Modré jablko (13)

        Turistické příručky vám řeknou, že tato postava snad představuje přírodního boha Pan.  Podívejte se do většiny běžných křesťanských zdrojů založených na strachu a dozvíte se, že tento Zelený Muž je Ďábel. Jeho příběhu je třeba se vyhýbat za každou cenu. Lucifer, Pan, Osiris a Asmodeous (podle židovské legendy stavitel Šalamounova chrámu) jsou některá z jeho jmen. Ďábel se tváří jako by nesl tíhu světa na svých bedrech (tak jako Atlas, po němž byla pojmenována Atlantida). Ve skutečnosti je to kropenka se svěcenou vodou se čtyřmi anděly na vrcholu. S pohledem do čtyř světových stran, tito andělé stojí na nápisu "Pomocí tohoto znamení (Sluneční Křiž) jej zdoláte". Tento "Sluneční Kříž" je Kainovým znamením a 'Rosis-Crucis', Růžový Kříž Světla.

        Slovo "jej" (v angl. jazyce "him") bylo podle badatelů v Rennes přidáno k této prastaré frázi, aby vznikla věta, která má 22 písmen.  Co je tak zvláštního na tom, aby měla právě 22 písmen? Nejsem si tím zcela jist:

• 22 je počet písmen v hebrejské abecedě (končí T nebo Tau, tedy křížem).
• 22 je počet kapitol v Knize Zjevení sv. Jana.
• 22 je počet velkých arkán v egyptském tarotu.
• 22 je počet písmen v původní keltské abecedě.
• 22 je počet schodů vedoucích na vrchol věže Magdala.
• 22 je počet cimbuří na věži Magdala.
• 22 je dvakrát 11 nebo dvě jedenáctky čelem k sobě, 11:11.
• 22:22  je kapitola a verš v Knize čísel, který vypráví příběh o tom, jak Balaam vezme svého osla tam, kam mu Bůh řekl, aby nechodil. Následkem toho "byl Boží hněv podnícen...a anděl Páně stál v cestě svého protivníka (satana)". Jméno Balaam je v talmudu užíváno jako synonymum pro Ježíše.
• 22 je počet písmen ve francouzském přepisu Ježíšova zvolání z Kříže - Elie, elie, lamah sabactani - "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" 7  Tento výkřik je lépe znám jako 'eleleu, eleleu' nebo 'Hallelujah', bojový pokřik Pana, který má vzbuzovat 'paniku' v jeho nepřátelích.
• 22 je číslo žalmu, jehož první verš začíná tímto zvoláním. Tento žalm také zmiňuje, že losují o Ježíšův oděv.
• 22 je míra obvodu kruhu, když půměr činí 7. Tato proporce je známa jako pí (Ludolfovo číslo), desetinné číslo, které zatím nebyl nikdo schopen rozluštit, neboť pokračuje do nekonečna, jako 22/7.
• 22 je lednový den, kdy zemřel Berenger Sauniere.

      Ďáblova přítomnost na tomto místě činí z tohoto Kostela Ďáblovu svatyni. Je nejvyšším představitelem zla? To se mi nějak nezdá. Nicméně, on (nebo to) se zdá být zodpovědným za předání kosmických vědomostí a snad dokonce i nasměrování do Bájné, vysněné země štěstí. V biblických a židovských příbězích se mu říká Midrashim. Strážil poklad krále Šalamouna ukrytý v 'jeskyni'.

       Naznačuje snad Saunierovo umístění tohoto ďábla u vchodu do Kostela Máří Magdaleny, že tento poklad z Šalamounova chrámu se nachází zde?

      Dalším jménem tohoto Ďábla je Phanes-Eros.  Podle mýtu pronikl blánou časo-prostoru a vystřelil z Kosmického vejce.

       Stejně jako na vyobrazení na další stránce je zobrazen s kopytem sudokopytníka jako Pan a omotán hadem. V jedné ruce drží blesk a v druhé Zázračnou hůl. Vynoří se z mořské mušle, ze které šlehají plameny. Na hrudi má lví masku.

      Také známý jako Phanes nebo Aion, on je 'Pánem Věků' a 'Ten Zářící'.

      Pan nebo Phanes si ve skutečnosti zaslouží bližší prozkoumání. Narozen s nohama, rohy a bradkou kozla, byl Pan údajně tak ošklivý, že ho jeho matka opustila po narození a zanechala ho v horských lesích. A to je důvodem, proč je zejména bohem lesů a pastvin.

Podobizna Boha Pana

      V římském kultu Mithras Chnoubis byl nazýván cosmocrator a zobrazován jako Phanes. Jeho jméno znamená 'ten, kdo odhaluje'.

       Phanes

       "Pan" je také podle některých domněnek duchovní král či kněz Atlantidy, kterou Mayové nazývali Tula.  Thule je dalším jménem pro Tula a je odvozeno z řeckého slova Tolas, což znamená "černá země",  další jméno pro Egypt. Pan prý strašil v hájích Arcadie (Atlantis / Tula) a bavil se tím, že hrál na flétnu a vyvolával strach a paniku v cestujících bez zjevného důvodu (slovo 'panika' pochází ze slova Pan).

      Pan znamená  'každá věc', 'všechno'.  Kupodivu rané křesťanské texty popisují Máří Magdalenu jako 'ženu, která věděla Všechno'.  Možná se nám to nebude zdát vůbec divné, když si uvědomíme, že Ježíš byl někdy nazýván Jesus Ben Panther nebo Ježíš syn Pan-thera.  M-Istikové věří, že je to slovní hříčka řeckých slov pan a theos s významem 'Všichni bohové'.

      V další kapitole se blíže podíváme na Marii Magdalenu a tajemství Všeho.

MARIE MAGDALENA

      Podlle Sira Laurence Gardnera byla Máří Magdalena známá v Langedocu jako 'Paní Vod'. Tento titul ji řadí k Bohyni Matce Acca (Isis). Pod titulem Miriam byla Hlavní Sestrou Řádu Dana. Zdá se, že její řád je pokračováním záhadné Danielovy skupiny. Daniel ('Bůh je mým soudcem') nebylo osobní jméno. Byla to skupina lidí. Otázka kdo nebo co tedy jsou Daniel má rozhodující důležitost.

      Barbara Walker ve své knize Woman's Encyclopedia of Myths and Secrets / Ženská encyklopedie mýtů a tajemství odpovídá na tuto otázku a říká, že 'Daniel' byl titul používaný pro označení "osoby Bohyně Dany nebo Diany".

     Diana je totéž jako D'Inanna nebo Inanna.

     Teď se zamyslete nad tímto. Je to přesně totéž jako keltské "Tuatha De' Danann" ('Děti Bohyně Danu').

     Tuat je také základem pro:

• Tuat - egyptské jméno pro Vnitřní Svět
• Kořen slova Taautus - jiný výraz pro Thoth
• Taaut - egyptské jméno pro velkého hada (duše) objímajícího Zemi 6, jehož Gnostici ztotožňovali s Ježíšem.

      Toto není náhoda. Existuje množství historických spojitostí mezi lidmi Daniela, Tuatha De' Danann a egyptským kmenem Thóta. Jak uvidíme, později byli známi jako David a poté jako Druidové.

      V irské historii jsou M-Ističtí "Tuatha De' Danann" popisováni jako nebesy-seslaní 'bohové a ne-bohové'. Jsou přirovnáváni k sanskrtskému deva (ten, který září, bůh) a adeva (Ďábel), z čehož se v perštině stává daeva (ďábel). Staroanglické divell (ďábel) může být vystopováno v románské odvozenině divus, divi: bohové.

       Tento zmatek by mohl vysvětlit, proč si pisatelé Starého zákona příliš nelámali hlavu s Danity, které, jak řekli, budou soudit (zvažovat) lidé a byli nazýváni Hady Jákobem,  titul obvykle (a chybně) rezervovaný pro Satana, jemuž Egypťané říkali Sata, had.

      Podle keltské/druidské legendy "Tuatha De' Danann" přišli na Beltane či Májový den v mlze 'skrze vzduch' do Irska, aby učili mladé muže posvátné moudrosti. Jejich příchod byl tak silnou událostí, že slunce prý bylo zakryto po tři dny (přesně jako je tomu v knize Zjevení). "Tuatha De' Danann" byli také štědří. Přinesli s sebou čtyři poklady nebo nástroje síly:

• (S)tone/(kámen)tón Osudu
• (S)word/(meč)slovo Osudu
• Pohár Osudu
• Hůl či Kopí Osudu

      Umístili tyto poklady na stříbrný podnos zvaný Tallejor a tyto poklady byly uchovávány v takzvané Jeskyni Pokladů, uvnitř Boží Hory, kde hoří věčný plamen.

      Mně tento popis připomněl Šalamounův chrám na vrcholu hory Moriah. Obzvláště proto, že o  Anu je známo, že obývali území Chrámové hory kdysi v předžidovském období, kdy se jí říkalo Op-Hel.

      Po dobytí Irska byli "Tuatha De' Danann" sami poraženi v boji s jiným kmenem - Synové Mil (Galové). Na schůzce se svými přemožiteli ohledně příměří, rozdělil básník jménem Amergin (nebo Amorgen) zemi na horní a dolní část (jako Egypt, který byl znovu spojen Thóthem, Mírotvorcem).

- pokračování -

(c)2007 Translation: Adriana Křížová