JEDNA ZE SVĚTOVÝCH ZÁHAD - KDO K NÁM ZAPARKOVAL MĚSÍC

Navzdory šesti ohlášeným návštěvám amerických astronautů v letech 1969 až 1972 zůstává Měsíc pro vědce v mnoha ohledech záhadou. Řešení této záhady by mohlo naznačovat mimozemský aspekt našeho známého Měsíce. Dr. Robert Jastrow, první předseda Výboru pro průzkum Měsíce při NASA, nazval Měsíc „Rosettskou deskou planet“.¹ Vědci doufali, že studiem složení Měsíce vyřeší některé záhady vzniku naší planety a sluneční soustavy. Po šesti přistáních na Měsíci však vědecký spisovatel Earl Ubell prohlásil: „…měsíční Rosettská deska zůstává záhadou. Měsíc je složitější, než kdokoli očekával; není to prostě jen jakási kulečníková koule zmrazená v prostoru a čase, jak se mnozí vědci domnívali. Jen málo základních otázek bylo zodpovězeno, ale horniny a záznamy z misí Apollo vyvolaly desítky záhad, z nichž některé jsou skutečně dechberoucí.“²

Měsíční horniny, vodní pára a měsíční zemětřesení

Mezi těmito „dechberoucími“ záhadami, nebo „anomáliemi“, jak je vědci raději nazývají, je skutečnost, že Měsíc je mnohem starší, než se dříve předpokládalo, možná dokonce mnohem starší než Země a Slunce. Na základě zkoumání stop vypálených do měsíčních hornin kosmickým zářením vědci datovali stáří hornin na miliardy let, některé dokonce až na 4,5 miliardy let – mnohem starší než Země a „téměř stejně staré jako sluneční soustava“.³ Měsíc má nejméně tři odlišné vrstvy hornin. Na rozdíl od představy, že těžší objekty klesají ke dnu, se těžší horniny nacházejí na povrchu. A existuje zde zřejmá nerovnoměrnost v rozložení minerálů.

Ubell se zeptal:

„Pokud byly Země a Měsíc stvořeny ve stejnou dobu, blízko sebe, proč má Země všechno železo a Měsíc ho nemá moc? Tyto rozdíly naznačují, že Země a Měsíc vznikly daleko od sebe, což je představa, která naráží na neschopnost astrofyziků vysvětlit, jak přesně se Měsíc stal satelitem Země.“⁴

Měsíc je extrémně suchý a zdá se, že nikdy neobsahoval vodu v žádném významném množství. Žádná z měsíčních hornin, bez ohledu na to, kde byla naleze