Lidská DNA: Průlomové objevy na počátku 3. tisíciletí !! Zdá se, že nám skutečný potencál této molekuly byl úmyslně zatajen. Pravda nebo fikce? (7)

Současně s projevy kolapsu se naštěstí objevují i všudypřítomné známky určitého průlomu: objevují se neobvykle vysoké počty neuvěřitelně nadaných dětí, novátorské a ucelené metody léčení, lidé méně inklinují k náboženské víře a přiklánějí se více k vlastní spiritualitě, a objevují se nová společenství a jiné sociální struktury založené na konceptu „servant leadership“  a podobných principech partnerství.

Existuje významné datum – zimní slunovrat, 21. prosinec 2012 – které podle učení Aztéků, indiánů kmene Hopi, Inků a Mayů splývá s ukončením několika cyklů běhu času. Tím prvním cyklem je 26 000 let trvající mayský kalendář, známý také jako Annus Magnus („Velký rok“), který je mnohými považován za plodící cyklus či cyklus rození naší planety. Je zajímavé, že číslo 26 000 je velmi blízko Platónově „ideálnímu“ číslu 25 920.

Mayští strážci času věří, že se lidstvo vyvíjí právě v důsledku těchto přesných časových cyklů. Žádají nás, abychom pochopili, že Země a lidstvo se chystají být zrozeny do nové reality založené na jednotě, přisuzované dramatickému pokroku v lidském vědomí. A to s sebou samozřejmě nese i další vývoj lidské DNA.

Biologická osvěta (Sol Luckman)

Vývoj lidského vědomí směrem k božskému zahrnuje vyléčení duality a jejího odkazu, kterými jsou karma a nemoci na úrovni buněk a atomů. Není taková choroba, která by nešla vyléčit pouhým zaměřením našeho myšlení. Tisíce zdokumentovaných případů takzvaných zázračných uzdravení dokládají vliv vědomí na fyzický, emocionální, mentální i spirituální aspekt pohody a blaha. Medicína mysli a těla (Mind-body medicine), která je statisticky natolik odůvodněná, že je dnes vyučována na medicínsky zaměřených školách, nabízí další důkaz naší schopnosti léčit sebe sama. Výzkum molekulárního biologa Bruce Liptona dále naznačuje, že lidé jsou schopni modifikovat svoji DNA a překonat životu nebezpečné nemoci prostě a jednoduše tím, že změní své vědomí.

Deepak Chopra poznamenal, že „podobnost mezi myšlenkou a fotonem je značná.“ Foton je částicí nebo kvantem světla či jiného elektromagnetického záření. Dr. Chopra naznačuje spojitost mezi myšlenkou a světlem. V mnoha šamanských kulturách je myšlenka (intence) považována za formu nebo funkci vysokodimenzionálního světla. Mysl je „prosvětlující energií, která „osvětluje cestu“ představám a formám, které mají být přenášeny a přijímány,“ napsala Alice Baileyová. „Energie mysli se může materializovat na základě paprsku světla.“ Když budeme sledovat tuto linii úvah, pak si můžeme sami sebe představit – podle citátu dr. Richarda Gerbera – nejen jako „zmrzlé či nehybné světlo“ („frozen light“), ale i jako „zmrzlé či nehybné myšlení“ („frozen thought“).

Bruce Liptom                                          Deepak Chopra

Alice Bailey                                           Richard Gerber

Tento způsob náhledu na lidské tělo, které je vlastně skrytou myšlenkou, se vám může zdát velice podivný, ale vězte, že ve finální analýze je to náhled přesvědčivý. Kvantoví fyzikové opakovaně prokázali, že vědec vždy ovlivní výsledek experimentu už tím, že ho pozoruje. Tento předpoklad je dnes vědeckou komunitou obecně přijímán jako tzv. Heisenbergův princip neurčitosti. Ještě úžasnější je ale paradigmata tříštící objev, který dal vzniknout dualitě částice – vlnění: totiž pravděpodobnost, že je to sám fyzik, který pozorované kvantové částice vytvoří, poněvadž za podmínek, kdy je nikdo nepozoruje, se tyto částice vyskytují pouze jako vlnění.

Z této informace vystupuje fundamentální a revoluční skutečnost: vědomí tvoří. Jakožto lidské bytosti obdařené svobodnou vůlí můžeme tuto sílu našeho vědomí využívat k přetváření naší reality: (mimo jiné) i k léčení našeho těla, mysli a ducha od nemocí a neduhů.

Zdůrazňují zde slovo „pře-tvářet“, protože jedno stvoření už nepochybně obýváme. Svět, jak ho známe, je založen na principu duality. Jiný způsob, jak toto vyjádřit, je, že duální či rozdělené vědomí – které už samo sebe vidělo oddělené od vědomí ostatních, včetně jednoty neboli božího vědomí – dalo vznik vesmíru v té podobě, v jaké ho lidé často zakoušejí: v podobě bitevního pole pro souboj dobra a zla, světla a tmy, správného a špatného, „nás“ a „jich“.

Ale dualita není jen filozofie; je to také fyzický stav bytí. Samotné atomy, které tvoří buňky našich těl, jsou založeny na kladných a záporných nábojích, jejichž protikladnost udržuje život v určité formě. Aby Lipton shrnul transformační názor, že živé organismy, včetně lidí, jsou tvárnými formami myšlení, spíše než empirickými danostmi, vymyslel nové slovní spojení „biologie vědomí“. Jinými slovy, když přijmeme kvantovou perspektivu, jsme v podstatě vlněním, které drží pohromadě pouze díky činnosti vědomí. Změnou našeho vědomí změníme i naši fyzickou formu a fungování.

Léčit znamená doplňovat do úplnosti, do celistvosti. Léčení vede ke sjednocení a směřuje k nápravě (atonement), která by se v tomto případě měla číst jako (at-one-ment; tj. něco jako „na bázi jednoty“). Ve světě, kde myšlenka tvoří a biologie je výtvorem myšlení – a nikoli naopak – má mysl moc vytvořit biologii novou, založenou již ne na dualitě, ale na principech jednoty a harmonie. Ve své knize Return of the Bird Tribes, v níž je ústředním tématem znovusjednocení lidského těla a duše právě v této rozhodující době, kterou zažíváme, její autor Ken Carey  (viz. obr. dole uprostřed) hezky shrnuje, jak musíme postupovat – na úrovni individuální i kolektivní. „V pořadí procesu uzdravování to musí být nejprve lidské vědomí, které se musí změnit.“ Výzvou pro nás, a zároveň i obrovskou příležitostí, je nastoupit cestu myšlení ovlivňujícího realitu. Taková cesta nám doslova změní život.

Osvěta je o vzestupu vědomí a o tom, že do sebe necháme vstoupit duševní světlo, takže se jím staneme. Opravdové osvícení sleduje vědomou stezku osobního ovládnutí, které ústí v transformaci a ze své definice zahrnuje vytvoření stabilního světelného těla. Světelné tělo čili duševní tělo je „trojsnubným“ (vyváženým a harmonickým) fyzikálním nosičem, který řeší dualitu, karmu a nemoci na úrovni buněk a atomů.

Pojmově můžeme chápat aktuální vývojový posun v DNA našeho druhu jako změnu „operačního systému“ z binárního na trojný (ternární), založený na energenetice trojného čtyřstěnného tělesa. Můžeme dokonce zajít tak daleko, že řekneme, že lidstvo se vyvíjí od biologie k „triologii“. Ve světle těchto zjištění je velice zajímavé, že některé obce alternativní vědy se začaly nepřímo zmiňovat o zamlčovaném výzkumu třetího vlákna DNA, které se prý v mnoha lidských jedincích začalo aktivovat.

Názorný příklad toho, jak probíhá metamorfóza fyziologie do světelné podoby, představuje kvantová částice známá jako positronium. Positronium se skládá z elektronu, který je nabitý záporně, a pozitronu, který je nabitý kladně. Positronium je skvělý příklad duality. Zároveň také poskytuje názornou ilustraci vytváření světelného těla. Jelikož jsou elektrony a pozitrony antičásticové protiklady, hned jakmile se spojí a vytvoří positronium, se okamžitě vyruší a rozloží na dvojici částic, neboli kvantů světla (na dva fotony). Třetí, stabilní a sjednocený člen, který není ani kladný ani záporný, je tedy stvořen z předcházejícího dualismu.

Barbara Hand Clow (viz. obr. vlevo) napsala, že tento proces kombinace a rozkladu v atomu positronia, jenž se zrcadlí v aktivaci světelného těla, „štěpí původní dualitu na světlo… jelikož je elektron základní aktivační jednotkou – jednotkou života – je to on, který spouští transmutaci pozitronu – karmy.“ V protikladu ke všeobecně rozšířené mylné představě nemá karma nic společného s trestem a odměnou. Existuje jako součást binárního či duálního operačního systému našeho holografického vesmíru jenom proto, aby nás naučila zodpovědnosti za své vlastní výtvory – našimi výtvory je totiž vše, co zažíváme. Když tyto výtvory nesouznějí se Zdrojem, často se manifestují jako disharmonie, které říkáme nemoc. K tomuto může dojít nejen na úrovni jednotlivce, ale i na úrovni celých civilizací. Buď jak buď, nemoc (neduh), která je často považována za zlomový faktor, slouží jako silný stimul k transformaci a transcendenci.

Když povzneseme své vědomí a aktivujeme své světelné tělo, zjistíme, že jsme sví vlastní tvůrci a že tvoříme sami sebe k obrazu jediného Stvořitele. A vskutku, jelikož v rámci hologramu v sobě část obsahuje celek, oním jediným Stvořitelem jsme my sami. Když tyto vpravdě zásadní transformační informace vstřebáme, navrátíme se k jednotě vědomí a přitom budeme zvládat i fyzično. Jinými slovy, jak bude světlo duše sestupovat do božského, duchovního těla vyléčeného ze vší duality a osvobozeného z karmického učebního cyklu, dosáhneme božího záměru.

Definice týdne týkající se DNA - Transpozon: termín nedávno použitý buněčnými biology k popisu toho, čemu se také říká „skákající DNA“ – malé segmenty potenciální DNA, které mohou být vybuzeny torzní energií nebo univerzálním tvořivým vědomím, takže změní svou polohu v molekule DNA, čímž přepíšou nebo přeprogramují genetický kód.

Stanovování cílů: Fakta na pozadí fikce (Ian S. N. Randall)

Mít sny a naděje do budoucna je skvělé. Jestliže jim chcete říkat „cíle“, i to je žádoucí – ale naučte se nahlížet na věci z určitého specifického pohledu, protože cílů nedosáhnete tak, jak vás to pravděpodobně učili.

Tolik diskutovaná vědomá mysl, podvědomá mysl, vůle, vzorce víry, atd., to vše popisuje pouze vnitřní procedury, které neexistují izolovaně, jak se mnoho lidí domnívá. Všechny jsou součástí téhož myšlenkového společenstva („mental cooperative“).

A tady je ten zakopaný pes!

Ve chvíli, kdy si stanovíte cíl, okamžitě způsobíte „vnitřní konflikt“ mezi jednotlivými odděleními této myšlenkové spolupráce. Je to nevyhnutelné a vychází to z toho, jak nás vychovali, jaký vliv na nás měli rodiče, jakou vyznáváme víru, popřípadě zda jsme ateisté – výčet všech těchto aspektů by nebral konce.

Všechny tyto faktory tvoří jádro našeho přesvědčení. Tato přesvědčení dávají vzniknout našim osobním tvořivým vzorcům myšlení, které nám diktují naše osobní reality – a z nich se zase rodí naše vlastní soubory „životních zákonů“.

Životní zákony jsou zákony, kterými se řídíme a kterých se držíme proto, abychom žili „normální“, přijatelný život. Ale ony samy žijí svým vlastním životem a mohou být pozměněny, doplněny, nebo zcela zrušeny, aby uvolnily místo jiným. Tento soubor zákonů má každý z nás. Některé z nich se podobají zákonům ostatních lidí, ale nikdy nejsou 100% stejné. To z nás činí individuality. Jistě, všichni jsme lidské bytosti – ale nejsme všichni stejní.

K vnitřnímu konfliktu může dojít, jestliže to, čemu říkám „Soudce“, vyhodnotí, porovná a překontroluje váš cíl, aby zjistil, zda je platný. Posuzuje tedy, jestli je to cíl dodržující aktuální soubor vašich vnitřních zákonů. Jestliže zjistí, že váš cíl tyto zákony porušuje, ať už z jakéhokoliv důvodu – a těchto důvodů jsme si jen málokdy vědomi – je tento cíl okamžitě a neobřadně zamítnut a vyhozen od soudu, bez možnosti se odvolat.

Tajemstvím dosažení našich úspěchů je vyplození nového kreativního vzorce myšlení a tím pádem pozměnění našeho stávajícího souboru životních zákonů. Musíme se stát aktivními a ochotnými členy společenstva (cooperative). Ve skutečnosti musíme pracovat společně se společenstvem!

Moderní myšlenka, že můžete využít vizualizačních technik nebo opakování nekonečných ujištění, abyste dosáhli změny těchto zákonů a tím i změny myšlení Soudce, je klamná – takto nezměníte absolutně nic.

Memy

Než pokročíme dále, podívejme se na tato přesvědčení a jejich původ, a zjistěme, proč je tak obtížné je změnit.

Je to sice všechno krásné, to jak nám tvrdí, že změna našich přesvědčení bude znamenat změnu v našem životě, ale jak to máme přesně udělat? Ze zkušenosti víme, že prostá vizualizace nefunguje, a nefungují ani ujišťování. Takže co funguje?

Jakousi DNA pro přesvědčení jsou MEMY (vyslovujte, jak čtete). Memy jsou poměrně novým objevem a v knihách nebo na kurzech o osobním úspěchu jsou zmiňovány poměrně vzácně, pokud vůbec. Proč? Pokud jsou memy samotnými základy naší osobnosti, proč se o nich nehovoří tak zřídka? Hlavním důvodem je, že jen málo lidí ví, jak doopravdy fungují, nebo jakou hrají roli v našem každodenním životě.

Slovník "mem" definuje jako „jednotku kulturní informace, například zvyk nebo představu, která je předávána verbálně nebo opakovanou činností z jedné mysli do druhé.“ Memy bývají připodobňovány k virům a tento příměr je skutečně velice vhodný. Oxfordský zoolog Richard Dawkins  (viz. obr. vpravo) definuje memy jako soubory představ, které se mohou replikovat jako viry a šířit z jednoho mozku do druhého.

Například memu křesťanství trvalo pouze 300 let, než dokázal „zamořit“ Římskou říši, a memu komunismu méně než 130 let, než „infikoval“ 1,8 miliard lidí. Memy jako „Život je boj,“ „Bez práce nejsou koláče,“ nebo „Peníze nerostou na stromech,“ měly čas mnoho generací, aby se napevno usídlily v lidské psýché a staly se součástí našeho každodenního života. Kromě toho musejí být pravdivé, protože o nich věděli a používali je už naši rodiče!

Memy se objevují ve všech možných tvarech a velikostech. Některé jsou poměrně nevinné, ale jiné jsou velice nebezpečné. Nechci se tu pouštět do náboženské nebo politické diskuse, takře postačí, když naznačím, že „memy náboženské“ a „memy politické“ jsou velice účinné – a v některých případech smrtící!

Paradigmata

Memy tvoří to, co známe jako paradigmata. Paradigma je „soubor předpokladů, koncepcí, hodnot a praktik, které tvoří způsob, jakým společnost, jež je vytvořila, nahlíží na realitu.“

Abychom mohli uplatnit naše právo svobodné volby, musejí nám být síla paradigmat a způsob, jakým nás ovlivňují, naprosto jasné. Jaká paradigmata si zvolíme a podle kterých se budeme řídit, pak určí způsob, jakým budeme vnímat různé věci. A toto vnímání zase bude utvářet naše rozhodnutí, činy, zážitky, sociální systémy, světy a budoucnost. (Toto považuji za zcela zásadní tvrzení, které by si měl snad každý přepsat, nechat zarámovat a položit na dobře viditelné místo... pozn. J.CH.)

Pokud nerozumíte tomu, jak mocný vliv paradigmata mají na váš život, jak moc formují vaše zkušenosti, pak budete neustále podléhat dojmu, že vy i svět jsou dané věci, neměnné skutečnosti a „Vy nemůžete udělat nic, abyste to změnili.“


Ian S. N. Randall je autorem knihy Accelerated Goal Manifestation.