HOMO SAPIENS - HOMO FALSIFICIENS (8)

Dřívější vykopávky v jeskyni provedlo 46 odborníků z 12 různých zemí, což potvrdilo správnost zjištění doktora Poulianose. Ve vrstvách byly přítomny zkamenělé předměty, jako je dřevo, dubové listy a výkaly, což umožnilo přesné datování. V sedimentárních vrstvách byly nalezeny také kamenné nástroje a kosti datované do doby před 550 000 až 750 000 lety. Pokud navštívíte jeskyni dnes, uvidíte ceduli, která říká, že lebka z Petralony není starší než 300 000 let. Na Wikipedii a dalších webových stránkách lze najít odkazy, které se snaží vyvrátit důkazy a přisoudit nálezům "vhodné" stáří. Tento politický program "společného dědictví" je jedním ze základních kamenů multikulturalismu a evoluční teorie. Lebka je zde prezentována jako 160 000 až 240 000 let stará, ale v žádném případě ne starší než 300 000 let, což je v současnosti akademicky uznávané maximální stáří. Zkameněliny z Petralony jsou od roku 1960 uloženy na "Geologické fakultě Aristotelovy univerzity" v Soluni.

Lebka je dnes značně poškozená. Toto obvinění potvrdila řada vědců. Stalo se tak proto, že z lebky byly odebrány především vzorky, které měly vyvrátit datování 700 000 let. Tím byla lebka vážně poškozena, i když místo ní mohly být použity zvířecí fosilie z jeskyně. Prodarwinističtí vědci omylem datovali své vzorky do mnohem nižšího věku a dnes mohou být vzorky odebírány pouze s povolením řecké vlády, aby se důkazy zachovaly pro budoucnost. V roce 1971 bylo při stavebních pracích jihovýchodně od Moabu v Utahu objeveno 10 lidských koster. Prvotní výzkum vedl badatel Lin Ottinger, který poznamenal, že nálezy musí být velmi staré. Naleziště se nacházelo v neúrodném zahliněném údolí a kosti se nacházely pod mohutnou vrstvou pískovce - 16 metrů pod povrchem. Stáří podkladové sedimentární vrstvy se odhaduje na 100 až 140 milionů let. V této sedimentární vrstvě se obvykle nacházejí zkameněliny dinosaurů.

Čtyři z deseti lidských koster patří ženám a jednomu dítěti a pravděpodobně se jednalo o rodinu. Některé kost