Modré jablko (16)

       Mari byla, mimo jiné, známa také jako Ma-Ya, 'Paní Života', či Ma. 5 Její chrám/lůno/ovčín byl považován za násobu Stvoření. Se svou Shugurra helmou, těsně padnoucí na její hlavu, jde Mari do svého ovčína, což je v Sumeru (Su-Meru) centrum přírody. Opřená o ovocný strom se raduje ze všech svých přirozených schopností - ze své úžasné vulvy. Z útrob tohoto chrámu vyšel Mari syn, jenž byl pojmenován 'Pán Ovčína', 'Pastýř', 'Pán Sítě' a 'Pán Života'.  Podle sumerské legendy, za divoké noci plné pití a sexu svedla Inanna/Mari, mazaná a krutá kráska, boha E.A. a utekla s jeho vzácným Klíčem Života, stejně tak jako s božími ME-deskami, božími plány, jež byly základem pro vyspělou civilizaci. Té noci také počala syna, Thota.

       Jméno Mari předjímá Pannu Marii o 3 000 let. Obě ženy měly syna, jenž zemřel násilnou, obětní smrtí. Tituly Mari 'Světlo Světa', 'Jitřenka a Večernice', 'Spravedlivý Soudce', 'Ten, kdo odpouští hříchy' a 'Svatá Pastýřka' byly později uděleny synovy Marie, Ježíšovi.

       Ježíš řekl, že má mnoho ovčínů. Mezi nádhernými poklady, které byly objeveny u Mari byly kamenné formy na koláče, nalezené v kuchyni paláce, ve tvaru těla Bohyně. Koláče pojídané uctívateli Královny, říkají učenci, mohly být předchůdci Křesťanské Eucharistie chleba a vody, užitými při Poslední Večeři Páně.

       Podobnost mezi synem Mari a Ježíšem je ohromující. Vychován kněžkami v Nádobě Stvoření, napůl člověk, napůl syn boží, jenž byl nazýván Pán Sítě a zdá se být privilegovaný, aby se naučil tajemstvím vesmíru, včetně těch týkajících se Klíče Života.

       V Matoušovi Ježíš prohlašuje, že Království Nebeské je Síť.  Když se zjeví Janovi, má na sobě oděv bohyně včetně hávu dlouhého až na zem a helmy, bílé jako vlna. Také třímá Klíč Života ve formě sedmi hvězd, jež drží ve své dlani.

       Stvoření syna Mari také odpovídá příběhu Adamova stvoření v hebrejském příběhu. Sumerové jsou mnohými znalci Starého zákona považováni za původní autory mýtu stvoření, tak jak ho nalezneme v Knize Genesis. Příběh Adama a Evy v Rajské zahradě, zejména pak událost u Stromu Života, jsou také sumerského původu.

       Podle sumerského mýtu Mari/Inanna zachránila Strom Života z potopy světa a zasadila ho ve své zahradě u Mari. Tento Strom byl osou spojující podsvětí se Zemí a nebesy.

       Mari má v úmyslu použít dřevo ze Stromu k výrobě trůnu a postele. Nicméně zjistí, že Strom má nečekané obyvatele. Had si "udělal své hnízdo v koruně stromu". Tento had není sám. "Pták anzu, který umístil své mladé na větvích" také přebývá uvnitř, tak jako "černá-panna Lilith", která si v kmeni vybudovala svůj domov.

Pečeť syna Mari

       Obyvatelé Stromu - dva hadi jménem Lilith a Samuel - odmítli odejít. Na chrámové malbě je Mari zobrazena, jak drží tyto dva hady omotané okolo prutu. Znám jako caduceus, Aeskulapovo žezlo, byl tento symbol emblémem kněží Therapeutae nebo lékařů duše.

       Byl také symbolem jejího syna, "Pána Klíče Života". Také byl symbolizován číslicí 8 či propletenými hady. Egypťané změnili jeho jméno na Thot, ale zachovali jeho posvátné číslo. Řekové nazývali Thota či TAT jménem Hermes ('kámen').

Mari držící caduceus

       V amoritské legendě je jméno tohoto hada Yamm, což je odvozeno z hinduistického Yama, Pán Smrti.  Mari a tento had byli pravděpodobně oddáni, neboť Mari, taktéž zvaná Maya, byla uctívána spolu se svým hadím manželem Ya-Ma, jehož jméno je Ma-Ya obráceně. Yama znamená 'dvojče/dvojitý'.

       Staroindické Védy říkají, že Yama, Pán Smrti, sedí uprostřed kosmického oceánu na Pupku Vod, kde "hmota poprvé nabrala formu".

       Mimochodem, Japonci tento střed spojovali s Horou-Matkou, Fuji Pramatkou. Tato posvátná hora vešla ve známost jako Fuji-Yama. Ze svého trůnu Yama jako 'Král Spravedlivosti' usrkávající víno soma uděluje soudy (či vyvažuje Nebe a Zemi), podobně jako Thoth.

      V židovsko-křesťanském náboženství se Mayin mažel Yama stal figurou, s níž si hebrejští písaři příliš nevěděli rady.

      Když se Mojžíš otázal Boha na jeho jméno, Bůh odpověděl z hořícího křoví: "Já jsem".

      Stal se známým jako Já-Jsem (v angl. I-Am či Y-Am), starozákonní hebrejský bůh, jenž byl také znám jako Jahve či Jehova. Sloupy zobrazované v sumerských a egyptských příkladech, na něž se letmo podíváme, jsou symbolickým ekvivalentem Stromu Života z příběhu o Rajské zahradě. Ya-Ma či I Am/(Já Jsem) je jménem hada, jenž žil uvnitř. Logicky, zdá se, že starozákonní Bůh a Had jsou jedním.

      Navzdory zákazu Pána Boha z Leviticus 26:1: "Nevytvářejte žádné modly, ani vyrytá zobrazení, ani nevztyčujte stojící podobizny, ani nestavte kamenná vyobrazení na své zemi, kterým byste se klaněli: Neboť Já jsem Pán váš Bůh", Hebrejci se nadále pokoušeli udělat Sloup, někdy na žádost Já-Jsem/I-Am."

V Knize Čísel, kapitola 21, Já Jsem řekl Mojžíšovi: "Udělěj ohnivého hada a dej ho na hůl: ať každý, kdo je uštknutý, když se na něj podívá, žije. A Mojžíš vyrobil hada z mosazi a dal ho na hůl, a stalo se tak, že když had uštknul jakéhokoli člověka a ten pohlédl na hada z mosazi, žil."

      Židé a křesťané si později připomněli toto duo, když zkombinovali jejich jména Maya a Yama v jedno, Mari-Yama či Mariam, jméno matky Ježíšovi.

      V Janově evangeliu mluví Ježíš přímo o tomto hadovi: "A jako Mojžíš pozdvihl tohoto hada v poušti, dokonce i Syn Člověka musí být takto vyzdvižen: Aby kdokoli v Něj uvěří, získal život věčný. Neboť Bůh tak miloval svět, že mu daroval svého jediného zplozeného Syna..."

      Pojďme se nyní podívat na sumerská a egyptská zobrazení Stromu Života. TET krabička vzadu na helmě Mari, kterou měla na sobě při vstupu do ovčína, zřejmě slouží té samé funkci jako Ptahův přívěšek menat. Spojovalo jí to s TET sloupem. Ptah se někdy objevuje, jak stojí před TET sloupem.

      V Egyptě se TET sloupům říkalo "Osirisova páteř". V egyptské mytologii je Osiris bohem spasitelem se zelenou tváří. Společně se svou ženou Isis přišel ze Siria a učil umění zahradničení.

      Byli hojně zobrazováni ve starém Egyptě. Mnoho vyobrazení přežilo do dnešní doby.

Ilustrace z chrámu Isis v Dendeře

       Jestliže je tomu tak, jak staří Egypťané vyráběli elektřinu?