Nejvyšší Cesta Poznání = Hra Života (23): Třináctý stupěň Smrt

Pro někoho těžko pochopitelné a nepřijatelné, jiný zas, po dlouhém hledání, našel své vyhovující řešení. Jedna z nejdůležitějších otázek života, na níž jen málokdo zná uspokojivou odpověď.

Vám osobně se však právě teď naskýtá možnost stát se jedním z mála, kdo opravdu ví, neboť se nacházíte na prahu Třináctého stupně. Je to etapa, na níž se dostáváte k znalostem, na jejichž dalších podkladech dokážete získat plné ztotožnění s podstatou a funkčními principy jakéhokoli konce a tedy i toho nejvyššího – samotné smrti.
Studijní materiál jako už obyčejně vychází z vašich zážitků, vzpomínek a znalostí. K dispozici dostáváte rovněž i prostředky, které vám nabízí informace duchovní podstaty a správná identifikace, přičemž klíčové heslo na této úrovni představuje slovo „Smrt“. Než se ale pokusíte s jeho využitím pochopit vrchol, nebude rozhodně na škodu, když si nejprve na menších příkladech zkusíte ověřit a potvrdit platnost základního pravidla. Tento postup vám mnohé napoví a poté i usnadní další vnímání vyšších souvislostí.

Přistupme tedy k malým a nepříjemným událostem, které nás potkávají každým dnem, neboť uvědomění si podstaty obyčejného a všedního konce sebou přináší i zásadní průlom v otázce smrti.

Podívejte se třeba na partnerské vztahy a zeptejte se sami sebe, co vlastně představuje takový normální a důstojný rozchod - konec? – Nic, až tak závratného a zničujícího, jak by se na první pohled mohlo zdát. Vždyť v běžném životě se konec nedá vnímat jako konec, ale jen jako další začátek!

Je sice pravdou, že je to náhlá a absolutní změna, která občas zabolí a přeruší veškeré kontakty s minulostí. – Ale co se tím změní? - Samotný život přece pokračuje dál a vy s ním!  Každý z nás už má těchto nenadálých zvratů pár za sebou. Některé byly strašné a jiné snesitelnější. Určitě jich ale bylo dost na to, abyste na jejich příkladu pochopili skutečnou podstatu obecného konce.

NUTNÝ MOMENT, KTERÝ SICE POHŘBÍ STARÉ, ALE UMOŽNÍ VZNIK A ŽIVOT NOVÉMU.

Pokud toto pravidlo, o kterém vás přesvědčil vlastní život, přijmete za své, rázem tak můžete úspěšně a navždy odstranit zbytečné obavy z těch „hrůzostrašných konců“. Sami vidíte, že to, o co tu opravdu běží – život, se nikam neztrácí, je na sebe navléká jinou podobu. Klidně zauvažujte i nad dalšími událostmi, které mají obdobný charakter. Ať už je to změna zaměstnání, dovršení studií, opuštění přátel, nebo jen přestěhování do vedlejší ulice, vždy se jedná pouze o malý a nepříjemný konec, který však nastartoval další etapu.

Zkuste si teď položit znovu otázku, jestli existuje ještě něco významného, čeho byste se měli ve spojitosti s koncem bát? Pokud se vaše odpověď, namísto samotného konce, začala zaobírat následky, které na VÁS po těchto zvratech mohou dopadnout, tak vám můžu s radostí oznámit, že se vám opět podařilo o něco víc dospět a vyrůst. Setřásli jste zbytečný strach a začli si všímat skutečně důležitých věcí. Poté, co jste zapátrali ve svých vzpomínkách před vámi zřejmě vytanul i obraz, následných dopadů a vyústění. Nikam jej nezahazujte, ať už je jakkoli nemilý, neboť je to váš další materiál pro nadcházející studium a rozvoj.

Při jejich bližším prozkoumání, okamžitě zjistíte, že opravdu nejde o žádný konec, ale spíše o hlediska předcházející a především následovná. V jednoduchosti se dá říct, že svým charakterem do značné míry připomínají „sklizeň“, a velmi pak záleží na tom, jak a co jste vůbec zaseli.

Jestliže ještě navíc ve svém hodnocení využijete poznatků z předcházejících stupňů, většinou se dostanete k podloženým závěrům, které vám dají jasně na srozuměnou, že se v novém začátku – konci přesně promítne vše dosavadní. Odráží, jak dobro (dodržovaní pravidel, povinností, snaha atd.), tak rovněž zlo (záměrné poškozování, nedodržování, neplnění atd.). Pokud jste jednali, jak se má, posunula vás jakákoli radikální změna výš. V případě že ne, … Zapátrejte pozorně ve svých vzpomínkách a připomeňte si všechny významné konce a k nim odpovídající začátky. Jejich důkladná analýza vás postaví před přesně definovaná a nutná pravidla, a zároveň vám i potvrdí, že se každý váš skutek přece jen jednou odrazí. Oni totiž ty mosty tak snadno a bezezbytku spálit nejdou.

Toto poznávání, kterým si právě procházíte se, stejně jako na Dvanáctém stupni, znatelně odráží na vašem dospívání. Na tomto místě poznamenám, že na Cestě Poznání nijak nezáleží na tom kolik je vám podle rodného listu let, ale nakolik jsou vaše znalosti o Světě rozsáhlé a oprávněné – duševní věk. Pochopitelně i váš projev a skutky, které by dané úrovni měli odpovídat, se v celkovém součtu odráží. Ale vraťme se zpět. Pokud se vám podaří úspěšně projít další etapou Třináctého stupně, měli byste být schopní PŘEVZÍT PLNOU ODPOVĚDNOST, ZA VEŠKERÉ SVÉ JEDNÁNÍ A POHNUTKY.

Sžít se s tímto novým faktorem a aspekty z toho vyplívajícími, vám zřejmě nebude dělat žádný problém, neboť vám začíná docházet, že vyšší spravedlnost, i když není vidět, asi přeci jen funguje. Na svém, ale i na příkladech ostatních, můžete totiž velice dobře vysledovat, že se každému po zásluze dostane tolik, kolik mu skutečně náleží. A o tom je vlastně i samotná SMRT.

S jejim pochopením a oproštěním se od zbytečností dostáváte velkou příležitost, udělat ze sebe lepšího člověka. Získáváte nový náhled a pojem o životě. Pokud se budete řídit dosaženými znalostmi, tak se ocitnete na cestě, v jejímž průběhu narazíte i na úkol, pro který jste se narodili. Máte možnost ho splnit a buďte si vědomi, že jste si své poznání zasloužili, neboť jste v sobě dokázali vytvořit podmínky, jenž vám umožňují v čemkoli uspět.

Možná teď některé z vás překvapil poněkud drsný přeskok od obyčejných konců až „závěrečné“ smrti. Ale ono to tak opravdu je, neboť z malých věcí se učíme znát ty velké. Navíc si na vše musíte přijít sami, protože jedině tak tomu můžete uvěřit. Osobně jsem vám mohl pouze popsat nedůležitější kroky a skutečnosti, na které se máte zaměřit. A jako další motivaci jsem vám přidal i pár slov o jedné z největších odměn, kterou na Cestě dostáváte za své snažení. Ale ostatní je zase jen na vás. Stejně tak samotnou otázku té nejdůležitější smrti v životě každého z nás si musíte vyřešit vy sami. Pro zajímavost a možná i pro inspiraci se s vámi podělím o závěry, k nimž dovedla Cesta mě.

Pochopení skutečné povahy smrti vám přinese obrovskou Moudrost a možnosti. Další konec, další začátek. PO SMRTI NÁSLEDUJE ZROD.

Co se tedy stalo? O co jste vlastně přišli?

Vždyť to podstatné pokračuje dál. Něco končí, něco jiného však začíná.

Jen ti, co si neuvědomují svou skutečnou podstatu, své tři části, se obávají, že přijdou o všechno. Jejich energie strachu pak živí smrt, která je zaslepuje a brání jim v poznání. Nikdy tak nepřijdou na to, že pokud čekáte a děláte špatné, dostane se vám špatného. Ale že to platí i naopak, neboť vše se vám po zásluze vrátí. Neodhalí princip a pravidla smrti, protože neví, jak se dají z malých věcí pochopit ty velké. Že se dá pochopit i vlastní smrt.

Ve všeobecně vnímané smrti ale přeci o žádný konec nejde. Pravda, přijdete o tělo, nikoli však o své „Já“. Pokud se na moment, kdy přichází smrt, dokážete podívat nezatíženi hrůzou, přijdete na to, že ho už dávno znáte. Vaše tělo, váš Vesmírný koráb zestárl a potřebuje vyměnit stejně, jako auto, co vám pár let stojí před barákem. To také nemáte na pořád. Jen řidič – pilot zůstává, protože je VĚČNÝ. A o tom je smrt.

Čas od času se taková výměna prostě udělat musí, tak proč se s tím zdržovat a ve strachu očekávat? Je to sice jedna z nedůležitějších událostí našich životů, neměla by nás však nijak negativně omezovat. Její pochopení nám má ukázat, jak je důležité prožít své dny sice na plno, ale zodpovědně a k čemu je vlastně dobré znát a dodržovat pravidla. Neboť náš vlastní život rozhodne o tom, jaký dostaneme nový koráb i s domovským přístavem.  Je to jenom další test odvahy a charakteru. Jak v něm obstojíme a nakolik pochopíme hloubku jeho dopadu, bude záležet jen na nás.
 

Třináctý stupeň ve vás nemá vypěstovat lehkovážné vnímání smrti. Jestliže ji tak budete brát, uškodíte jen sami sobě. Jeho poznaní vás má naopak naučit nenechávat věci otevřené a s lidmi se rozcházet, jakoby jste se již zítra nemuseli sejít. Ne strach, ale rozumný respekt.

-pokračování-