LIPOZOMÁLNÍ GLUTATHION - HLAVNÍ ANTIOXIDANT

Mnoho lidí, zejména s chronickým onemocněním, užívá buď samo, nebo má předepsáno mnoho doplňků stravy. Někdy ke mně klienti přicházeli s více než 100 doplňky stravy (pro přesné svalové testy), často však neužívali ani jeden, který mohl být důležitější než všechny ostatní. Glutathion je možná nejdůležitějším z antioxidantů. Ačkoli neexistuje žádný všelék, glutathion je možná nejbližší látkou, která může tělu pomoci čelit stresu, nemocem, infekcím, toxicitě a stárnutí. Glutathion je tripeptid obsahující síru, tj. skládá se ze tří aminokyselin.  (Ti, kteří jsou na sloučeniny síry silně alergičtí, by se měli nechat pečlivě vyšetřit.  Při citlivosti na síru může pomoci molybden).  Tři aminokyseliny, které tvoří redukovaný glutathion, jsou cystein, kyselina glutamová a glycin.  Pokud na lahvičce glutathionu není uvedeno "redukovaný glutathion" nebo "glutathion (GSH)", obsahuje tyto tři aminokyseliny v nekombinované formě a nemusí být příliš hodnotné - zejména pro chronicky nemocné lidi - protože tělo je nemusí optimálně kombinovat. 

Ostatní antioxidanty jsou glutathionem udržovány v aktivní neboli redukované formě.  Jeho hladina se snižuje s věkem a prakticky při jakémkoli stresu nebo nemoci. Obecně může být pro játra - a pro celkové zdraví - zásadnější než jakýkoli jiný doplněk nebo bylina. Stárnutí, nadměrná fyzická zátěž, fyzický a psychický stres a většina nemocí vytváří volné radikály a zásoby glutathionu v těle se vyčerpávají, zatímco se tělo snaží volným radikálům čelit pomocí této látky.  Glutathion má údajně krátký poločas rozpadu.  Pro optimální zdraví je třeba, aby se dostatečné množství vytvářelo průběžně nebo aby byla zajištěna nějaká forma suplementace. Tisíce studií provedených v posledních několika desetiletích odhalily, že prakticky každý orgán v těle využívá tento klíčový antioxidant a tkáně jsou z něj vyčerpány, pokud jsou jakýmkoli způsobem stresovány, například při nemoci. 

V jaterních detoxikačních drahách fáze II. je glutathion nejzásadnější látkou.  Samotná játra jsou chráněna glutathionem, který produkují.  Vyčerpání glutathionu v játrech tedy vede k začarovanému, sestupnému kruhu.  Stejně jako jsou játra chráněna glutathionem, jsou všechny mitochondrie buněk chráněny glutathionem, který odstraňuje sloučeniny kyslíkových radikálů.  Konzumace mastných nebo tučných potravin, zejména pokud je olej/tuk žluklý nebo zahřátý, může zatížit detoxikační schopnost vašeho těla závislou na glutathionu.  Stejně jako u jiných typů buněk jsou proliferace, růst a diferenciace imunitních buněk závislé na glutathionu.  Správná funkce imunitního systému je tedy také závislá na glutathionu.  

Glutathion se účinně používá proti následujícím onemocněním - cystická fibróza, astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), rakovina, plicní fibróza, sinusitida, mnohočetná chemická senzitivita (MCS), chronický únavový syndrom (CFS), fibromyalgie, porfyrie, systémová toxicita (včetně toxicity z těžkých kovů, jako je olovo, rtuť atd. ), hepatitida, ztukovatění jater, sepse, úrazy, popáleniny, Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, tardivní dyskineze, autoimunitní onemocnění, virová onemocnění, zánětlivá onemocnění, gastritida, ileitida, kolitida, syndrom dráždivého tračníku, diabetes 2. typu, virus lidského imunodeficitu, arterioskleróza, pankreatitida, srpkovitá anémie, katarakta, stres při cvičení, schizofrenie, deprese a bipolární porucha. Studie na porfyrických krávách ukázaly, že glutathion má velký přínos. To neznamená, že je lékem na všechny tyto neduhy, ale používá se v boji proti těmto nemocem, často dramatickým a rychlým způsobem, a dokonce mnoha lidem trpícím těmito neduhy výrazně prodlužuje život.

Glutathion také reguluje koloběh oxidu dusnatého a je hlavním vychytávačem volných radikálů v mozku.  Glutathionperoxidáza redukuje lipidové hydroperoxidy na odpovídající alkoholy a redukuje volný peroxid vodíku na vodu.  Tělo využívá glutathion k syntéze proteinů, DNA a prostaglandinů a k transportu aminokyselin.  Redukovaný glutathion může darovat redukční ekvivalent volným radikálům, jako jsou reaktivní formy kyslíku.  Při darování elektronu se glutathion sám stává reaktivním, ale reaguje s jiným reaktivním glutathionem za vzniku glutathion disulfidu. Tato poslední oxidovaná forma může být redukována zpět pomocí glutathionreduktázy, která používá NADPH (redukovaný nikotinamidadenindinukleotidfosfát) jako donor elektronů.  Poměr redukovaného glutathionu k oxidovanému glutathionu v buňkách se používá k měření buněčné toxicity nebo oxidačního stresu. Tento poměr je ve zdravých buňkách přibližně 9:1.

Glutathion se nachází v syrovém ovoci a zelenině. Půstem se glutathion vyčerpává.  To je jeden z ukazatelů vážného nebezpečí při prvním hladovění pacientů před testováním alergií, jak to dělají někteří lékaři.  Půst může také vyvolat porfyrii a hypotyreózu.  Mírné až střední cvičení zvyšuje hladinu glutathionu.  Tkáňové hladiny glutathionu jsou nejnižší ráno.  Je zajímavé, že většina studií o možných lékařských přínosech glutathionu využívala látku  N-acetyl-L-cystein (NAC; viz. níže) nebo kyselinu alfa-lipoovou.  Obvykle nepoužívaly redukovaný glutathion.  To může být aspektem všudypřítomné korupce v medicíně, protože kdyby se v těchto studiích používal nepatentovaný intravenózní (IV) glutathion nebo novější nepatentovaný lipozomální glutathion, mohlo by vyjít najevo, že farmaceutický průmysl je mnohem méně potřebný.  

Existuje jeden důležitý aspekt nedostatku glutathionu, který je třeba objasnit.  Mnoho lidí zná práci profesora Buteyka a jeho metody dýchání při astmatu, ale on také ukázal, že stavy s nízkou hladinou oxidu uhličitého (CO₂) (hypokapnie) jsou nedílnou součástí doslova stovek chronických symptomů nebo nemocí.  Tím však celá záležitost nekončí. Ve své knize "Porfyrie" jsem odhalil, že za samotnou hypokapnii je přinejmenším částečně zodpovědný nedostatek enzymu závislého na glutathionu.  Tento enzym je nezbytný pro optimální fungování tělesného cyklu kyseliny citronové neboli energetického cyklu.  Pokud je tato na glutathionu závislá sloučenina, 2,3-difosfoglycerát (2,3-DPG), v červených krvinkách pod normálními hodnotami, nemůže se z hemoglobinu snadno uvolňovat kyslík. Jedním z konečných důsledků je nízká hladina CO₂.  U (obvykle skrytých) porfyriků - kteří mohou tvořit 20 % lidstva - způsobuje nadbytek porfyrinů vyčerpání glutathionu.  

Ten pak může vyčerpat sloučeninu 2,3-DPG a máme hypokapnii.  Hypokapnie pak způsobuje sestupnou spirálu příznaků, zejména pokud člověk neví, jak proti tomu vědomě bojovat dýcháním.  Může se pak objevit mnoho závažných příznaků.  Moje původní hypotéza o nízkém obsahu CO₂ během záchvatu porfyrie může skutečně vysvětlit i nejhorší možný (ale velmi vzácný) případ záchvatu porfyrie - respirační kolaps - stejně jako bolest, otupělost a další potíže. Je známo, že všechny tyto příznaky způsobuje hypokapnie. Samozřejmě, že kromě porfyrinů i jiné toxiny, stejně jako jiná onemocnění, také vyčerpávají glutathion, a tím i 2,3-DPG, což vede k hypokapnii a dalším abnormálním parametrům.  K dispozici je souhra mezi glutathionem, různými potravinami, četnými doplňky stravy a toxiny zapojenými do detoxikačních drah fáze I a fáze II jater.

Různé způsoby užívání glutathionu

Lékaři mohou glutathion podávat v kapačkách po dobu jedné nebo dvou hodin nebo formou intravenózního podání, kdy je během několika minut přímo vstříknut do žíly.  Někteří nemocní lidé však uváděli, že druhá taková léčba způsobila nežádoucí reakce, pokud nebyla podána po více než měsíci.  Glutathion může být předepsán k použití v rozprašovači pro osobám s astmatem, CHOPN nebo jiným onemocněním dýchacích cest. Mnoho astmatiků však na tuto léčbu reagovalo nepříznivě a předpokládá se, že dochází k tvorbě siřičitanů.  Proto se nyní nebulizovaný glutathion nemusí tolik doporučovat.  Glutathion je k dispozici také ve formě nosního spreje a čípku. Uvádí se, že pouze asi 10 % obvyklého, perorálně užívaného redukovaného glutathionu se vstřebává gastrointestinálním traktem (GI). 

To může platit i pro jiné doplňky stravy, jako je kyselina askorbová (vitamin C).  Perorální acetyl-glutathion je k dispozici již několik let.  Uvádí se, že je vysoce vstřebatelný přes trávicí trakt.  Většina výrobců (kromě jednoho) do něj přidává rýžový prášek.  Doporučuji užívat doplňky stravy s minimem pomocných látek nebo bez nich. Lipozomální glutathion se prodává již téměř deset let.  Uvádí se, že 90% z něj se vstřebává přes trávicí trakt do krevního oběhu.  Kromě toho, protože lipozomální zapouzdření probíhá v agregátech o velikosti nano, vstřebávání do samotných buněk znamená, že perorální lipozomální doplňky mohou přinést ještě větší výsledky než intravenózní cestou.

Liposomální glutathion - průlomové účinky

Jak již bylo uvedeno, glutathion byl donedávna považován za velmi špatně vstřebatelný ve střevě.  Perorálně se doporučovala množství 1 000 až 3 000 miligramů (mg) denně pro osoby s chronickým onemocněním.  Průlomem je však dostupnost lipozomálního glutathionu.  Lipozomální enkapsulace zahrnuje použití nanotechnologie k obklopení molekul glutathionu molekulami fosfatidylcholinu.  Tím se mnohonásobně zvyšuje vstřebávání v zažívacím traktu a v buňkách.  V perorální lipozomální formě může většině lidí stačit pouhých 200 mg denně (tedy asi půl čajové lžičky). Při vstřebávání glutathionu může být užitečný vitamin C, selen, vitamin E, vitamin B2 a vitamin P (bioflavonoidy).  Doplňky stravy NAC a kyselina alfa-lipoová jsou údajně užitečné při zvyšování hladiny glutathionu.  Zjistil jsem však, že mnoho mých klientů testovalo slabé nebo (na vlastní pěst) hlásilo reakce na tyto dva doplňky.  Mezi další doplňky, které jsem viděl prodávat v lipozomální formě, patří různé vitaminy skupiny B, vitamin C, koenzym Q10 a hořčík.

Lipozomální a lecitinové doplňky stravy

Lipozomální technologie byla vytvořena na počátku 60. let 20. století.  Zjednodušeně řečeno, lipozomová vezikula uzavírá vodný roztok uvnitř vnější lipidové membrány.  Vnitřní část membrány vezikul je rozpustná ve vodě, zatímco vnější část je rozpustná v tucích.  (Sloučeniny rozpustné v tucích mohou být také zachyceny ve vnější struktuře.) Zapouzdřený vodný roztok - který nemůže snadno projít vnějšími lipidy - může obsahovat rozpuštěné vitaminy, léčiva, vakcíny, DNA nebo jiné látky.  Lipidová dvojvrstva se může spojit s jinými dvojvrstvami, například s buněčnou membránou, a tím se obsah liposomu dostane do buněk.  

Lecitin nebo jeho složky jsou ideální látkou pro vytváření liposomů.  Lecitin se skládá z fosfolipidů: fosfatidylcholinu, fosfatidyl-etanolaminu, fosfatidylinositolu, kyseliny fosforečné, cholinu, mastných kyselin, glycerolu, glykolipidů a triglyceridů. Právě díky vysokému obsahu fosfatidylcholinu je lecitin cenný pro tvorbu liposomů. Fosfatidylcholin má ideální strukturu dvojvrstvy s vnitřní rozpustností ve vodě a vnější rozpustností v tucích. Fosfatidylcholin se vyskytuje ve všech buněčných organismech a je jednou z hlavních složek fosfolipidové části buněčné membrány.  Uvědomte si však, že v doplňcích stravy s fosfatidylcholinem může být přidán alkohol nebo v nich mohou být jeho zbytky ze zpracování.

Lecitin byl poprvé izolován v roce 1846 z vaječného žloutku.  Učinil tak francouzský chemik Theodore Gobley, který v roce 1874 odvodil chemický vzorec pro fosfatidylcholin.  Lecitin nalezl v krvi, žluči, lidské mozkové tkáni, rybích jikrách a mozcích kuřat a ovcí.  Lekithos znamená ve staré řečtině "vaječný žloutek". I když vaječný lecitin lze stále koupit, většina dnes používaného lecitinu pochází ze sóji.  Lecitin se používá jako emulgátor, mazadlo a povrchově aktivní látka.

Skryté toxiny v lecitinu

Mnoho lidí užívá sójový lecitin v granulích.  Některé společnosti uvádějí svůj sójový lecitin jako "non-GMO" - vyrobený bez geneticky modifikovaných organismů - a to je samozřejmě lepší. Nedávají však najevo, že prakticky veškerý sójový lecitin není pěstován ekologicky a že se při jeho extrakci téměř vždy používá hexan.  Kromě toho se při výrobě granulí z tekutého lecitinu téměř vždy používá aceton.  I když je povolené množství hexanu a acetonu nízké, jejich případný obsah spolu s pesticidy ve vysoce biologicky dostupných liposomech je důvodem k obavám.  

Někteří lidé jsou také velmi alergičtí na sóju, ale někteří mohou lecitin přesto tolerovat.  Přinejmenším jedna společnost nyní nabízí organický, tekutý slunečnicový lecitin - bez pesticidů, hexanu a acetonu.  (Nemám žádné spojení s žádnou společností vyrábějící doplňky stravy.) Uvědomte si také, že ti nejalergičtější nebo porfyričtí jedinci mohou po každodenním požití nakonec reagovat i na slunečnicová semena. U těchto osob je vždy vhodné střídat semena. V roce 1989 jsem jako autor udělal rozhlasový rozhovor se slavným dietologem a kardiologem Robertem Atkinsem, MD.  V jednu chvíli řekl, že mnoha svým pacientům dává olej z pupalky dvouleté (EPO).  Odpověděl jsem mu, že jsem ho téměř všem svým klientům vysadil, protože obvykle měli slabé svalové testy.  On pak v přímém přenosu řekl, že jsem se asi "zbláznil".  Protože to byl jeho pořad, neodpověděl jsem.  

Teď jsem nevěděl, proč tomu tak u mých klientů je, ale znal jsem vědu natolik dobře, abych věděl, že člověk nemusí vědět, proč k nějakému jevu dochází. Stačí, aby šlo o důsledně reprodukovatelný jev.  O rok později se výrobci pupalkového oleje omluvili a přiznali, že při extrakci používají hexan, a poté nabízeli EPO bez hexanu.  Moji klienti pak měli silné svalové testy. Své vlastní zkušenosti s užíváním oleje z pupalky dvouleté jsem v pořadu nevyprávěl.  Zkoušel jsem požít pouze olej tak, že jsem rozbil kapsle zuby a olej spolkl.  Vždy mě okamžitě pálilo v krku. To přestalo, když byl k dispozici EPO bez hexanu.  Nevím, jestli EPO měl vyšší povolené množství hexanu, než je dnes v lecitinu.  Komerčně vyráběné lipozomální doplňky stravy používají vysoce kvalitní sójový fosfatidylcholin.  Protože však nikdo netvrdí, že je organický, jsou v těchto vysoce biologicky dostupných liposomech pravděpodobně přítomna rezidua pesticidů a hexanu.  I to je důvod k obavám.

Výroba lipozomálního glutathionu a vitaminu C

Liposomy lze mechanicky vyrobit nejméně třemi způsoby - vytlačováním, mikrofluidizací a sonifikací. Druhá metoda se nejčastěji používá při komerční výrobě lipozomálního glutathionu.  Přestože je levnější než intravenózní cesta, je lipozomální glutathion stále nákladný.  Některým lidem také vadí přidané konzervační látky nebo jiné chemické látky.  Ty mohou zahrnovat alkohol, glycerin (který sám o sobě může obsahovat siřičitany), benzoan, sorban a "ochucovadla".  Jak bylo uvedeno výše, pravděpodobně také obsahuje zbytky pesticidů, hexanu a možná i acetonu. Kvůli vysokým nákladům a přidaným chemikáliím se lidé v posledních několika letech snaží vyrobit si vlastní lipozomální glutathion třetí výše uvedenou metodou - ultrazvukem.

Na YouTube nyní najdete řadu videí spolu s protichůdnými informacemi.  Poté, co jsem se pustil do výroby lipozomálního glutathionu a lipozomálního vitaminu C, vám mohu poskytnout zpětnou vazbu. Budete potřebovat čistý práškový redukovaný glutathion, dobrý zdroj lecitinu, dobrou vodu (nejlépe destilovanou), mixér a ultrazvukovou čističku (jaká se používá na čištění šperků).  Ultrazvuková čistička může být nejlevnější dostupná, i když při výrobě může lépe fungovat čistička s výkonem 100-150 W a nádobou o větším objemu, např. s dvoulitrovým objemem. Vyšší výkon údajně vede k tvorbě menších nanoagregátů, stejně jako nádoba s větším objemem, která umožňuje nižší hladinu kapaliny.  Zkoušel jsem to se sójovým a slunečnicovým lecitinem a s granulovanými a tekutými lecitiny.

Použitý vzorec a metoda spočívají v tom, že se tři polévkové lžíce lecitinu vnoří do jednoho šálku vody a dobře se promíchají.  Používejte teplou, ale ne horkou vodu, zejména pokud používáte tekutý lecitin.  Nechte ho hodinu nebo dvě odstát.  Směs vložte do mixéru a několik minut mixujte alespoň na střední rychlost.  Poté vezměte jednu polévkovou lžíci práškového glutathionu (nebo práškové kyseliny askorbové), vložte do půl šálku vody a dobře promíchejte.  Poté vezměte oba roztoky a nalijte je do ultrazvukové čističky. Po dobu nejméně osmi minut jemně míchejte po celou dobu neporušeným nebo alespoň čistým nekovovým míchadlem, které se doporučuje k promíchání tekutiny, protože ultrazvukový prvek je uprostřed.  Některé internetové zdroje uvádějí, že tekutina zželatinuje, což vám napoví, že proces je dokončen. Stejně jako mnoha komentátorům na YouTube se mi nepodařilo dosáhnout toho, aby směs zželírovala.  Podotýkám, že několik komerčních výrobců lipozomálního glutathionu jej vyrábí jako kapalinu, nikoli jako gel.  Brooks Bradley, zřejmě chemik, uvedl, že roztok se dobře tvoří, když je vyroben do zakalené, homogenní, mléku podobné směsi.

Možná nebezpečí u liposomálních doplňků stravy

Jedná se o novou technologii a je třeba si uvědomit možná nebezpečí.  Za prvé, nevyrábíme to za sterilních podmínek. Tato nanotechnologie teoreticky může umožnit zapouzdření zárodků, které se pak dostanou do krve a také snadno proniknou do buněk.  Samozřejmě nevím, zda se sterilní podmínky dodržují i při komerční přípravě lipozomálních doplňků stravy.  Všimněte si, že samotný fosfatidylcholin v nanorozměrech může být skvělou látkou pro játra, zejména pokud jsou ztučnělá nebo jinak ohrožená, pro toxické stavy a pro zotavení z psychoaktivních léků. Nezapomeňte, že tato technologie je nová a že je třeba nejprve použít přesné kineziologické testy.  

Jakékoli toxické látky ve směsi by mohly být také zapouzdřeny se stejnými teoreticky škodlivými důsledky.  Kromě již zmíněných chemických látek obsažených v lecitinu je třeba vzít v úvahu vše, co by mohlo být ve vodě, v mixéru a na míchacím nástroji používaném v ultrazvukové čističce.  Někteří lidé také říkají, že chtějí tuto metodu použít pro výrobu lipozomálních bylin, a to by opět mohlo být škodlivé z výše uvedených důvodů a z toho důvodu, že byliny nejsou součástí těla.  Tato nová technologie umožňuje obejít některé zásadní bariéry, jako je například hematoencefalická bariéra.

Dále je tu otázka přetížení.  Zatímco někteří lidé uvádějí, že bezpečně užívají 20 000 mg vitaminu C a úspěšně se vyléčí z rakoviny atd., existují jiní lidé, kteří - kvůli latentní porfyrii nebo jiným základním problémům - nemusí být schopni užívat více než 20 mg vitaminu C, aniž by měli potíže s ledvinami, močovým měchýřem nebo jiné potíže.  Více není vždy lepší a dostat doplněk do všech buněk nemusí být vždy moudré.  Jako vždy doporučuji přesné kineziologické testování všech doplňků před jejich požitím. Jak již bylo řečeno, je to již několik let, co byla tato technika výroby vlastních liposomů propagována, a údajně je známo, že k žádným nebo jen malým škodám nedošlo.  

Onemocnění žírných buněk:  Klíčová role při srdečních onemocněních

Vzpomeňte si na můj článek o onemocnění žírných buněk , v němž jsem ukázal, jak je MCD nedílnou součástí zánětlivých, alergických a environmentálních onemocnění.  Jako první jsem v něm a ve své knize Porfyrie také ukázal, že skrytá porfyrie - prostřednictvím specifických anomálií cytochromu P450 - může způsobovat MCD a že obě nemoci se mohou vyskytovat u mnoha lidí současně. Zde vás musím informovat, že v posledním desetiletí se ukázalo, že žírné buněčné anomálie jsou nedílnou součástí srdečních onemocnění a degenerace.  MCD zahrnuje buď nadprodukci a proliferaci žírných buněk, nebo jejich hyperexcitabilitu, kdy příliš ochotně degranulují a uvolňují histamin a další škodlivé mediátory.  Mějte tedy na paměti, že poruchy žírných buněk v srdci se podílejí na vzniku hypertenze, fibrilace síní a srdečního selhání.  Zde je jen krátká citace z abstraktu třetí poznámky pod čarou: "...srdeční žírné buňky se podílejí na indukci srdeční hypertrofie a srdeční fibrózy, což jsou klíčové kroky při přechodu k srdečnímu selhání.".

POZNÁMKA: Žírná buňka, známá také jako mastocyt, je typ buňky nacházející se v pojivových tkáních těla, zejména v blízkosti krevních cév a nervů. Tyto buňky hrají klíčovou roli v imunitním systému, zejména při reakcích na alergie a při ochraně těla před patogeny.

Hlavní funkce žírných buněk zahrnují: Uvolňování histaminu a dalších mediátorů zánětu: Když jsou žírné buňky aktivovány, například při alergické reakci, uvolňují histamin, což vede k rozšíření krevních cév, zvýšení permeability cév a následnému vzniku otoků a zánětu.

Imunitní odpověď: Žírné buňky hrají důležitou roli při obraně těla proti patogenům, jako jsou bakterie a paraziti, tím, že uvolňují chemické látky, které pomáhají mobilizovat a aktivovat další imunitní buňky.

Regulace imunitního systému: Žírné buňky také uvolňují cytokiny, které jsou důležité pro komunikaci mezi buňkami imunitního systému a mohou ovlivňovat různé aspekty imunitní odpovědi. Žírné buňky obsahují granule naplněné chemickými mediátory, jako je histamin, heparin, cytokiny a různé enzymy. Tyto granule se uvolňují do okolního prostředí, když buňka reaguje na specifické podněty. Kvůli své roli v alergických reakcích mohou žírné buňky přispívat k různým alergickým onemocněním, jako jsou astma, alergická rýma, a atopický ekzém.

Takže znovu, místo aby MCD byla "vzácným onemocněním", je, jak jsem postuloval, zapojena do běžných onemocnění.  Tento aspekt naznačuje, že žírné buňky se mohou podílet na velké části srdečních onemocnění.  Jednou ze zásadních věcí, na kterou jsem upozornil, je to, jak běžná skupina léků proti hypertenzi - betablokátory, ve skutečnosti způsobuje onemocnění žírných buněk!  Lékaři, kteří je předepisují pacientům s hypertenzí, tak mohou paradoxně - nebo záměrně z vysoka - způsobovat MCD, která pak u některých lidí způsobuje mnohem horší hypertenzi a srdeční degeneraci.  Zajímavé je, že na fóru o myalgické encefalomyelitidě a MCS jsem viděl, jak jeden člověk vyprávěl o tom, jak injekce glutathionu vedla k tomu, že dočasně získal anafylaktické reakce na mnoho potravin - což může být pravděpodobně příznakem MCD. 

Viděl jsem, jak někteří z mých klientů s MCS/CFS dobře snášeli lipozomální glutathion, ale nesnášeli injekce glutathionu.  Pro zlepšení MCD - a nyní možná i pro zpomalení srdeční degenerace - se vyhněte nebo minimalizujte konzumaci glutamátu sodného (MSG), ořechů, masa, obilovin a konečných produktů pokročilé glykace (AGE).  Čistý kvercetin a benfotiamin mohou pomoci "zklidnit" žírné buňky. 

O pyrolurii, porfyrii, borelióze a autismu

Pyrolurie je porucha hemoglobinu, která podle některých odborníků postihuje 10 % lidstva.  Může způsobovat nebo být spojena s těžkou úzkostí až po plnou schizofrenii, a také s ranní nevolností, nevolností, poruchou pozornosti s hyperaktivitou, alkoholismem, autismem, depresí, maniodepresivitou, celiakií a epilepsií.  Není náhodou, že se porfyrie podílí i na všech těchto poruchách. Pyrolurie je údajně léčitelná velkým denním množstvím zinku spolu s vitaminem B6, pupalkovým olejem, biotinem a případně dalšími živinami.  Pyrolurie se testuje buď pomocí kryptopyrrolu v moči, nebo hydroxyhemopyrrolin-2onu.  Někteří jedinci značně zveličují roli pyrolurie u různých chronických anebo environmentálních onemocnění - včetně boreliózy a autismu - a znevažují nebo zamlžují základní hypotézu porfyrie, kterou jsem já i jiní nabízeli. Bohužel, protože pyrolurie zahrnuje jednoduché jednoparametrové testování, na rozdíl od mnohem složitějšího stanovení porfyrie - a možná i z jiných důvodů - se někteří lidé vydali znepokojivou, zjednodušující cestou.  Dochází k mnoha škodám, protože doporučované doplňky stravy, jako je vysoké denní množství zinku, mohou u skutečných porfyriků vyvolat závažné reakce.  

Poskytl jsem jiný protokol zahrnující střídání menších množství doplňků spolu se speciální energetickou rovnováhou, ale zásadně souběžně se zjištěním všech ostatních poruch, které u pyrolurika skutečně probíhají.  Mezi ně může patřit porfyrie, onemocnění žírných buněk, nerovnováha bloudivého nervu, hypokapnie a další problémy. Tvrdím, že většina osob trpících pyrolurií má v pozadí porfyrii.  Opět se vychází z toho, že jakákoli toxická expozice vyvolává u 20 % našeho druhu zvýšený stav porfyrie.  Toto toxické vystavení může být rtutí (jako u autismu), mikroorganismem, který způsobuje boreliózu, nebo jakoukoli jinou infekcí mikroorganismem, která má endotoxiny (odpadní látky) z mikroorganismů opět vyvolávající zvýšený stav porfyrie.

Australský čtenář, který si přeje zůstat v anonymitě, mi napsal o něčem zásadním, co je třeba prozkoumat.

"...Také mi tady jeden lékař předepsal obrovské množství vitamínů na léčbu pyrolurie a podařilo se jim jen způsobit, že mi znecitlivěly nohy a ruce a že se cítím [slabší a otrávený].  Když jsem lékaři řekla, že mi dělají zle a že je nesnesu, řekl, že se s takovou reakcí ještě nikdy nesetkal... Ptala jsem se, jestli to může souviset s mými jaterními detoxikačními cestami nebo s tím, že mám v těle hodně rtuti.  Řekl, že ne.  Nasadil mi na rtuť DMSA [kyselinu dimerkaptosukcinovou], po které mi bylo tak špatně, že jsem nemohl vstát z postele... Jsem si naprosto jistý, že mám porfyrii... Dali jste si to všechno dohromady!"

Z této krátké zpětné vazby vyplývá mnohé. Zaprvé je tu jakýsi vševědoucí status, který její lékař přisuzuje sobě a svému zdroji, že pyrolurie je základem chronického nebo environmentálního onemocnění.  Konkrétně se od svého zdroje dozvěděl, že k podávání těchto doplňků musí docházet bez ohledu na intenzitu nežádoucích reakcí pacienta.  To je v některých ohledech horší než v ortodoxní medicíně, kdy lékaři obvykle po zpětné vazbě pacienta na nežádoucí reakce rychle nařídí vysazení léků. Pak vidíme, že pacientka - a já ji neodsuzuji, protože mnozí z nás si tím prošli s těžkou nemocí a zmatkem a přílišnou důvěrou v lékaře - nedokázala poslechnout vlastní tělo a přestat užívat doplňky stravy, o kterých věděla, že jí nesmírně škodí.  K tomu opět dochází proto, že někteří pacienti přisuzují ještě více božské postavení alternativnímu lékaři; a pokud ten tvrdí, že se jim po jeho doplňcích nemůže přitížit, pak to někteří pacienti akceptují místo signálů vlastního těla.  

Až příliš mnoho chronicky nemocných lidí pokračuje v perorální nebo injekční léčbě, o které svému lékaři nebo jiným osobám tvrdí, že jim nepomáhá a často způsobuje nežádoucí účinky.  Z této zpětné vazby také vyplývá, že u poskytovaných doplňků stravy neproběhlo žádné (přesné) kineziologické testování.  Takové testování nemusí znamenat jejich požití, ale spíše přiložení každého doplňku na speciální body na těle. Tak lze předejít i jediné nežádoucí reakci doplňku.

Rozluštění moudrosti a logiky těla

Nejčastěji je třeba řešit základní porfyrii u chronických onemocnění anebo onemocnění způsobených životním prostředím, včetně infekcí způsobených mikroorganismy a vystavení rtuti nebo jiným toxinům, jako jsou plísně, pesticidy, léky atd. Elegantní moudrost a logika organismu u člověka, který má sice nízký test na zinek, ale zároveň trpí porfyrií a dalšími souvisejícími poruchami, které jsou zde uvedeny, je taková, že pokud tyto další faktory - nikoli pyrolurie - způsobují nízkou hladinu zinku, je třeba je nejprve řešit, aby se zinek normalizoval sám od sebe bez přidávání velkého množství, které ignoruje další základní onemocnění, která nejsou řešena.  I když je tato logika pro praktického lékaře neznámá nebo nepochopitelná, nesmí se ignorovat nežádoucí reakce pacientů ve prospěch přiznání určitého extrémního, zvláštního postavení určitým zdrojům.

Důležitá zpětná vazba ohledně role skryté porfyrie u autismu přišla od chorvatské čtenářky Emilji Polic:

"Děkuji za zveřejnění článků Dr. Stevena Rochlitze.  Kdybych je nečetla, nikdy bych nevěděla, že můj autistický syn má porfyrii!  Inspiroval mě k provedení porfyrinových testů, které byly pozitivní!"

Vyprávěla mi, jak více než rok prosila svého lékaře, aby jejímu synovi udělal testy na porfyrii - poté, co si přečetla můj první článek  - než je konečně nařídil.  Testy ukázaly výsledky asi třikrát vyšší než toxický práh pro některé porfyriny. Pro autistickou komunitu je důležité, aby čtenáři tuto informaci šířili dál. V komunitě autistů je třeba se hlouběji zabývat právě porfyrií, nikoli pouze pyrolurií - jinak se stav mnoha autistických dětí i dospělých zhorší prostřednictvím nežádoucích reakcí na doplňky stravy.  Denně jsem se o tom přesvědčoval na fórech o pyrolurii.  Jak naznačuje tento článek, lipozomální glutathion může být jedním z pomocníků pro chlapcův autismus a porfyrii.

Závěr

Ať už si ho koupíte komerčně, nebo se pokusíte vyrobit si vlastní, lipozomální glutathion může být nejlepším doplňkem stravy pro lidi s chronickými anebo environmentálními onemocněními. Nejprve se však jako vždy ujistěte, že jste si ho nechali přesně otestovat. I pro zdravé lidi může být tím nejlepším, co mohou užívat pro dlouhověkost.