FYZIKOVÉ, PSYCHOLOGOVÉ A LÉTAJÍCÍ TALÍŘE (2)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

07.10.2020 Různé

Proto se sám sebe ptám, zda by bylo možné, aby archetypální imaginace měla svůj odraz nejenom v nezávislém řetězení materiální kauzality, jako je fenomén synchronicity, ale také v čemsi, co by bylo podobné falešným úkazům, či iluzím, které jsou, přes jejich subjektivní povahu, identické s podobným fyzickým uspořádáním. Jinými slovy, archetyp formuje obraz, který je jak psychologický, tak fyzický. To, samozřejmě, je vzorec pro synchronicitu, i když s tím rozdílem, že v tomto posledním případe je psychologický kauzální řetězec provázen fyzickým řetězcem událostí podobného významu. Nicméně, UFO se zdají být projevem, který se objevuje a mizí, aniž by  k tomu měla nějaké zřejmé důvody a jediná legitimita existence je jejich vztah ve významu psychického procesu.

Proto bych byl rád a mé mysli by se hodně ulevilo, kdybych mohl přesvědčivě popřít jejich objektivní existenci.  Ale z různých důvodu je to pro mne nemožné. Je v tom víc, než  že by to byla pouze zajímavá, ale konvenčně vysvětlitelná pověst. …Tyto symboly představují nevědomí a demonstrují jeho nadřazenost. To odpovídá stavu věcí, kdy se  vlastní vědomí  na chvíli nachází v neřešitelném dilematu a tak silnější postavení má prozatím  nevědomé, dokud, snad, konečně, nebude mít k dispozici spásného třetího.  Třetí je archetyp, který by mohl opozita buď smířit, anebo sjednotit. Legendy o UFO jasně ukazují, že se latentní symbol  snaží pozvednout kolektivní nevědomí  nad úroveň konfliktu protikladů do zatím neznámé sféry, do jakési celistvosti světa a sebe - rozvoje (individualizace).

...Není pochyb, že je to symbolizmus individualizace, který stojí v základech fenoménu UFO. Potíž ale začíná, když člověk vezme v potaz možnost, že UFO mohou být skutečná.  Vypadá to, že zde byla vždycky (viz. vyprávění napříč dějinami), ale pouze dnes se stala mýtem  (kvůli častějšímu výskytu)? (Má fyzika ohledně toho nějaký nápad?)

 

Max Knoll Paulimu – 9.12. 1957

…Je snadné odpovědět na Váš dotaz ohledně povahy radarového systému. (Následuje krátký technický popis radaru).

Posledně jste se ptal, kdo přesvědčil Junga, aby věřil v UFO. Ani já to nevím, Asi máte pravdu, když předpokládáte, že za to mohou američtí pacienti. Mimochodem, v americkém letectvu jsou někteří piloti, ale také docela dost výše postavených důstojníků, kteří věří v UFO. Fakticky před třemi lety  jeden z nich přednášel na toto téma na Princetonské univerzitě (nebyl jsem na ní). Je zásadní mít na mysli, že pozorován radarových snímků obecně není větší zárukou objektivity pozorování UFO, než přímé, vizuální pozorování. Fakticky má menši hodnotu, protože radarové snímky vždy ukazují mnoho „virtuálních“ objektů, jakož i další věci, které byly nasnímány, tj. jsou to nechtěné odrazy a úroveň elektronického šumu zařízení má za následek, že je snadné projektovat něco na obrazovku.

Znamená to, že interpretace  radarových snímků, pokud jde o objekty, nacházející se na hranici měřitelnosti, je často velmi nejistá a podobná Rorschachovu testu, kdy struktura vzorce obrazovky je také „nahodilá“.  Radarové snímky by byly přesvědčivé pouze tehdy, kdyby byly vyfotografovány anebo nafilmovány, aby si více expertů mohlo vytvořit objektivní názor na to, zda to jsou reálné objekty a jaká je jejich subjektivní interpretace.  Ale to se zatím nestalo.  Začátkem roku jsme navštívili Junga; také nám řekl o tzv. potvrzení existence UFO radarem. Následně jsem uvedl výše zmíněné námitky. Pozorně naslouchal, ale zdá se, že zapomněl, co jsem řekl. Během naší návštěvy 15. června opět  nastínil téma UFO, ale tentokrát ve spojitosti s jejich psychologickým významem pro proces individualizace a v tom, (podobně jako Vy), s ním souhlasím. Pak zmínil, že viděl UFO na rytině z Norimberku ze 16. století. “Mateřská loď ve tvaru cylindru, vypouštějící dceřiné lodě ve tvaru disku ze skleněné trubice, jako tabletky z tuby“.

Souhrnem bych opět rád řekl, že Jung by měl pochopit, že UFO, viděné na obrazovkách radarů nejsou o nic reálnější než ta, která vidíme přímo a že ohledně jejich skutečné existence nelze učinit definitivní závěry, s výjimkou radarových fotografií anebo filmových snímků (které by prozkoumali odborníci), ale takový materiál nebyl zveřejněn. Vycházeje z dosavadních pozorování by Jung byl v postavení, že by poskytl přesvědčivé popření objektivní existence UFO. Navíc, nelze vyloučit možnost,  jak poukazuje Ursula, že jsou to tajná americká anebo ruská letadla s raketovým pohonem. Ale ani toto se neodchyluje od jungovské koncepce, protože jsou zde jasně definovány synchronní kauzální řetězce, pravděpodobně v rámci psychologických procesů, kde je snad nejpozoruhodnější fakt, že diskovitý tvar, formovaný nevědomím, je vlastně z aerodynamického hlediska nejvhodnější.

Četl jsem články v časopisech o testovacích  modelech s letadly na raketový pohon diskovitého tvaru (myslím, že to bylo v Kanadě a ve Francii).  Samozřejmě, že to nejsou UFO. Vcelku vzato, Jungova představa, že symbolizmus individualizace je příčinou toho, proč jsou pověsti o UFO tak rozšířené mi připadá docela přesvědčivá, i když, dle mého názoru, problém jejich „reality bez kauzálního řetězce“ neexistuje, protože neexistují žádná spolehlivá pozorování. Ze stejného důvodu se nezdá, že by Jungovo porovnání „reality bez kauzálního řetězení“ s fyzickým systémem symetrie sedělo, zatímco analogii mezi procesem individualizace a fyzickým problémem symetrie považuji za dobrou, také kvůli způsobu, jakým se charakteristika „uspořádání“ jeví jasnější v  symbolech celistvosti.

 

Jaffe Paulimu – 19. 11. 1957

Prof. Jung mne požádal, abych vám moc poděkoval, že jste byl tak laskav a poslal mu svoji práci  “Phenomenon and Physical Reality" (Úkazy a fyzická realita). Bohužel, profesor Jung je momentálně velmi unaven a má mnoho svých vlastních aktivit, proto vás prosí o prominutí, že nemá čas, a že to zatím ještě nečetl.

 

Jaffe Paulimu – 29. 12. 1957

Před nějakou dobou mne profesor Jung požádal, abych Vám poděkoval ze to, že jste mu laskavě poslal odpis od Knolla a také váš článek. Profesor Jung se velmi zajímal o Knollův dopis. Ale to mu nezabránilo v tom, aby rezignovaným tónem poznamenal: „Lidé se myslí, že jsem hloupější, než doopravdy jsem!“ Vzal si Váš článek do Bollingenu, protože se zdá, že ho zaujal a rád by to ve volné chvíli přečetl.

-konec-