Kosmické paprsky a tajemství jménem Cygnus, aneb změnilo Kosmické Záření evoluci a nastartovalo náboženství? (2)

         Toto pomohlo potvrdit alternativní teorii, která říká že, za vyhynutí dinosaurů byl zodpovědný super-obrovský asteroid (nebo kometa). Přesně takový byl názor Carla Sagana a dalšího spolutvořícího autora jménem Dr I. S. Shklovskii, slavného sovětského astrofyzika a radio astronoma, vyjádřený v jejich odborné publikaci nazvané 'Intelligence in the Universe', vydané v roce 1966. Člověk si říká, zda Saganův ojedinělý pohled na věc, tedy, že kosmické paprsky urychlují lidskou evoluci, ve skutečnosti nepramení z jeho zjevné fascinace vyhynutím dinosaurů, přestože dnes víme, že nebyli zlikvidováni tímto způsobem. A přece, silná idea blízké supernovy způsobující devastaci na zemi během některého minulého geologického věku přetrvává u některých stoupenců katastrofické teorie, kteří věří, že to mohlo přinést masová vyhynutí během jiných geologických epoch, například ke konci jurského období, asi před 145 miliony lety, zrovna tak v době vyvrcholení pleistocénu, které se překrývalo s koncem poslední Doby Ledové, asi před 11 000 lety. A právě u takovéto vědecké úvahy to začíná být zajímavé, neboť - když byly poprvé zaznamenány vysoké úrovně beryllia 10 ve vrtných vzorcích ledu na počátku 90.let dvacátého století, vědci ze Sovětské Akademie Věd, pracující společně s týmem z Univerzity v Arizoně, se dohadovali, že tyto vysoké hladiny jsou následkem exploze supernovy vzdálené pouhých 150 světelných let; to je pouze 900 milionů mil odtud.

Carl Sagan kdysi věřil, že dinosauři vyhynuli kvůli záření uvolněnému z blízké supernovy

        Aby spojený sovětsko-americký tým podložil svá závažná tvrzení, citoval ve vzdálenosti okolo 150 světelných let v severní konstelaci Cygnus přítomnost obrovské formace svítících mračen plynného odpadu - zbytků ohromné exploze supernovy - přičemž astronomům je tento úkaz znám jako závoj Cygnu či nebula.

        Byl to pozůstatek po výbuchu supernovy, která zahrnovala Zemi kosmickými paprsky až po dobu 2000 let asi před 40000-35000 lety? Přinesla tato událost dramatické klimatické změny a tryskání záření, které vyvinulo lidstvo do stavu, v němž se dnes nachází?

Oko či Závoj Cygnu, zbytek po supernově

Objevení se a Vývoj Člověka

        Z nějakého záhadného důvodu se celosvětové tiskové pokrytí tohoto dramatického oznámení o blízké supernově, vyskytující se v době před nějakými 35 000 lety, rovnalo nule. Nicméně, naštěstí zde byla jedna osoba, která to neuniklo a tou osobou byl britský antropologický spisovatel Denis Montgomery. Jelikož žil mnoho let v Africe, kde se poprvé anatomicky vynořil novodobý člověk asi před 200 000 lety, začalo Montgomeryho zajímat, proč se v evoluci objevují náhlé skoky. Byla to čistě spontánní záležitost, vzniklá skrze chemické změny v těle, nebo byly ve hře další vnější faktory, jako environmentální a klimatické změny, nutriční různorodost nebo dokonce jednoduše rivalita?

         Přestože existuje hojnost důkazů, že naši raní předci migrovali z Afriky, většina pravděpodobně v hledání nových zdrojů potravy, již před 80 000-70 000 lety, lze nalézt pouze drobné náznaky toho, čeho jsme v této době byli schopni dosáhnout. Třeba přibližně před 80 000 lety vyráběly národy republiky Kongo ostré kostěné háčky na rybaření, zatímco se zdá, že komunita obývající velkou jeskyni zvanou Blombos na jižním pobřeží Jižní Afriky vytvářela první známé ukázky expresivního umění. Tyto mají formu vyrytých kousků červeno-okrového kamene s mřížkovaným dezénem nebo také perforovaných korálků z ulit, které jsou po navléknutí na provázek nošeny buď jako náhrdelník nebo jako náramek. Všechny tyto neocenitelné předměty jsou považovány za přibližně 75 000 let staré.

Denis Montgomery

Věk Umělce

        Přes objev těchto zcela jasně propracovaných předmětů, ať už praktických nebo estetických, trvalo až do počátku horního paleolitu (starší doby kamenné), asi před 40 000 lety, že se začalo dít něco celkem dramatického. V době shodující se s prvním vstupem  homo sapiens do Evropy, ovládané až do tohoto času člověkem neandrtálským, se nacházejí zjevné důkazy o osvojení si komplexního životního stylu, prvního,jenž byl lidskému druhu znám.

        Jeho součástí bylo náboženské vyjádření a praktiky, včetně detailních pohřebních rituálů či nové ohromující formy umění, jako je vyrývání zvířat, ptáků a lidí do kostí a kamenů a, což má zcela zásadní význam, první výskyt jeskynního umění, jako například vynikající malované galerie objevené teprve nedávno, v roce 1994, v jeskyni Chauvet v jižní Francii. Jejich stáří se datuje asi do doby před 35 000 lety, obsahují vyobrazení a sošky celých zvěřinců divokých zvířat, včetně koní, nosorožců, lvů, mamutů a bizonů, spolu s abstraktním ztvárněním zmenšené lidské podoby nebo přivedené k životu tvarem samotného kamene.

        Stovky jeskynních systémů po celé západní Evropě se rychle zaplnily vysoce propracovanými a dokonalými formami umění, přičemž tato tradice pokračovala dále až do doby před 17 000 lety, kdy náhle došlo k dramatickému nárůstu posvátných či náboženských maleb hluboko pod zemí. Tento trend nakonec skončil asi před 11 000 lety, kdy vrcholila starší doba kamenná ve shodě s koncem poslední Doby Ledové.

        Denis Montgomery se zabýval otázkou, zda kromě jiných environmentálních, klimatických a lidských faktorů, zafungoval nárůst kosmických paprsků asi před 35 000 lety, snad z předpokládaného výbuchu supernovy, jež dala vzniknout Závoji Cygnu, jako mutagen, jenž měl způsobit náhlé změny v neurologických procesech mozku. Což zase na druhé straně mohlo přinést osvícený věk jeskynního umělce v západní Evropě. Také by to mohlo vysvětlovat, proč v tomto období náhle vymizel člověk neandrtálský, snad v důsledku přílišné rivality ze strany jejich nového konkurenčního souseda, homo sapiens.

         Montgomeryho jedinečné myšlenky byly soukromě vydány a  také, nevyhnutelně, byly povětšinou ignorovány vědeckou komunitou (zdarma si je můžete stáhnout zde www.sondela.co.uk). K jeho problémům se ještě přidalo zjištění astronomů z poloviny devadesátých let hovořící o tom, že 'Cygnus Veil' či mlhovina nacházející se v centru toho, čemu Montgomery začal říkat 'jev Cygnus', se nenachází ve 150 světelných let od Země, jak se původně myslelo, nýbrž je ve skutečnosti vzdálená asi 1 800 světelných let. To znamenalo, že odsud by exploze supernovy vypadala asi jako něco víc než jasný zdroj světla na severní obloze, přetrvávající po dobu několika let, dokud by postupně nezmizel. Dvojnásob průkazné byly přepočty ohledně věku události supernovy, jež se nyní jeví jako spadající do doby před   pouhými 5 000-8 000 lety (i když některé astronomické zdroje se nadále domnívají, že se vše odehrálo mnohem dříve, snad před 10 000-15 000 lety). Tudíž mlhovina Cygnus Veil nemohla být v žádném případě zodpovědná za vysoké úrovně kosmických paprsků dosahujících atmosféry Země v době, kdy první jeskynní umělci vytvořili v podsvětí Komorové Kaple jako Chauvet před 35 000 lety.

http://www.andrewcollins.com/page/books/index.htm

- pokračování -