J.F.K. KENNEDY PROTI STÍNŮM "ORLICE" (1)

Tři dny před inaugurací prezidenta Johna F. Kennedyho 20. ledna 1961 pronesl odcházející prezident Dwight D. Eisenhower svůj slavný projev na rozloučenou:

"Ve vládních radách musíme chránit před tím, aby došlo k nabytí neoprávněného vlivu, ať už záměrně či bezděčně, vojensko-průmyslovým komplexem. Možnost katastrofálního vzestupu moci ve špatných rukou existuje a bude přetrvávat. Nesmíme nikdy dovolit, aby tíha této kombinace ohrozila naše svobody a demokratické procesy. Neměli bychom brát nic jako samozřejmost. Pouze bdělí a uvědomělí občané mohou přinést spojení ohromné průmyslové a vojenské obranné mašinérie s našimi mírovými způsoby a cíli, aby bezpečnost a svoboda mohly společně prosperovat".

Eisenhowerova řeč byla skrytým varováním ohledně hrozivého vlivu, kterého "Čtvrtá říše" dosáhla skrze infiltraci amerického vojensko-průmyslového komplexu, a nebezpečí, které to představovalo pro americké svobody a nastupující "Kennedyho administrativu". Prezident Kennedy svou novou administrativu započal s některými základními vědomostmi o tom, co se dělo v zákulisí během druhé světové války, včetně vývoje létajících talířů v nacistickém Německu. V červenci/srpnu 1945 doprovázel Kennedy Jamese Forrestala, tehdy ministra amerických námořních sil, na jeho cestě do Spojenci obsazeného Německa. Forrestal chtěl mladého Kennedyho nabrat do svého osobního štábu, jelikož se přátelil s jeho otcem Josephem a byl skutečně ohromen Kennedyho vyzrálým intelektem. Kennedy byl po Forrestalově boku během jeho putování po ukořistěných vyspělých nacistických zbraních a během setkání s vrchními spojeneckými generály, jako byl generál Eisenhower.

Kennedy zaznamenal svou návštěvu do zápisníku, který byl po jeho smrti publikován jako "Prelude to Leadership". Jeho zápisník objasňuje, že byl přítomen při Forrestalově inspekci pokročilých technologií budících zájem námořnictva, z nichž některé byly repatriovány v rámci "Operace Paperclip". Ačkoli Kennedyho zápisník nezmiňuje létající talíře, je zřejmé, že viděl vyspělé nacistické technologie, a byl instruován, o čem mohl napsat a co muselo být utajeno, aby byla ochráněna národní bezpečnost.

Kennedy s Forrestalem, který se v září 1947 stal prvním ministrem obrany, zůstal v blízkém osobním vztahu. Prezident Truman pak k překvapení veřejnosti Forrestala o méně než dva roky později, 28. března 1949, vyhodil, a Forrestal krátce nato v květnu 1949 záhadně zemřel, údajně při sebevraždě. Kennedy měl podezření na špinavou hru vůči svému mentorovi, a sice kvůli tomu, co mu Forrestal řekl o mimozemských technologiích a hrozivých aktivitách německé antarktické kolonie, která soustavně infiltrovala americký vojensko-průmyslový komplex.

Jako prezident se Kennedy dostal do pozice nezbytné k získání přístupu k tajným dokumentům o UFO a technologiím, a jejich spojení s nacistickým Německem. Rozhodl se, že si v nové administrativě ponechá Allena Dullese jako ředitele CIA, a to navzdory Eisenhowerově varování ohledně nebezpečí představovaného vojensko-průmyslovým komplexem. Kennedyho otec Joseph, bývalý americký ambasador ve Velké Británii, byl zastáncem nacistického Německa. Poskytl velké dary přímo nacistické straně. J. Edgar Hoover zaslal 3. května 1941 kanceláři prezidenta Roosevelta zprávu, kde se uvádělo:

"Tento úřad přijal informace od zdroje, který je společensky prominentní a je o něm známo, že je v kontaktu s některými ze zúčastněných osob, ale za který nemůžeme ručit, podle kterých Joseph P. Kennedy, bývalý ambasador v Anglii, a Ben Smith, podnikatel z Wall Street, se někdy v minulosti setkali s Göringem ve Vichy, ve Francii, a že poté Kennedy a Smith přispěli velkou peněžní částkou německé věci. Oba jsou popisováni jako velmi protibritští a proněmečtí".

Kladný postoj Josepha Kennedyho k nacistickému Německu, spojení s předními nacisty jako byl Hermann Göring (vůdce luftwaffe) a financování nacistického hnutí společně vedou k mimořádnému závěru. Právě tak, jak se Joseph Kennedy dohodl s italskou mafií na podpoře zvolení jeho syna v roce 1960, dosáhl i podobné dohody se "Čtvrtou říší"! To by pomohlo objasnit, proč se prezident Kennedy rozhodl ponechat si Dullese, přičemž si byl plně vědom jeho spojení se "Čtvrtou říší", a že byl také hlavou zvláštní studijní skupiny "Majestic 12" (MJ-12) – tajného výboru ustaveného, aby řídil americkou strategii ohledně mimozemského života a přítomnosti Němců v Antarktidě. Dne 28. června 1961 napsal prezident Kennedy Dullesovi přísně tajnou zprávu iniciující proces získání přístupu k dokumentům MJ-12:

Zpráva týkající se národní bezpečnosti

Komu: Ředitel Ústřední zpravodajské služby
Věc: Vyhodnocení zpravodajských operací MJ-12 v souvislosti s plány psychologických operací studené války

Rád bych od Vás co nejdříve obdržel stručný přehled.

Kennedyho zpráva řediteli CIA Dullesovi; zdroj: dokumenty Majestic

Tato uniklá zpráva ohledně dění kolem národní bezpečnosti jasně dokazuje, že v červnu 1961 se Kennedy chtěl dovědět o aktivitách "MJ-12" a jejich vztahu s psychologickou válkou. Ačkoli tato zpráva, která pronikla na veřejnost, nebyla CIA potvrzena (byla klasifikována jako TOP SECRET), jiné dokumenty z té doby podporují její autentičnost. Dullesovou odezvou na Kennedyho červnovou zprávu byl údajný přísně tajný dopis, vystavený 5. listopadu
1961
. Tento dopis poskytuje přehled o aktivitách "MJ-12", týkajících se činností psychologické války. Popisuje UFO jako součást „sovětské propagandy“ určené „k rozšíření nedůvěry vůči vládě“. Dullesův dopis přiznává, že i když bylo možné, že některé „případy UFO jsou nepozemského původu, nepředstavují reálnou hrozbu pro národní obranu“. Co je nejvýznamnější, Dullesův dopis říká: „Z bezpečnostních důvodů nemohu prozradit související fakta ohledně některých citlivějších aspektů aktivit MJ-12.“ Je-li pravý, Dullesův dopis poskytl prezidentu Kennedymu v odpovědi na jeho červnovou zprávu s žádostí o stručný přehled aktivit "MJ-12" pouze zběžné informace.

 

Dulles a částečně shořelý dokument MJ-12

Uniklá Kennedyho zpráva z 28. června 1961 a Dullesův dopis s odpovědí z listopadu 1961 odhalují, že se odehrával mocenský boj o prezidentskou výkonnou kontrolu programů psychologických operací studené války a tajných aktivit MJ-12. Až do jeho rezignace jako ředitele CIA 29. listopadu 1961 byl Dulles ústřední postavou v boji s Kennedym o moc nad aktivitami MJ-12, včetně jejich kontroly tajných dokumentů UFO a rychle rostoucího vlivu "Čtvrté říše". Tento boj o moc se odráží v uniklém konceptu zprávy, údajně zachráněném z ohně spalujícího zbytek složek Jamese Angletona po jeho smrti 12. května 1987. Angleton byl vedoucím kontrarozvědky CIA (1954 – 1974) a byl velkou měrou zapojen v zajišťování zabezpečení pro skupinu MJ-12 a aktivity "Čtvrté říše". Koncem roku 1974 byl Angleton nucen k odchodu do výslužby novým ředitelem CIA, Williamem Colbym. Cord Meyer, bývalý vyznamenaný americký mariňák a agent CIA vysoké úrovně, ve své knize "Facing Reality" uvádí:

"Dne 17. prosince informuje Colby Angletona, že ho zprošťuje jeho dvou hlavních úkolů, jeho funkce vedoucího štábu kontrarozvědky a jeho odpovědnosti za součinnost s izraelskou zpravodajskou službou. Ponechává Angletonovi možnost zvolit si mezi tím, že by zůstal v agentuře ve funkci konzultanta, nebo před koncem roku odešel do penze... A Colby mu dává dva dny na rozmyšlenou".

Dullesova odpověď na Kennedyho červnovou zprávu.
Zdroj: Dokumenty "MJ12"

Angletonův odchod do penze byl CIA oznámen 25. prosince 1974, a tyto zprávy rychle pronikly do tisku. Je významné, že jeho nástupci brzy začali s pálením Angletonova rozsáhlého souboru dokumentů. Mark Riebling v roce 1990 ve své knize Wedge odhalil, že Angletonovi nástupci skutečně spálili 99% jeho dokumentů CIA“. Angletonovy dokumenty byly podle všeho natolik citlivé, že bylo nejlepší je jednoduše spálit. Není překvapující, že po jeho smrti potkal Angletonovu soukromou sbírku stejný osud jako to, co po něm po jeho penzionování zůstalo v CIA. Jeden z Angletonových kolegů z kontrarozvědky, který tvrdil, že byl při pálení Angletonových dokumentů přítomen, z této sbírky něco uschoval. Tyto zachráněné dokumenty zaslal Timothymu Cooperovi, výzkumníkovi UFO známému hlavně kvůli jeho roli v uveřejnění uniklých dokumentů MJ-12. Částečně spálené stránky zprávy byly Cooperovi zaslány 23. června 1999. V průvodním dopisu tento agent uvádí:

"Jsem vysloužilý důstojník kontrarozvědky CIA, který pracoval pro Jima Angletona od... (text začerněn) tajných dokumentech... (text začerněn) citlivých dokumentech, které by spojily MJ-12 s vraždou JFK. Tento dokument oficiálně neexistoval a nebyl v rámci agentury nikdy odhalen. AWD (Allen Dulles) se velmi obával vyzrazení neoprávněným kanálům a úniků v Bílém domě. Tyto „direktivy“ jsem doslova vytrhl z ohně a udržoval je v bezpečí před inspekcí. Připustit přezkoumání by ohrozilo budoucí ředitele a dostalo agenturu do obtížné pozice".

Údajný přísně tajný dokument CIA zachráněný z ohně.
Zdroj: Dokumenty "MJ12"

Podle doktorů Roberta Wooda a Ryana Wooda spálený dokument:

"... je původním průklepem s vodoznakem orla charakteristickým pro vládní výtvor, ale forenzní laboratoře dosud nebyly schopné ho vysledovat... Ačkoli není udáno žádné datum, obsah přímo naznačuje měsíc září. Rok se odhaduje na raná 60. léta a je stále předmětem zkoumání".

Ožehnuté stránky se datují do Kennedyho éry a nesou znaky vládního dokumentu. Je-li jeho obsah správný, jde o usvědčující důkaz mocenského boje mezi Kennedym a MJ-12 o přístup k informacím o UFO.

-pokračování-