Nejvyšší Cesta Poznání = Hra Života (2)

          Život je hra a jako každá hra má svá pravidla. Pro konec, který v žádném případě není koncem, ale jen dalším začátkem platí následující: "SMRT JE POUHÁ ILUZE, ZE KTERÉ SE PROBUDÍŠ PŘESNĚ TAM, KDE SI ZASLOUŽÍŠ." Neboť život je věčný. Rázem zmizí svazující strach a neopodstatněné výmluvy. Nastoupí respekt k vlastním činům. Dostaví se uvědomění, že na tom, jak dokážete projít svým životem, skutečně záleží. Že jste to pouze vy sami, kdo si můžete, jak pomoct, tak ublížit. Daleko pozorněji pak začnete uvažovat o svém jednání, neboť je vám jasný skutečný dopad. Uspějete - vyplatí se vám to. Zklamete - budete to muset někdy v budoucnu splatit či napravit. Na jedné straně tak odstraníte zbytečná omezení pramenící z obav a na druhé dostanete mnohem větší odpovědnost a motivaci. Jaký přinos správné rozřešení otázky ohledně smrti představuje není snad potřeba dále rozvádět. Jedna z nejdůležitějších událostí, jedno z nejvyšších pravidel. Jakým způsobem se dá dojít k jeho poznání a mnoha dalším vám napoví právě Cesta Poznání - vaše vlastní a jedinečná výprava za moudrostí..   Mimochodem, napadlo vás někdy, proč je počet živých tvorů na planetě stále stejný?  Vina? Hřích? Před kým? Stejně hřešíš jen sám před sebou a sám na sobě. Snažte se své chyby napravit. Nikam a nikdy před nimi neutečete. Maximálně vám může být odpuštěno, ale na to není zrovna dvakrát rozumné spoléhat.

        "Program a podprogramy"

       Než se však začneme zabývat hrou, jejími pravidly, zisky a mechanizmy, bude bezpochyby dobré zodpovědět jednu veledůležitou otázku: Kdo nebo co se nám stará o naše hry a dodržováni pravidel? O fungování světa a třeba i takových skutečností jakými jsou vyšší spravedlnost, nadpřirozené či nevysvětlitelné jevy a podobné.

      Záleží na člověku, jak si odpoví. Takoví věřící mají naprosto jasno - jejich bůh. Ale mají pravdu? A kde mohou nalézt odpověď ostatní?

      Na začátku Cesty Poznání vám zřejmě nezbývá než mít svou určitou představu a té věřit. Bude se vyvíjet, měnit a postupně upevňovat.  Zato na konci, na místo víry, nastoupí jistota a vy budete vědět. Co ale najdete, záleží už jen na vás samotných.

      Mé zkušenosti z Cesty mě dovedly k závěrům, které jsou pro mnohé nesmyslné či absolutně nepřijatelné. Přesto jsem o nich přesvědčen a bez sebemenší nejistoty si je dovolím tvrdit. Zkuste je okamžitě nezavrhnout a zamyslet se nad jejich možnostmi. Spousta otázek tak rázem dostává odpověď.

      Co tedy nad námi bdí, řídi skutečnosti, vytváří situace a někdy i momenty, při kterých začínáme uvažovat o zázracích?

      Na názvu nijak moc nezáleží. Osobně tomu říkám "Program a podprogramy". A jejich autory necháme ještě na moment stranou.

      Mají množství úkolů a funkcí, které zajišťují život na Zemi. Jejich základní význam a charakteristika budou popsány až v následujících kapitolách. Pro zatím nám bude stačit, když se, pro názorný příklad jejich přítomnosti, zaměříme pouze na působnost herních podprogramů, které se zaobírají cíleným rozvojem člověka. 

      A co si tedy pod takovým herním vývojovým programem představit?    

     DUCHOVNÍ, KULTURNÍ A SOCIÁLNÍ CESTY, KTERÉ MĚLI POSTUPEM ČASU PŘEDĚLAT ZAOSTALÉ BARBARY V CIVILIZOVANOU SPOLEČNOST.

      Mezi duchovní patří především veškerá náboženství a ideové směry od mnohabožství Egypta, Antiky, Indie či pohanských kmenů až po křesťanství, islám, budhismus, nebo v současnosti Moonismus, Scientismus a jiné. Ohlédněte se do historie a rázem vám bude jasný jejich skutečný význam a dopad na společnost. Vytyčily řídící cesty, stanovily hodnoty a označili, jak pozitivní, tak negativní. Ukázali Svět, o který by měl člověk usilovat. Zjevily se tak říkajíc od nikud a svou existenci si museli většinou  těžce obhájit. Nakonec se ale prosadily a jak minulost ukázala, svůj úkol splnily dobře. Tehdejší lidé věděli, co mají dělat a za čím jít. Nedělalo  jim žádný velký problém ztotožnit se s představou někoho Všemocného a Vševědoucího, který vypadá jako oni, a navíc ještě dokáže nastínit cestu, jenž má smysl a cíl. Stal se jejich ideálem, kterému přizpůsobili a podřídili svůj život.

     Díky svým bohům získávali lidé navíc i různá přijatelná řešení a do té doby nevysvětlitelné jim  připadlo mnohem pochopitelnější.        

     Příslušné soubory pravidel, jakým je ku příkladu "Desatero", pak ve všeobecném měřítku poměrně úspěšně dokázaly zabránit chaosu a udržet své stoupence v určitých mezích. PROCES POKROKU A ROZVOJE mohl pokračovat podle daného plánu - prostřednictvím náboženských her, podprogramů.

     Na tomto záměru, jen v poněkud odlišné oblasti, se nemalou měrou podílely i sociální řády. Od prvobytně pospolné společnosti s matriarchátem a patriarchátem, až po otrokářský, feudální a kapitalistický řád. Jsou to rovněž jen hry. Vychovaly, vedly a rozvinuly člověka do určité mentální úrovně. Postup do další zamýšlené , jíž má být komunismus, je však, jak se před nedávnem ukázalo, ještě poněkud předčasný.

    Mimochodem, doplnění rozvojových her o kulturní směry  (gotika, romantismus, renesance aj.) spočívalo v neustálém podněcování a prohlubování smyslu pro krásu a schopnosti tvořit nové, lepší, dokonalejší. Kritéria, která rovněž významně přispívají k celkovému záměru.

    Prostředky, zákony a myšlenky úměrné dané době, bez kterých by to patrně nešlo. Měli jediný a společný úkol. Vytvořit SJEDNOCENÍ hodnotné lidské komunity, což se jim také částečně podařilo.

   Dnes už však božstva nepotřebujeme a nemusíme se za ně schovávat. Pomalu, ale jistě přichází čas, aby se lidstvo oprostilo od starých postupů a posunulo se zas o kousek dál. Máme tu totiž 21.století. Jeho vynálezy a technika nám konečně umožnily poznat, co nás do jisté míry podporuje a celé věky provází na naší cestě. Víme, jak vypadá a pracuje počítač. Chápeme podstatu, mechanizmy a strukturu programu. Kromě stárnoucích tradic a omezených jedinců, už není nic, co by bránilo v uvědomění si  "mystického Moudra", "Nadpozemských sil" či jen "Hlavního programu" v jeho skutečné podobě.

     Program. Je tu od samého počátku. Daleko dřív než jsme se vyvinuli my sami. Sleduje a jemně zasahuje do života. Jeho vliv a působení můžeme pozorovat na každém kroku. Málokdo to však zvládá, neboť většina ani netuší, že něco takového existuje.

     Vy už alespoň víte, že máte možnost hledat, a že se dá do konce i něco najít. 

     Zaměřte se sami na různé Hry a zkuste přijít na jejich skutečnou podstatu, kterou mají člověku přinášet. Zároveň zkuste přijít i na to, kdo je řídí a co tím zamýšlí.

     Teprve ten, kdo pozná pravdu a pochopí podstatu sebe sama, je schopen najít skutečný smysl a s ním i radost ze života.

     Programy, které zajišťují hry přišli až společně s naší inteligencí. S tím, co nás jediné odlišuje od ostatních tvorů na zemi.

     Nevěřím v bohy, vím však, že existuje MOUDROST. Nevěřím na zázraky, vím však, že existují technologie a metody, které ještě neumíme ani pojmenovat.

       "Kde a proč?"

      Předcházející úvaha vám dala jasně na srozuměnou,že se vás tu snažím přesvědčit, že  je veškeré dění na planetě řízeno, - ale pozor!!! jen do jisté míry a nenásilně, programem a jeho podprogramy.

     Co mě k těmto tvrzením opravňuje a kde beru důkazy?

     V osobním zodpovězení si otázek ohledně našeho původu. A následně - ve velmi reálných a konkrétních vědecky podložených faktech, které se týkají možného vzniku života kdekoli  ve Vesmíru a tím pádem  i na naší planetě.

     Začněme tedy na počátku. V dřívějších dobách se vznik veškerého života připisoval na adresu různých bohů, které dodnes nikdo, nikdy a nikde neviděl. Přesto náš původ a mnohé další záhady spojené se Světem  doslova vyžadují určité, seriozní a opodstatněné vysvětlení.

     Zkuste si teď představit možnost, že za naším zrozením nestojí bůh, ale cizí inteligence, která se, až na nesrovnatelně vyspělejší techniku a znalosti, nijak příliš neliší od lidí. Mají stejné touhy a tendence jako my. Chtějí zkoušet, objevovat a poznávat nové. Přicházet na to, co všechno jde uskutečnit a kam až se dá zajít.

    Tak proč si nezkusit vytvořit živou planetu, jestliže na to vlastním prostředky? Vždyť co může být zajímavější?!

     Pravda. Nám pak v takovém případě nezbývá, než si přiznat, že my sami a vše kolem nás, je jen výsledek dávného pokusu.

    Možná to na některé působí divným až nepříjemným dojmem. Okamžitě začnou protestovat a vymýšlet spoustu argumentů. Pokud se však v klidu zamyslíte a přečtete si další podklady pro tuto "teorii", třeba vám nebude připadat až tak nepravděpodobná či naprosto neskutečná. A poslední rozhodnutí je vždy na člověku, proto se nemusíte obávat nějaké cizí nadvlády.

     Jak tedy s takovým pokusem začít?

    Nic až tak složitého, jak by se mohlo na první pohled zdát. Předně potřebujeme objevit vhodnou sluneční soustavu, ve které se nachází alespoň jedna planeta s ideální oběžnou dráhou. Vhodná teplota povrchu je totiž, vedle typu planety, přítomnosti vody a určitého spektra chemických prvků, základní podmínkou. V tomto prostředí se pak zpravidla odehrávají následující reakce. Samostatné prvky se, díky různým pohybům a cirkulacím, náhodně pojí do molekulových řetězců, čímž vznikají jednoduché anorganické sloučeniny. Ty se za pomoci odpařování vody dostávají do atmosféry, kde se mění v organické. A to už jsou první známky života na planetě.

     Že je  právě zmíněné možné, potvrzují do sebemenšího detailu objevy a výzkumy, které se nám samotným podařilo dosáhnout a uskutečnit.

    Dále nám nezbývá, než abychom na tyto planety, nasadili buněčné základy všech tvorů a rostlin, které hodláme rozvinout. Každá organická buňka obsahuje kompletní informaci DNA, nutnou pro výstavbu celého organizmu. Jak se dá této skutečnosti využít, nám v současnosti velice přesně dokládají výsledky v oblasti bio-inženýrství, klonování. Proto není potřeba přemísťovat celé jedince, ale pouze jejich část - semena.

    Máme už dokonce vlastní pojmenování pro toto předpokládané "osivo vesmíru". Je jím Panspermie.

     Na tomto místě stojí  za to zastavit a poohlédnout se, jak se k podobným závěrům staví historie. Je až s podivem, nakolik svým obsahem podporuje a utvrzuje "teorii pokusu" v jejím oprávnění a logice.

     Vždyť kde a jak podle dávných legend započal život?

    Zrodil se z Matky Země, kterou oplodnil had. Což je jen poněkud jinak popsána záležitost ohledně planety, jejích částic a panspermií. Stejně tak poznámky o životě, který vyšel z vody, jsou v dávných dílech zaznamenány.

    Rovněž takový Adam byl uplácán z hlíny - z prvků Země. A život, jenž mu bůh vdechl?

   Není snad právě takto popsáno cizí přispění společně s darem inteligence a řeči? Jediného, co nás odlišuje od zvířat.

   Mnoho sdělení a pravd máme od dávnověku před sebou. Záleží na tom, jakýma očima se díváme, či ušima posloucháme. Jak vnímáme a přemýšlíme. Proto se zkuste podívat se na Svět pod novým úhlem, může se vám začít zdát mnohem srozumitelnější.

    Mimochodem, pokud chcete něco objevit, musíte nejprve připustit možnost, že to existuje.

    Další otázka, která se nepochybně nabízí, je, proč tu tedy nejsou "stvořitelé" s námi a nijak nás nekontaktují?

    Jednoduchá odpověď - Pokus! Chcete-li se totiž ve svých pokusech dobrat k hodnověrným výsledkům a závěrům, musíte dodržet základní pravidlo o nevměšování.  A o tom, že není dobré nijak příliš osobně zasahovat, se přesvědčili v dřívějších dobách všichni zúčastnění.

    Přiletěli, ukázali se a už tu byl kult a uctívání bohů, namísto toho, aby si člověk žil podle sebe a staral se jen o své vlastní záležitosti. Ještě nebyl připraven.

    Proto nám tu raději zanechali pouze své programy, jenž nás nenásilně vedou a sledují. Připravují na setkání, které se nepochybně blíží. Nastává čas, kdy nám různé nové technologie a možnosti, o nichž se před pár lety nikomu ani nezdálo, umožňují, abychom si v plné pravdě uvědomili, pochopili a poznali to, co nás celé věky zaštiťuje, vychovává a zároveň hlídá, a to i včetně skutečných autorů.

    amotné a okamžité pátrání po původcích pokusu mi však v současnosti připadá zbytečné. Uzavřeli se životní cykly a všechno funguje jak má. V tom okamžiku je nepodstatné hledat ty, kteří stáli na začátku, pokud ještě neumíme žít a využít vše, co je nám dáno k dispozici. Právě proto se tato kniha zaměřuje na samotný Život a Vesmír. Na pravidla, vztahy, funkce a mechanizmy. Na hry, které nás obklopují a provázejí na každém kroku.

     Vznik, struktura a samozřejmě i původci však museli být zmíněni. Hry nám přeci nespadli z nebe. I když svým způsobem ?

     Velmi přesné a podložené důkazy o návštěvách cizí inteligence na naší Zemi ve svých dílech předkládá E.v.D.

     Srovnáte-li "křesťanské stvoření" a postup jakým může probíhat takový pokus, objevíte až příliš mnoho shodných bodů, než aby byla podobnost jen čistě náhodná. Pravda, zmizí tak spousta nadpřirozeného a tajemného.

     Jakákoli inteligence má potřebu dát vědět o své existenci. Stačí se jen dívat.

    P.s.:  V této knize hovoříme pouze o mimozemské inteligenci, která stvořila nás a výlučně o jejích zájmech.

       "Pyramida"

      A kde ještě beru důkazy pro svá tvrzení a přesvědčení, že nad námi bdí cizí inteligence?

     Ve vlastním životě. Jsou to však pouze mé osobní zkušenosti. A už jen z toho důvodu s nimi nemohu seriozně argumentovat, aniž by bylo dopředu jasné, že mnohým nic neřeknou. Když si tedy odmyslím své vlastní prožitky, všemožné situace a někdy až "zázraky", které mě doslova dokopaly k tomu, abych si tyto skutečnosti uvědomil, stále ještě zbývá dost hmatatelných důkazů, které by mohli přesvědčit i vás. Stačí jen věřit vlastním očím a následně rozumu.

     Na tomto místě hovoříme o důkazu vskutku nepřehlédnutelném. Jedna z nejvyšších, nejzáhadnějších a bezesporu nejstarších staveb, známá snad po celém Světe. A právě pro tu její monumentální a mysteriózní nadčasovost nedokážu dost dobře pochopit, jak někdo z nás může ještě na okamžik zpochybňovat existenci cizí inteligence, když dobře ví, že se v Káhiře nachází komplex, který by, v době svého vzniku, nebyl člověk  schopen nikdy sám postavit.

     Pro toto tvrzení hovoří mnoho kriterií, z nichž vyberu jen pár základních. Neberme v úvahu, že použitý materiál není nikde v dosahu, čímž nám odpadá nemalý problém s transportem. Zapomeňme na to, že jsou obrovské kvádry zpracovány s takovou přesností, že sesazení jednoho s druhým probíhá mezi všemi v celé pyramidě s přesností na 0,5 milimetrů. Přičemž, jak známo, nejtvrdší možný kov na potřebné nástroje, kterým se tyto ideální plochy měli vytvořit, představoval poměrně měkký bronz. Rovněž ani neřešme kdo a z jakých zdrojů by dokázal uživit to neskutečné množství otroků.   Stále nám totiž zbývá to nejpodstatnější - několik set let nutných k postavení alespoň jedné jediné.

     A nejsou to jen záhady okolo samotné výstavby, co hovoří pro její mimozemský a nadčasový původ. S tím, jak lidstvo postupně nabírá nové znalosti a rozrůstá se jeho vědecký rozhled, začínají se v Pyramidách objevovat i její další tajemství a funkce. Zjišťujeme, že je to knihovna plná nepředstavitelných informací. Anténa, vysílač, generátor, ale i obrovský žrout energie. Život a zároveň přimomínka všudypřítomné smrti.

     Pyramida je svým způsobem odpověď na všechno.

     Nechme teď ale stranou veškeré vědecké informace, které v sobě ukrývá. Jsou pevně dané a uchvacují především odborníky z oblastí, jichž se dotýkají svým obsahem. Pojďme se, na místo toho, raději podívat, co je už jen samotná stavba schopna prozradit vnímavějším jedincům.

     Může být znázorněním symbolů čtyř elementů - Země, větru, ohně a vody - v harmonickém spojení spolu se základnou -proměnou, pevně svázanou se zemí - jíž je kdokoli z nás, cokoli na naší planetě.

     Může to být schéma našeho Rámce, s jeho ohraničením a rozložením funkcí. S vrcholem a prostorem, který zaštiťuje "Hlavní program". Pod ním se pak rozkládají Systemové programy přesně podle své důležitosti a významu. Od nejvyšších, jenž podporují vrcholné hráče - skutečné osobnosti, až po ty nejspodnější, které byly vytvořeny pro přežití obyčejných lidí, co nikdy nepozdvihnou zrak a nepochopí. Stejným způsobem funguje i hierarchie mezi lidmi, a to jak duševní, tak sociální.

     Za těchto předpokladů je jistě zajímavý i názor, že přesně takový tvar, jaký vidíme na povrchu, se nachází i pod zemí. Hlavním důvodem pro toto tvrzení má být neměnná stabilita samotné pyramidy. Zní to velmi pravděpodobně, neboť bez základny zmíněných proporcí by se během věků musela nutně propadat, nebo alespoň naklánět. Nic takového se však neděje a navíc představa o negativní straně pyramidy plně odpovídá logice Vesmíru, kde každý pól má, díky rovnováze, svůj protipól. Ale, jak už bylo řečeno, je to pouze hypotéza.

    Tak a to je jen pár detailů o několika stavbách z Egypta. Máme jich však po světě mnohem víc a ke každé z nich se váže spousta nevysvětlitelného. Mohu vám tu argumentovat a předkládat kvanta dalších důkazů, a přesto by to nemuselo být v konečném důsledku nic platné. Sami sebe potřebujete přesvědčit, jak to na tom Světě opravdu je a k tomu potřebujete především vlastní závěry. Proto pokud vám mohu doporučit, zaměřte svou pozornost na pyramidy, pokaždé se vám podaří objevit něco nového.

      A třeba přijdete i na to nejpodstatnější.

      Pochybovačnost je vlastnost silně zakořeněná, daná lidstvu do kolébky. Rozněcuje touhy poznávat a objevovat. Umožňuje rozvoj a postup ku předu, ale může také brzdit a zavádět, pokud je přehnaná. Občas se vyplatí vsadit na vlastní rozum a věřit svým domněnkám.

      Zkuste se na moment pozastavit nad eventualitou, že jste nějaká cizí inteligence, která přistála na dceřiné planetě a uvažuje nad otázkou, čím by ještě za pár tisíc let přesvědčila místní domorodce o své návštěvě a tím i o existenci. Musí to být důkaz hmatatelný a trvalý. Schopný přečkat věky a přesvědčit. Nepříjde vám pyramida jako docela dobrý nápad ?!?