MÉNĚ ZNÁMÉ TAJNÉ SPOLEČNOSTI NA PŘELOMU XIX. a XX. STOLETÍ (4)

San

San

autor

06.01.2021 Tajné společnosti

Je zřejmé, že Japonsko vnímalo Rusko jako nepřítele, protože válku proti Rusku podporovala japonská veřejnost a oslavovalo se každé vítězství japonské armády a námořnictva.[34] Válku sice nakonec vyhrálo a Amurská společnost prakticky ztratila důvod existence, jenže Portsmouthská mírová smlouva[35] byla považována za ostudu. Japonská říše prohrála všechny bitvy v Mandžusku a ruské lodě byly po bitvě u Cušimy[36] zničeny nebo internovány v neutrálních přístavech.

V Portsmouthu však ministr zahraničí Komura Jutarō (1855 - 1911) nebyl schopen vyjednat ani odškodnění, ani územní zisk. Pobouření veřejnosti dosáhlo takové míry, že v parku Hibiya vypukly nepokoje, jež popsali mnozí autoři, jakož i členové Amurské společnosti, kteří protestovali proti podmínkám této smlouvy. Založili proto odbočku společnosti, která měla organizovat veřejné přednášky namířené proti Portsmouthské mírové smlouvě. Jak dlouho existovala, není jasné, ale přinejmenším některá z těchto setkání byla zorganizována v posledních měsících roku 1905.

Standarta ruské carské armády během první světové války (1914)

Amurská společnost existovala i nadále – vítězství bylo dosaženo, avšak ruské nebezpečí zcela nepominulo, zejména proto, že Spojené státy učinilo z carského Ruska šachovou figurku ve východní Asii. Uchida a jeho lidé stále měli důvod ke své činnosti a společnost nerozpustili, neboť existovala až do roku 1945. Její agitace nebyla v pozdějších letech zaměřena výlučně proti Rusku, nýbrž rovněž proti Spojeným státům, které v roce 1905 jednaly podobně jako Petrohrad v roce 1895.[37]

 

EKSz

Volná koalice fanatických pravicových antibolševiků a maďarských liberálů starého ražení povstala ve jménu staromaďarských ctností, aby bojovala s Kunovým režimem a socialismem. Skupina vedená Istvánem Bethlenem a Pálem Telekim, typickými aristokraty starého režimu, byla soustředěna ve Vídni; další, vedená budoucím maďarským fašistickým předsedou vlády Guylou Gömbösem, se shromáždila kolem vlajky v Szegedu. Gömbös a jeho následovníci byli známí jako „muži ze Szegedu“. V létě roku 1919 byl Béla Kun svržen, ani ne tak vnitřní opozicí jako rumunským vojenským zásahem podporovaným Francouzi. Kontrarevoluce ovládla zemi, což symbolizovalo jmenování admirála Miklóse Horthyho, ctihodného námořního hrdiny a představitele staré vládnoucí třídy, regentem Maďarského království, který se v maximální možné míře zasloužil o obnovení předválečného režimu.

Erb krále Bély III.

Opravdovými mocenskými pevnostmi podporujícími muže ze Szegedu byla tajná a polotajná vlastenecká sdružení a polovojenské organizace. Nejstarší a nejkrvežíznivější mezi nimi byl "Spolek probouzejících se Maďarů" (Ébredö Magyarok Egyesülete), který v roce 1917 založili vojáci propuštění během války. Ovšem zdaleka nejdůležitějším sdružením, jež ustavily po válce pravicoví vojenští představitelé a civilisté, bylo "MOVE" (Magyar Országos Védöre Ergyesület; Maďarské sdružení pro národní obranu). Původně ho založila skupina důstojníků s úmyslem nahradit důstojnické sdružení z habsburské éry bojující za maďarskou národní integritu a sociální stabilitu, záhy se však proměnilo ve vysloveně antilegitimistickou, ultrareakční a antisemitskou organizaci.

K radikální změně jejího postavení došlo 19. ledna 1919, kdy byl prezidentem zvolen její spoluzakladatel Gombos. Po tomto útoku Vilmos Bohm – Karolyiho sociálně-demokratický ministr obrany, který rovněž sehrál hlavní roli Kunově vládě – nařídil rozpuštění "MOVE" a "Gombosovu internaci". Gombos však nakonec uprchl, aby se nejprve připojil k vídeňské a segedínské skupině. "MOVE" bylo bezprostředně po svržení Kunova režimu znovu oživeno. Jednou z tajných organizací rozvíjejících silné vazby na "MOVE" byla "Maďarská asociace Andrase Crilleryho" (Magyar Társaság), založená v roce 1916 za účelem udržení maďarské nadvlády nad výstřelky židovstva.[38]

Po svém nástupu do předsednické funkce, poté, co upoutal pozornost veřejnosti prudkým výpadem proti hraběti Mihaly Karolyimu[39] a jeho politice, Gombos dal podnět k vytvoření dvou tajných společností, které sloužily jako civilní a vojenský vnitřní kruh "MOVE". Civilní společnost měla dva názvy: jeden oficiální a veřejný"Maďarská vědecká společnost na ochranu rasy" (Magyar Tudományos Fajvédö Egyesület); ten druhý byl tajný"Svaz Etelköz" (Etelközi Szövetség). Tomu se dostalo pojmenování podle oblasti kolem ústí Donu, kterou Maďaři obývali do doby, než se v devátém století vydali do Panonie. Tato tajná společnost byla známa pod svým zkráceným názvem "EKSz" nebo jednoduše jako "X". Vojenským protějškem "EKSz" byla "Společnost dvojitého kříže" (Kettös-Dereszt Szövetség), pojmenovaná podle lotrinského kříže na maďarském erbu.[40] Obě tajné společnosti byly organizovány podle vzoru primitivní maďarské společnosti. Členové, kteří byli uvedeni do strašlivého obřadu založeného na raných maďarských tajných rituálech, museli přísahat absolutní věrnost a naprostou podřízenost vůdci společnosti.[41]

Freud.S01E05

Jeho ztvárnění přinesl kriminálně psychologický seriál "Freud",[42] v němž se objevuje postava táltose (psáno rovněž tátos) z maďarské mytologie, obdařeného nadpřirozenou mocí, vtěleného do osoby ať už mužského nebo ženského pohlaví, již si bohové či duchové vyberou již před narozením nebo v dětství. Provází ho zvláštní tělesné znaky, jako např. novorozenec mající vyvinuté zuby, šestý prst či jiné nadbytečné kosti, a rovněž dítě narozené s blánou na hlavě, tzv. caput galeatum, tj. doslovně „hlava v přilbě“, česky příhodněji „čepec štěstěny“.Uhrách i ve Finsku se traduje, že jde o „vyměněné dítě“, jež do kolébky vložila čarodějnice.[43] Táltos může být nadán úžasnou fyzickou silou a v souvislosti s rituálním obřadem se může účastníkům během meditace nebo ve snu zjevovat jako bílý kůň či klisna.

Důležitou schopností táltose je meditace či uvedení se do stavu vytržení zvaného révülés, kdy může vidět věci budoucí, léčit zranění a nemoci a poznat skryté pravdy tím, že vyšle svoji duši ke hvězdám. Jméno Táltos je neznámého původu, pravděpodobně se však vztahuje ke slovu tált, tzn. „otevřený dokořán“, tj. „otevřel se světu“; uralské taitaa znamená „znát, rozumět“, příp. je odvozeno od tureckého talt, jež znamená „nevědomí“. Táltos tak dokáže v dobách, kdy hrozí nebezpečí, rozmlouvat s duší celého maďarského národa, varovat před blížící se nepřátelskou armádou nebo hrozícím kulturním úpadkem. V době křesťanské pak bývá někdy Ježíš Kristus označován jako égi táltos, tedy „nebeský táltos“.

Freud.S01E05

Mezi další organizace se značným vlivem patřily "Iredentistické sdružení" (Irredentista Szövetség), "Řád hrdinů" (Vitézi Rend) a "Křesťanská národní liga" (Keresztény Nemzeti Liga). Posledně jmenovanou založil dr. Károly Wolff[44] v roce 1919 a měla rovněž dvě tajné hlavní skupiny. První byla známá jako "Vzkříšení" (Feltámadás), kterou vedlo 50 mužů označovaných jako "Váleční vůdci" (Vezérharcosok). K těmto vůdcům patřila řada prominentních politických a církevních osob, které hrály zásadní roli za Horthyho režimu, patřili k nim István Bethlen, Pál Teleki, Kálmán Kánya, László Bárdossy a biskupové Ottokár Prohászka, Sándor Raffay a László Ravasz. Ta druhá byla známá jako "Skupina Szent Isnrin", skládající se převážně ze soudců a universitních profesorů. Počátkem 20. let dvacátého století došlo k fenomenálnímu nárůstu počtu tajných, lidových, vlasteneckých a sociálních sdružení. Bylo jich zhruba kolem 10.000 a tvořily obrovskou celostátní síť pokrývající prakticky všechny hlavní zájmové skupiny, včetně žen, studentů (např. Turul) a opravářů. Jejich činnost nejprve koordinoval orgán známý jako "Sdružení pro územní obranu" (Területvédö Liga), a poté jeho následnická organizace, "Federace sociálních sdružení" (Társadalmi Egyesületek Szövetsége – TESz).[45]

 

Károly Wolff

Nebe, země a člověk

Jméno této společnosti se nenachází na pečeti, takže je obtížné tvrdit s jistotou, jak zní. Zdá se však, že jde o San ho hwuy, tj. „Společnost Tří sjednocených“, nebo „Společnost Triády“. Třemi zmíněnými v tomto názvu jsou: T‘heen, te, jin, tj. „Nebe, země a člověk“, podle čínské nauky o universu tři největší síly v přírodě. Stejná společnost existovala již za vlády jeho majestátu Kea-ťinga,[46] jen pod jiným označením. Tehdy se nazývala T‘heen te hwuy, tj. „Nebesko-pozemská společnost“, nebo „Společnost spojující nebe a zemi“.[47] Přestože již tehdy byla tímto císařem zle pronásledována a jeho vláda se vychloubala, že „pod nebem už není jediného člena tohoto rebelského bratrstva“, byla skutečnost jiná, protože nadále vyvíjela činnost, třebaže mnohem skrytěji a říkalo se, že několik let poté přijala nové jméno, „Společnost Triády“, aby skryla svoje pravé úmysly. Sami si však říkali, hlavně aby se odlišili, Hung kea, tzn. „Rodina přívalových vodstev“ či „Rodina velké vody“.

Další společenství vznikala jak v Číně, tak i v čínských koloniích, které založeny v zahraničí, jako třeba T‘heen how hwuy, tedy „Královna nebeské společnosti", nebo "cechu“; rovněž se nazývala Neang ma hwuy, čili „Společnost jejího Veličenstva“; což znamená „královna nebes, matka a ochránkyně všech věcí“. Tyto asociace mají spíše komerční a idolatrický důvod, než že by šlo o podvrácení sociálního řádu, ačkoliv je třeba říct, členové „Královna nebeské společnosti“ sídlící v Bengálsku a dalších částech světa se zapojovali do vloupání do domů apod.

Listina Triády

Vláda (je-li namístě poctít management takovou zbytečnou kombinací epitet) San-ho-hwuy byla svěřena třem osobám označovaným jako Ko, „Starší bratři“, oslovení dostávajícího se jako zdvořilost přátelům; stejně tak, po způsobu svobodných zednářů a jistých náboženských společností, oslovují jeden druhého „bratře“ a „bratrstvo“. Z hlediska rozdělení mocenských pravomocí se oslovují takto: Yih ko, Urh ko, San ko, tzn. „První bratr; Druhý bratr, Třetí bratr“. Mohou následovat i další, pokud společnost má více členů. Členové se obecně nazývají Heung té, tj. „Bratři“. O zasvěcovacích ceremoniálech nepanuje úplně přesná představa. Zasvěcení se obvykle odehrává v noci, na velmi odlehlém místě nebo v tajné místnosti. Je tam idol, jemuž jsou předkládány oběti a skládá se tam přísaha. Číňané říkají, že existuje San ših luh s‘he, tzn. „třicet šest přísah“, jež se při té příležitosti skládají; je však pravděpodobné, že místo nich se části spojí do jediné přísahy, je dosti možné, že se v ní objevují i kletby namířené proti osobám, které by zjevily povahu a cíle této společnosti. Zasvěcovaný pak odevzdá malou sumu peněz na všeobecné výdaje.

Dále je tu podobný ceremoniál nazývaný Kwo Keaou, tj. „přecházení mostu“. Tento most tvoří meče, položené buď mezi dva stoly (a dotýkající se svojí špicí), nebo otočené jílcem k sobě a sbíhají se pak na špici; nebo je dvě řady členů tvořící uličku drží v rukách a dotýkají se špicemi, čímž vytvářejí jakousi klenbu. Osoby skládající přísahu tak činí pod tímto mostem nazývaným „chůze po mostě nebo přecházení mostu“. Yih ko neboli nejvyšší panující bratr sedí u paty tohoto ocelového mostu (nebo u těch s vytaseným mečem) a předčítá články této přísahy každému novému členu, který na ně musí kladně odpovědět, a nakonec usekne hlavu kohoutovi, což je obvyklá podoba jakékoliv čínské přísahy naznačující, že „takto skončí každý, kdo vyzradí tajemství“. Říká se, že tento velkolepý ceremoniál se může odbývat jen tehdy, shromáždí-li se dostatečný počet členů. Při této příležitosti se klaní nebo i zemi, a někdy, je-li místo dostatečně odlehlé, vykonávají zasvěcovací rituály na otevřeném prostranství.

Pečeť Triády

Dá-li se přikládat nějaká váha výše uvedeným rozptýleným narážkám, pak lze v některých bodech objevit nápadnou podobnost mezi San ho hwuy a "Společností svobodných zednářů". Mezi ně se řadí:

1. Neoprávněné nároky, jež San ho hwuy vznáší ohledně vazeb na dávný starověk, mají svědčit o tom, že je starobylého původu. C‘ce jeu čung Kwo, tzn. „s prvotním osídlením Číny“; jejich dřívější název „Nebesko-pozemská společnost“ může naznačovat, že toto těleso vzniklo při stvoření nebe a země; je známo, že někteří zednáři tvrdí, že jejich společnost tu „byla od té doby, co povstala symetrie a harmonie“, třebaže ostatní jsou ve svých nárocích ohledně starobylosti původu umírněnější.

2. Prohlašují, že každému, kdo se prokáže znamením, bude poskytnuta pomoc v jakékoli zemi, může počítat se shovívavostí. Bez ohledu na nebezpečnou povahu San ho hwuy členové při svém zasvěcení přísahají, že se budou chovat, jak se na syna sluší, budou bratrští a laskaví, což odpovídá závazku svobodných zednářů, jejich dobročinnosti a společenským ctnostem.

3. Při iniciačních ceremoniálů, např. během přísahy, se dbá na obřadnost v podobě ocelové klenby a mostu z mečů. To je opravdu mimořádně pozoruhodné a zaslouží si to pozornost především těch, kdož považují svobodné zednářství za dobročinnou organizaci, nebo jeho historii za hodnou prozkoumání.

4. Nemohou snad být tři vládnoucí bratři ze San ho hwuy považováni za obdobu tří zednářských stupňů, tj. učeň, tovaryš a mistr?

5. Znamení, obzvláště ta učiněná „prsty či rukou“, pokud jsou známy či se používají, vykazují jistou podobnost.

6. Někteří potvrdili, že velké tajemství svobodného zednářství spočívá ve slovech „Svoboda a rovnost;“ a pokud ano, jistě lze slova Heung Te (tj. „bratři“) ze San ho hwuy vysvětlit bez nejmenších obtíží tak, že naznačují přesně tytéž myšlenky.

Ať už v San ho hwuy existuje něco, co odpovídá zednářským „lóžím“ či nikoliv, autor neměl žádnou možnost, jak to zjistit; věřil však, že čínský zákon vystupuje proti této společnosti tak přísně, že její existenci nepřipouští vůbec. V době, kdy dr. Milne tuto stať psal, bylo členství v této společnosti v Číně považováno za závažnou trestnou činnost. Nezdá se ani, že by mezi jejími členy existovalo jakékoliv zaujetí pro zednářskou věc.

-konec-

 

PRAMENY:

[34] Viz rovněž Co se skrývá za maskou Společnosti černého draka? (část 1 a část 2).
[35] Spory mezi Ruskem a Japonskem vyvrcholily 10. února 1904 vyhlášením války Rusku. Po 19 měsících bojů byly obě země úplně vyčerpané. Z iniciativy amerického prezidenta Roosevelta byla 5. září 1905 podepsána Portsmouthská mírová smlouva, kterou Japonci získali jižní část ostrova Sachalin, pronájem poloostrova Liao-tung a mocenský vliv v Koreji.
[36] Srv. Aleksej Silyč Novikov-Priboj: Cušima. Pochod + Boj (2 svazky). Naše vojsko, Praha 1954.
[37] Srv. Frank Jacob: Secret Societies in Japan and Preparation for the Russo-Japanese War (1904-1905). Diacronie. Studi di Storia Contemporanea, N° 28, 4, 2016. Viz https://doi.org/10.4000/diacronie.4738. Z tohoto článku pocházejí četné citace použité při psaní článku včetně uvedených literárních pramenů.
[38] Ohledně detailů o Maďarské asociaci viz Eva S. Balogh: Istvan Friedrich and the Hungarian Coup d’Etat of 1919: A Reevaluation. Slavic Review 35, 1976, str. 275-276.
[39] Mihály Károlyi (1875-1955) byl prvním a jediným prezidentem První Maďarské republiky a zároveň prvním premiérem novodobého Maďarska. Ve funkci prezidenta byl jen krátce od 11. ledna do 21. března 1919, kdy se moci chopili komunisté a vyhlásili Maďarskou republiku rad. Po nastolení Maďarské republiky rad emigroval do Francie, později do USA a Spojeného království. V letech 1920-44 zejména svou publikační činností vystupoval proti Horthyho režimu a fašismu. Po skončení 2. světové války se 1946 vrátil do Maďarska. Od roku 1947 působil jako velvyslanec v Paříži, roku 1949 však na protest proti stalinským represáliím v Maďarsku na svůj post rezignoval a zůstal v emigraci ve Francii. Viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Mihály_Károlyi.
[40] Srovnej např. erb krále Bély III.
[41] Další podrobnosti ohledně MOVE viz Rudolfné Dósa: A MOVE. Egy jellegzetes magyar fasiszta szervezet, 1919-1944 (MOVE. Charakteristika maďarské fašistické organizace působící v letech 1919-1944). Budapest 1972.
[42] Freud. Režie: Marvin Kren. Rakousko / Německo / Česko, 2020. Viz. https://www.csfd.cz/film/756487-freud/. Viz zejména díl Freud.S01E05.
[43] Srv. W. Henry Jones, Lajos L. Kropf, János Kriza: The folk-tales of the Magyars. E. Stock, Londýn 1889, str. xlv a dále na str. 345-346.
[44] Károly Wolff (1874-1936), člen společnosti EKSz.
[45] Herbert A. Strauss: Hostages of Modernization. Austria – Hungary – Poland – Russia. Walter de Gruyter, Berlín/New York 1993, str. 916-7.
[46] Kea-ťing usedl na trůn někdy před rokem 1796, protože už z tohoto roku existují zprávy, že v řadě provincií propukla vzpoura, protože byl „nerozhodný princ“ a oddával se v té době nemravnostem, osvojil si metodu krotit vzbouřence velkými úplatky a mj. jejich vůdce uváděl do ctihodných úřadů. Jen tak tak unikl smrti, když někdo z jeho příbuzenstva zorganizoval palácový převrat. Během prvních deseti let jeho kralování docházelo k narušování práva a pořádku skupinou pirátů, za nimiž zůstávala podél pobřeží jen spoušť. Vyžádal si pomoc portugalské vlády, která však k ničemu nevedla. Namísto toho s nimi podepsal mírovou smlouvu a jejich vůdce povýšil na kapitány císařského námořnictva a s velkou pompou se navrátil do Kantonu, kde proběhly oslavy míru. Zemřel roku 1820 a jeho syn Taouk Wang, jehož titul se – zřejmě z docela pochopitelných důvodů – překládá jako „Vítězství rozumu“, nastoupil na trůn v srpnu 1821.
[47] Some Account of a Secret Association in China, entitled the Triad Society. Dr. Milne, Principal of the Anglo-Chinese College. Communicated by Robert Morrison on February 5, 1825.