NAVIGUJEME SE DO NAŠÍ OPTIMÁLNÍ ČASOVÉ REALITY? (5)

SETKÁNÍ S ODTRŽENOU MAYSKOU CIVILIZACÍ

Ještě než jsem se mohl uložit pohodlně na gauč, přisvištěl do místnosti modrý orb takovou rychlostí, že byl skoro jako šmouha.

Dokonce jsem ani neměl možnost vstát a naznačit, že jsem připravený k přepravě, když se sféra snesla přede mne a bez zpomalení mne nabrala. Pochopitelně, že mě toto rychlé vyzvednutí úplně zaskočilo.

Potom jsem zjistil, že stojím před Gonzalesem a čtyřmi členy mayské odtržené civilizace uvnitř jejich gigantické kamenné mateřské lodi ve tvaru válce. Tyto lodě jsou několik mil dlouhé a vypadají, jako by byly nějak vyřezány laserem z vnitřku hory a umístěny do vesmíru.

Nebyla zde žádná okna až na malý počet něčeho, co vypadalo jako otevřené prostory pro menší plavidla, aby mohla létat dovnitř a ven. Nebyla zde žádná označení a paluba nejevila žádné znaky techniky, kterou bychom znali.

Mohla to být dokonce tatáž (loď), kterou jsem navštívil už předtím, protože mi místnost připadala velice povědomá.

 „VŠECHNO SE STALO PODLE PLÁNU“

Gonzales se mne zeptal, jestli jsem v pořádku. Podle výrazu mé tváře bylo zřejmé, že trpím docela dost velkou bolestí. Jeden z Mayů natáhl ruku a mávnul třemi prsty nad hladkým kamenným blokem, který se vznášel poblíž.

Bolest okamžitě ustala a já jsem byl schopen se více zaměřit na stávající situaci. Zeptal jsem se Gonzalese, proč nepřišli a nenaložili mne před příletem toho druhého plavidla.

Neodpověděl mi. Namísto toho zvednul černou kamennou kouli ve velikosti tenisového míčku. Pozvednul kámen, který měl teď v dlani, k mému čelu a začal s ním kolem dokola pohybovat, jako by něco skenoval.

Zatímco tímto zařízením skenoval mé čelo, setřásl starostlivý pohled, který mu přelétl přes obličej a odpověděl na mou otázku. „Všechno se stalo podle plánu.“

Zeptal jsem se ho, o jakém plánu to mluví a proč jsem do něj nebyl já zasvěcen. Řekl mi, že nemůže jít detailů a prosil mě, abych mu důvěřoval o trochu déle. Brzy mě do toho zasvětí, ať už se tento pl