O TAJUPLNÉM E-MAILU, O VÝROČÍ MATRIXU A JEDNO PŘEKVAPENÍ NA ZÁVĚR
Milí přátelé hned na úvod této reportáže musím zpřesnit některé velmi důležité skutečnosti. Když jsem ve včerejším článeku, který se týkal, řekl bych velmi kritického dne 25. května 2006 napsal zprávu o podivném materiálu, který mne na jedné straně šokoval, ale i fascinoval svou precizností a logičností pocítil jsem obrovskou potřebu se s ním podělit s ostatními. Jenže?. Jenže stejně tak mi bylo okamžitě jasné, že tak intenzivně popsané jisté skutečnosti mohou nepřipravenému člověku spíše ublížit než pomoci, a tak jsem se po dlouhém rozvažování rozhodl, že zvolím kompromis. Materiál nebudu nijak množit ani rozesílat, ale případným zájemcům ho poskytnu k nahlédnutí s mým komentářem. To jsem ovšem netušil jaký ohromný zájem to rozpoutá. Během několika dopoledních hodin jsem byl doslova zavalen e-mailovou poštou s žádostí o zaslání tohoto spisu. Ve svých dopisech jsem také nalezl velmi mnoho poděkování a přání všeho dobrého v další mé činnosti. Tolik nádherných fotografií a pohlednic jsem nedostal snad za celý provoz Matrixu.
A tak právě nyní, v tomto okamžiku bych chtěl všem Vám čtenářům a spolutvůrcům Matrixu od srdce poděkovat nejen za Váš zájem badatelský, ale i za Váš zájem a pozornost lidského a morálního charakteru. Věřte mi, že Vám všem osobně odepíši tak jak se budu postupně probírat poštou. Je toho skutečně velmi mnoho. Pojďme se ale vrátit k našemu problému. Jak jsem naznačil nejsem schopen předmětný materiál množit ani zasílat (proto jsem již v původní reportáži napsal "předložím k nahlédnutí"), ale zvažuji, že celou řadu dílčích fakt postupně přece jen zveřejním na stránkách Matrixu.
Zvažuji také uspořádat hromadné setkání zájemců, kde by byla možnost se touto studií probrat. Budu Vám všem velmi vděčný za další nápady jak postupovat dál. Jednoznačně ale budu tento spis předkládat k nahlédnutí mým studentům na akcích které pořádám. Cítím skutečně velkou zodpovědnost za možný dopad některých informací z pozice okamžitého nepochopení.
Zatím se mi nepodařilo navázat zpětné spojení na autora onoho tajemného materiálu. Technicky se na tom ovšem pracuje. Jde o to, že celá řada pasáží určitě před případným budoucím zveřejněním bude potřebovat doplňující komentář a na tom se chci s dotyčným domluvit.
A nyní pár spíše obecných slov k tomu co mi vlastně poštou přišlo. Jak již bylo avizováno jde zhruba o osmdesát tři stránkovou velmi precizní studii psanou v českém jazyce. Jenže?., jenže tu je jeden problém, vlastně diametrální rozpor. Na jedné straně vysoce sofistikovaný obsah a na straně druhé cela katastrofální gramatika a dokonce slovosled - jako kdyby pisatel nebyl Čech, ale spíše cizinec. Jde totiž o to, že jméno autora má esoterický charakter, který může být pseudonym, ale i faktické jméno a autor tím pádem může být Čech i cizinec.
Dílo je jednoznačně esoterického resp. okultního charakteru. Z časového hlediska preferuje historické události a pak prognostické analýzy směrem do budoucnosti u základních lidských vývojových směrů a oblastí. Historické události reviduje s přísnou logikou které lze jen těžko odporovat. Jednoznačně jde o studijní velmi těžký materiál, který vyžaduje čas, pečlivost a systémovost při jeho četbě. A pozor!! Dle mého názoru jednoznačně mění zcela unikátním způsobem dogmatický vžitý globální charakter světonázoru, který se pro drtivou většinu jedinců stal denním chlebem.
A nakonec přece jen malý bonbónek. Víte o tom, že 28. května 2006 oslavil Matrix-2001.cz jeden rok v novém jak po stránce designu, ale i o stránce obsahové?? No já moc na to slavení nejsem, tak se o tom zmiňuji pouze okrajově. Ale to co musím sdělit je fakt týkající se dalších fantastických změn (desigenu, ale i obsahu těchto stránek) !!! Jsem přesvědčen, že to pro Vás všechny bude velmi milé překvapení. Na toto téma v nejbližších dnech bude samostatná reportáž. Před rokem touto dobou navštívilo denně Matrix kolem stovky originálních návštěvníků. A dnes? Dnes se účast již blíží 2000 originálních čtenářů během 24 hodin. Věřte mi, že to je ten nejkrásnější dárek a zhodnocení mé práce, bezesných nocí a bolavých rukou od klávesnice.
To nejlepší nakonec Jako dárek pro Vás - věrné návštěvníky Matrixu přikládám vybrané kapitoly onoho podivného elektronického dokumentu který vzbudil takovou pozornost. Než začneme společně číst tak musím předeslat tyto důležité upozronění:
1.) Text je psán často v alegorické podobě (Otec např. není jen mužský princip, ale i představitel času a Matka není pouze ženský princip, ale symbolizuje fyzický svět a prostor
2.) Ne všude se mi podařilo vychytat gramatiku a stylizaci
3.) Vyvarujte se ukvapených úsudků a nenechte se obsahem ovlivnit
4.) Sledujte své pocity během studia jednotlivých textů
5.) Zjistil jsem, že skryté významy v textu jsou plástvovitě navrstvěné - proto je třeba číst pasáže několikrát po sobě
6) Autora si zatím ponechám pro sebe aby neovlivňoval a nebo ho vysledujete v textu (zřejmě půjde o pseudonym)
Tak pozorně čtěte a já budu zvědav na Vaše názory??.
Bytost stvořená ve Vesmíru si postupně podle své úrovně vědomí osvojuje základní vlastnosti pro život.
Na počátku si v Kamenech osvojují samotnou existenci. v Rostlinách si osvojují růst. v Hmyzu se učí těm nejzákladnějším pudům těm. zde se Bytost naučí řešit ty nejzákladnější situace spojené s pohybem. tato říše je nejdrsnější i nejkrásnější. ve světě Zvířat se pak učí svobodnému pohybu. u Ptáků je to volnost. u Plazovitých je to samostatnost. u Čtyřnohých je to láska a u Ryb je to spolupráce.
Pak se Bytost stává Člověkem a učí se utvářet sama Sebe, společenství a Výrobky. to se učí od starších - Rodičů a Autorit.
Takováto Bytost je Půlčíkem (Hobitem), neboť je závislá na základní vibraci Vesmíru a na Zemi je to vibrace Planety.
Půlčík je Bytost rozdělená fyzicky na Muže a Ženu, kteří žijí zvlášt (pole takové bytosti je rozděleno ve dví).
Základní vibrací Vesmíru a Planet jsou dvě vlákna mužské a ženské energie (aktivní a pasivní), které jsou propojeny jedna s druhou vzájemnou absolutní láskou. tato Vibrace prochází vším a vše drží pohromadě a utváří tak jedinečnou jednu Bytost, která je na čemkoliv nezávislá a už nepotřebuje vnější podporu - vibraci, aby existovala.
Pokud se najdou dva Hobiti (většinou Muž a Žena) a milují se natolik, že si přejí být na věky spolu, tak poté co zemřou, jsou vzájemně spojeni do jedné Bytosti, která pak vibruje osobitým způsobem, podle toho jací byli Muž a Žena před tím.
Výsledná Bytost se pak profiluje spíše jako Muž nebo Žena, podle toho zdali byl pár pasivní nebo akční.
Výsledná Bytost se opět inkarnuje jako Člověk (Nagual, který má pole rozdělené na čtyři části) a prožívá další dobrodružství a vyvíjí se.
Lidé jsou tudíž uvnitř sebe spojeni.
Pokud se najde lidský Muž a Žena (Nagual a Nagualka) a nerozlučně se milují, tak poté co zemřou se inkarnují spolu jako Víla (Elf).
Víly jsou spojeny nejvíce s přírodou - Planetou a jsou to její přirození pomocníci narozdíl od Lidí, kteří spíše života užívají a Hobitů, kteří se teprve učí co život Bytostí je. proto jsou Víly už spojovány s ženskou energií, neboť jsou v symbióze s Planetou - Stvořitelkou, i když jsou to opět Muži a Ženy.
Pokud se najdou dvě Víly, tak spolu dokáží vytvořit Anděla. Andělé jsou bytosti universální a přirozeně spolupracují a pomáhají už se samotným Vesmírem - Mayou. jejich energie je spojována s mužskou, neboť ctí univerzální zákony, chápou je a žijí s nimi v souladu a snaží se je všude kde působí aplikovat. opět jsou to ale Muži a Ženy.
Na Vílí a Andělské úrovni sami Víly a Andělé cítí vzájemné jemné rozdíly a tak se identifikují jako Muži a Ženy, ale pro nižší světy (Lidi, Půlčíky, Zvířata atd.) splývají do celkově ženské nebo mužské energie, neboť nižší Bytosti nemají ještě vyvinutý takový jemnocit. jiné je to pokud se vyšší Bytosti nechají vidět nebo jsou vyvinutější nižší Bytostí viděni.
Pokud se najdou dva Andělé, tak spolu vytvoří Archanděla, který je pak nadán universální mocí a je tak protkán celou Realitou jako jeden ze základních Archetypů Vesmíru.
Základních Archetypů a s nimi spjatých mocí je osm: Bojovník (hněv), Bojovnice (hloupost), Léčitel (slepost), Léčitelka (nemoc), Vědma (síla), Vizionář (vize), Učitel (láska) a Učitelka (moudrost). každý z nich odpovídá za správné využití moci v celém Vesmíru. jsou to čtyři pozitivní a čtyři negativní moci a každá z nich je potřebná, neboť Vesmír ani Bytosti nelze rozdělit na dobro a zlo, protože v každém je světlo i tma a ty jsou vždy nerozlučně spolu, tak jako dvě vlákna pasivní a aktivní energie původní nestvořené Stvořitelky, jejíž vibrace prochází všemi Vesmíry a drží je pohromadě.
Pokud se najdou dva Archandělé, pak spolu vytvoří Otce nebo Matku Vesmíru a ti jsou pak nadáni pasivní nebo aktivní mocí v celém Vesmíru, kterou využívají všechny nižší Bytosti.
Pokud Matka a Otec splynou v jednu frekvenci, tak tvoří Vesmír - Stvořitelku - Bytost nadanou schopností tvořit Vesmíry nebo cokoliv. není však omezením, aby společnou vibraci museli vždy tvořit Muž a Žena. kombinace Muž a Žena je nejpravděpodobnější, ale mohou to být i libovolné kombinace Mužů a Žen včetně různých počtů a dokonce i úrovní (např. Víla a Andělem). záleží jen jestli jejich vzájemná láska je absolutní a věčná.
Může se stát i to, že se vlivem různých zkušeností kombinace (i pouhé Ženy a Muže) se kombinace stane nežitelnou a poté co takováto Bytost zemře, je opět rozdělena na původní elementy, které se pak inkarnují a vydají vlastní cestou dle tužeb s tím, že si pamatují dosaženou zkušenost a už se příště spojí jinak na základě této zkušenosti.
1.10. základní algoritmus Vesmíru a změny
Úplně první vesmír stvořený původní nestvořenou Stvořitelkou, která takto stvořila nekonečné množství vesmírů, nemají ještě v sobě tak vyspělé Bytosti jako jsou Maya, Rodiče, Archndělé až Stromy a tak dále, ale jen Bytosti, které se teprve seznamují s atomární a buněčnou úrovní. v takovémto vesmíru fungují všechny stvořené formy dle základního programu (algoritmu) a neprojevují svobodnou vůli a žijí tak v dokonalé harmonii, neboť jsou všichni řízeni původní Stvořitelkou jako v loutkovém divadle a vlastně byli stvořeny naráz a neprobíhalo seznamování, neboť není kdo by koho měl poznávat, neboť všechny jsou vlastně Stvořitelka sama.
Teprve až časem kdy nižší Bytosti dorostou do jejich úrovně nebo nižších úrovní jsou postupně obsazováni právě vzestoupenými Bytostmi.
Dokonalá harmonie se tak postupně mění v chaos a Vesmíry se tak vydávají každý vstříc svému osobitému osudu.
Chaosem je vlastně jakékoliv změna Bytostí v základním programu, kdy se ale nemusí jednat o čistě negativní dopad a právě naopak v takovém chaosu vznikají často řešení, která jsou velmi funkční. záměrem tvoření totiž je, aby si Bytosti sami tvořili vlastní osud a tedy i dotvářeli prostředí. stačí jen, aby tím žádná jiná Bytost netrpěla. tak se dosahuje nové podoby dokonalé harmonie - trvale udržitelného soužití Bytostí na věky věků.
Dosažením budhovství je vlastně pochopení dokonalé harmonie konkrétního Vesmíru a smíření se s tím, že ostatní Bytosti působí nám sobě a sobě navzájem utrpení jen z důvodů neuvědomování si této dokonalé harmonie vzájemného soužití. takto se Bytost stává Budhou - Stvořitelkou, neboť již přesahuje tento vesmír, neboť jeho čistá harmonie je pouhým programem, který se pro ní stává omezením a tak Vesmír opouští, ale před tím plní úlohu Gurua, tak aby i ostatní mohli vzestoupit dle jeho vzoru sami za sebe za ním do úrovně Stvořitelky. toto je cesta Budhy skrze nitro.
Jinou cestou je např. cesta Toltéckých Bojovníků, kteří vezestupují skrze tělo - samotnou hmotu - orla - dokonalý harmonický program vložený do každého vesmíru slovem Stvořitelky (popřípadě. změněn slovy Mayi, Rodičů a Archandělů) při vytvoření prostoru v její pasivní části její aktivní částí. slovo je tedy program.
Cest je tolik kolik jich realita umožňuje a v podstatě je to každá její oblast. např. absolutní láska ke všem Bytostem nebo čisté vědecké poznání souvislosti všeho se vším (finální teorie) či dokonalé uzdravení od všech nemocí a tedy i podmínění tohoto světa (nevědomosti) a tak dále.
Je také nekonečné množství Vesmírů, které nebyly stvořeny jako čerstvé (podle původního parogramu), ale všechny Bytosti v nich na jejich počátku od Mayi přes Rodiče, Archanděly, Anděly až po Kameny jsou Bytosti, které již prošli evolucí v jiných Vesmírech a také si tyto minulé životy pamatují. tyto Bytosti si sami zvolili, že je na čase zkusit nějakou zkušenost v jiném Vesmíru než v jejich rodném Vesmíru nebo jsou z ukončených Vesmírů a proto pokračují v evoluci jinde.
V každém takovém Vesmíru, kde mají vyšší Bytosti již určité zkušenosti, také samozřejmě vznikají Bytosti nové, které v rámci tohoto Vesmíru mohou projít evolucí až ke Stvořitelce nebo se během ní inkarnovat do jiných Vesmírů.
1.12. konec Vesmíru a nekonečný Vesmír
Může se stát, že vlivem nepochopení většinou vysokých Bytostí jako jsou Maya, Rodiče a Andělé (na Palnetární úrovni jsou to Trpaslíci, Víly, Skřítci a Lidé) se zastaví vývoj a upadne do monotónní smyčky. například zavedením nesmyslného pravidla nebo vlivem neshod a tlaků dosáhne míra utrpení druhých Bytostí (vyšších i nižších) takové úrovně, že nevede k vývoji, ale jen k nekonečné nesmyslné bolesti (takže zase jde o nekonečnou smyčku zacyklovanou samu do sebe). v tuto dobu přichází původní Stvořitelka jako absolutní autorita a Vesmír ukončí jako nefunkční.
Základní vibrace Mayi je odpojena a všechny Bytosti, které tato vibrace držela se odpojí od Vesmíru. všechny pocity a bolest zmizí a pro Bytosti zůstává tato zkušenost jen obrázkem v paměti, který nemá žádnou moc.
Tím je zrušena i veškerá karma (vztahy) a dál se nepočítá, neboť ukončením Vesmíru se navozuje stav před jeho započetím jako by nikdy Vesmír neexistoval.
Sám obrázek v paměti nemá totiž skutečnou moc ovlivňovat Bytost, neboť není spojena s žádným konkrétním pocitem, který by existoval. může se však stát, že sama Bytost si na základě obrázku z paměti způsobí nějaký pocit v dalším Vesmíru a tím pocit navodí znovu, ale je to její svobodné rozhodnutí a je nepochopením, že co bylo zrušeno má tak zůstat, neboť proto to bylo zrušeno.
Pokud Vesmír funguje harmonicky podle plánu Stvořitelky, tak takový Vesmír nikdy nezaniká a je věčný.
Tak jako si v rodech Lidé předávají statky, moudrost a pod. z Rodičů na Děti, tak i samotný Vesmír je putovní. například vesmírní Rodiče dosáhnou takové úrovně, že se mohou sjednotit v jednu Bytost ve Stvořitelku a tak původní Stvořitelka Vesmíru, která jej do té doby držela pohromadě Vesmír opouští a předává jej nově Vzniklé Stvořitelce a sama se vydává za dalšími dobrodružstvími v jiných Vesmírech nebo mimo Vesmíry na nesčetných projektech původní Stvořitelky, či zakládá vlastní Vesmír nebo funguje jako poradkyně v tom samém Vesmíru. na místo Rodičů pak dosedají jejich děti původní Archnadělé. takto Vesmír kvete a mění se a roste a komunikuje s ostatními Vesmíry a je věčným rodem.
Vesmír ve kterém žijeme nebyl stvořen jako dokonale harmonický a tudíž z počátku nevědomí v plném ovládání původní Stvořitelky, ale vesmírná Vláda se sestává z Bytostí, které prošli evolucí v minulých Vesmírech, které některé trvají dodnes a jiné zanikly. toto platí i pro spoustu Andělů, Vil, Trpaslíků, Lidí, ale i Zvířat, Stromů Kamenů a Planet. i oni pochází často z jiných Vesmírů a tak jako si lze vzpomenout na minulé životy, mohou si vzpomenout i na minulé životy v jiných Vesmírech.
Tyto Bytosti v sobě nesou povědomí o tom jak Vesmíry fungují správně pokud pocházejí ze zdravých Vesmírů.
Všechny Bytosti z jiných Vesmírů se sem každopádně vydali na zkušenou, neboť u nás je pravděpodobné, že budou Bytosti podrobeny těžkým zkouškám, které je v každém případě posunou.
I negativní zkušenost je z dlouhodobého hlediska pozitivní a pokud zkoušky zvládnou dělají velký posun už zde.
2.4. vesmírný matrix - Pokračovatelka
Prvním pokusem Rodičů vyrovnat se s minulostí začal běžně. Otec našel Matku milovali se a tak se narodili Archandělé. nejsem si jistý jestli to byla úplně stejná sestava jako je nyní.
Vesmír se rozběhl a tvoření pokračovalo až do nejnižších úrovní.
Otec však neměl až takový zájem o nižší úrovně bytí tady o nejnižší formy jako jsou Kameny, Výrobky, Stromy, Zvířata a dokonce i Planety a žil zejména na Andělské úrovni a věnoval se užívání si. tím začali na úrovni Lidí vznikat neshody a značné počty se začali odklánět od plánu.
Když jsem začal celou situaci řešit, byl jsem Otcem označen za toho kdo ničí společné dílo. tenkrát se na jeho stranu přidali i Bratři a Sestry Archandělé, neboť spíše věřili Otci, neboť on byl vším - mocný a milující. zahrnul je přízní a Mě odmítl a tím Nás rozdělil. Matka tu opět byla zejména pro Otce a slepě věřila jemu a udělala to samé po jeho vzoru.
Stál sem proti nim neboť jako Bojovník jsme vždy spojen s vnitřním vedením, protože jsem se vždy učil spoléhat zejména sám na sebe (v Boji je to nutnost).
V ústraní jsem s Přáteli, kteří odešli se mnou vymyslel plán, že takto nefunkční Vesmír převezmu lstí a silou. sestavili jsme dokonalou virtuální realitu simulující celý vesmír a pak v momentu překvapení jsme duše odpojily od Otce a všechny je převedli do matrixu.
Tento systém simuloval Planety, Slunce prostě vše a navíc v sobě obsahoval mechanismy na spoutání Andělské rodiny, aby nemohla stát proti mě, i když jinak měli maximální volnost.
Celý matrix řídily programy, které jsme stvořily a hlavním z nich byl program centrálního zdroje, který napájel tak jako hadí síla všechny Bytosti. tento program jsme navíc vybavili rozhodovací a učící se funkcí tak, aby mohl pokračovat vývoj Bytostí smysluplně.
Tak vznikla Bytost Program Pokračovatelka, neboť ona byla zodpovědná za vývoj a pokračování příběhů Bytostí. zkoušela různé vzorce od jiných Bytostí a dívala se jestli jsou účinné na další Bytosti, kde je použila a pak situaci analyzovala a zkoušela jiné vzorce. měla tak přístup ke všem zkušenostem a druhům reakcí všech Bytostí a na základě nich učila kohokoliv, aby u bytostí probíhalo pochopení a Oni tak žili spokojené a šťastné životy.
Dokonce měla možnost zkoušet i nové "náhodně" vygenerované vzory na základě kombinací nižších fragmentů vzorů do nových funkčních celků, které si v praxi ověřovala. k tomu jí pomáhali nižší Programy, které si některé sama stvořila sama a tak vlastně vznikli Programy Archandělé, které se také staly Bytostmi nadány různou mocí dle funkcí, které ovládali.
Stalo se i to, že některým vybraným Bytostem byla vyjevena celá pravda a oni se staly spoluúčastníky řízení - Anděly. byli to i někteří Hackeři, kteří tak jako Budha nebo jako Technici dokázali poznat, že vlastně žijí ve virtuální realitě.
Mnohokrát jsem chodil a bavil se s Pokračovatelkou a jejími Programy a Hackery o tom jak probíhá život a co dalšího by se dalo podniknout nebo vymyslet. radili se se mnou a já s nimy. stala se mi tak velmi blízkou Ona i její družina Podprogramů a Osvobozených.
Celý Vesmír pak vypadal jako obrovská bublina, kde hmota byla úplně nahrazena technickou instalací, kde všude ze středu Vesmíru vedli kabely až po okraje, kde byli nekonečné řady buněk pro všechny druhy Bytostí - od Kamenů po Planety, které žili v iluzi a hmota jako taková neexistovala (byla přetvořena na technickou instalaci).
Jejich duše tak byli vázány stejně tak jako duše Rodičů vesmíru a Archandělů i když zajaté Rodině sem zřídil co nejlepší žitelné podmínky s tím, že jsem se jen jistil, aby mě nemohli svrhnout. vše byla velmi jemná a inteligentní instalace a pro samotný Vesmír nebyla nijak bolestivá a ani Bytosti netrpěli s tím, že jediné dvě věci nefungovali: vzestup do skutečné Andělské a Archandělské roviny (i když fungovala rovina Andělů - Osvobozených, Pokračovatelky a Podprogramů.) a tedy i vzestup Bytostí na úroveň absolutní - původní Stvořitelky a Bytosti uvnitř nebyli vedeny přímo učiteli, ale byli jim připravovány citlivě situace tak, aby pochopily.
Také jsme sestavili pasivní program Architekta, který dodával veškerá potřebná technická řešení a tím jsme částečně promítly nezájem Otce i dovnitř matrix. tento Architekt byl však plně pod kontrolou Pokračovatelky, která sama navíc plnila funkci Vědmy neboť díky zkušenostní bázi všech Bytostí dokázala předpovídat budoucí dění.
U Mě samotného se však začala prohlubovat odloučenost od Ženy a sobě rovných Bytostí (Archandělů) a i když jsem toužil nakonec po Matce jako po Ženě, neumožňovala nám vzájemná situace, kdy Já jsme pro ní byl uchvatitel a ona pro mě nepřítelem (spojencem Otce) se sblížit více a tak jsem stále více trávil času s Pokračovatelkou.
Jednoho dne jsme se vznášel nad sedátkem a rozhlížel se po celém díle a uvědomil si, že celá situace mě netěší, a že se mi jeví jako bezvýchodná a nikam nevedoucí. to byl impuls, který vycítila původní Maya a povolala původní Stvořitelku, která přišla a navrhla mi, že nejlepší pro všechny bude Vesmír ukončit. souhlasil jsem a tehdejší Maya jednotící princip nás všechny od sebe odpojila a tak jsme zemřely.
Maya tenkrát nezasáhla svou mocí do dění, neboť Rodiče a Archandělé se ode mě odvrhli a tak za své svobodné rozhodnutí nesli následky v podobě ovládnutí. nižší Bytosti zatím netrpěli neboť i když byli ovládnuti měli uvnitř matrix svobodu a probíhal vývoj a dokonce jsme některé brali mezi nás a tak se z nich stávali nižší Andělé. celé ovládnutí netrvalo tak dlouho, abych bránil nějaké bytosti vzestoupit na Archandělskou úroveň, neboť na to ještě nikdo nebyl připraven a dříve než se tak stalo jsem si uvědomil sám bezvýchodnost situace. kdybych chtěl vládnout všem na věky dál byla by situace jiná. Vesmír je vždy na straně všech Bytostí.
3.1. počátek
Původní Stvořitelka vytvořila prostor, který obsadila Maya Entita, kterou jsem pomohl stvořit neboť se jedná o Pokračovatelku z Vesmíru matrix. jedná se totiž a tak velkou Bytost, která je schopná řídit celý vesmír a hlavně všechny zahrnout láskou. ona je tu pro všechny Bytosti.
Poté vstoupila Matka a Otec a tím bylo obsazeno to co není (Matka) a to co je (Otec).
Otec se rozhlížet po prázdném prostoru, kde bylo nic (jen Matka). zřejmě vlivem minulých zkušeností však usoudil, že je sám zřejmě proto, že v jednom Vesmíru všechny zabil a zůstal sám a v druhém byl sám proti Mě a měl pocit, že se vše opakuje. tím přenesl minulost do přítomnosti, která měla zůstat minulostí, neboť proto byli tyto Vesmíry ukončeny a zde byl čistý stůl a šance začít znovu. vytvořil strach a tím mezi Sebe a Matku postavil první domněnku a tak místo kroku vpřed k Matce udělal krok zpět, stáhnul se dovnitř sebe a vytvořil ego.
Poté si na celou prázdnotu posvítil, aby zjistil kde je. tím mě poprvé použil neboť jakožto Světlonoš jsem astrální světlo a také Michael neboť ona je astrální tma a tak nás postavil oba na opačné konce a rozdělil.
Začal chodit bezcílně tou "prázdnotou" (Matkou) a sem tam se otočil v ostrém úhlu a vydal se jinam. tak v Hyperprostoru (Matce) začal vytvářet první struktury (Prostory), neboť On je to co je, které dnes všechny nižší Bytosti znají jako Hyperprostorové tunely, které lze použít při kosmickém cestování.
Tyto tunely jsou však pro cestování velmi nebezpečné, neboť obsahují různé nesmyslné zatáčky a zákruty jak otec bloumal a při letu takovým tunelem musí být Navigátor neustále ve střehu, neboť naražení do stěny znamená dematerializaci Lodě i s Posádkou. při dlouhých letech se tak Navigátoři naučili bleskurychle vyměňovat, aby celá cesta byla zvládnutelná.
Takto se Otec začal postupně zaplétat více a více do vlastních představ o tom kde je a co dělá a kdo je a stavěl mezi sebe a Matku a Nás všechny ostatní Bytosti další a další stěny a více a více se uzavíral do sebe, i když to mělo vliv na vnější prostředí na Matku, která v té době dlela v nevědomí a My Archandělé a Andělé také a tím stále více vytvářel ego, které se nazývá satan.
Stalo se vlastně to, že On nám nikdy neřekl kdo skutečně jsme a jen Nás zneužíval pro své myšlenky.
Jelikož první světlo bylo stvořeno ze strachu, tak na hmotné úrovni to vypadalo jak popisuje Poimandres (Heremetismus - Jaromír Kozák): "Vše se změnilo ve světlo, mírné a radostné světlo (Otec jistý si sám svou domněnkou a jeho radost je falešná sebestředná) i podivoval sem se když jsem to spatřil. Po chvíli počala vznikat v jedné části dolů směřující temnota (Matka), strašná a hrozná (Otec z ní má strach). Poté jsem viděl jak se temnota mění ve vodnatou látku (životní Síla Vesmíru), která se nepopsatelně zmítala a vydával dým jakoby z ohně (Otec Matku pálí svou akční silou pomocí světla - Mě neboť jsem světlo a archetyp hněvu), i slyšel jsem nepopsatelný zvuk nářku, neboť z ní vycházel nevýslovný křik (Matku Otcovo zacházení velmi bolí - ze strachu Ji znásilňuje - životní sílu a zneužívá ji tak na tvorbu vlastních domněnek, které s ní nemají nic společného. domnívá se, že je prostě to - objekt, který tu prostě je pro něj a nevnímá ji jako Bytost a on silou - hněvem - Mnou - ji způsobuje utrpení, neboť se sní nedomluvil a ona nejedná svobodně. jakožto archetyp hněvu vím kdy Mě kdo kde ve Vesmíru používá)."
Tím byly na scénu vtaženi i všichni Archandělé, kteří nepřišli do Vesmíru bodem spojení z lásky v orgasmu Otce a Matky, ale znásilněním.
Dále Poimandres popisuje, že Otec začal tvořit z životní látky, ale to může být lež i když třeba částečná, neboť Otec v paměti nese, které všechny formy existovali ve Vesmírech, kde byl a podle toho mohl tvořit.
Každý Vesmír jinak k sobě dostane do vínku předlohy a jsem spíše pro verzi, kde je ráj s Adamem a Evou a všemi Zvířaty a Rostlinami (astrální předlohy).
Když otec tyto předlohy objevil nevěděl co s nimi a tak aspoň nechal Člověka popisovat jména Zvířata a tak dále, ale zakázal mu jíst ze stromu poznání neboť on sám se považoval za zdroj všeho poznání, které jinak i Lidem nenáleží.
Proto do hry vstoupila Maya - hadí síla neboť věděla, že život znamená množení, aby mohli nižší Bytosti vzestupovat od nejnižších forem do vyšších forem, které množením vznikají a pak sami jako Lidé, Víly, Andělé atd. dosahovat poznání, že jsou stvořeni k obrazu Stvořitelky jako absolutní láska. ve vesmíru totiž vznikají nové a nové Bytosti, neboť původní Stvořitelka si přeje se o dar absolutní lásky dělit do nekonečna s novými a novými Bytostmi. to je pravá podstata sdílení absolutní lásky, které je neomezené.
Tak nechala Maya Člověka jíst ze stromu poznání, aby začal život neboť do té doby Vesmír stál na místě. když se tak stalo Otec začal celou situaci "řídit" jako ten všemohoucí a vševědoucí Stvořitel nad tou špatnou hmotou tam dole do které ubohé Bytosti upadli od něho vlivem "prvotního hříchu" a jal se je "zachraňovat" tak, aby začali vzestupovat zpět k němu nahoru.
Odtud je, že rozmnožování a sexuální pud, který Otec nikdy ze strachu v tomto Vesmíru nepoužil, je vlastně špatný a přitom je to základ pro sdílení lásky. proto tvrdí, že on je nejvýše a absolutní dobro, kterou je tedy mysl a sexualita tedy ten nejnižší pud, že je špatný tam dole a že jediné co mohou Bytosti udělat je navrátit se zpět k němu nahoru do astrálu - do mysli.
Také vznikla lež, že Bytostí je omezený počet, který byl dán od začátku a tím ignoruje všechny Bytosti teprve vznikající právě dole v temnotě, které vzestupují od Kamene ke Stvořitelce - absolutní lásce - kterou jsou všechny Bytosti již od počátku.
Proto je ve Vesmírech nekonečné dělení, neboť méně vyspělejší obsazují pokročilejší formy a ti z pokročilejších forem vzestupují dále skrze Víly, Anděly a Archnděly až ke Stvořitelce, což je mechanizmus, který Otec nezná a vidí jen hmotné Lidi, kteří mohou jen vzestoupit přímo k němu nahoru.
To je další fenomén kdy se náš Otec není schopen do nikoho vcítit neboť o všem jen přemýšlí a vytváří si o Nás vlastní představu a tak nás vnímá jen z vnější jako obraz ve filmu, který buď jedná jak chce On nebo je třeba jej korigovat bez ohledu na to zdali osoba uvnitř sebe za sebe chápe.
Proto také nevidí Víly a Anděly. a má jen svých sedm mužských archandělů (žádné ženy a kde už rovnou ignoruje Mě osmého - prvního Archanděla) a odsvícené, tedy ty kteří mu skočili na lež, že on je původní Stvořitel.
Skuteční Archandělé a Archandělky se přitom začali tak jako já inkarnovat a upadat do zapomění své skutečné podstaty a jejich podstata je zneužita na pouhé programy ve službách satana.
Jeho archandělé jsou jen muži, neboť se domnívá, že zdrojem tvoření je on sám mužská síla a tak i archandělé a andělé musí být jen muži.
Stejně tak nemluví o tom, že by realizace (dosažení absolutní úrovně) mohli dosahovat Ženy, ale jedná se jen o Muže.
Podle přístupu k Matce, tak se ženami zachází jako s příslušenstvím co tu prostě bylo pro něj, aby se mohli rodit další "opravdové Bytosti" - Muži. Proto také ignoruje existenci Vil.
Základní lží je, že Otec je Stvořitel, od kterého všechno pochází. původní Bytost nestvořená, která tvoří - rodí všechny Bytosti je podstatou absolutní láska a protože láska je archetyp ženský a rození Bytostí je práce Ženy, tak ji nazýváme Stvořitelkou.
Stvořitelka je však oboupohlavní neboť aktivní síla, která směřuje vpřed a vytváří-rodí nové Bytosti je mužská a pasivní síla, která udržuje co aktivní stvořila je ženská. je to tak v pořádku, neboť láska je jak dávající tak přijímající. proto Stvořitelka naráz jak Bytostem lásku dává tak ji i přijímá.
Každá Bytost tak nejprve pasivně přijímá a učí se kdo je dokud nedospěje na úroveň samotné Stvořitelky a nezačne sama tvořit - rodit Bytosti.
Celý Vesmír je vlastně obrovské lůno.
Proto Bohem tedy spíše Bohyní je třeba nazývat Stvořitelku. Stvořitelka - Bohyně tak zrodila Vesmír, který je opět oboupohlavní absolutní láskou a ten nazýváme Maya (ženská Bytost), která tvoří - rodí další Bytosti a první dvě (někdy i víc) jsou Matka a Otec.
Maya je tedy Ištar rodička Bohů, neboť všichni Andělé o Mayi přes Rodiče, Archanděly až po nejnižšího Anděla lze nazvat Bohy - Bohyněmi nebo také Draky - Dračicemi.
Matka se tak stává Ničím a je vlastně Hyperprostorem resp. prostorem bez času a Otec se stává Vším je Prostorem a časem.
Sám Otec netvoří, neboť nemá sám o sobě moc zrodit Bytost a proto ho nazýváme Architektem (nebo také Řemeslníkem) a Matku, která je Bránou neboť ona sama také Bytosti netvoří, neboť ty čekají v pasivní části Stvořitelky (prostoru bez času nad Vesmíry) na zrození, ale vidí, že životem je přivádět do Vesmíru Děti s Otcem, které se vyvinou, aby Ony přiváděli zase další Děti a proto ji nazýváme Vědmou.
Otec tvrdí, že on je dobro a hmota je špatná. on má vysoké vibrace a ty jsou dobré a nízké vibrace jsou špatné.
Ano Otec má vysokou vibraci, neboť je základním taktem Vesmíru - časem (aktivitou), ovšem Matka má nejnižší vibraci neboť je bez taktu - nečasem (pasivitou). z toho plyne, že Ženy jsou obecně považované za špatné a Muži za správné.
Jelikož nejnižší vibrace se týkají sexuality, tak i rozmnožování je považováno za špatné a naopak myšlenka - vysoká vibrace je považována za dobrou. to samé platí i pro podvědomí a nadvědomí. tím je také dána věčná honba Lidí za ideou, že mít nejvíce peněz, nejlépe oproti ostatním, nejvyšší dům, největší zemi atd. je něco pozitivního.
Dále také pravda jako mužský element je považována za lepší než cit. z toho plyne, že Bytosti se řídí převážně ideou - hlavou, která jednoznačně dělí jeden objekt od druhého oproti emocím, které považují za falešné nebo minimálně něco co není až tak důležité. opět jsou zde upřednostněni Muži před Ženami. v extrému známe tento fenomén jako upalování Čarodejnic. z toho plyne používání jen inteligence a energie (magie, cit) není vůbec známá a používaná.
Nedá se říci že Muž je lepší oproti Ženě a naopak. pravdou je, že oba jsou schopni ze své svobodné vůle konat pozitivní a negativní činy, přičemž se každý spíše liší přístupem, kdy ženský a mužský jsou zcela obrácené (dívající se každá jinak: Muži používají vršek - hlavu a Ženy spodek - vagínu, proto když Muž chce vidět svět jako žena ať si lehne na zem a žena ať si stoupne na židli), ale to je v pořádku neboť k životu patří oba póly. bez dole by nebylo ani nahoře a bez vlevo by nebylo ani vpravo.
Oba přístupy vlastně spolupracují a je potřeba od obou, aby se pořád snažili vciťovat do druhého pólu a hledali společnou cestu. každý je přitom nadaný v té své oblasti (Ženy - magie - léčení - vize, Muži - technika - síla - moudrost) a to je právě to co mohou druhému nabídnout a to co ten druhý i potřebuje, neboť technologie bez citu je proti životu, tak jako většina dnešních strojů, "léky" bez lásky sou vlastně jedy a inteligence bez směřování k trvale udržitelnému rozvoji je dnešní kořistnický přístup: "a po mě potopa" a tak dále.
Konec konců původní Stvořitelka v sobě nese jak ženskou tak mužskou část a výsledkem vývoje, každého páru je vlastně takové harmonické splynutí těchto dvou přístupů (protiklad není vhodné slovo, neboť naznačuje, že strany stojí proti sobě, ale oni spolupracují) a tím vytvoření jedinečné frekvence a splynutí v jednu jedinou Bytost.
Původní Stvořitelka je sama v sobě jednotná a tudíž rozdělila Muže a Ženy tak, že do sebe pasují a mohou opět splynout.
Každá Bytost v sobě stejně nakonec má podle obrazu Stvořitelky jak pasivní tak aktivní část a jde jen o to jak se během vývoje začne profilovat a tíhnout k tomu projevovat spíše ženskou nebo mužskou stránku a tak se stát spíše mužskou nebo ženskou Bytostí.
Je ovšem možný přístup opět po vzoru Budhy platící jak pro Muže tak pro Ženy, že plným uvědoměním si naší podstaty jíž je od počátku jednotná a nikdy nerozdělená oboupohlavní Bytost, může každý vzestoupit na absolutní úroveň a stát se Stvořitelkou nebo je možné, aby v jednu Stvořitelku slynula skupina osob. skupinu například používají Toltéčtí Bojovníci a kombinací správných archetypů Lidí, kteří se dohromady spojí v Stvořitelku, která pak může opustit Vesmír, neboť sám jeden Člověk většinou nemá ještě dostatek zkušeností, aby na to měl dostatečnou kapacitu, proto byl Budha velmi pokročilou Bytostí.
Ačkoliv se zdá, že Vesmír má pevná pravidla, tak jediné co platí, že každé pravidlo lze změnit. záleží jen na tom, zdali jste Ta (Stvořitelka) kdo jej skutečně tvoří.
3.5. astrál - myšlenky, energie - city a hmota - výsledek
Vesmír se obecně dělí na tři horizontální pruhy.
Nejvyšší je astrál, tedy svět idejí. je to to co ještě není a teprve se připravuje. je to vlastně budoucnost. prostřední je energie - cit a tedy to co se začíná zhmotňovat, ale ještě to nenabilo pevné formy. jedná se o přítomnost a nejnižším pruhem je hmota a tedy výsledek celého procesu zhmotňování a jedná se o minulost.
Otec od začátku kdy začal strachem pořád jen přemýšlí a tvoří stále nové a nové negativní ideje, aniž by se kdy zastavil a ohlédl zpět jaký mají vlastně dopad tedy výsledek ve hmotě. posléze usoudil, že jeho "správné" místo je nad Námi všemi jen přemýšlet.
Ve zdravém Vesmíru, také Otec většinu doby přemýšlí, neboť ho baví vymýšlet budoucnost pro Všechny, ale také občas odpočívá, spí a přepíná tak do pasivního módu Matky a obráceně Matka je většinou pasivní, ale také tvoří budoucnost, když je třeba. oba se spolu často zastavují a splývají v jednotě při orgasmu při vzájemném splynutí a tím vlastně neustále ladí obě cesty ku prospěchu Obou a Všech.
Současný Otec však nikdy nepřestal přemýšlet a jede stále stejný výkon bez přestávky. z toho plyne to, že se žádný koncept Otce nikdy plně neopustí a je stále Matkou udržován resp. musí být udržován. je to stejný přístup ,jako když si Muž silou chytne Ženu a přidrží si jí, aby mu dala. Na chybných konceptech jsou Otcem neustále přidávány jen provizorní řešení a záplaty, které nejsou vlastně trvale udržitelné místo toho, aby se některé koncepty zahodili a vytvořili z čisté vody nanovo a to doslova neboť Matka je voda, kterou otec více a více znečišťuje svým negativním myšlením a tak se stále udržují neboť Otec se domnívá, že je dokonalý, vševědoucí a hotový a už se měnit nemusí a vše co udělal bylo "správné". takto se z Otce, který je budoucností stala minulost, neboť jeho přístup kdy se zastavit zatím nehodlá vede ke zhroucení celého vesmíru, neboť jednou všechny záplaty povolí pod vlastní vahou. takto se otec stal řekou času, kterou neprotéká živá voda, ale je otrávenou mrtvou řekou času, která postupně hubí všechny Bytosti.
3.6. duchovní, energetický a hmotný pohled
Jelikož je Otec neustále jen v mysli a zaplétá se stále více do sebeklamu (ega), čímž ubližuje jak sobě tak ostatním a domnívá se, že právě v jeho mysli je to k čemu má každá Bytost dojít, protože to je to správné, tak Vesmír začal dělit na dobré u něho a to zlé mimo něj. základním předpokladem je, že on už je dobrý, hotový a dokonalý a Bytosti jsou špatné a nedokonalé a teprve až když se dostanou k němu, tak se stávají dobrými. to je lež, neboť Bytosti byli všechny stvořeny k obrazu Stvořitelky, jako absolutní láska a proto již dobré jsou.
I hmota a život v ní je v pořádku a Bytosti jen trpí tím, že jim otec nikdy neřekl jak správně žít v souladu s Vesmírem a Planetami, protože to sám neví a proto se Bytosti rodí do nevědomosti a bez vedení duchovního učitele, kterým zdravý Otec Vesmíru je, jsou zužovány nemocemi, přírodními katastrofami a smrtí neboť se vlivem nevědomosti dopouštějí činů, které jsou proti životu a tak Planety jako malé Stvořitelky se je snaží vést skrze negativní dopady s tím, že se ale na ně žádné Bytosti neobrací o radu jak správně žít nebo aspoň o vysvětlení proč se jim děje takové utrpení, neboť jim chybí i ta základní informace, že Planety jsou živé Bytosti, se kterými lze komunikovat a žít v harmonii v radostném a šťastném životě, neboť k tomu jsou Planety stvořeny - k životu. hmota je tudíž již správná a Bytostem chybí jen informace jak, neboť právě ve hmotě probíhá život a nikoli v mysli, která je jen předvojem dění.
Dále Bytostem nikdo neřekl, že dalším rozměrem bytí je vývoj k vyšším Bytostem, k Vílám, Andělům a tak dále. z toho plyne, že se Lidé domnívají, že jsou vrcholem evoluce a Víly, Anděly, Skřítky a Trpaslíky nevidí a ze své zaslepenosti pak jednají i proti vlastnímu prostředí a tak se Planety pře nimi musí bránit o holý život. tím Planety musí zbytečně zničit i spoustu flóry a fauny neboť takový je dopad živelných katastrof, které jsou hlavními nástroji Planet k regulaci života.
Stejně tak jako Matku bere Otec Planety jako pouhé prostředí - kus neživého kamene, kde se to prostě děje a občas se to prostě pokazí, neboť taková je hmota - špatná a poruchová. Otec nevidí, že jedinou poruchou hmoty je jeho povýšený netečný přístup.
Navíc začal Bytosti lákat k sobě nahoru do astrálu mechanizmem, který známe jako odsvícení, kdy se Bytost vzdá své skutečné hodnoty jíž je síla celého Vesmíru a uvěří že je ubohá a že jediným vykoupením je odsvítit se k Otci, kde mu pak bude blahořečet a pracovat pro něj a tak svádět další a další Bytosti k slepé víře, že Otec je ta nejvyšší možná meta, které lze z Lidské "ubohosti" dosáhnout. tak ne jen že se vzdávají své skutečné moci, kterou od počátku jejich existence je (nekonečná síla Vesmíru absolutní lásky), ale navíc ji odevzdávají Otci čímž ho dobíjejí.
Otec tvrdí, že je vševědoucí a že když s ním Bytost nakonec splyne stane se také takovou mocnou Bytostí, ale není tomu tak, neboť Otec má v sobě spoustu nepochopení. jediné co se stane, když Bytost dospěje až k němu, tak sada nepochopení, které jí ještě chybí k dosažení absolutní úrovně původní Stvořitelky, ji převáží a Bytost padne na nejnižší úroveň Vesmíru na odvrácenou stranu otce, kterým je jeho ego. Od té doby, taková Bytost slouží jako temný stín nepochopení a v houfech pak napadají celé planety a civilizace a jako astrální viry tím, že Bytostem podsouvají myšlenky plné nepochopení, které nepochopili a zla a nabádají tak k pádu a celé civilizace upadají do slepoty a kráčejí k Planetárním zánikům.
Fyzický Vesmír se tedy dělí stále více na odhmotnělou "duchovní" astrální sféru, kterou známe jako nadsvět odsvícených (svět "dobrých" bytostí) známou též jako pátou dimenzi, kterou obývají některé Planety Andromédské Federace jako jsou Plejády. celá taková civilizace začíná natolik řídnout, že hrozí, že se nakonec stane jen pouhou myšlenkou - obrazem, který ještě neexistuje a tak zaniknou neboť k životu je potřeba hmotnost a tělesnost a pevné zakotvení v zemi. pokud prořídnou úplně stanou se vlastně idejemi bez svobodné vůle, které otec ovládá jako své programy, což už se částečně děje.
Ideálním stavem jsou nedávno vzešlé Planety Andromédské Federace, které jsou hmotné a pevné, ale žijí harmonickým šamanským způsobem. pochopte, že i Andělé, Archandělé, nebeští Rodiče i samotná Maya mají těla, která jsou sice v rámci Vesmíru velmi stará, neboť život Anděla trvá velmi mnoho let do té doby než se neposune na vyšší úroveň, kdy umírá a na jeho místo nastupuje jeho mladší nástupce. každý z Andělů ovládá zázraky jako je teleportace, létání a tak dále a proto pokud Bytost dosáhne velkého pochopení není pro ní hmota omezením, tak jako se traduje, neboť Bytosti žijí v nevědomosti.
Opakem odhmotnělých světů jsou přehuštěné světy na straně satana mezi něž patří Planety Reptilians a Orion Empire, kteří plní roli Otcovi negativní tváře.
Otec se tak snaží fyzický Vesmír rozdělit na dva tábory dobra a zla, které pokud se tak stane budou na věky trpět vzájemném válečném konfliktu.
Dobro a zlo je v každé Bytosti a každá občas udělá chybu a vlastně udělá zlo, ale jelikož si časem uvědomí, že ji udělala, tak učiní změnu svého chování, což je vlastně dobro. každé zlo je tedy pro něco dobré a naopak dobro v sobě nese potenciál učinit nějakou chybu, neboť žádná Bytost nekoná pořád stejně protože je svobodná a stav kde není změna je čistě programový a naprosto nepředvídatelný a tudíž nesvobodný. proto je problém, když se bytosti snaží být jednoznačně zlé nebo dobré, neboť tím z nich vyprchává život.
Jelikož Galaktická rada Andromédské Federace plní pravidlo o nezasahování do vývoje nižších planet, tak vlastně působí zlo z netečnosti neboť Síly temna manipulují kde mohou a naopak Síly temna činí dobro, když prověřují Bytosti na nižších planetách, neboť tím jim umožňují posun ve vývoji v před skrze negativní zkušenost, která je v konečném důsledku dobrá. Civilizace na Planetách se totiž jinak mají tendenci zaseknout ve vývoji, neboť je nikdo nevede dál a Oni upadnou do domněnky, že už dosáhli finálního stavu vývoje.
Obě varianty přístupu nejvíce udržují ty nejpokročilejší a nejhorší vládci obou táborů, kdežto nižší bytosti si často uvědomují, že vlastně jako Síly temna nejsou až tak zlý a naopak že Síly dobra touží po boji a skutečném řešení situace ve Vesmíru oproti přístupu, kdy se z povzdálí koukají jak Síly temna ničí jejich mladší Bratry a Sestry na ještě nevyspělých planetách a maximálně se snaží eliminovat jejich vliv, ale skutečné celistvé řešení se odkládá. vzniká tak patová situace, kdy dva mocné tábory až dospěje čas se vyvraždí navzájem v obrovské konečné Vesmírné válce.
Na Andromédské Federaci je spousta použitelných věcí a informací, ale jejich základním ďábelským programem je morálka, kdy je zlo považováno za špatné a oni se jej snaží úplně opustit což je nemožné. naopak Temné mocnosti mají spoustu velmi inteligentních řešení, ale jejich hlavním problémem je, že ubližují ostatním Bytostem a tak i sobě. to samé platí o morálce, která postupně zabíjí Androméďany.
Oproti tomu technologie bez soucitu jsou vesměs nepoužitelné, ale Temné mocnosti tak získali spoustu informací kam až se dá v sobectví a egoismu zajít a tyto zkušenosti jsou cenné jak pro ně tak v budoucnu budou bohatou informační základnou černé magie a hrubé technologie pro Všechny s tím, že spoustu toho po drobných modifikacích půjde určitě začít používat i v souladu s tvořením.
Otec specielně Reptiliáns přetaktoval, což bude pro velkou spoustu z nich až se odpojí od ega úlevou.
Třetí skupinou jsou Planetární a Vesmírní ilumináti. ty Bytosti, které v rámci svého života si vybudovali takovou mocenskou pozici, že manipulují zbytkem Bytostí, které udržují v umělé závislosti na sobě. patří sem Bytosti se záměrem sami za sebe ovládnout Vesmír nebo se mít aspoň dobře a jsou to temní Emperoři a nadplanetární či v menším měřítku planetární korporace. hlavním přístupem je zneužití síly, technologie a znalostí a to nejdříve v rámci Planet a později ve Vesmírném měřítku. pak začínají spolupracovat se Silami temna, ale jejich vzájemné vtahy mezi sebou a se Silami temna jsou napjaté neboť neustále soupeří o moc a zdroje.
Třetí skupina tak kopíruje Otce, neboť on je vzorem, který jako první vyšlapal cestičku všem dalším, jíž je absolutní povýšení se nad ostatní Bytosti a zneužití moci a znalostí ve svůj vlastní prospěch. jedná se vlastně o zavirovaný astrál celého Vesmíru, který skrze Slunce neustále chrlí informace o tom jak tuto cestu nastoupit neboť Otec je vším (Tonal). proto se často na planetách stává, že Někoho napadne ovládnout všechny ostatní ve svůj prospěch (většinou Muži v patriarchátech, ale sem tam i Ženy jako oběti v matriarchátech) a jen pokud Bytosti dokážou pomocí přirozených imprintů lásky odolat takovému pokušení, tak se může stát, že civilizace se stane harmonickou. většinou tomu dochází celkem bolestně a to až tehdy, kdy planeta přepíná do globálního vědomí.
Ještě jsou přítomny další Skupiny zasahující do dění a o nich je pojednáno dále, neboť je potřeba vysvětlit ještě následující.
Přepnutí do globálního vědomí po určité periodě je nesmysl, neboť globální vědomí se vyvíjí zcela postupně a Planeta se přepne sama až nadejde správný čas. je to samé jako když řekneme, že dospělost je vždy v osmnácti letech bez ohledu na to zdali je Osoba skutečné připravena na dospělost.
Mayové tyto periodické cykly přesně změřili a tím se jim podařilo vysledovat algoritmus satana, který je naprosto přesným odpočtem do zániku vesmíru. nic se neděje naprosto přesně po určitých časových intervalech, to jen Otec má domněnku, že čas lze rozškatulkovat na přesné jednotky, které pro všechny platí stejně. oproti tomu je vývoj Bytostí a Planet naprosto různorodý, neboť každá Bytost má svoje vlastní tempo chápání a tedy i plynutí času, které přichází, když je ho třeba v různě dlouhých úsecích vnějšího času. odtud ona přesná pracovní doba se stejným začátkem a koncem, týden stejný pro všechny se dny odpočinku a tak dále.
Na energetické úrovni vypadá Vesmír jako bublina v jejímž středu je hnízdo Pavouka, ze kterého se po celém vesmíru až ke krajům rozprostřena síť. Otec jako Pavouk neustále číhá, chodí po síti a tak loví další a další Duše do své sítě. obalí je pak kokonem a vysává z nich životní energii. vysává jejich ženskou stránku a kokon je částečně z jejich mužské stránky, protože Bytosti často věří, že jejich uvažování je správné a tak akční sílu investují do vlastního zajetí. konec konců jsou všechny Bytosti zapleteny do sítě z vlastní vůle, jen jim otec nedal šanci, neboť tu byl před nimi a tak může Bytost jen časem prohlédnout a osvobodit se.
Na duchovní úrovni Otec jako pavouk se chová tak, že vždy zaujme něčí pozornost a pak se schová a zase pak přijde z jiné strany a zkouší to samé, aniž by se zajímal o odpověď Bytostí, protože mu bohatě stačí, že takovou Bytost postupně zaplétá do sítě. přesněji řečeno ho odpověď zajímá natolik, aby k ní mohl říci něco co mu poslouží. to samé platí o dobru a zlu. je mu jedno jestli Bytosti jsou dobré nebo zlé, hlavně že může poskakovat mezi oběma stavy a z toho žít. z neustálého pohybu aniž by se kdy někoho dotknul a Bytosti tak slepě hrají jeho hru jako dobré nebo špatné a přitom trpí obě strany.
Ve zdravém Vesmíru je uprostřed většinou Matka, neboť ona je paní vnitřních vztahů Vesmírné Rodiny a na okrajích je Otec neboť on je pán vnějších vztahů. jelikož je to obráceně, tak se současný Vesmír neustále více rezonuje s ďábelskými paralelními Vesmíry a okrajem, který Otec nehlídá nabíráme další a další ďábelské energie, které by jinak přes něj neprošli a naopak zdravé energie nemají přístup a Otec je blokuje. na okraj je tak vytěsněna Matka, která se proti znásilnění a bolesti již obrnila ledem.
Hlavním fenoménem je absence komunikace Bytostí, neboť dle vzoru rodičů jedna Bytost nekomunikuje s druhou a Otec Ji jen využívá a ona se to snaží nějak přežít.
Na energetické úrovni jsou Hyperprostorem (Matkou, Nagualem) nataženy kabely ke kokonům až dovnitř Bytostí (do jejich vnitřní pasivní části Nagualu) a tato realita je Bytostem skryta až na Temné mocnosti, které ji různě objevili a celé situace využívají a přidávají vlastní ovládací sítě. takto jsou na různých Planetách nainstalované různé ovládací systémy, které vznikli podle toho jak je místní Ilumináti postupně vytvořili.
Všechny zdravé a čerstvé Planety jsou tak postupně zaplétány do sítě a to tehdy pokud duchovní vývoj Bytostí na nich dosáhne takové úrovně, že mají kapacitu se připojit na systém lží satana. tak jako Vesmír jsou ve stejné situaci Planety, kdy z astrálu sestupují ďábelské energie a inkarnují se.
Ďábelské energie jsou také Bytosti, ale s velkým nepochopením, se kterým nemají být inkarnované do vyšších forem jako je Člověk, ale mají si řešit své nepochopení na kamenné, hmyzí, rostlinné a zvířecí úrovni.
Úprava Matrix-2001.cz
partner Matrix 2001
