stav a pomáhal mu, jak dovedl. Lékař tedy mohl sledovat jeho zhoršující se zdravotní a psychický stav. Došlo k dalším pokusům o vyjasnění a určení diagnózy jeho podivné nemoci, aniž bylo dosaženo nějakých výsledků. Různé klinické testy, elektroencefalogramy, testy moči, glukózy a cholesterolu – to vše prokázalo, že jeho zdraví je výborné, kromě abnormálního obrázku skenu mozku. Nejlepší možná diagnóza byla, že se u Fernandese ukázalo nevratné mentální zhoršení. Nakonec se začal chovat jako dítě a ke konci života, v roce 1993, dokázal říct pouze tři slova: “mami”, “dej” a „strach“. To poslední slovo řekl vždy, když někdo fotografoval s bleskem, což byl zřejmě nějaký typ traumatu, spojeného s intenzivním světlem. Luis Barroso Fernandes zemřel 1. dubna 1993. V době jeho smrti v roce 1993, byla jeho pokožka jemná jako u miminka. Kromě fyziologických jevů, které u něj byly pozorovány, tam byly další přímá i nepřímá potvrzení jeho tvrzení: Oslík, který toho rána táhl vozík, vypadal po události také zmateně. Několik dnů nejedl, ale za krátkou dobu se zotavil. Podle výzkumů, provedených Ufologickou společností, viděli přítomnost UFO na obloze i další lidé. Nevýznamnější pozorování se týkalo dvou lidí: studentky  Franciscy Rosete da Silva, 23 let a jejího bratra Antônia Leudo da Silva, 12 let.

Oba navštěvovali státní gymnázium v Quixadá. Krátce poté, co odešli z domova, viděli v lese velmi intenzivní plovoucí světlo. Ze světla vystřelil světelný paprsek a zasáhl Franciscu do tváře. Protože se oba cítili malátní, rozhodli se vrátit domů. Antonio držel sestru za ruku, ale u vchodových dveří omdlela, zatímco její otec a bratr zůstali stát v ohromení. Její otec, Antônio Fernandes da Silva, ji vzal do nemocnice, kde ji ošetřil pracovník pohotovosti.  Ten zjistil, že Francisca má oteklé oči a na těle několik škrábanců a také různé oděrky, způsobené rostlinami. Podle Dr. Laércio de Castra, tehdejšího ředitele nemocnice, byla Francisca “velmi nervózní, její oči byly strnulé, jakby je zasáhlo velké horko“. Bratr Franciscy, Antônio, neměl žádná zranění ani škrábance. Nicméně vykazoval psychologický traumatický problém, který byl důsledkem zážitku. “To, co jsem viděl, nechci vidět znovu. Nebylo to letadlo, nebyl to vrtulník, ani nic podobného; bylo to divné a hrozivé“. Další případ se týkal rozhlasového komentátora José Sinvala, hlasatele v Monolitos, který pozoroval kulatý objekt s mnohobarevnými světly kolem, jak klouže podél ranveje na letišti  v Quixadá. Gonçalo Costa a João Rosa de Almeida pozorovali podobný objekt mezi městy Quixadá a Jaburu. Kontakty s UFO nejsou výjimečné, ale když dotyčné UFO na vás vystřelí paprsek světla a světlo vás zasáhne do tváře, to je velmi vzácné. To se stalo Luisi Barroso Fernandesovi. Nemoc, která se objevila okamžitě po tom setkání je podivná, to přinejmenším a nepovedlo se ji diagnostikovat žádnému z mnoha lékařů. Zapříčinil tento světelný paprsek jeho nemoc a nakonec jeho smrt? Asi se to nikdy nedovíme, ale nepochybně je to jedno z nejpodivnějších a nejmimořádnějších blízkých setkání, jaká byla zaznamenána.