KDYŽ NEBESA SE OTEVŘELA (7)

Pokračujeme plynule v tématu a volně navážeme na informace obsažené v předchozí části krátkým výtahem rozhovoru, který byl učiněn s W.C. Levengoodem, biofyzikem z „Pinelandia Biofyzical Laboratory", který se k předmětné věci týkající se propálené tkaniny povlečení na posteli, kde ležel a odkud byl unesen Urandir Oliviera:

„Nikdy jsem nic takového neviděl. To vyžaduje velmi, velmi vysokou přesnost – bez ohledu na energii. A zde musela být energie přítomná, aby se transformovala, pravděpodobně na molekulární úrovni. Neboť, jak si můžete všimnout, to změnilo vnitřní energii materiálu. Ať už to bylo cokoliv… (tato forma energie) byla velmi přesná. Soustředil jsem se na jednu oblast na okraji zahnědlé skvrny předmětného materiálu.

Ve skutečnosti bylo vidět, kde se nachází bílé a modré nitě. Ovšem o zlomek milimetru dál, začaly být transformovány. Vykazovaly sklovitý vzhled, ale stále bylo možné uvnitř vidět jednotlivá vlákna. O dalších půl milimetru dál, byla struktura vláken již zcela homogenní, bez možného rozlišení. Daný přechod je tedy velmi přesný a zřetelně můžete vidět i dělící čáru. Emitovaná energie tedy působila extrémně přesným způsobem.

Dále jsem provedl měření hmotnosti na jednotku plochy kontrolního vzorku. Hmotnost kontrolní látky je 17 miligramů na centimetr čtvereční. Místo s převažující modrou barvou je však o 24% těžší než okolní tkanina. Rozhodně si nemyslím (nedávalo by to smysl), že by tam byla přidána nějaká další látka. To ovšem znamená, že působící energie změnila hustotu polyethylenu a změnou hustoty musíte změnit i molekulární strukturu – to dám rozum. Celkově vzato, jsem přesvědčen o tom, že zde působila nějaké neuvěřitelná a nám neznámá technologie…“.

Otázka: Máme k dispozici mikrofotografie vzorku povlečení z postele, na které v inkriminovanou dobu ležel Urandir Oliveira. Charakter vzorku nevypadá na to, že by šlo o spálenou látku, spíše to vypadá, jako kdyby to bylo „mokré“ (naproti a uprostředí). Jenomže ve skutečnosti tedy nazn