OPERACE "RATIONEM INTER RESILIUNT" (8)

Los Alamos

Výběr lokality "Národní laboratoře Los Alamos" poblíž Santa Fe v Novém Mexiku, jako místa, kde by mohl být ubytován nalezený živý mimozemšťan z místě havárie v Coroně, se na první pohled zdál poněkud podivný a nevhodný. V době havárie v Roswellu, v červenci 1947, necelé 2 roky poté, co byly na Japonsko shozeny dvě atomové bomby, a pouhé 4 roky po jejím založení, byla laboratoř v Los Alamos stále poněkud primitivního formátu.

Původní areál „Los Alamos Ranch School“ v podobě soukromé školy pro chlapce, kteří si chtěli užívat života na venkově, si původně pro své účely vybral J. Robert Oppenheimer, ředitel "Projektu Manhattan". Nákup tehdy schválil generál Leslie Groves. Areál a přilehlý pozemek v listopadu 1942 zabavila armáda za účelem vývoje atomové bomby. To znamená, že transfer byl oficiálně posvěcen vládou, tak aby mohl být majetek získán pro vojenské účely. Aby mohli chlapci dokončit podzimní semestr, souhlasil tehdejší  ministr války Henry Stimson, že převzetí majetku proběhne až 8. února 1943. Během války v něm pracovali především teoretičtí fyzici na vysoké úrovni z několika různých zemí.

Bezprostředně po válce, na podzim roku 1945, byly vědecké hodnosti výrazně sníženy, protože hlavní jaderní vědci se vrátili na akademickou půdu a podnikové poradenství a pracovníci na nižší úrovni odešli, aby dosáhli vyšších stupňů. Oppenheimer rezignoval několik týdnů poté, co skončila válka, aby se stal ředitelem „Institutu pro pokročilé studium“ v ​​Princetonu, a Norris Bradbury následoval jej jako ředitel v říjnu 1945. Na jaře 1946 zůstalo jen 1200 zaměstnanců, protože Bradbury se snažil definovat novou civilní role laboratoře v poválečném světě, nyní úzce spolupracující s rodící se "Komisí pro atomovou energii". Výhradním zaměřením laboratoře v nové éře však i nadále byl vývoj atomových zbraní.

Podle webu „Los Alamos“ bylo do konce 40. let  zajištěno financování přestavby hlavní technické oblasti a zlepšení