ODHALTE SE MNOU TAJEMSTVÍ GLOBÁLNÍHO FINANČNÍHO A BANKOVNÍHO KORPORÁTU (13)

Paul Warburg byl jako technicky nejzdatnější z přítomných pověřen vypracováním vlastního návrhu plánu. Jeho práci pak projednávali a kontrolovali ostatní členové skupiny. Senátor Nelson Aldrich byl přítomen, aby zajistil, že hotový plán bude vypadat v podobě, která zaručí jeho schválení Kongresem, a ostatní bankéři byli přítomni, aby do hotového návrhu sestaveného během jednorázového pobytu zahrnuli všechny detaily, které budou potřeba k tomu, aby měli jistotu, že dostanou svůj podíl všeho, co také chtěli. Dobře věděli, že po návratu do New Yorku už nebudou mít příležitost svůj plán přepracovat a nemohli doufat, že při druhé cestě na ostrov Jekyll dosáhnou takového utajení akce.

Skupina z ostrova Jekyll zůstala v klubu celých devět dní a zuřivě pracovala na dokončení svého špinavého úkolu. Navzdory společným zájmům přítomných neprobíhala práce bez třenic. Senátor Aldrich, panovačná povaha, se stal samozvaným vůdcem skupiny a nedokázal se zdržet toho, aby ostatním rozkazoval. Aldrich se také cítil poněkud nepatřičně jako jediný člen skupiny, který nebyl profesionálním bankéřem. Během své kariéry se těšil značným bankovním zájmům, ale pouze jako jednotlivec, který profitoval z vlastnictví bankovních akcií. O technických aspektech finančních operací toho věděl jen velmi málo.

Jeho protějšek Paul Warburg se domníval, že každá otázka, kterou skupina vznese, vyžaduje nejen odpověď, ale i přednášku. Málokdy si nechal ujít příležitost, aby členům přednesl dlouhou přednášku, která je měla ohromit rozsahem jeho znalostí o bankovnictví. Ostatní to nesli velmi nelibě a často si za to od Aldricha vysloužili štiplavé poznámky. Teprve přirozená diplomacie Henryho P. Davisona se ukázala být katalyzátorem, který je udržoval v soudržnosti. Warburgův výrazných německý přízvuk je silně dráždil, ale věděli, že musí jeho přítomnost akceptovat, má-li být vypracován plán centrální banky, který jim zaručí boh