NEDOVOLTE MODERNÍMU SVĚTU, ABY VÁS ZABÍJEL (1)

Když opatření v oblasti veřejného zdraví spíše škodí, než prospívají          

British Medical Journal publikoval novou významnou studii, která zkoumá negativní důsledky veřejných zdravotních opatření zavedených v reakci na pandemii COVIDu-19. V článku pod názvem „Harms of public health interventions against COVID-19 must not be ignored“ (Škody způsobené opatřeními v oblasti veřejného zdraví v rámci COVIDu-19 nesmí být opomíjeny), uvádí Itai Bavli spolu s kolegy, že „....úkolem veřejného zdravotnictví není pouhé zvážení životů, které mohou být zachráněny intenzivními opatřeními vedoucími k omezení šíření nákazy, ale co je důležitější, zvážit celkový počet zachráněných a ztracených životů v důsledku epidemie a reakcí na ni“.

 Přehnaná reakce na COVID-19 – vyvolaná panikou vlád i mainstreamových médií napříč celým světem – vedla k řadě mylných představ. Oficiální mainstreamová věda například potvrzuje, že COVID-19 se v nejméně 80 % případů neprojevuje žádnými příznaky nebo jen jako mírné onemocnění podobné nachlazení. Děti nejsou COVIDem-19 prakticky nijak ohroženy. Nicméně starší lidé a lidé trpící komorbiditami – tedy současně s COVIDem i jedním nebo více dalšími zdravotními problémy – jsou ohroženi extrémně a potřebují chránit. Britský úřad pro národní statistiku od července 2020 vykazuje, že úmrtí na demenci, Alzheimerovu chorobu a srdeční nemoci daleko přesahují úmrtí v důsledku COVIDu-19. Jen něco přes 20 úmrtí na 100 000 lidí (0,02 %) bylo „způsobených COVIDem-19“, což je mnohem méně než pětiletý průměr chřipky či zápalu plic.

Studie publikovaná BMJ uvádí, že „....opatření omezující šíření koronaviru s sebou také nesou negativní dopady na zdraví, které je ještě třeba systematicky zvažovat. Navzdory rostoucímu počtu důkazů o nezamýšlených nepříznivých účincích veřejných zdravotních opatření, jako je dodržování sociální distance a lockdown, je zde jen málo signálů, že tato politická rozhodnutí vycházejí ze seriózního posouzení a zvážení tohoto negativního vlivu na zdraví.“ Škodlivé důsledky opatření v oblasti veřejného zdraví mohou být přímé nebo nepřímé – například psychické škody, škody na majetku, sociální újma či újma skupiny obyvatel, zmařené příležitosti a nerovnost v dosažení intervence či dávek. Tato opatření mohou prohlubovat nepříznivé následky, kterým se snaží předcházet, nebo mít vliv na další zdravotní výsledky. Politici, kteří usilují o ochranu veřejného zdraví, musí při svém rozhodování o konkrétních zdravotních opatřeních zvážit možné vedlejší důsledky.

 Itai Bavli a jeho kolegové zkoumají tři oblasti dopadu v důsledku strategií zahrnujících SARS-CoV-2 (COVID-19). V části Excess deaths and inequalities arising from economic damage (Nadměrná úmrtí a nerovnosti způsobené ekonomickými škodami) uvádějí, že „......ekonomický otřes způsobený snahou zastavit SARS-CoV-2 je horší než důsledky finanční krize v letech 2007–2009“. Věcí zásadní důležitosti je, říkají, „..vzít v úvahu také životy ztracené v důsledku ekonomických následků reakce na pandemii, abychom se vyhnuli vykreslení falešné volby mezi ekonomikou a zdravím“. V části Negative health effects (Negativní zdravotní dopady) autoři poznamenávají, že „..omezující opatření v oblasti sociální mobility a ekonomiky jsou spojena s nepříznivými dopady na zdraví v krátkodobém i dlouhodobém horizontu“. Což zahrnuje „psychologickou újmu v důsledku karantény“ i to, jak „může lockdown způsobit dlouhodobé poškození zdraví, například z důvodu opožděné léčby či odkládaných vyšetření“.

Oba aspekty byly hojně pozorovány – jak nárůst úzkosti a deprese v důsledku lockdownu, tak obrovský pokles počtu lidí vyhledávajících lékařskou pomoc či vyšetření. V části Effect on vulnerable populations (Vliv na zranitelné skupiny obyvatel) se Bavli s kolektivem zaměřují na to, jak lockdown a sociální izolace ovlivňují některé skupiny obyvatel více než jiné. „Na znevýhodněné nízkopříjmové skupiny a lidi s psychickými problémy či závislostmi budou mít opatření zajišťující sociální distanci pravděpodobně horší dopad.“ Autoři dospěli k závěru, že cíl „žádný COVID“ není pro většinu zemí „ani realistický, ani udržitelný“. Orgány ochrany veřejného zdraví musí místo toho v rámci boje proti SARS-CoV-2 posoudit „z různých úhlů pohledu škody způsobené možnými přístupy, výslovně zvážit a transparentně informovat o škodlivých důsledcích veřejných rozhodnutí“.

Němečtí lékaři chtějí skoncovat s Covidovou "továrnou na strach"

 Lékaři ze všech oblastí zdravotnictví v Německu napsali otevřený dopis kancléřce dr. Angele Merkelové, aby vyjádřili své zděšení nad reakcí vlády na COVID. Následují výňatky z jejich dopisu, v němž uvádějí obavy sdílené lékaři po celé planetě. My, signatáři, jsme lékaři všech oblastí zdravotní péče sloužící po celá desetiletí lidem v ordinacích i na klinikách. Během této doby jsme byli v Německu svědky více než jedné sezónní infekce, většinou s mnohem těžšími stavy a podstatně více úmrtími než působí COVID…

V našich praxích nebyli infikováni téměř žádní pacienti a ti, u nichž se nemoc projevila, měli zpravidla jen mírný průběh. Nemocnice jsou většinou prázdné. JIP nejsou přetížené. Zpočátku jsme viděli vlnu infekce jako hrozivou a byli jsme schopni ochranná opatření pochopit. Nyní však máme k dispozici měsíce důkazů a faktů, že tato vlna je jen o něco intenzivnější než běžná sezónní chřipka a musí být považována za neškodnější než například chřipková infekce v letech 2017/2018 s 27 000 úmrtí v Německu…

Stále častěji se setkáváme se staršími lidmi s depresí, malými dětmi a dospívajícími s těžkými úzkostmi a poruchami chování, s lidmi v těžkém zdravotním stavu, kteří mohli být včasnou léčbou vyléčeni. Zaznamenáváme narušení mezilidské spolupráce, hysterii a agresi způsobenou strachem z infekce a stále větší denunciaci „obětí pozitivních testů“ – to vše vede k nebývalému napětí a rozdělení společnosti. Signatáři proto vyzývají osoby odpovědné za zdravotní péči a politiku, aby plnily své povinnosti vůči obyvatelům naší země a okamžitě odvrátily tento hrozivý vývoj. Vyzýváme politiky i odborníky z oblasti zdravotnictví, aby upustili od každodenních veřejných varování a vyvolávání strachu v tisku a diskusních pořadech, protože to mezi obyvatelstvem vytváří hluboký a neopodstatněný strach. Díky každodennímu kontaktu s lidmi, kteří jsou nám svěřeni, a prostřednictvím mnoha rozhovorů my lékaři pracující s populací víme, že hygienické povědomí lidí vzrostlo. Díky zkušenostem s touto virovou vlnou budou v budoucnu běžná hygienická opatření bez nátlaku postačovat.

Chemické látky v opalovacích přípravcích mohou být karcinogenní

Právě této problematiky se týkají dvě nedávné studie amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Směrnice dotyčného úřadu uvádějí, že hladiny chemických látek absorbovaných z opalovacích přípravků do krve nesmí překročit 0,5 ng/ml. U chemikálií nad touto prahovou hodnotou musí být zajištěno, aby nebyly karcinogenní nebo jinak škodlivé. Výzkum zjistil, že všech šest aktivních složek (avobenzon, oxybenzon, oktokrylen, homosalát, oktisalát a oktinoxát) v opalovacích krémech tento limit překročilo. Kromě toho přetrvávají v krevním řečišti ještě týdny po aplikaci. Jejich účinky v krvi nejsou známy, ale FDA zahájil vyšetřování, aby zjistil, zda by mohly zvyšovat riziko rakoviny, vrozených vad nebo jiných onemocnění.

Nejde o žádný nový objev. Již dříve jsem informovala o daném problému, který však byl zdravotnickými orgány z velké části ignorován, protože ochrana lidí před sluncem se považovala za důležitější. Zdá se, že nad dlouhodobými účinky těchto chemikálií pronikajících do krve neexistuje žádná kontrola. Irský vědecký žurnalista Peter Andrews k vyšetřování prováděnému FDA uvedl: „Systémy západních univerzit trápí stále častěji otázky okolo financování, mocných zájmových skupin, a dokonce korupce. Mnoho lidí nepochybně věřilo, že problém opalovacího krému byl vyřešen – chrání před rakovinou kůže, a to je vše. Ale stejně jako tolik jiných „všeobecných mínění“ zakořeněných v americkém akademicko-průmyslovém komplexu, ani toto nemusí být zdaleka tak jednoznačné, jak se nám jeví.“ Dobrou zprávou je, že nyní máme k dispozici zdravější přírodní krémy poskytující ochranu před slunečním zářením.

Na co si dát pozor

V roce 2015 dokumentární film Channel 4 Dispatches odhalil, že lidé, kteří jedí hodně rýže, se mohou vystavovat riziku. Důvodem je arzen. Tento prvek se vyskytuje v přírodě a nemusí být nutně toxický – pokud nejde o anorganický arzen, v takovém případě může být vysoce toxický. Kvůli způsobu, jak je pěstována – ponořená pod hladinou vodou zaplavených rýžových polí – se uvolňuje anorganický arzen, který bývá obvykle „uzamčen“ v půdních minerálech. „Když zrna rýže přijímají arzen,“ píše Life’s Little Mysteries na HuffPost, „hromadí jeho neúměrné množství ve vnějších slupkách, které jsou odstraněny, pokud jsou zrna rafinována na bílou rýži. Z tohoto důvodu se ukázalo, že hnědá rýže, která má oproti bílé rýži vyšší nutriční přínosy, obsahuje více arsenu.“

Program BBC 2 Trust Me, I’m A Doctor odhalil, jak může způsob přípravy rýže ovlivnit hladinu uvolňovaného arzenu. Miliony lidí ji možná připravovaly špatně a nechtěně požívaly více arzenu. Profesor Andy Meharg z belfastské Queens University se v rámci tohoto programu zaměřil na tři způsoby vaření rýže. První metodu lidé používají nejčastěji – je to „poměrová metoda“. To znamená, že během přípravy vyvaříte vodu – dva šálky vody na jeden šálek rýže. Druhá metoda spočívá v použití asi pět dílů vody na jeden šálek rýže a hladiny arzenu snižuje téměř o 50 %. Zatímco třetí, při níž byla rýže namočená přes noc, znamenala ohromné 80% snížení. Gary Ginsberg, uvedený v odkazech studie amerického FDA z roku 2012 o arzenu v rýžových produktech, uvedl: „Údaje naznačují, že rýže basmati má obvykle nižší obsah než jiné formy a že hnědá rýže obsahuje více arzenu než bílou. Předchozí namáčení rýže ve vodě, která se poté vylije, může část arzenu odstranit, ale tímto způsobem se také můžete připravit o některé živiny.“

-pokračování-