MKUltra, BIOLOGICKÉ ZBRANĚ, KYBERNETICKÉ MUTACE, DÁLKOVĚ OVLÁDANÍ OTROCI A ŘÍŠE ZOMBIE (5)

Všeobecně se ví a je to zaneseno ve veřejném archivu, že Blome nařídil všechna ta zvěrstva proti Polákům, když na východní frontě experimentoval s biologickými zbraněmi Hitlerovi za zády. Blomeho metodou, jak nakládat s Poláky, bylo učinit je nezpůsobilými tak, že je nakazil tuberkulosou, která je zabila. Občas dokonce používal tuto nákazu k tomu, aby prováděl „eutanazii“ u těch, kteří byli příliš zesláblí, aby mohli pracovat v lágrech. Blome byl přesto během norimberského procesu v roce 1947 zbaven všech obvinění, a o dva měsíce později se čtyři zástupci z Fort Detricku a programu CIA týkajího se biologických zbraní ukázali v Německu, aby s ním provedli pohovor. To, co jim sdělil o biologických zbraních, je bezpochyby přivedlo do extáze, avšak kvůli prohlášením, jež učinil před Alsos, bylo „nepřípustné, aby mohl imigrovat“ do Ameriky. Namísto toho, když všechny legální tahanice selhaly, byl Blome v roce 1951 nasazen na práci v chemických jednotkách armády jako hlavní doktor v Camp King.^[40]

Až do dnešních dnů CIA rutinně opakuje znění odpovědi v kauze Glomar na všechny žádosti FOIA ohledně dokumentace o tom, co Blome agentům z Fort Detricku řekl a na co přesně dohlížel, když pracoval pro chemické jednotky armády v Camp Kingu.^[41] Po dlouhé soudní bitvě přiznal roku 1976 americký odvolací soud CIA právo odpovědět investigativní reportérce Harriet „Hank“ Phillippi Ryanové z FOIA na žádost o informaci ohledně výzkumné lodě Glomar Explorer jednoduše tak, že „nemohou ani potvrdit ani vyvrátit existenci požadovaných dokumentů“. CIA nyní z této věty učinila standardní odpověď, jak legálně odbýt všechny žádosti FOIA, jimž nechce vyhovět, aniž by musela uplatnit výjimku 3,102(d) (3) zákona o státní bezpečnosti z roku 1947.

Ze zápisků v deníku z 18. dubna 1944 popraveného Wolframa Sieverse:

„Reichsgeschäftsführer nebo vrchní ředitel Ahnenerbe [řekl], že Blome prováděl experimenty s neutronovou radiací.“

Zápis z 26. dubna 1944 naznačuje, že Blome rovněž zvažoval pokusy na lidech, konkrétně s bakteriálními patogeny, třebaže přesně neuvádí jakými, ani nejde do detailu, co vlastně Blome s neutronovou radiací prováděl.^[42] Je však známo, že během pohovoru s agenty z Fort Detricku Blome doporučil použití [bakterie] Serratia marcescens; enterobakterie stejného druhu jako Yersinia pestis, takto bakteriální patogen způsobující dýmějový mor a Blomeho setrvalý favorit.^[43]

Říše biologických a chemických zbraní

V září roku 1950 plula námořní minolovka šest dnů v tichosti pár mil od pobřeží San Franciska. Rozprašovala v aerosolu rozptýlenou [bakterii] Serratia marcescens do pověstné městské mlhy, s níž se mísila a postupovala směrem do vnitrozemí, aby saturovala nic netušící občany. Tento tajný experiment dostal od námořnictva název Operation Sea-Spray, byl označen jako „test náchylnosti“ a šlo o první zaznamenaný exkurs do šílenství rozpoutaného americkými ozbrojenými silami, třebaže k dnešku je o něm známo velmi málo.^[44] O týden později bylo hospitalizováno jedenáct pacientů v nemocnici při Stanfordské univerzitě kvůli infekcím v močovodu, jež byly rezistentní vůči všem známým antibiotikům. Jedna osoba zemřela, když [bakterie] Serratia marcescens kolonizovala její srdce.^[45]

Námořnictvo, samo se sebou docela spokojené, odhadovalo, že k infekci došlo nejenom všech obyvatel v San Francisku, ale též v Albany, Berkeley, Daly City, Colmě, Oaklandu, San Leandru a rovněž v Sausalitu. Předběžný odhad činil na osm set tisíc obyvatel, z nichž mnozí byli významnými osobnostmi vzkvétajícího obranného průmyslu na západním pobřeží, a ti všichni v průběhu testovacího období vdechli miliony zákeřných baktérií.^[46] Ve zprávě z roku 1951 čteme:

„Vzbudilo pozornost, že úspěšný útok biologickými zbraněmi v této oblasti může být proveden z moře, a že efektivní koncentrace lze dosáhnout na poměrně velké rozloze.“[47] V nedávno odtajněném výcvikovém filmu námořnictva z roku 1952 se předvádí, jak námořní síly nadšeně útočí na pobřeží San Franciska s tím, co s bědováním označují za „poněkud primitivní rozprašovací systém“.^[48]

O něco později tento film ukazuje, jak při útoku z moře na jihovýchodním pobřeží Spojených států používají námořní síly „fluorescentní stopovací částice“; pokryvnost byla odhadnuta na zhruba dvacet tisíc čtverečních mil ve vnitrozemí států Georgia, Jižní Karolína a Severní Karolína, protože byly využity příhodné povětrnostní podmínky.^[49] V případě „fluorescentních stopovacích částic“ šlo o eufemismus užívaný tehdy v Americe a Anglii pro sulfid zinku a kadmia. Kadmium klasifikovali jak Britové, tak i Američani za druhé světové války jako chemickou zbraň. Tady to všechno teprve začínalo. V roce 1962 za Kennedyho administrativy bylo na základě nařízení vydaného v lednu předchozího roku náměstkem ministra obrany Robertem McNamarou americké ministerstvo obrany pověřeno zahájit Projekt 112; komplexní a přísně tajný „testovací“ program, o němž o padesát let později Američané neví zhola nic.

Projekt 112, společně s vedlejším Projektem SHAD (Shipboard Hazard and Defense), oficiálně pověřil ghúly ve Fort Detrick a jejich protějšky – dračí vojáky – aby zaútočili na své vlastní kamarády ve zbrani i na samotné občany, o nichž se předpokládalo, že jsou chráněni proti chemickým a bakteriologickým zbraním, eufemisticky označované za simulanty. Tento projekt byl v souběhu s dalšími jemu podobnými a uskutečnil se napříč celým impériem od Kanady po Austrálii a od Ameriky po Velkou Británii. Bez jakéhokoliv poučení bylo námořní mužstvo na palubách přinejmenším třinácti amerických válečných lodí v rámci Projektu Shad vystaveno simulovanému útoku jak chemických, tak i biologických zbraní.

-pokračování-

--------------------------------------------------------------------

ODKAZY:

[40] Linda Hunt: Secret Agenda. The United States Government, Nazi Scientists, and Project Paperclip, 1944-1990. May 29th, 1991, str. 105. Viz https://wikispooks.com/wiki/File:Secret_Agenda.pdf.

[41] Jeffrey Kaye: FOIA request regarding Kurt Blome files. March 5, 2014. MuckRock, 10/8/2015. https://www.muckrock.com/foi/united-states-of-america-10/foia-request-regarding-kurt-blome-files-8638/.

[42] Ute Deichmann: Biologists Under Hitler. Harvard University Press 1996, str. 417, pozn. č. 60.

[43] Dave Emory: FTR #480: Plum Island, Lyme Disease and the Erich Traub File. Spitfire, October 3, 2004. 479 a 480, bod 16. Viz http://spitfirelist.com/for-the-record/ftr-480-plum-island-lyme-disease-and-the-erich-traub-file/.

[44] Viz https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Sea-Spray.

[45] Rebecca Kreston: Blood & Fog: The Military’s Germ Warfare Tests in San Francisco. Discover, June 28, 2015. http://blogs.discovermagazine.com/bodyhorrors/2015/06/28/san-fran-serratia/.

[46] Ibid.

[47] Ibid.

[48] Naval concepts of chemical and biological warfare. 2:32. Sage of Quay Radio, 10/20/2015. Viz https://sageofquayradio.blogspot.com/2015/10/declassified-1952-footage-released-us.html.

[49] Ibid., 3:50.