KŘIŠŤÁLOVÉ VĚŽE MĚSÍCE (14)

Autor Richard Coombes (America, the Babylon) upozorňuje, že zkratka „NASA“ je je analogická ke starému hebrejskému slovu, které doslova znamená „pozvednout k nebi“. Souběžně s tím badatel Jay Weidner, před mnoha lety zjistil, že „NASA“ se ve staroegyptských hieroglyfech překládá také jako samotná jména klíčových členů egyptského božského panteonu:

„Neftys, Ausir, Set a Aset“ - Isidina sestra „Neftys“, Osiris „Ausir“, Osirisův bratr „Set“ a sama Isis jako „Aset“.

Ze všech těchto opakujících se „rituálních náhod“ však jedna skutečně vyčnívala - protože k ní byl připojen zcela jiný soubor „rituálních otisků“. Jak již bylo zmíněno, bezpilotní sonda Surveyor 3 přistála v Oceanus Procellarum, jen několik set metrů od místa, kde o jednatřicet měsíců později přistane Apollo 12; Surveyor 3 (třetí ze série bezpilotních průzkumných sond na Měsíci, kterou navrhla a postavila společnost Hughes Aircraft a řídila JPL) přistál několik minut po půlnoci 20. dubna 1967 [viz. obr. níže]. Co mne na tomto datu okamžitě zaujalo, nebylo to, že by mělo nějaký další tajemný význam z hlediska starověkého Egypta (zpočátku se to nezdálo... i když nakonec Hoagland zjistil, že hvězda Orionova pásu „Alnitak“ se nachází asi „39° pod jihovýchodním obzorem“ - přesně dvakrát 19,5°); ne, to, co na tomto datu a čase nejvíce vyniklo... bylo, že to prostě „náhodou“ bylo - narozeniny Adolfa Hitlera.

Aby toho nebylo málo, brzy jsme zjistili, že NASA - nezapomeňte, agentura prolezlá na všech úrovních „německými raketovými vědci“ z operace Paperclip, bývalými nacisty a příslušníky SS jako Von Braun - přistála na Měsíci v den vůdcových narozenin nejen jednou... ale hned dvakrát... Podruhé to bylo s Apollem 16 v roce 1972. Zajímavé je, že lunární modul Apolla 16 měl „problém“ s kritickým motorem SPS těsně před plánovaným „deorbitálním zážehem“... což zpozdilo zamýšlený čas přistání o několik hodin, zatímco NASA ze Země řešila různé technické možnosti. Tento proces se táhl a táhl... dokud se na hodi