Modré jablko (34)

       Evangelia poznamenávají, že Josef Arimatejský byl členem Sanhedrinu, rady židovských stařešinů, kteří vládli židovským událostem v Jeruzalémě. Soudobý historik Flavius Josephus zapsal, že Josef byl zámožným kupcem. Flavius vystopoval jeho aktivity až na Britských ostrovech. Podle legendy jej doprovázel na několika takových cestách jeho synovec - mělo to být v takzvaných 'chybějících letech' mezi jeho chlapeckým věkem a jeho znovuobjevením v Jeruzalémě. Jako pro Ježíšova tajného učedníka2 bylo Josefovou největší touhou, spíše než vydělávání peněz, pomáhat mladému muži, jehož životní poslání se točilo okolo záchrany světa. Křesťanské mýty praví, že po Ukřižování Josef cestoval do Anglie s rozkvetlým prutem a Svatým Grálem obsahujícím Svatou Krev (soma), a tyto uložil u Glastonbury Tor a učinil tímto misi svého synovce věčnou. Kdo je tento dvojitý agent Josef Arimatejský a co je tento rozkvetlý prut? Je rozšířen názor, že Josef byl spíše titulem než křestním jménem. Josef z Arimateje,  Joseph of Arimathea, či AMOR-thea doslova znamená "Josef náležící matce-Bohyni Ari nebo Mari", bohyni, jejíž příběh jsme si nedávno prošli.

       Ještě existoval další Josef, který sdílel tento titul a byl spojen s (roz)květ(tlým) prutem a byl jím manžel Ježíšovy matky Marie. Křesťanská legenda o Josefově květu-prutu vypovídala, že byl zvolen, aby byl manželem Marie tak, že byl vybrán ze skupiny ctitelů symbolickou zkouškou plodnosti. Všichni kandidáti předložili své (falické) pruty na oltář (symbolizující ženu). Josefův prut rozkvetl. Posvátná holubice slétla dolů a usadila se na Josefově prutu, což znamenalo, že Bohyně jej přijala.

       Stejná holubice se objevila nad hlavou Ježíše při jeho křtu jako symbol moudrosti a Ducha Svatého.

      Stejně jako Ježíšův otec Josef, byl Josef Arimatejský podle Francouzské Historie Grálu otcem synovi, jenž byl zrozen díky božskému zásahu: jeho jméno bylo Galahad, poslední pravý rytíř Svatého Grálu. Galahad se narodil Josefovi a jeho milované Galaad, jejíž jméno je nápadně blízké biblickému jménu Gilead, z něhož se přidáním 'h' stává Galahad.

      A dalším příběhem je ten o Josefovi a Kabátu Mnoha Barev (asi 1800 před Kristem). Josef byl umístěn do Jámy, kde jej 'spolkla ďábelská bestie'.4 Zní vám tento příběh povědomě? Poté, co Reuben žádal Josefův život, Egypťané svlékli Josefovi jeho Kabát Mnoha Barev, který měl na sobě oblečený, a uvrhli ho do Jámy: a Jáma byla prázdná, nebyla tam žádná voda."

      Podle Barbary Walkerové získal Josef Kabát Mnoha Barev předtím, než šel do Jámy Abaton.

       SCALA DEI

      Po svém vstupu do Jámy obdržel Josef jméno Scalit. Scalit znamená 'mudrc' a pochází ze slt, pomocníka Vysokého Kněžího. Je fascinující, že Scala znamená žebřík či schodiště. Lit znamená světlo či osvítit.

      Již jsme se s pojmem Scala Dei s významem "Žebřík k Bohu" setkali jako s dalším jménem pro Kříž. Moderní fyzikové vzkřísili toto slovo, aby jej použili k popisu energie jako skalární/Scalar energie, tedy vytvarované jako spirálovitý žebřík.

      Josefův otec Jákob položil svou hlavu na kámen a snil, že vidí žebřík sahající do Nebes. Byl toto skalární či spirálovitý žebřík světla? Vynořil se z nespecifikované Jámy? Proč tato scéna tak nápadně připomíná stélu Davenport Stele nalezenou ve státě Iowa a zobrazující spirálovitý tubus vynořující se z žebříku?

       V Jákobově příběhu probíhajícím v šesti kapitolách knihy Genesis se píše, že spatří ohnivý výjev na vrcholu žebříku. Napravo a nalevo od každého z dvanácti stupňů žebříku vidí sochu či bystu člověka. Andělé vystupují a sestupují po tomto žebříku. Z vrcholu žebříku volá Bůh k Jákobovi. Slibuje, že země, na níž spí, bude jeho a že jeho následovníci budou požehnáni.

      Pokud pátráme po původu slova scalit, tak jak to učinil Godfrey Higgins, dozvíme se, že kořen sclt pochází ze saca, což je totéž jako hebrejské slovo ske, imaginární, a scio, hloubat/pozorovat. Kořen sk se stává skl, moudrostí, a naší dovedností či znalostí/věděním neboli scientia (moudrost).

      Kámen z Davenportu zobrazující Osiridův Pilíř.

      Jak jsme viděli, slovo Druid znamená 'dovedný'. Etymologie tohoto slova navrhuje, že když Josef vstoupil do Jámy Abaton, vystoupil s touto dovedností nebo moudrostí, odtud jméno Skill/dovednost či Skilly.

      Tato slovní fosílie Skilly se opět vynořila na povrch v Británii jako označení pro Posvátné Ostrovy, přežívající ostrovy Atlantis. Atlantis/Atlantida byla také známá jako 'Ultima Thule'. To je shodné jméno jako u domova Druidů, což nabízí možnost, že možná přinesli semeno jménem Skilly do Anglie a tam ho zasadili do země. Umístěné nedaleko anglického pobřeží na Konci Země jsou Ostrovy Skilly (vyslovováno silly) řadou ostrovů dnes známých pro své okouzlující obyvatele, kteří tráví své životy rybařením a pěstováním květin. Zahradníci z Ostrovů Skilly vyšlechtili modrou květinu, jež je téměř elektrická ve své temné záři.

      Toto je podle názorů některých lidí zemí krále Artuše a jeho rytířů Kulatého stolu, zemí Svatého Grálu. Josef Arimatejský zde údajně vlastnil pozemky. Nalézaly se tam jeho cínové doly. Dnes jsou tyto doly pod mořem. Pro další jsou Skilly ostrovy přístavním domovem "lidí moře", obchodníků a pirátů, kteří sem přijížděli před dávným časem. Básník Alfred Tennyson zde žil, když napsal "Královy Idyly", ve kterých přivedl k životu Camelot.

       SPOJENÍ ATON-TULA

      Jáma Abaton (či Jáma Aton) je neuvěřitelně propojena s Tulou, Thule, Atlantidou a tudíž Druidy. Říkalo se, že Tháles, který se zabýval povahou atomu, získal své intelektuální schopnosti ze spojení s Bohyní Moudrosti v Ab-atonu, což je řecky Jáma.

      Sánskrtské slovo pro jámu je tal, což je anagram pro tla či Tula. Pro zajímavost:

• Ab je egyptské slovo pro srdci-duši získanou od matky.
• Ab je také latinskou verzí apo a anglickou verzí pryč nebo dolů z.
• Aton je egyptské jméno pro 'Disk' a pro Centrální Slunce.

       Tyto definice interpretují Jámu Ab-Aton jako "Srdce-duši, nebo dolů z, Aton". Jinými slovy, Ab-Aton je srdcem-duší Centrálního Slunce, Tuly. Apo je kořenem pro naději: touhu po dobrém. Apo-theosis se vztahuje ke zbožnění, deifikaci, či aktu, při němž se z člověka dělá bůh.  Apo-theosize znamená pozdvihnout na úroveň boha. Jak vidíme, jasný obrázek účelu této Jámy Abaton se vynořuje: je to děloha transformace, která přináší Srdce či Jádro Tuly na Zem nebo pozvedá člověka do Srdce či Jádra Tuly.

      Ve starém světě bylo Srdce Aton(u) místem na Zemi: Heliopolis, Město Slunce v Egyptě. Zde moudrá volavka udělovala rady. Zde přišel starozákonní Josef ke svému "kabátu mnoha barev" tím, že prošel obřadem smrti a vzkříšení v Jámě. Sem byl přesunut Ježíš během úniku z Egypta okamžitě po jeho narození.21

      Mohli bychom říct, že ti, kteří si obléknout kabát a zažijí Jámu Abaton jsou součástí projektu spojujího člověka a Aton, projektu Člověk-Aton.

      KABÁT A PALADIUM

      Josefův Kabát Mnoha Barev nás vrací k oděvu či plášti nošenému Ježíšem při cestě k Ukřižování. Markovo Evangelium říká, že Ježíšův oděv byl purpurový a Matoušovo tvrdí, že byl šarlatový. Hovoří obě o oděvu Scalit či Skilly mnoha barev? Pro prastaré civilizace "královská purpurová" nebyla purpurová, nýbrž barva tmavě červeného vína, barva krve. Královská purpurová znamenala totéž jako královská krev. Když si Ježíš oblékl háv spolu s korunou zajíce, zdá se, že získal moudrou krev bohů a schopnost 'jít daleko do vesmíru'.