HISTORIE PODZEMNÍCH STAVEB, TUNELŮ A MĚST: OD AMERIKY PŘES EGYPT A RAKOUSKO AŽ PO ASII (7)

Pine Gap - americké podzemní zařízení v Austrálii

Jistá paní z australského Sydney, která si nepřeje být jmenována, pracovala pro australskou úklidovou četu a jejím jménem vstoupila do podzemní letecké základny Pine Gap. V rozhovoru v dubnu 1992 navzdory hrozběvysokých pokut uvedla, že Pine Gap dosahuje hloubky až 300 km, funguje na bázi a mnohá zařízení tam fungují na tzv. "volné energie". Podle oficiálních informací může Pine Gap snadno odolat přímémuzásahu jaderné bomby.

Podzemní zařízení v Rusku, Číně a Japonsku

Náklady na provoz takových zařízení jsou obrovské. Podle informátorů například jediný takový bunkr v Moskvě spolykal částku 600 miliard amerických dolarů. Čína také již dlouhou dobu buduje síť podzemních tunelů a instalací. Vůdci mají k dispozici také tajné železniční tunely, které mohou v případě krize využít k útěku. Podle čínského civilního úředníka jsou těmito tajnými tunely propojeny soukromé rezidence, sídlo vlády, centrální banka a armádní základna. Podzemní síť byla vybudována během posledních čtyřiceti let jako obrana proti cizím útočníkům. V Japonsku existuje velmi mnoho projektů civilních tunelů. Podle nedávné publikace v časopise "OMNI" plánuje společnost "Taisei Corporation" vybudovat kompletní podzemní město pod názvem "Alice City". Vzniknou zde nákupní centra, kanceláře, hotely, divadla a sportovní haly. Nebudou chybět ani stromy, ptáci, rybí farmy, mosty a vodopády.

Ostatní velké podzemní základny se nachází v: Dreamland v Nevadě, Guam, americká námořní základna, sesterská základna Pine Gap, Nellis Air Force Base v Nevadě, pod jezerem Groom Lake v Oblasti 51, nejpřísněji střeženém vojenském testovacím prostoru v USA. Transvaal/Jihoafrická republika - údajně pracuje více než 1 200 konzulárních pracovníků USA. V této souvislosti je třeba poznamenat, že existuje několik stovek oficiálních i neoficiálních agentur, institucí, orgánů a projektů, které se zabývají mimozemskou existencí, pozorováním UFO atd. Samotná existence obecně známých vládních institucí v mnoha zemích tohoto světa a prostředky na ně vynakládané hovoří jednoznačně pro existenci mimozemských forem života a jejich návštěvy na naší planetě.

Washington DC a Pentagon, USA

"Synu, pod Pentagonem nejsou žádné úrovně, tady nahoře je všechno".

Výše uvedený citát pochází od průvodce, který pracuje pro Pentagon a v roce 1998 prováděl malou skupinu turistů po budově a jeden mladík se ho zeptal, kolik podzemních podlaží Pentagon má. Je na této teorii něco pravdy?
Oficiálně se komplex "Raven Rock Mountain" označuje jako "podzemní Pentagon", více o něm v následující kapitole. V samotném Pentagonu se údajně žádné bunkry ani tunely nenacházejí, nicméně před téměř 60-ti lety zde byl realizován ambiciózní projekt, který byl údajně zrušen. "Hluboké podzemní velitelské středisko" (DUCC), někdy označované jako "Hluboké podzemní velitelské a řídicí středisko" (DUCCS), bylo americké vojenské zařízení navržené 31. ledna 1962 jako "velmi hluboko pod zemí" poblíž Pentagonu v rámci americké vlády. Byl hluboký asi 900 až 1 200 metrů, chráněný proti přímým zásahům vysoce výkonnými zbraněmi a měl umožnit obyvatelům vydržet uvnitř asi 30 dní po útoku.

"DUCC" by byl navržen jako 50 osob, nebo v rozšířené verzi pro 300 osob (první z nich je postavena tak, aby ji bylo možné v případě potřeby rozšířit na druhou). Byl navržen tak, aby vydržel několik přímých zásahů 200 až 300 megatunovými zbraněmi explodujícími na povrchu nebo 100 MT zbraněmi pronikajícími do hloubky 21 až 30 metrů. Plán "DUCC", který vycházel z plánovaného "Hlubokého podzemního podpůrného centra" (DUSC) velitelství strategického letectva v blízkosti jaderného bunkru v Cheyenne Mountain, byl krátce před atentátem doporučen prezidentu Johnu F. Kennedymu k financování na fiskální rok 1965, ale podzemní "DUCC, DUSC SAC" a super bojová centra "NORAD" nebyly nikdy vybudovány.

Spurgeon M. Keeny Jr., který působil jako poradce pěti prezidentských administrativ od 50. do 70. let 20. století, si o několik desetiletí později vzpomněl na reakci prezidenta Lyndona B. Johnsona na navrhovanou stavbu:

"Johnson se navzdory rostoucímu zájmu o Vietnam okamžitě postavil proti použití jaderných zbraní. Jeho názor na jadernou válku mi objasnila jeho odpověď na posledním zasedání v roce 1965 o vojenském rozpočtu na položku uvedenou jako DUCCS. Na jeho otázku, co to je, mu bylo odpovězeno, že to znamená Deep Underground Command and Control Site, zařízení umístěné několik tisíc metrů pod zemí mezi Bílým domem a Pentagonem, které mělo přežít výbuch dvacetimegatunové bomby, a které po několik měsíců poskytovalo zázemí prezidentovi a jeho klíčovým poradcům, dokud nebylo možné bezpečně vstoupit do tunelů vytvořených mnoho kilometrů za Washingtonem. Po krátkém zmateném výrazu v Johnsonově tváři spustil sérii "Johnsonových" hesel, která dávala jasně najevo, že tohle je ten nejhloupější nápad, jaký kdy slyšel, a že se nehodlá schovávat v drahé díře, zatímco zbytek Washingtonu a pravděpodobně i celých Spojených států bude usmažen na škvarek. To bylo naposledy, co jsem o DUCCS slyšel."

V 21. století je všeobecně známo a jistě i potvrzeno, že Pentagon má pod svým viditelným povrchem několik úrovní obrovských bunkrů a rozsáhlou síť tunelů. Také to dává smysl. Dá se očekávat, že sídlo "Ministerstva obrany" největší světové velmoci bude mít několik přístupových cest a únikových tunelů, které umožní náhlou evakuaci a další nouzové zásahy. Přehled oficiální historie a specifikací Pentagonu je těžko překonatelný. Na internetu byly zveřejněny následující úryvky z článku autorky Barbary Maranzani z 15. ledna 2013.

" Dne 15. ledna 1943 byly dokončeny práce na novém sídle amerického "Ministerstva války" v Arlingtonu ve Virginii. Obrovský komplex, obecně známý jako Pentagon, byl postaven pro téměř 30 000 státních zaměstnanců, kteří měli Americe pomoci vyhrát II. světovou válku. S více než 27 kilometry chodeb zůstává jednou z největších kancelářských budov na světě a stala se symbolem vojenské moci - v dobrém i zlém."

Paní Maranzaniová dále uvádí řadu málo známých skutečností o Pentagonu:

"Jedním z prvních nařízení brigádního generála Brehorna Somervella bylo, že masivní budova nesmí být vyšší než pět pater (plus dvě patra v podzemí). Částečně to bylo způsobeno... praktičtější důvod - nedostatek oceli, který v zemi připravující se na válku již panoval. Místo oceli byla budova postavena převážně ze železobetonu, a to v objemu 435 000 metrů krychlových. Je poměrně obtížné pochopit, jak velký Pentagon je. Ve skutečnosti by se americký Kapitol vešel jen na jednu z pěti stran budovy a s rozlohou 5 100 000 čtverečních stop má dvakrát více kancelářských prostor než Empire State Building."

Autorka dochází k závěru, že po 11. září 2001, "...kdy do východní části budovy narazil let American Airlines 77 (z kamer Uberu to vypadalo spíše jako raketa), se brzy začaly připravovat plány na rozsáhlou rekonstrukci nazvanou "Projekt Fénix", která byla dokončena v únoru 2003 a stála 5 miliard dolarů - pětkrát více než původní budova." Zajímavé je, že paní Maranzaniová prozrazuje, že stejná osoba dohlížela na stavbu Pentagonu i na "Projekt Manhattan", který vedl k vývoji první atomové bomby na světě. Píše:

"Zatímco Somervell vedl projekt Pentagonu, bylo na majoru Lesliem Grovesovi, aby ho uskutečnil. Ještě během svého působení v Pentagonu byl Groves pověřen vedením Projektu Manhattan. Podílel se téměř na všech aspektech přísně tajného projektu, na výběru a výstavbě tajných míst pro výzkumná zařízení a jejich personál po celé zemi."

Toto je stále oficiální verze o Pentagonu a jeho konstrukčních specifikacích. Nás však zajímá neoficiální příběh. V článku (bohužel již smazaném) z 23. června 2008 komentátor a blogger Steve Warran uvádí:

"Po útoku z 11. září bylo na podlahové desce Pentagonu vždy něco podezřelého. Kde zřejmě tryskové letadlo Boening 757 proletělo naprosto vodorovně prvním patrem budovy, aniž by poškodilo základy z očištěného betonu. Dokonce i po ujetí 300 metrů s dostatečnou energií výbušniny, která vyvrtala díry do silných zděných stěn (a zároveň vychýlila desku ve druhém patře směrem vzhůru), zůstala podlaha natolik čistá, že se po ní dalo jezdit na kolečkových bruslích."

Warran děkuje vojenské historičce Barbaře Honeggerové za "rozluštění hlavolamu územního plánování". Odkazuje na Honeggerův článek publikovaný v roce 2006 s názvem "The Pentagon Attack Papers: Seven Hours in September: The Clocks that Broke the Lie", v němž čtenáře informuje o dosud neznámém podzemním zařízení.

-pokračování-