Modré jablko (5)

       Ranná křesťanská víra velmi často ve své osobité symbolice prezentuje Ježíše jak ve své ruce drží hůlku, větev či prut což jsou prvky, které v pojetí symbolické ikonografie naznačují sled velmi podstatných a důležitých informací (jak konečně bude ukázáno v pozdějších fázích tohoto výkladu). Jmenovaný ikonografický sled je například velmi dobře patrný v římských katakombách. Je zde sled výjevů točících se kolem přeměny vína a nebo vzkříšení Lazara a dalších. Trošku pozorný pozorovatel musí velmi rychle zjistit, že ikona hůlky, proutku či větve se nápadně často objevuje v rukách Ježíše v souvislosti s tzv. "zázrakem". Proto se nabízí otázka: "Může tato věc nějakým způsobem s těmito proklamovanými zázraky souviset"? Navíc se ukazuje, že předmětná věc se objevuje v rukách jistých výsadních osob jakým byl právě jmenovaný Ježíš a nebo Thoth či Achnaton a další. Je možné, že pokud bychom cílevědomě pátrali v globální religionistice tohoto světa jistě bychom objevili celou řadu dalších osobností ve vztahu k oné tajuplné věci.

        Stále zřetelněji se ukazuje, že takové osobnosti jako Ježíš, Mojžíš, Thoth nebo Achnaton byli zasvěceni do jistých jednotných mystérií. Sice každý v jiném čase a možná také na jiném místě, ale onen proud poznání byl stejný. Odkud prýští tento proud? A jaké zasvěcení sebou přináší? To jsou velmi důležité otázky, protože pokud tento proud byl jsoucí před mnoha tisíci lety a vydržel být po tak dlouhou dobu tak aktivní, je velmi pravděpodobné, že je aktivní do současné doby. Ale kde ho hledat? A kdo je jeho nositelem dnes - v tak zmatené době, jež je charakteristická mnohdy neproniknutelnou houštinou různých filozofií a názorových proudů?

       Jméno Achnaton je šifra. V tomto slově je zakomponováno ohromující množství různých velmi podstatných prvků důležitých i pro dnešní dobu. Specifickým výrazem slova Achnaton je prvek "Aton", který unikátním způsobem symbolizuje navigaci pro pochopení mystéria tónů a nebo chcete-li melodie. Melodie je v podstatě skladba frekvencí a když se podíváte všude kolem sebe, pak vlastně všechno je jistý druh takové melodie.

       (Prozáříme-li slovo "Aton" v českém jazyce principem retrográdnosti dostaneme výraz - "Nota", což v kontextu s předešlými informacemi vyznívá velmi zajímavě).

       Je zajímavé, že když v Bibli Zachariáš prorokuje, že Pán se poveze do Jeruzaléma na oslu pak používá slovo "ATHON", které je frekvenčně velmi blízké původnímu "ATON". V hebrejštině v podstatě existují dva výrazy pro osla. Jak jsme již naznačili: Athon a druhým používaným výrazem je slovo: "HAMOR" - (H - AMOR). Podrobnější analýzou zjistíme, že prvek "ATON" významově také velmi úzce souvisí s "Klíčem Života" čili "Tónem".

       Před jistou dobou byly na stěnách jeskyně nedaleko Domme objevené grafitti  na kterých je patrná informace o tom, že "Klíč Života" do Francie přinesla svého času Marie Magdaléna. Ve stejném duchu hovoří i kód nalezený v Rennes.

       Takže o čem vlastně ony šifry, kódy a symboly v souvislosti s "Prutem Božím" a nebo "Klíčem Života" hovoří. Na tuto otázky bychom měli dostat odpověď v následujících pasážích textu.

AMOR

       Časté a strmé serpentiny a v podstatě příšerný povrch silnice je obrovskou výzvou pro každého kdo se rozhodl zdolat vysoký kopec k Rennes. Takže i mě se konečně splnil sen a vstoupil jsem do pohádkové vesnice se spoustou velmi útulně vypadajících kamenných domků. Vítalo mne Rennes - le - Chateau.

       Svým autem jsem pomalu plazil místní mi ulicemi a v jedné chvíli jsem minul místní knihkupectví a restauraci Les Pommes Blues. Nakonec jsem zaparkoval auto na centrálním parkovišti, kde bylo kupodivu dostatek místa k parkování.

       Slunce se opíralo do bílé omítky malých domků, která významně kontrastovala s blankytně modrou oblohou nad mou hlavou. Z komínů vystupoval kouř, který kupodivu nepůsobil nijak negativně a v korunách stromů nedalekého parkoviště zpívaly ptáci.

       Tak jo, vítejme na úsvitu "Vodnářského Věku".

       A tak jak jsem stál a každým douškem jsem do sebe nasával onu výjimečnou atmosféru právě žitého okamžiku uvědomil jsem si jak s každým nádechem do mne vstupuje chladivý a svěží vzduch vanoucí od sněhobílých vrcholků Pyrenejí, které jsem viděl na horizontu jižně od mého místa.

       Žádný obraz v nějaké knize nemůže nahradit to čeho jsem byl právě svědkem, ani ta nejdivočejší halucinace by nemohla být kopií mých niterných prožitků, které v těchto chvílích mnou právě prostupovali. O to podivně působila podivná věž, která se v neogotickém slohu tyčila na strmém útesu nedaleko jezera. Tak jak tato věž visela nad údolím vypadala velmi impozantně, téměř zlovolně. Tato věž ovšem významným způsobem vešla do dějin svým hlubokým a tajuplným příběhem. Nazývá se - "Věž Magdala". Nedalo mi to a ihned jsem k ní vyrazil. Jako kdybych byl přitahován nějakým podivuhodným skrytým magnetem. Polední slunce pálilo, ale to nestačilo. Tak jak jsem se k této stavbě přibližoval cítil jsem jednoznačně narůstající energii.

Tajemná Věž Magdala

       Už podle názvu je zřejmé, že je tato věž pojmenována podle rodného města Marie Magdalény. Tato vskutku podivuhodná stavba byla dokončena v roce 1905 knězem z Rennes - Berengerem Saunierem a to na základech dřívější stavby, která podle jakési legendy za podivných okolností explodovala někdy ve 14. stol. Používám záměrně slovo explodovala jelikož výjev popisující destrukci původní stavby se skutečně nejvíce přibližuje tomuto termínu.

       Kostel v Rennes byl v roce 1059 zasvěcen Marii Magdaléně a byl vybudován také na základech předešlé stavby. Šlo o Aryjský Visigotský chrám z roku 410 n.l. Ale budeme-li na tomto místě s neúprosnou vytrvalostí pátrat dál zjistíme, že i on byl vybudován na ruinách jiné ještě ranější stavby, která podle některých skrytých informací byla součástí globálního komplexu budov zasvěcených bohyni Isis. Ale pak není divu, že stejné prameny označují vrcholek kopce kde nyní stojí "Věž Magdala" místem, které bylo vždy prezentováno jako "Chrám Osiris".

Isis

       Ano tato kombinace starověké a moderní historie drží klíč k "Mystériu Modrého Jablka".

       Velmi krátká verze moderního tajemství církve Marie Magdaleny hovoří o tom, že v roce 1891 ve chvíli kdy byl opravován již rozpadávající se jmenovaný kostel, nalezl chudý provinční kněz jménem Berengere Sauniere jakési starověké pergameny, které byly ukryté v oltáři uvnitř několika dřevených trubek. Dva z těchto pergamenů detailním způsobem popisují genealogii jistých aristokratických rodů od roku 1244 a jiné pergameny pak od roku 1644. Tento materiál byl prý zkoncipován v roce 1781 jedním ze Sauniérových předchůdců Abbe Antonie Bigou, který sloužil jako farář v Rennes - le - Chateau.

       V lednu roku 1781 v předvečer francouzské revoluce se lady Hautpoul ocitla na prahu smrti. Tato žena byla vlastníkem zámku a poručníkem Rennes. Neměla žádné syny, zato žila s ohromujícím tajemstvím, jež se týkalo historie její rodiny. S tímto tajemstvím se nakonec svěřila jejímu ctiteli abbe Antoniu Bigou. A tak dne 17 ledna 1781 lady Hautpoul zemřela a zděšený abbe Bigou se stal čerstvým vlastníkem něčeho zcela neskutečného??..

(c)2007 Translation: Alhambra