LINIE SINGULARITY (24)

5.3 Měsíc: Terraformování kosmické stanice

Roční období máme na Zemi jen díky 23° odchylce zemské osy a ekliptiky (rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce). Nebýt této odchylky, byl by náš nebeský rovník vždy obrácen ke Slunci, což by způsobilo, že by na planetě bylo (pro člověka) nesnesitelné horko v rovníkových šířkách a mnohem větší zima směrem k pólům. Například Merkur - jehož ekliptika je zarovnána s nebeským rovníkem - má sice na rovníku teplotu, při níž se kovy vaří, ale jeho póly jsou zmrzlé ledem. Kvůli sklonu zemské osy je sluneční světlo namísto toho, aby dopadalo na Zemi jako dokonalý kruh, deformováno do oválu, který šíří teplo na větší ploše s menší intenzitou. Zde Christopher Knight popisuje, jaké by byly podmínky na Zemi, kdyby nebylo oněch 23° divergence, které byly způsobeny gravitačním působením Měsíce:

Na velké části planety by byl život téměř nemožný, extrémní teploty by poskytovaly jen úzké pásmo vhodné pro přežití savců, jako je člověk. I v takovém případě by se mořské a vzdušné proudy divoce pohybovaly mezi horkými a chladnými zónami, což by způsobilo katastrofální povětrnostní podmínky s oblastmi s trvalými srážkami a jinými bez srážek. Hurikány a tornáda by zpustošily mnoho oblastí a celkově se zdá být velmi nepravděpodobné, že by se na takové planetě někdy vyvinuly vyšší formy.

To zní strašně podobně, jako když Joe McMoneagle popisuje podmínky, které na Zemi objevili Marťané, když sem poprvé dorazila jejich průzkumná loď. Podle Jacquese Laskara- astronoma, který je ředitelem výzkumu ve francouzském "Národním vědeckém výzkumném středisku" (CNRS), je Měsíc také stabilizátorem, který zabraňuje tomu, aby se Země převrátila tak, jak se to v historii sluneční soustavy stalo Venuši a dalším planetám. Jeho počítačové modely ukazují, že všechny ostatní Zemi podobné planety sluneční soustavy, jako je Merkur, Venuše a Mars, měly velmi nestabilní šikmost. V případě Marsu se pohybovala od 0 do 60 stupňů. Laskar ukázal, jak by bez Měsíce byla šikmo