Nová světová válka pro Nový světový pořádek: Kořeny třetí světové války (6)

Pohled zpět do roku 1953

Máme-li pochopit povahu americké a britské „podpory demokracie“ v Íránu, je důležité, abychom prozkoumali jejich historické praktiky týkající se oné „demokracie“ v Íránu. Konkrétně události roku 1953 představují velmi důležitý obrázek toho, jak Spojené státy zaranžovaly svůj první zahraniční puč, v čemž je vedli a radili jim Britové, kteří měli v Íránu rozsáhlé ropné zájmy. První demokraticky zvolená vláda Mohammeda Mossadeka v roce 1951 oznámila znárodnění britsko-íránské ropné společnosti (později přejmenované na British Petroleum), která měla výhradní monopol na íránskou ropu. To přirozeně nahněvalo Brity, kteří v roce 1952 přesvědčili CIA, aby jim pomohla ve spiknutí s cílem svrhnout íránskou vládu.

Myšlenka na svržení íránské vlády se zrodila v Británii, ale netrvalo dlouho přesvědčit CIA o zahájení společné operace s SIS. Byly zveřejněny vládní dokumenty, které odhalily, že „činitelé CIA organizující převrat v Íránu pracovali přímo s royalistickými íránskými vojenskými důstojníky, vybrali náhradu za dosavadního premiéra, vyslali zástup zmocněnců, aby posílili šáhovu odvahu, řídili kampaň bombových útoků Íránci vydávajícími se za členy komunistické strany a nasadili články a karikatury do novin“. Strategie byla zaměřena na podporu íránského generála a šáha prostřednictvím kapitálu a financí CIA, což by vedlo ke svržení Mossadeka, „zvláště, pokud by tato kombinace byla schopná vyhnat do ulic největší davy“.

Šáh měl hrát klíčovou roli, protože „když CIA vzbudila veřejné nepokoje, měl být neústupný, a pak, když se země hrnula do chaosu, měl vydat královské vyhlášky sesazující Dr. Mossadeka a jmenovat generála Zahediho premiérem“. Agenti CIA rozdmýchávali tlak tím, že ve snaze povzbudit nálady proti komunistům a Mossadekovi v náboženské komunitě, předstírali, že jsou íránskými komunisty, vyhrožujícími muslimským vůdcům „krutým trestem, pokud se postaví proti Mossadekovi“. CIA dokonce bombardovala dům jednoho prominentního muslima. Dále CIA podporovala velkou propagační kampaň a majiteli předních novin zaplatila 45.000 dolarů, aby toto úsilí podporoval. Jakmile byl převrat v plném proudu, použila CIA americká média k propagandě ve snaze ospravedlnit strůjce převratu. CIA poslala tiskové agentuře Associated Press prohlášení, že „neoficiální zprávy momentálně uvádí, že vůdci spiknutí jsou vyzbrojeni dvěma dekrety šáha, z nichž jeden zbavuje úřadu Mossadeka a druhý jmenuje generála Zahediho za jeho nástupce“. CIA také šířila propagandu prostřednictvím íránských médií.

Po počátku převratu, který začal 15. srpna, Mossadegh rozpustil parlament, což nakonec hrálo „do karet CIA“. Poté, co dal zatknout několik spiklenců, polevil ve své ostražitosti. Americké velvyslanectví pak naplánovalo na 19. srpna protiútok, při využití specificky náboženských sil. V té době obviňovala komunistická strana z převratu „britsko-americké intriky“. Nicméně, právě když CIA začala přemýšlet o neúspěchu, začaly íránské noviny hromadně zveřejňovat šáhovy dekrety, a náhle se na ulicích začaly tvořit velké pro-šáhovské davy. Íránský novinář, důležitý agent CIA, „vedl dav k budově Parlamentu, podněcoval lidi, aby podpálili kanceláře novin, které vlastnil ministr zahraničí Dr. Mossadeka. Další íránský agent CIA vedl dav, aby vyplenil kanceláře novin podporujících stran Tudeh“.

Podporovatelé převratu v armádě vstoupili do ulic a brzy „byl dav přímo veden několika důstojníky zapojenými do převratu, a od některých, kteří přešli na druhou stranu. Do hodiny padl ústřední telegrafický úřad a do provincií byly posílány telegramy vyzývající k pro-šáhovskému povstání. Po krátké přestřelce padlo také velitelství policie a ministerstvo zahraničí“. Je zajímavé, že podle odtajněných dokumentů CIA „doufala, že dostane do amerických novin články uvádějící, že návrat šáha Muhammada Rezá Pahlavího byl výsledkem domácí vzpoury proti vládě tíhnoucí ke komunismu“, ale že nakonec měli „její agenti pouze dílčí úspěch při manipulaci americkými reportéry“. CIA dala do amerických médií různé příběhy, jako například v jednom případě, kdy ministerstvo zahraničí dostalo do časopisu Newsweek studii CIA.

Jednou z hlavních lekcí, kterou se CIA v této operaci naučila, bylo, že „tato operace odhalila nedostatky agentury při manipulaci amerického tisku“. CIA dokonce manipulovala reportéra New York Times, aby šířil propagandu. Zatímco sovětská média prohlašovala, že za převrat jsou zodpovědné Spojené státy, americké zmínky o tomto obvinění v médiích to přímo odmítly a nikdy „se takovým obviněním vážně nezabývaly“.

Do konce převratu s kódovým označením operace Ajax „zemřelo při požárech v ulicích Teheránu přibližně 300 lidí“, hlavně díky tomu, že CIA „provokovala pouliční násilí“. Převrat měl za následek „více než dvacet let trvající diktaturu šáha, který se silně spoléhal na pomoc a zbraně Spojených států“.

Západ sponzoruje teroristy v Íránu

V roce 2005 Scott Ritter, bývalý zbraňový inspektor OSN, oznámil, že „Organizace Mudžáhidů íránského lidu, neboli MEK, íránská opoziční skupina, kdysi řízená obávanými výzvědnými službami Saddáma Hussaina“, nyní pracuje pro CIA a provádí na území Íránu teroristické bombové útoky. V únoru 2007 list Telegraph uvedl, že „Amerika tajně financuje militantní etnické separatistické skupiny v Íránu ve snaze zvýšit tlak na islámský režim, aby se vzdal svého jaderného programu“.

Operace CIA „zahrnují obchodování s hnutími, která se uchylují k teroristickým metodám“. Článek poznamenal, že „v příhraničních oblastech Íránu došlo mezi etnickou menšinou k vlně nepokojů s bombovými útoky a atentáty namířenými proti vojákům a vládním představitelům“, a je zajímavé, že operace CIA jsou zaměřeny na „pomoc opozičním milicím početných etnických menšinových skupin nahromaděných v íránských příhraničních oblastech“. Býval agent ministerstva zahraničí pro boj s terorismem uvedl: „Poslední útoky v Íránu jsou v souladu se snahou Spojených států zásobovat a cvičit íránské etnické menšiny za účelem destabilizace íránského režimu“.

Stanice ABC News v dubnu 2007 uvedla, že „pákistánská kmenová militantní skupina zodpovědná za řadu smrtících nájezdů guerilly v Íránu byla tajně povzbuzována americkými představiteli, kteří jí radili již od roku 2005“. Skupina, s názvem Jundullah (Boží vojáci), působí z provincie Baluchistan v Pákistánu, na hranici s Íránem, a „převzala zodpovědnost za smrt a únosy více než tuctu íránských vojáků a představitelů“.

V roce 2008 řekl bývalý nejvyšší velitel pákistánské armády, že „Spojené státy podporují nezákonnou skupinu Jundullah, aby destabilizovaly Írán“, a že „Spojené státy poskytují výcviková zařízení bojovníkům Jundullahu ve východních oblastech Íránu, aby vytvořily v této oblasti nepokoje a ovlivnily srdečné vztahy mezi Íránem a jeho sousedem, Pákistánem“.

Volební protesty v roce 2009

Události roku 1953 představovaly vzor pro íránské volební protesty v roce 2009, pokus o „měkkou revoluci“ v Íránu, který čerpal rovněž z „barevných revolucí“ v post-sovětských státech východní Evropy. Tezí autora tohoto pojednání je, že volební nepokoje v roce 2009 v Íránu byly tajným americkým (a britským) komplotem určeným k zorganizování změny režimu v Íránu. Cílem bylo dosadit proamerického vůdce, a tím uplatňovat politickou, ekonomickou a strategickou hegemonii nad Íránem. Po vzoru úskočných, Spojenými státy financovaných, „barevných revolucí“ v bývalém sovětském bloku, kde však silný vliv CIA připomínal převrat z roku 1953; tento puč byl nakonec neúspěšný.

Zatímco převrat v roce 1953 odhalil neschopnost CIA výrazným způsobem ovlivnit a manipulovat americkými médii, nepokoje roku 2009 odhalily velký úspěch v manipulaci těmito médii; ironicky však to byla právě koncentrace na tento triumfální úspěch, která asi zabránila konečnému úspěchu puče. Vnímání nezákonných voleb a politického útlaku americkou veřejností bylo dostatečné na to, aby podpořilo změnu režimu, ale ne na to, aby změnu režimu provedlo. Takže v hořké ironii pro Spojené státy se selhání v převratu 1953 stalo úspěchem puče roku 2009; zatímco se úspěch převratu roku 1953 stal selháním puče roku 2009. Úspěchem převratu v roce 1953… bylo to, že fungoval.

V listopadu 2008 íránská média oznámila, že „Bílý dům se usilovně snaží zinscenovat v Íránu ‚sametovou revoluci’“. Bývalý íránský velvyslanec při OSN řekl, že „Washington osnuje vyvolání rozbrojů mezi Íránci, aby svrhl teheránskou vládu“.

Íránská média v dubnu 2009, dva měsíce před prezidentskými volbami, oznámila, že jednotky Íránské revoluční gardy (IRGC) „odkryly komplot na ‚měkké svrhnutí’ vlády země“ a „obvinily Holandsko z konspirace s cílem vyvolat sametovou revoluci v zemi tím, že podporovalo opozici prostřednictvím médií a různých internetových stránek“. V roce 2005 financoval holandský parlament 15 miliony euro „mediální polarizační kampaň“ v Íránu, která byla „spojena s britskou pomocí a tajným americkým financováním“.

V rámci příprav na volby docházelo v Íránu k sílícím útokům. Dva týdny před volbami, 28. května 2009, měl bombový útok na šíitskou mešitu v jihovýchodním Íránu za následek smrt 20 lidí. Íránský představitel obvinil Spojené státy z toho, že jsou zapojeny do vyzbrojování teroristů, kteří spáchali tento čin v sunnitské oblasti Íránu, která je náboženskou menšinou v zemi. Jundullah, teroristická organizace vyzbrojovaná a financovaná Spojenými státy prostřednictvím CIA, se přihlásila k zodpovědnosti za tento bombový útok. Následujícího dne byla kancelář volební kampaně íránského prezidenta Mahmúda Ahmadinežáda ve stejném městě, kde došlo k bombovému útoku, napadena ozbrojenci, což si vyžádalo několik zraněných. Tyto útoky namířené na rozdmýchání náboženského napětí připomínají útoky provedené CIA v Íránu při převratu v roce 1953.