Hledání Pravdy - a je vůbec co hledat? II.

Švarc David

Švarc David

autor

22.11.2009 Společnost

Že to, co hledá, už dávno zná a že principy nejvyšší pravdy má od pradávna uložené v sobě. Člověka toto poznání oprostí od mnoha zbytečností a pochybností. Od marného hledání, malicherného dohadování a bolestivých zklamání. Především mu ale zbude o to více času, aby mohl žít a užívat si svou vlastní pravdu.

Články pojednávající o pravdě jsou velmi ošemetnou až choulostivou záležitostí. Neměly by nikoho o ničem přesvědčovat a už vůbec by neměly svým čtenářům něco podsouvat. Dále by neměly nabízet vyčerpávající řešení a nebo slibovat zaručený klíč či návod ku pravdě.

Výsledná práce, pak pod vahou těchto podmínek a požadavků, může působit poněkud chaoticky a rozporuplně. Na druhou stranu, kde jinde chcete nalézt správné odpovědi na pravdu, nežli v chaosu. Z těchto důvodů vám v této části „Hledání Pravdy“ s velkým „P“ nenabízím žádnou souvislou úvahu, ale jen soubor myšlenek, které spolu prolínají a v řadě případů se i vzájemně vyvrací. Třeba právě v tomto chaosu najdete něco, co vás osloví.

„V okamžiku, kdy máš na jednu otázku víc než jen jednu odpověď, začínáš dospívat.“

„Existuje pouze jediná obecná pravda – kauzalita. Akce a reakce. Příčina a následek.“

„Pravda z úrovně Matrixu – vyvažování rovnice x neustálé narušování rovnováhy, za účelem změny a vývoje. Absolutní pravda je tedy v rovnováze, někde mezi těmito dvěma hlavními požadavky. Otázkou je doba její platnosti a rámec jejího možného uplatnění.“

„Pravda je v bohu? První otázka je, jakého máte na mysli? A jestliže se přes ni přeneseme - vždyť i toto slovo, pokud v něj věříte, je složeno z mužského a ženského principu. Z otce a matky. Tvořit a měnit x pečovat a rozvíjet. Už jen v těchto jejich základních aspektech je příliš mnoho důležitých a rozdílných požadavků na vytvoření jedné jediné, v jakémkoli okamžiku neměnné a vyčerpávající pravdy.“

„Pravda je a není. Záleží na tom, odkud se na ni díváte. Ze 3D ji ale moc k vidění není a nebo je všude?“

„Vše, co vidíme ze skutečnosti jsou jen podivné a někdy zábavné stíny, které se odrážejí na stěnách jeskyně (reality), v níž žijeme. Jsou to stíny vzniklé ve světle absolutní pravdy, z níž si někdy dokážeme a někdy nedokážeme odvodit určitý díl pravdy. Jsme jako jeskyní lidé, hledající moudrost v ozvěnách.

„Poselství Moudrých Draků Dhyan Chohanů : „Důkaz pravdy nastoupí sám v okamžiku jejího poznání.“

Důkaz pravdy je určitý závěr, vybudovaný na pyramidě faktů. Kolik z těch bytelných pyramid je však jen pouhou fatamorgánou iluzí?

Kupříkladu: „V okamžiku, kdy přestanou fungující teorie předkládat uspokojující vysvětlení, je třeba nalézt nové. Třeba taková Teorie Evoluce už jen svým principem vyvrací trvání a definitivní platnost sama sebe.

„Žádná velká pravda neexistuje x V Galaxii je plno velké pravdy – je prubířským kamenem samotného skutečného Života. To je to, co odlišuje člověka od zvířat.

Pravda s malým „p“ je popis, vztah, způsob, jak popsat konstatování, sémantický nástroj. Ale pravda s velkým „P“ na začátku je imaginární slovo, prázdný a bezobsažný zvuk. Když prohlašujete, že věříte ve velkou a jedinou pravdu, ve skutečnosti říkáte, že nevěříte v nic.“

„Universální pravda v podstatě nemůže v praxi existovat. Ta by mohla fungovat pouze za předpokladu, že je vše jedním. V okamžiku, když už se na jejím vyjádření podílejí dva, pak má i pravda dvě znění.

Pokud tento principiální vztah někdo nepochopí, bude neustále obtěžován povědomými či vědomými pochybnosti, pročež ani nedojde ke svému vnitřnímu smíření a sjednocení. A to je vlastně to, co hledači pravdy hledají – vnitřní rovnováhu a spokojenost. A ne nějakou pravdu. Pravda je totiž jen prostředek a nikoli cíl (pouze zajišťuje účel).

PRAVDA JE VŠUDE A PRAVDA JE NIKDE. KAŽDÝ JE SPECIFICKOU A SAMOSTATNOU JEDINEČNOSTÍ, KTERÁ TO HRAJE POUZE SAMA ZA SEBE A NEBO - JSME VŠICHNI JEDNÍM.

Tak co z toho je pravda? A je to vůbec důležité …

Diskuze byla uzamčena, již do ní není možné vkládat příspěvky.