Mystérium Staroměstské mostecké věže (3) - Žena sluncem oděná-část 2

         Ve chvíli, kdy Léto porodila Apolóna, strážil ji prý kohout, jenž tak vždy zpívá a tančí v době příchodu syna Slunce.Zmíněnou tradici později přejal lid Galů-tedy kohoutí lid.Dodnes je znakem "galské"Francie  právě kohout jako symbol statečnosti, věrnosti a bdělosti.V křesťanské tradici byl kohout chápán jako symbol vzkříšení a příchodu Krista-Fénixe při posledním soudu.Kohout je také ohlašovatelem nového dne a východu slunce, podobně ohlašuje onen den, kdy Kristus opět sestoupí na Zemi.Pták Fénix jako symbol Krista je vyobrazen na vrcholku stromu Persea na kartě Velké Arkány-Hvězda, kde žena-sluneční anděl rozlévá vodu života.Domnívám se, že jde o symbolismus příchodu nového věku Vodnáře a návratu syna Slunce. Pokusme se nyní pokračovat v analýze symbolismu a charakteristik  Měsíční bohyně-matky bohů Isis.

        Hlavním symbolickým vyjádřením zmíněné bohyně byl pochopitelně srpek měsíce na němž tato žena spočívá, přičemž tento útvar odkazoval ke starým kultům uctívání plodivé a regenerativní síly přírody praktikovaným převážně v kulturní oblasti národů Středomoří a Předního Východu. Srpek měsíce představuje symbolické vyjádření bohyně jako dárkyně života v rámci tzv. kultu posvátné krávy, kde býčí hlava reprezentovala ženské plodivé orgány. Právě kraví rohy v analogické podobě srpku měsíce byly tak ústředním  symbolickým atributem bohů plodnosti kultů Isis, Hathor a dalších.

Matka bohů Isis chovající malého Hóra

        Měsíční srpek byl však také vyjádřením měsíční loďky bohyně Isis jako dárkyně vod života rozlévající je na vyprahlou zemi. Byl také obrazem biblické archy, která pomohla lidstvu přežít v době kataklyzmatických událostí. Později se tento motiv "měsíční loďky" objevuje v tradiční symbolice mystérií Svatého Grálu. Marie Magdalena-nositelka tajemství klíče života- představující zakládající úhelný kámen královského domu- del Acqs (dům vod) byla především v oblasti jihozápadní Francie zobrazována plující v měsíční loďce.

        Následně tato ikonografie přešla v symboliku měsíční loďky-srpku měsíce s vinnými hrozny-symbolem královské pokrevní linie Grálu.Ve středověkém esoterním umění pak můžeme analogickou ikonografii nalézt v tématu labutí bárky posvátných princezen Avallonu či mořských nymf střežících tajemství Grálu (pták fénix byl mimo jiné v řecké mytologii vyjadřován právě labutí,v římském prostředí pak byl zastoupen ikonou orla atd.)

Pták Fénix rodící se z plamenů

       V astronomickém resp.makrokosmickém kontextu lze bohyni Isis ztotožnit pochopitelně s měsíčními aktivitami, dále pak je představitelkou  Venuše-padající hvězdy Lucifer. Je nositelkou  vod života oplodňujících matku-Zemi, přičemž je archetypem dračí kněžky přinášející posvátnou esenci reprezentující samotnou podstatu pozdější mysterijní tradice Svatého Grálu. Je symbolem božské Sofie, která vyvěrá z rohu hojnosti a regeneruje zemi a symbolicky je tedy držitelkou posvátného klíče života.

       Egyptská forma tohoto klíče ankhu zahrnuje kříž s horním oválným otvorem představující vulvu jako zdroj plodivé síly. V přenesené analogické formě klíče života byl vyjádřen symbolikou  X (chí) a P (ró) například jako symbol tzv."Rytířů Labutě" v grálské symbolice Artušových legend.

       Později byla ikonografie Měsíční bohyně přenesena  do souvislosti se zodiakálním znamením Panny a její další významnou reflexi lze vztáhnout k mystériu hvězdy hvězd Siriu v souhvězdí Velkého psa (Canis Major).V Egyptě byla tato hvězda nazývána Hórovým okem a představovala zásadní mystický či náboženský prvek v očekávaném aktu zrození syna Slunce.

       Okamžik, kdy "psí hvězda" Sírius vychází před Sluncem, byl dobře znám ve starém Egyptě, kde jej nazývali-Dnem zrození slunečního boha Horuse-božského sokola.Tento předěl znamenal počátek nového roku, přičemž samotný heliaktický východ Síria  byl v Egyptě vždy oslavován v den letního slunovratu?.

Egyptský Fénix