KELLY-HOPKINSVILLE, 1955: DEN, KDY LIDÉ VYSTŘELILI PRVNÍ… A „SKŘETI“ SE JEN BRÁNILI

„Co by se stalo, kdyby nevystřelili?“ V tomto článku se vrátíme k noci, kdy se rodinná farma v Kentucky proměnila v násilnou válečnou zónu, kde ne všichni bojovníci byli lidé…

-----------------------------------------------------

Bylo to v srpnu 1955. Vzduch v Christian County v Kentucky byl hustý, vlhký a těžký, jak to v létě na jihu bývá. Cikády nepřestávaly. Stejně tak cvrčci. Obloha byla plná hvězd, které zářily nad tabákovými poli. Na odlehlé farmě, asi sedm kilometrů severozápadně od městečka Kelly, se rozvětvená rodina Suttonových a jejich hosté, Taylorovi, připravovali na klidný večer… dokud se proti nim nespikla obloha i země. To, co začalo jako večer plný povídání, smíchu a možná trochy domácí whisky, se nakonec stalo jedním z nejpodivnějších, nejintenzivnějších a nejlépe zdokumentovaných setkání mezi lidmi a… něčím, co není z tohoto světa. Případ, který i po téměř sedmdesáti letech stále vyzývá k vysvětlení, rozděluje názory a především klade otázku, která mě znepokojuje: Co by se stalo, kdybychom nevystřelili jako první?

Kelly, Kentucky: Město, na které svět zapomněl.... Až do příchodu "skřetů"   

Kelly nebylo – a ani dnes není – místo jako z pohlednice. S pouhými několika stovkami obyvatel v 50. letech to bylo venkovské, klidné městečko, hluboce věřící a konzervativní. Život se točil kolem kostela, úrody, zvířat a příběhů vyprávěných na verandě při západu slunce. Ne každý dům měl elektřinu, natož televizi. Rádio bylo spojnicí s vnějším světem a zprávy o „létajících talířích“ – od Roswellu v roce 1947 po hromadná pozorování v roce 1952 – byly tématem konverzace, ale také skepticismu.

Suttonova farma stála v osamělém ohybu Gypsy Lane. By