MLUVÍCÍ HLAVY A KOUZELNÉ ZRCADLO

K nejtajuplnějším postavám dějin lidstva patřil papež Silvestr II. Jeho občanské jméno znělo Gerbert d´Aurillac. Narodil se někdy mezi lety 940 až 950 ve francouzském Auvergne, stal se benediktinským mnichem, mistrem na univerzitě v Remeši, arcibiskupem ravenským a díky přízni císaře Oty III. - jehož učitelem byl - nakonec 2.4.999 dosáhl i zvolení papežem a stal se prvním Francouzem na tomto stolci. Zařadil se do plejády vzdoropapežů, které němečtí císaři „Svaté říše římské“ nasazovali proti Římu, aby tak prosazovali především své vlastní zájmy.

Silvestr II. byl i se „svým“ císařem Otou III. vyhnán z Říma hrabětem z Tuscula. Silvestr se sem mohl vrátit až za Otova nástupce Jindřicha II. Papež ještě jako Gerbert studoval mimo jiné ve Španělsku a podnikl mnoho cest, například až do Indie, kde prý od „tajných mistrů“ získal neuvěřitelné vědomosti a schopnosti, které od té doby podle slov svých hodnostářů každý den rozvíjel. V roce 996 sestrojil tento významný církevní představitel v Magdeburku funkční hodiny, i když nebyly úplně první na světě.

Absolutním vrcholem záhad spojovaných s jeho osobností je však bronzová „mluvící hlava“, která v Silvestrově paláci odpovídala na kladené otázky slovy ANO nebo NE. Reagovala na dotazy ze všech možných oborů, od politiky přes vědu až po nejrůznější náboženská témata. Samozřejmě se tehdy okamžitě objevily hlasy, že něco podobného je možné získat pouze prostřednictvím spolku s ďáblem. Učený Silvestr/Gerbert namítal, že tato hlava je pouhým strojem, který pracuje na základě rozhodnutí ano/ne. Takovému vysvětlení tehdy nikdo nemohl rozumět, ale v naší době počítačů pracujících na binární úrovni nám to již tak záhadné nepřipadá. Neuvěřitelné je jen to, že by takový stroj mohl existovat v prvním tisíciletí po Kristu.

Jak se dalo čekat, „ďáblovo dílo“ bylo po papežově smrti 12. května 1003 zničeno. Všechny zápisy o odpovědích tajemné hlavy zmizely v tajných vatikánských archivech a skončily tam i informace o  konstrukci stroje. S