NOVÁ AKTA X: INCIDENT V RENDLESHAMSKÉM LESE: PŘÍPAD UZAVŘEN?

V nočních hodinách mezi 26. a 29. prosincem 1980 došlo v Rendleshamském lese^[1] v Anglii k řadě pozorování UFO. Mysteriózní drama se odehrálo hned v sousedství základny RAF Woodbridge, kterou v té době využívalo letectvo Spojených států (USAF). Personál USAF, včetně zástupce velitele základny podplukovníka Charles I. Halta, prohlásil, že viděli věci odpovídající popisu UFO. V následujících dekádách vznikla kolem incidentu v Rendleshamském lese celá mytologie, která jej proměnila v jednu z nejslavnějších událostí kolem UFO, k nimž kdy ve Spojeném království došlo. Byla i srovnávána s událostí v Roswellu ve Spojených státech v roce 1947, kolem níž se podobně vyvinul komplexní mýtus tvrzení, leckdy i protikladných, podvodů, vládního mlžení a krajní podivnosti.

Rendleshamský les vlastní komise pro lesnictví řízená britskou vládou a skládá se ze zhruba 15 km² jehličnatých plantáží, které jsou prostoupeny listnatými pásy, vřesovišti a mokřadními oblastmi. Nachází se v kraji Suffolk, asi 13 km východně od města Ipswich. K incidentu došlo v blízkosti dvou bývalých vojenských základen: RAF Bentwaters, která je právě na sever od lesa, a RAF Woodbridge, která zasahuje do lesa od západu a na jeho severním a východním okraji je rovněž ohraničena lesem. V té době byly obě využívány letectvem Spojených států pod velením velitele letky plukovníka Gordona E. Williamse.Velitelem základny byl plukovník Ted Conrad, jeho zástupcem podplukovník Charles I. Halt. Mýtus obklopující tento incident udává, že na noční obloze bylo vidět tanec podivných a neznámých světel kroužících jak po lesích, tak i nad oběma vojenskými zařízeními. Zaměstnanci amerického letectva, kteří byli v té době v oblasti přítomni, hovořili o malém trojúhelníkovitém objektu, který v lese manévroval. Jiní vypovídali, že v temných lesích zahlédli strašidelné mimozemské bytosti malého vzrůstu mající děsivé kočičí oči.

Příběhy šířené mezi lidmi udávají, že pohyby UFO byly zachyceny na radaru, a dokonce se mluvilo o tom, že vojenský personál zapojený do incidentu byl umlčen muži v černém. Jeden z příslušníků letectva se zjevně dokonce dokázal UFO dotknout – předtím, než vzlétlo – a označil jej „hladké na dotek“ a pokryté podivnými symboly podobnými staroegyptským hieroglyfům. Objevila se i další tvrzení, podle nichž se u některých mužů projevil fenomén chybějícího času a že snad mohli být dokonce „uneseni“. Vzhledem k velkému zájmu o tento případ jej britské ministerstvo obrany prošetřilo a dospělo k závěru, že za oběma pozorováními během oněch dvou nocí, pokud jde o zářící koule, stal maják Orford Ness. Toto vysvětlení samozřejmě většinu vyšetřovatelů UFO neuspokojilo a zcela selhalo v případě líčení udávajícího, že hned první noc se objekt nacházel na zemi.

Rendleshamský případ – britský Roswell?

Zřejmě nejobsažnější zhodnocení incidentu pochází od kvalifikovaného astrofyzika, spisovatele a hlasatele specializujícího se na astronomické anomálie a historii vědy. "The Rendlesham File – Britain’s Roswell?" od Andrewa Pikea je detailní vědecká studie úžasného třídenního fenoménu, jehož svědky se stal americký vojenský personál. Knihu vydalo nakladatelství "Flying Disk Press", které roku 2015 založil britský veterán bádání na poli UFO a autor Philip Mantle. Řekl k tomu: „The Rendlesham File je vůbec první knihou, kterou o těchto událostech napsal anglický akademik.“ Pike dochází v knize k závěru, že za bizarními světly mohl spíše stát přírodní jev známý jako plasma či kulový blesk, než že by šlo o „UFO“ řízené mimozemšťany.

Kulový blesk se může pohybovat dosti neobvykle. Objevuje se v podobě oslňujícího světelného sférického objektu o velikosti pár centimetrů až několika metrů v průměru, který se pohybuje vzduchem. Pike to uzavírá slovy:

„Zdá se, že odpověď na incident v Rendleshamském lese závisí na tom, zda vůbec nějaký stroj sám o sobě existoval, jaké jsou geofyzikální vlastnosti této oblasti a co víme o historii tajného experimentálního výzkumu. Třebaže jsou v této oblasti pravidelně hlášena pozorování neidentifikovaných vzdušných jevů (UAP), známé výskytem světelných koulí jako jsou bludičky a plasmové efekty, byly během tohoto incidentu dozajista neobvykle intenzivní. Vyšlo rovněž najevo, že v této oblasti obecně začala hned po druhé světové válce narůstat aktivita, vyvíjel se tu mikrovlnný radar a probíhal tady i další výzkum. Do té doby byla každá zaznamenaná událost výrazně méně významná než ty, k nimž začalo docházet poté, co se sem nastěhoval tajný výzkum a začalo se tu experimentovat. Podobné trendy kopírovaly i další oblasti, např. co se týče radarové a mikrovlnné komunikace. Nevypadá to, že by to byla náhoda.“

Podivné setkání

Poznamenává dále: „Podobná situace nastala v padesátých letech, když ufologové začali v této oblasti pravidelně vídat špionážní letoun U-2, až ho nakonec museli přemístit. Dohaduji se, že mikrovlnná věda docela dobře odpovídá těmto údajům, čímž se tedy zvýrazní to, co by jinak asi zůstalo jen další ohniskem výskytu světelných koulí.“ Pike píše také o onom trojúhelníkovitém letounu, který byl spatřen během tohoto incidentu: „Pokud jsou správné některé popisy trojúhelníkového letounu spatřený civilisty, jakož i jeho nákresy zobrazující to, co v Rendleshamském lese zahlédl letec Jim Penniston, mohlo by to naznačovat, že šlo o dron podobný těm, které využívají technologii stealth, dokážou uniknout zobrazení na radaru, a který byl vyvinut na místě podobném, jako je Oblast 51; šlo zejména o konstrukci známou jako Hopeless Diamond zahrnující řadu trojúhelníkových sekcí spojených dohromady za účelem odklánění radarových vln.

Dokonce i když z této rovnice odstraníme létající trojúhelníkovitý letoun, což – jak se zdá – se dělo v posledních letech společně s měnícími se zprávami pilotů, stále tu máme oblast bohatou na mikrovlnné paprsky, stejně jako světelné koule přirozeného původu, které mohou a také s nimi interagují, pokud jsou správně nastavené frekvence a další přírodní podmínky. Obě tyto události, zahrnující trojúhelníkovitý letoun a zvýšenou aktivitu světelných koulí, mohou, ale nemusí být spojeny s pokračujícím nebo souběžným problémem této oblasti a silami, o něž tu kráčí.“ Pike ve své knize odkazuje na řadu protikladných skutečností s tímto případem spojených, včetně fám, že na tomto místě je asi největší skladiště jaderných zbraní ve Spojeném království. Knize se dostalo podpory od předních britských ufologů včetně Nicka Popea a Jenny Randlesové.

Randlesová, která se případem začala zabývat brzy poté, co k němu došlo, říká, že zvažovala „spousty teorií o tom, k čemu zde došlo – od pádu vesmírného šrotu po nehodu spojenou s jadernými zbraněmi, a dokonce i to, že nakonec mohlo být i něco na tom, že šlo o maják v Orford Ness – ale už dlouho jsem měla podezření a tvrdila jsem, že ve skutečnosti šlo opravdu o UAP [neidentifikovaný vzdušný fenomén].“ „Je to termín, jímž badatelé zabývající se UFO po léta popisovali cosi, co se tu odněkud bere, ale v žádném případě nemusí jít nutně hned o mimozemskou invazi. Energie jako plasma mající na lidi fyzické a fyziologické účinky, může s jistou pravděpodobností vyvolat něco, co se podobá blízkému setkání.”

Randlesová k tomu říká: „Mně se UAP, včetně nejrůznějších mylných představ, které se vynořily uprostřed složitého prostředí takového velkého případu, zdály být nejpravděpodobnější cestou k jeho řešení a zodpovězení celé řady otázek. A právě tady začíná být tato opravdu zajímavá. Odpoutal se od toho, probral vyčerpávajícím způsobem přehled všech důkazů i možností, a podíval se na to očima vědce, který ty věci zná a zároveň v té době pracoval i na výzkumu plasmy, což ho – dle mého mínění – přivedlo ke správnému uvažování – co když?“ Nick Pope, bývalý úředník britského ministerstva obrany, který vyšetřoval Rendleshamský případ, řekl: „Pike přistupuje k tomuto příběhu z úhlu pohledu astrofyzika a jeho vědecký přístup je vítaný, v ufologii je totiž zřídkakdy k vidění.“

„Vzhledem k Pikeovým specifickým oblastem odborných znalostí – k nimž patří i fyzika plazmatu – mě obzvláště zajímal jeho důkladný rozbor zpravodajského posouzení fenoménu UFO, který je hovorově znám jako projekt Condign.“ V září roku 2017 byl v online sekci Express.co.uk představena nová teorie badatele Russe Callaghana. Tvrdí, že v případě rendleshamského ‚UFO‘ mohlo jít o přísně tajnou tréninkovou kapsli amerického letectva používanou pro cvičný útok při misích zaměřených na vyzvednutí satelitů, které se vrátily na Zem. Rendleshamský případ nakonec zůstane klasikou na poli UFO z celé řady důvodů, včetně spojení s případnou tajnou vojenskou činností a psychologickými aspekty, zejména kvůli tomu, jak jsou uchovávány vzpomínky a jak je lze upravovat. Nelze vyloučit ani ovládání mysli.

Podle uznávaného vyšetřovatele UFO Jacquese Vallée „měla tato událost všechny znaky, které mluví ve prospěch svědků, snad i proto, aby bylo možné studovat jejich psychologické reakce.“ Mac Tonnies ve svém článku "UFOs as Vanguards of a Post-Biological Intelligence" nedávno poznamenal, že „kontroverzní události v Rendleshamském lese… měly smysl pouze tehdy, pokud bylo jejich účelem to, aby někdo byl jejich svědkem, možná ve snaze zapůsobit na nás ještě silněji tímto mimozemským meme. Podobně tomu bylo při slavném spektáklu nad Washingtonem [1952], během něhož byly pozemními i leteckými radary sledovány objekty nad hlavním městem, viděli je i četní svědkové, a celá událost měla pachuť zinscenovaného divadla, jejímž cílem bylo upoutat naši pozornost.“

Je třeba zdůraznit, že Tonnies ve svém článku nikterak nenaznačoval, že se mělo jednat o zinscenované události přísně tajnými skupinami, jako je CIA…, nýbrž že je zosnovala aktuální „inteligence“ UFO manipulující lidstvem. Vallée předpokládá, že v případě pozorování UFO mohlo jít o zinscenované události, které se odvíjejí podle mytologické syntaxe dané doby. Můžeme předpokládat, že naše otázky ohledně takových případů jako je Rendlesham budou z větší části zodpovězeny, avšak prozatím zůstává ještě mnohé zahaleno tajemstvím.

---------------------------------------------------

PRAMENY:

[1] Rendleshamský les a incident, k němuž zde došlo, se v roce 2019 staly součástí rozhlasové adaptace novely Šepot v temnotách od H. P. Lovecrafta na BBC Radio 4; tato událost je zdramatizována ve druhé epizodě. Stojí rovněž za povšimnutí, že jen pár kilometrů severně podél pobřeží se nachází městečko Dunwich – znalci v místopisném názvu rozpoznají jiný Lovecraftův příběh, Hrůza v Dunwichi.