HYPOSTÁZE ARCHONTŮ A DALŠÍ FENOMÉNY (1)

Důkazy o vměšování šedých mimozemšťanů do lidských záležitostí se neomezují jen na přítomnost. Historické záznamy dávající najevo povědomí o mimozemském fenoménu lze najít ve všech civilizacích světa. Je také jedním z ústředních témat gnostického myšlení raných křesťanů. Označení použité v těchto textech pro popis klonovaných mimozemských bytostí zní „mocnosti“ nebo „archonti“. Příslušný text k tomu se nachází v rukopisech z Nag Hammádí, nese název "Podstata archontů" a najdeme tam podrobný popis týkající se jak jejich původu, tak i jejich přirozenosti.

Motiv obrazu Božího, který se zjevil archontům ve vodě, je typicky gnostický. Archonti obraz spatří, zamilují se do něj a chtějí si ho nějakým způsobem podmanit. A napadne je nalákat obraz do svého výtvoru, a začnou tvořit Adama. Archonti ho tvoří ve snaze uchvátit si pro sebe sílu božského, avšak netuší, že člověk je pastí, kterou na ně nalíčila Sofia či jiná bytost z božského světa, a že prostřednictvím svého výtvoru budou sami odsouzeni: jejich Adam sice vypadá slabě a bezbranně, avšak skrývá se v něm obraz Boží a na jeho stvoření skrytě či zjevně participovala Sofia. Podle některých textů při vdechnutí dechu života, tj. duše, také demiurg člověku nevědomky předal i sílu, o kterou předtím připravil Sofii.

O podstatě mocností. Velký apoštol nám řekl v duchu "Otce pravdy" o mocnostech temnoty: „Náš boj není proti tělu a krvi, ale proti mocnostem světa a proti duchům zla. Toto jsem ti poslal, protože ses ptal na podstatu mocností.“

Řekla jsem však: „Pane, pouč mne o moci oněch mocností; jakým způsobem vznikly, z jaké podstaty a z jaké látky? A kdo je stvořil i s mocí, kterou mají?“ Odpověděl mi velký anděl Eleléth – Moudrost:

„Nahoře v bezmezných aiónech přebývá Neporušitelnost. Sofia, zvaná Pistis, chtěla sama, bez účasti svého protějšku, něco stvořit. Její dílo se stalo obrazem nebes. Mezi oblastí nebes a aióny, které jsou níže, je opona. Pod oponou povstal stín, který se zhmotnil a padl na určitou oblast. A jeho výtvor vznikl jako dílo hmoty, podobný nedonošenému plodu. Stín tomu dal tvar [var. „přijal tvar od stínu“] a vzniklo pyšné zvíře, podobné lvu. Je androgynní, jak jsem již řekl, neboť povstal z hmoty.

Otevřel oči a uviděl obrovskou neohraničenou hmotu, byl unesen pýchou a řekl: „Já jsem bůh a kromě mne není jiného.“ Když to řekl, zhřešil proti veškerenstvu. A shůry přišel hlas z božské Svrchovanosti, jenž řekl: „Mýlíš se, Samaeli,“ to jest „bože slepých“. Ten odpověděl: „Pokud je kdo přede mnou, ať se mi ukáže.“ Tehdy Sofia vztyčila prst, uvedla do hmoty světlo a následovala je dolů do oblasti chaosu. Pak se odebrala vzhůru ke svému světlu a temnota se znovu spojila [var. „smísila“] s hmotou. Tento archón, který byl androgynní, si vytvořil veliký aión: bezmeznou velikost. Usmyslel si též, že si stvoří děti [var. „syny“]. Stvořil si sedm dětí, androgynních jako jejich otec.“^[1]

Sofia neboli princip „Evy“, což jest jméno, pod kterým je všeobecně známa, chtěla tedy sama, bez účasti svého protějšku, něco stvořit. Třeba klonovanou bytost? Klony jsou výsledkem partenogeneze, reprodukce, která zahrnuje toliko samičí zárodečnou buňku. Stvoření Evy je líčeno jako plod hmoty „podobný nedonošenému plodu“, jenž „přijal tvar od stínu, a vzniklo pyšné zvíře, podobné lvu“. To opravdu zní jako popis klonované bytosti, plod hmoty, jemuž „stín dal tvar.“ Latentně hrozivá podstata takové bytosti se rovněž naznačuje tvrzením: „vzniklo pyšné zvíře, podobné lvu“. Toto varování se nachází v citaci listu Pavla k Efezským, že: „Náš boj není proti tělu a krvi, ale proti mocnostem světa a proti duchům zla.“ Kdo jsou tyto „mocnosti“, jež nejsou z „masa a krve“? Mohli to být roboidi vytvoření z jiných substancí, Šedí, vytvoření klony, aby konali jejich vůli?

Zkraje textu se mluví o tom, jak: „Neporušitelnost pohlédla dolů na oblast vod a zjevil se v nich její obraz. Mocnosti temnot se do tohoto obrazu zamilovaly“. „Pro svou slabost se však k obrazu, který se jim zjevil ve vodách, nedovedly přiblížit. Psychici nemohou dosáhnout k duchovním bytostem. Sami [mocnosti, nebo naši Šedí] totiž pocházejí zdola, kdežto to duchovní shora.“ V tomto starodávném textu se takto popisuje veliká záhada, protože tyto mocnosti zaopatřily živou bytost duší, což pokračuje dál náznakem, který působí velké obtíže, neboť se pokusily „zachytit obraz [Boží]“, který uviděly ve vodách:

„Vzali prach ze země a utvořili svého člověka podle vlastního těla a podle obraz Božího, který se jim ukázal ve vodách. Řekli: „Pojďme, zachyťme ho v našem výtvoru, aby uviděl svůj protějšek, zamiloval se do něj [var. „a přišel k němu“] a my se jej prostřednictvím svého výtvoru zmocnili.“ Ale ve své slabosti si neuvědomili moc Boží. A on dechl v jeho tvář, vznikl člověk psychický a zůstal ležet na zemi po mnoho dní. Archonti jej totiž pro svoji slabost nebyli schopni napřímit. Doráželi jako nápory větru, aby chytili ten obraz, který se jim zjevil ve vodách, avšak nevěděli, kdo je, a neznali jeho sílu.“

Maleficium intraspiritus: Úsvit psychohackerů

„Kdokoliv věří, že jakákoliv bytost může být změněna k lepšímu nebo k horšímu anebo proměněna do jiného druhu či podoby, je horší než pohan a kacíř. … Síla Boha je větší než síla ďábla, takže Boží díla jsou silnější než ďáblova i jejich působení. … Je neoprávněné věřit tomu, že nejvznešenější díla stvoření, tedy člověk a zvíře, mohou být poškozeny a popleněny ďábelskou mocí. Navíc to, co samo podléhá vlivu hmotných věcí, nemůže mít vládu nad jinými tělesnými věcmi. Ďáblové ale jsou podřízeni jistým vlivům hvězd, protože kouzelníci za účelem jejich vyvolávání sledují běh jistých hvězd. Proto ďáblové nemají moc působit v tělesných věcech jakékoliv změny, přičemž čarodějnice mají ještě méně moci než ďáblové. Ďáblové nemají vůbec žádnou moc něco uchovávat s výjimkou jistého jemného způsobu, avšak takto nelze natrvalo vyrobit nic opravdového.“^[2]

Pro Šedé (biologičtí mechanoidi) není možné bez prolomení vlastního paradigmatu změnit svoji podstatu k lepšímu, tedy ani domnělým uchvácením lidské duše (psychohackerství). Člověk proto o ni nemůže být připraven, třebaže na toto téma bylo již popsáno mnoho foliantů. Šedí, roboidi, klony atd. přicházejí zdola a protože „podléhají vlivu hmotných věcí, nemohou mít vládu nad jinými tělesnými věcmi“, tj. látkovým člověkem, jak se praví v "Podstatě archontů". Sofistikované technologie šedých, tj. „jistý jemný způsob“, jsou toliko dočasným řešením přetrvávajícího problému věčného života, který spolu s duší přichází shůry, a tedy „takto nelze natrvalo vyrobit nic opravdového“.

Aleksej Valerevič Turčin, ruský transhumanista a expert na globální katastrofy, využívá bayesovskou logiku k určení existenciálních rizik spojených s velkou šíří různých subjektů a tento přístup použil rovněž na podrobné zhodnocení záhady v knize "UFO jako globální riziko".^[3] Diskutuje v ní o globálních rizicích, jež by mohly vést k úplnému vyhlazení lidstva a pojí se přitom s problémem UFO. Třebaže si je na devadesát procent jist, že UFO představují víceméně běžný fenomén, zbývajících deset procent jej nutí zcela vážně se nad těmito riziky zamyslet.

Sestavil velmi obsáhlý seznam možných hypotéz vysvětlujících povahu UFO, včetně řady nových, jako jsou mimozemští nanoroboti, konspirace potlačených nevědomých částí jáství, parazitičtí symbionti z neznámých forem hmoty, bugy a viry v Matrixu atd., a odhad spolehlivosti každé z hypotéz a rizika s ní spojeného. Mezi četné faktory globálních rizik spojovaných s UFO, opřené o informace a údaje získané pozorováním, patří zejména: energie, specifické formy toxicity, informační efekt, špionáž a světové velmoci.

Turčin se také zabývá konceptem technologické singularity, obzvláště ve vztahu k potenciálním nehumánním inteligencím, jež mohou stát za problémem UFO:

"[Zda-li] jsou tyto bytosti post-singulární – totiž s inteligencí nekonečně nadřazenou člověku – zůstává nezodpovězeno… povšechně vzato by existence UFO jako nějaké zvláštní [sorty] bytostí znamenala nejen novou životní formu, ale rovněž existenci nového média k šíření informací a energie".

Fred Saberhagen napsal v roce 1963 povídku "Without a Thought" (Bezmyšlenkovitě), která se stala první v celé řadě příběhů, v nichž se objevuje strašná strojová inteligence známá jako "Berserkr". Saberhagenova slavná stvoření jsou jistým druhem robotické inteligence schopné autoreplikace, původně navržených rasou známou jako "Stavitelé", za účelem vedení války proti "Rudé rase", jejich konkurenční civilizaci. "Berserkři" byli velmi úspěšní ve vyhlazení těchto nepřátel "Stavitelů", jenže bez ohledu na toto vítězství následná funkční porucha způsobila, že se "Berserkři" obrátili proti svým tvůrcům, zničili je, a nakonec usilovali o zničení všech známých životních forem v celém vesmíru. Je docela pravděpodobné, že se stali předobrazem "Dáleků", geneticky upravené mimozemské rasy z televizního seriálu "Doctor Who".

-pokračování-