Morgellony: Zpráva o situaci

Carnicom Clifford E.

Carnicom Clifford E.

autor

29.10.2009 Zdraví

S prezentací těchto informací nenabízím žádnou lékařskou radu či diagnózu. Působím čistě jako nezávislý badatel, který poskytuje výsledky obšírného pozorování a analýzu neobvyklých biologických podmínek, které jsou evidentní.


Souhrná zpráva

Dílčí shrnutí výzkumu nahromaděného prostřednictvím této stránky o otázce tzv. „morgellons“ je následující:

1. Interní vlákno opakovaně popsáno, stejně jako v zubní extrakci vzorků, se zdá být primární patogenní formou. Tato vnitřní biologická vlákna byla zjištěna v různé míře, v podstatě u všech jednotlivců, kteří se dosud podíleli na procesu testování.

Krev zúčastněných jednotlivců také do vysoké shody zobrazuje anomálie ve strukturální integritě. Kulovitá struktura sub-mikronů, která bude podrobněji posouzena později, se také často objevuje v erytrocytech.


2. Morfologie, velikost, struktura a chemie těchto vnitřních vláken se zdá být velmi podobná jako u některých environmentálních vzorků vláken, zejména u těch, které pro identifikaci odmítla Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA).

Kromě toho, řada výzkumných prací za posledních deset let dokumentuje v řadě environmentálních vzorků, včetně erytrocytových forem (červených krvinek), opakované zjištění neobvyklých biologických složek.


3. Z vnitřních vláken médií založených na žampiónech a vínu byly vyvinuty početné kultury. Tyto kultury jsou v podstatě totožné ve formě a chemii s původními vnitřními biologickými vzorky vlákna.


4. Bylo prokázáno, že kultury vyrobené z vnitřních biologických vláken (zubních vzorků), produkují erytrocytovou formu. Při dvou samostatných forenzních testech vyprodukovaly tyto kultury pozitivní výsledek na existenci hemoglobinu. Zjištění erytrocytové formy bylo také opakovaně zjištěno přímým pozorováním, měřením a bikonkávní morfologií.


5. Produkce erytrocytových forem v rámci přímých vzorků biologického vlákna a kultur je zcela mimo známé hranice konvenční vědy a biologie. Je opakovaně zřejmé, že tyto stejné erytrocytové formy mohou vydržet (a dokonce i vzkvétat) mimořádně nepříznivé environmentální, chemické a teplotní podmínky.

Důkazy proto dále naznačují, že původní erytrocytová forma je vysušená nebo podobná sporám a k přivedení buněčných struktur do plné formy a aktivity je zapotřebí rozpuštění.


6. Byla vyvinuta metoda pro štěpení vnějšího pláště vnitřních biologických dentálních vláken. Vnitřní součásti těchto vláken byly podrobně při opakovaných příležitostech prozkoumány.

Objevují se dvě hlavní struktury: erytrocytová forma a sub-mikronová kulová forma. Nejlepší aktuální vyhodnocení sub-mikronové kulové formy je, že se podobá chlamydii, zejména Chlamydia Pneuomoniae. Mykoplazmové formy jsou také silnými kandidáty na zvážení jako „terciární forma“, která je také často pozorována.

Viz.  také dokument s názvem Pathogens and the General Population  (Patogeny a běžná populace) z dubna 2008, k představení chlamydii podobných struktur jako hlavního tématu zájmu; důvod pro identifikaci tohoto kandidáta zůstává. Navíc, nedávná měření velikosti a reakce chlamydii podobných struktur na barvivo Giemsa tento důvod nadále upevňuje.


7. Existuje závažná úvaha o tom, že vnitřní struktury z vnitřních biologických vláken jsou syntetické nebo umělé povahy. Toto hodnocení je založeno na pozorované uniformitě v geometrii, stejně jako na nepřátelském chemickém prostředí, v němž se koná rekonstituce.


8. Vnitřní biologická vlákna a kultivovaná forma vláken byly podrobeny stejnému chemickému procesu a tepelnému rozpadu. Ve všech případech byly pozorovány dvě stejné vnitřní struktury, erytrocytová forma a forma podobná chlamydii.


9. Existence vnitřních biologických vláken, existence představené nebo modifikované erytrocytové formy, chlamydii podobné struktury a terciární formy jsou tímto vědcem vykládány jako kritické a hlavní aspekty stavu zvaného „morgellons“.

Je známo, že v souvislosti s tímto stavem jsou hlášeny příznaky mnoha projevů; tato zpráva je pouze výčtem těch, které existují jako společný jmenovatel ve všech dosavadních studiích.


10. Zdroj erytrocytových forem a organismů podobných chlamydii je studované vlákno, a to buď v přímé biologické interní formě, nebo identicky z kultivovaného zdroje. Toto hodnocení je dosaženo prostřednictvím přímého pozorování.


11. Úspěchu bylo dosaženo ve vývoji kultury založené na roztoku, který pochází z rozkladu (chemického a tepelného) kultivovaných vláken. Vývoj kultury založené na vodě nebo roztoku má četné výhody v rozvoji a uplatňování experimentálních postupů.

Tato práce na kulturách je založena na následujícím pořadí:

  • 1. Původní forma vlákna (biologická nebo kultivovaná)

  • 2. Rozklad vlákna prostřednictvím chemických a tepelných procesů

  • 3. Jedna kapka vzniklého roztoku je dostačující k reprodukci celého cyklu

  • 4. Roztok rozloženého vlákna je kultivován ve vinném médiu

  • 5. Při pozorování mikroskopem se v roztoku za několik dní objeví současně dvě struktury: forma podobná chlamydii a pleomorfní forma (kandidát mykoplazma). Vizuálně má tento materiál vzhled podobný původnímu vláknu dentální extrakce

  • 6. Nakonec se původní forma vlákna (bílé barvy) objeví na povrchu roztoku a dokončí celý cyklus vývoje a růstu.


12. Nedávná práce na kulturách založených na roztoku vyvozuje, že základní patogenní formu tvoří čtyři různé složky:

  • 1. Zapouzdřené vlákno, které se jeví, že slouží pro účely krytu, dopravy a dodávky vnitřních komponentů

  • 2. Erytrocytová forma (ve vlákně především interní)

  • 3. Struktura podobná chlamydii (ve vlákně především interní)

  • 4. Zřejmá pleomorfní forma (ve vlákně především interní). Nejsilnějším kandidátem na identifikaci v současné době je varianta mykoplazma

  • 5. Všechny uvedené položky vyžadují pozitivní analytické, chemické a biologické testování a identifikaci; identifikace kandidáta je závislá na zdrojích v současné době dostupných. Schopnost struktur odolávat nepřátelským a nepříznivým chemickým a environmentálním podmínkám silně naznačuje úpravu vznikajících organismů nebo struktur


13. Nyní může být pozorováním přímo ukázáno, že se kultivovaná vlákna, po rozkladu pomocí chemických a tepelných procesů, zdají být zdrojem anomálií krve, o kterých tento vědec poprvé informoval v listopadu a prosinci 2007. Předpokládá se, že přímá biologická forma vláken pravděpodobně vyprodukuje shodný výsledek, protože kultivované formy pocházejí z přímých biologických forem.

Viz. také práce s názvem Blood Testing (Testování krve) a Morgellons – Airborne, Skin and Blood – A Match  (Zápas s morgellons – roznášeného vzduchem, kůží a krví), pro částečnou přípravu na toto téma. Při procesu jsou pozorovány tři struktury: erytrocytová, struktura podobná chlamydii a „pleomorfní“ (mnoho forem) struktura podobná pásku nebo klobáse, jak je uvedeno v těchto původních pracích.

Mykoplazmová forma je životaschopným kandidátem pro „pleomorfní“ (terciární) formu.


14. V současné době existují silné paralely zájmu (konkrétně chlamydia pneumoniae a mykoplazma), které se objevily mezi současnou prací a významným výzkumem takzvaného „syndromu války v Zálivu“.


15. Budoucí okamžité potřeby zahrnují úplnou analýzu bílkovin a genetiky forem vlákna, kultur a složek, které byly opakovaně zjištěny. K dosažení tohoto cíle bude zapotřebí dalších zdrojů.


16. Studie inhibice růstu, a to zejména kultivovaných forem, které byly vyvinuty, jsou také bezprostředním požadavkem. Nyní probíhají perspektivní předběžné studie. Doplňkové zdroje mohou tento proces urychlit.


17. Z dostupných informací vyplývá, že lidský organismus byl pravděpodobně postižen hromadně.


Další poznámky, které by měly být začleněny

Mezi vnitřními strukturami vláknitého dentálního vzorku a vnitřními konstrukcemi z kultury vyvinuté z tohoto stejného vláknitého dentálního materiálu proběhl souboj.

Tyto dva vzorky, jeden z přímého biologického vzorku a další z kultivovaného média, se chovají za stejných chemických podmínek identicky. Primární struktura je opět erytrocytová (červených krvinek) forma. Sekundární struktura je opět sub-mikronového kulového tvaru a běžně se vyskytuje v erytrocytové formě.

Podle historie pozorování a jeho do této doby dokončené analýzy, je racionální charakterizovat sekundární (sub-mikronovou) strukturu jako strukturu povahou podobnou chlamydii (se zvláštním zaměřením na chlamydia pneumoniae). Tento dokument by měl být zkoumán ve spojení se všemi nedávnými biologickými zprávami k rozpoznání jednotnosti závěrů týkajících se takzvané nemoci „morgellons“.

Je zřejmé, že s ohledem na nemoc „morgellons“ existuje pravděpodobně mnoho četných variant vývoje, formy a projevu. Tento výzkumný pracovník se zaměřil, a nadále se zaměřuje, na ty prvky, u kterých se zdá, že existují jako společný jmenovatel ve většině (nebo ve všech) subjektech, bez ohledu na vnější příznaky, které mohou nebo nemusí být přítomny.

Zhodnocením tohoto badatele zůstává, že krev (a její změna) a existence některých vláknitých forem (vůči tělu INTERNÍCH) má pro nemoc zásadní význam. Existence kožních anomálií se nezdá být v žádném případě vhodným kritériem pro stanovení či popírání výskytu nemoci.

Doposud v podstatě každý jedinec, který byl zkoumán, vykazuje, v různé míře, společné jmenovatele anomálií krve a existenci vlákna, což je základem této zprávy.

Předpokládá se, že výjimky z tohoto posledního prohlášení nějakým způsobem existují (i když nebyly doposud zjištěny) a jsou předmětem výzkumu.

Některé z hlavních funkcí krve zahrnují:


1. Přenáší

  • • rozpuštěné plyny (např. kyslík, oxid uhličitý)

  • • odpadní produkty metabolismu (např. vodu, močovinu)

  • • hormony

  • • enzymy

  • • živiny (např. glukózu, aminokyseliny, mikroživiny (vitamíny & minerály), mastné kyseliny, glycerol)

  • • plazmatické bílkoviny (spojené s obranou, jako je srážlivost krve a protilátky)

  • • krevní buňky (včetně bílých krvinek „leukocytů“ a červených krvinek „erytrocytů“)


2. Udržuje tělesnou teplotu


3. Kontroluje hodnotu pH

PH krve musí zůstat v rozmezí 6,8 až 7,4, jinak začne poškozovat buňky.


4. Odstraňuje toxiny z těla

Ledviny filtrují veškerou krev v těle (cca 3,7 litrů), 36 krát za 24 hodin. Jedy odstraněné z krve ledvinami opouští tělo v moči. (Toxiny také opouští tělo ve formě potu.)


5. Reguluje elektrolyty tělesné tekutiny

Přebytek soli je odstraňován z těla v moči, která může obsahovat asi 10 g soli za den (jako například v případě lidí, kteří jí západní stravu obsahující více soli, než tělo potřebuje).

Zdroj: Structures and Functions of the Blood  (Struktury a funkce krve).



Dodatečné fotografie ke zkoumání


Původní dříve analyzovaný vzorek dentálního materiálu ve vínové základně. V podstatě všichni doposud testovaní jedinci produkovali různé stupně tohoto dentálního vláknitého materiálu.



Reprezentativní dentální vzorek materiálu, dříve analyzovaného, umístěného na mikroskopické sklíčko. Tento konkrétní vzorek používá jako základ směs vína a peroxidu vodíku.


Kultura dentálních vláken v počáteční fázi. Charakterizována čistě bílou barvou.


Toto je kultura použitá v tomto testu.


 

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.