MĚSÍČNÍ BOHYNĚ - NEFRITOVÝ KRÁLÍK A JEJICH NEJVĚTŠÍ TAJEMSTVÍ (1)

Není to zase až tak dlouho, co jsme zde na stránkách Matrixu hovořili o čínském lunárním projektu, ve kterém hlavní roli hrála čínská lunární mise, která po dlouhé době oživila zájem o Měsíc.

Dne 14. prosince 2013 byl do finální fáze aktivity uveden projekt „Chang´e“ (pojmenován po čínské mytologické bohyni Měsíce a jejím oblíbeném králíku „Yutu“) (viz obr. vlevo) – tato ve skutečnosti geopolitická mise související s aktivitami výzkumu Luny vyvrcholila právě v této aktuální čínské misi, která odhalila vskutku nečekané věci.

I když se to na první pohled nezdá, jde o revoluční vyvrcholení příběhu, který započal za éry Johna F. Kennedyho bezprecedentní výzvou na počátku šedesátých let 20. století a následným vstupem prvního člověka na povrch Měsíce s jeho bezpečným návratem na Zem, a to vše v rámci desetiletého projektu NASA, který vešel ve známost pod jménem „Apollo“. Již velmi dlouhou dobu tušíme, že během tohoto desetiletého období amerických aktivit na Měsíci došlo k sérii bezprecedentních objevů, které však zůstaly před veřejností zatajeny.

Čínská mise „Chang´e“ je sama o sobě fascinující tím, že potvrdila to, co bylo objeveno během projektu „Apollo“ a v současné době se ze strany Číny připravuje veřejné oznámení všech těchto objevů. Ono finále je konkrétně spojeno s čínskou misí „Chnag´e 3“ (bezpilotní lunární přistávací mise), která přinesla potvrzující údaje související s tajemnými strukturami, které se na povrchu Měsíce zřejmě skutečně nacházejí a které potvrzují prehistorickou aktivitu neméně tajemné civilizace tzv. „druhého evolučního typu“.

V současné době se čínská vláda rozhodla zcela nezávislým způsobem zveřejnit barevné fotografie, na kterých jsou mimo jiné patrné záběry rozbitých zbytků pravěkých lunárních dómů – fascinujících umělých staveb. A my máme některé z těchto snímků k dispozici.

Zřejmě nejlepší bude, když pojmeme celý tento příběh chronologicky…

Dne 14. prosince 2013 „Chinese National Space Administration" (CNSA) po dvou dřívějších úspěšných bezpilotních misích "Chang'e – 1“ (listopad 2007) a "Chang'e – 2“ (říjen 2010), které operovaly na oběžné dráze kolem Měsíce, uvedla do života projekt třetí bezpilotní lunární mise "Chang'e – 3“ ovšem tentokrát s přistáním na měsíčním povrchu, a to konkrétně v severní části starověkého lunárního „moře“ tzv. „Mare Imbrium“ (Moře dešťů) (viz obr. níže). K přistání došlo v 13.11 UTC.

Robotické kosmické plavidlo "Chang'e – 3“ se tak poprvé po 37 letech (musíme vzít v potaz přistání tehdy sovětské sondy Luna 24 z roku 1976) dotklo severní části „Mare Imbrium“ a jako bonus dopravilo na měsíční pevninu lunární autonomní šestikolové solární vozítko „Yutu“ (pojmenováno po společníkovi mytologické bohyně „Chang'e“ – nefritovém králíkovi). Na tomto místě by bylo vhodné poznamenat, že mnoho asijských kultur vnímá v tmavých obrysech suchých lávových planin (které se nazývají „moře“) obrys „králíka“, který jakoby panáčkuje na zadních (viz obr níže).


Plánované a skutečné přistání čínské lunární sondy

Obrys panáčkujícího "králíčka"

Na dalším obrázku pak máme k dispozici základní výpis technologického vybavení, a to jak lunárního modulu "Chang'e – 3“, tak i solárního vozítka čili „Nefritového Králíka“. Vidíte, že nechybí topografická kamera na barevný film o rozlišení 2352x1728 pixel., monitorovací kamera na barevný film, černobílá kamera s rozlišením 1280x1024 pixel, teleskop pracující na vlnové délce od 245 do 340 nanometrů, který byl součástí stelární miniobservatoře s rozlišením hvězdných objektů až do 13 magnitudy atd.

Oproti tomu byl  „Nefritový Králík“ vybaven dvojím kamerovým systémem s barevným filmem pro stereo snímání okolního prostředí, radarovou technologií pro snímání podpovrchové oblasti v pásmu od 30 do 100 metrů, spektrometrem měřícím alfa částice rentgenového záření a další technologií. Jak je na první pohled patrné, šlo o špičkovou snímací technologii zahrnující první astronomickou observatoř na povrchu Měsíce s dálkově ovládaným teleskopem, jenž pracoval ve spektru UV záření.

Ve hře byl samozřejmě také první sofistikovaný podzemní radar, který se dostal na povrch Luny. Skutečně je obdivuhodné, jak se čínským vědcům podařilo bez jakýchkoliv předchozích zkušeností tak perfektním způsobem rozmístit sadu velmi složitých vědeckých přístrojů.


Z výše uvedených informací je zřejmé, že spektrum technologického vybavení "Chang'e – 3“ a „Nefritového Králíka“ naprosto přesně odpovídá cílům, které si stanovila čínská vláda. Tyto cíle se především dotýkaly záležitostí spojených s geologickou strukturou Měsíce, schopností lokalizovat a analyzovat složení různorodých přírodních zdrojů, které by v budoucnosti mohly sloužit k potencionálnímu využití. Ovšem technologický profil zařízení také naznačuje, že Číňané „šli“ na Měsíci ještě po zcela něčem jiném. A tím „jiným“ mám na mysli potenciál mimozemských artefaktů přítomných na měsíčním povrchu.

Přiznám se, že jsem spolu se svým týmem přistání "Chang'e – 3“ sledoval s dychtivým očekáváním, ale zároveň i se zatajeným dechem. V jedné chvíli se mi nostalgicky připomněly vzpomínky na léto roku 1966 a první americké bezpilotní přistání na Měsíci, které bylo uskutečněno sondou „Surveyor – 1“. Tehdy mne dr. Frank povolal jako tehdejšího kurátora „Musea Astronomie a Kosmonautiky“ se sídlem ve Springfieldu, abych mu pomohl v živém televizním vysílání na stanci „NBC“. Sonda „Surveyor – 1“ tehdy přistála v lokalitě „Oceanus Procellarum“.

Takže nebylo divu, že jsem si ve chvíli, kdy "Chang'e – 3“ perfektně dosedla v „Mare Imbrium“, skutečně zhluboka oddechl…

Pokud jste si povšimli, že je na výše uvedené grafice cosi „špatně“ (změna místa přistání na poslední chvíli), pak vám musím poblahopřát. První upozornění na to, že Číňané by mohli mít s "Chang'e – 3“ něco vskutku zajímavého za lubem, přišlo zcela bez ohlášení na poslední chvíli, a to v kontextu se změnou designu oficiálních stránek, jež se zabívají problematikou lunární mise "Chang'e – 3“ (viz obr. níže).

Předpokládám, že ten, kdo se delší dobu zabývá mým výzkumem a je do určité míry obeznámen s problematikou hyperdimenzionální fyziky a designem útvarů, které jsme společně zkoumali na povrchu Marsu, samozřejmě velmi rychle pozná jisté geometrické funkce, které na této internetové stránce vypadají vskutku neuvěřitelným způsobem. Takový člověk se zcela jistě zeptá: „Proč ta zvláštní symbolika? Jak ta souvisí s klasickou bezpilotní čínskou lunární misí?“

V případě, že jste si nepovšimli toho, co mám na mysli, podívejte se na obr. níže:

Díváte se na čtyřstěn, který je v rámci záměrné a skryté symboliky složen z několika hvězd. Vlastně tam jsou dva tyto objekty, přičemž ten druhý je menší a je zobrazen pod trochu jinou perspektivou. V každém případě se jedná o neuvěřitelnou souvislost přítomnosti těchto útvarů na stránkách čínské kosmické agentury s podstatou „hyperdimenzionální fyziky/torzním modelem“, jehož základem je právě geometrická koncepce čtyřstěnu. Jen stěží budeme v tomto případě akceptovat tvrzení o tom, že jde čistě o pouhou náhodu.

A co je navíc velice pozoruhodné, je fakt, že změna grafiky výše uvedených internetových stránek proběhla souběžně se změnou původně předem plánovaného místa přistání, které mělo proběhnout v oblasti „Sinnus Iridum“, ale na poslední chvíli bylo přesunuto o stovky kilometrů na východ do lokality „Mare Imbrium“. Že by Číňané velmi dobře věděli, co dělají?

-pokračování-
Diskuze není aktivní, nelze do ní vkládat příspěvky.