Fotonový Pás a sága o Alcyonu (3)

         Již v roce 1991 byly prezentovány velmi zajímavé informace týkající se problematiky tzv. "Fotonového Pásu". Vzhledem k tomu, že dostávám poměrně mnoho e-mailových žádostí ve kterých se ptáte na podrobnosti vztahující se k této věci rozhodl jsem se pro tento seriál, který by snad měl osvětlit něco z toho co Vás zajímá a o čem byste se chtěli dozvědět více. Takže již v roce 1991 alternativní zdroje informovaly veřejnost o specifikaci zvané "Fotonový Pás" a to ve vztahu k událostem a jevům vztažným k době blízké - tedy čerstvě přicházející. V tu dobu publikovala velmi zajímavé reportáže např. Australanka Shirley Kempová. Hned na začátku ovšem chci upozornit, že nepíši tuto reportáž proto, aby sloužila jako nástroj úniku a nebo "falešné berličky" pro ty, kteří nemají vůli na sobě pracovat a učit se z "ducha doby", který nás počíná obklopovat. Ne, "Fotonový Pás" a filozofie k němu vztažná není žádné únikové pásmo z reality, kterou žijeme a která je pro nás zcela úchvatnou školou poznání, ale i prozření. Pravda není složitá ani vzdálená, pravda je prostá a dřímá v každém z nás??.       

         Hovořím o blízké budoucnosti, i když?.., chápu, že jakýkoliv pojem času může být vzhledem k okolnostem velmi relativní. Když obrátím pozornost do přítomnosti vidím bouřlivou dobu, která začíná reagovat na neodvratný a důležitý proces změn, které začínají naplňovat naše životy. Jsem pevně přesvědčen, že situaci vidíte stejně a nebo alespoň podobně. Jistě že je jakákoliv částice života naplněná změnami, neb změna je šance a naděje, a linie takových změn je prostě "Život" sám v té nejprostší nádheře vlastní přirozenosti. Ve svých myšlenkách, které se Vám snažím předestřít mám na mysli kvalitativně jiné změny které lze jen stěží popsat a které lze skutečně asi jen niterně prožívat. Má na mysli změny, které tak nějak zvláštně voní a jejich vůně je z jedné roviny jakoby jiná - cizí, ale přesto tak důvěrně známá. Já jsem jí nazval - "Vůně Světla".

        Říká se, že je velkým uměním v každé konkrétní chvíli svého života správně reagovat na vzniklou situaci. Sleduji-li tanec těchto "světelných změn" domnívám se, že snad ani není důležité kontrolovat svůj život v sledu těch relativně "správných" a nebo "nesprávných" emocí. Spíše mám pocit, že to co bychom měli udělat je - dívat se?.., cítit a sledovat. I to je velké umění - prostě, jen dívat se. V přírodě mezi mnohými živými tvory je umění "dívat se" doslova výukovým procesem".

       Jsme "Děti Světla" a vracíme se ke Světlu?. Měli bychom se těšit a radovat z možností zažívat?., dívat se a cítit.

       Sága o Alcyonu je ve své podstatě nekonečný příběh Světla. Jsem přesvědčen, že vstupem do "Fotonového Pásu" se odemknou kouzelné procesy našeho tělesného buněčného světa a uvolní se zcela fantastické zkušenosti, které jsou spojené čistě s existenciálními zkušenostmi, vědomostmi a energetickými vlastnostmi našeho těla i Vědomí s odkazem vysoce vibrační prostředí magických 2000 let  uvnitř Světla.

       Jak jsem již naznačil v předcházejícím díle, podle našich dosavadních vědomostí jsme skutečně někdy v roce 1962 vstoupili do zóny první siločar aurálního záření "Fotonového Pásu" a tak od této chvíle se každým dnem krůček za krůčkem přibližujeme oblasti se zvýšeným energetickým nábojem a frekvenčním rozhraním. Když jsem se rozvíjel teorii o našich hypotetických mimozemských přátelích pravidelně navštěvující  náš svět ve chvíli kdy prostupujeme energetickou oblastí "Fotonového Pásu" opomněl jsem uvést jednu zajímavou okolnost.

        Nás svět, náš domov - planeta Zem se na své pravidelné cestě kolem ústředního slunce Alcyon převážně nachází v zóně velmi nízkého vibračního kmitočtu prostředí. Tento poměrně je dán indexem 10 000 : 2000 let. Jde o dobu 5x delší. Z těchto faktů bychom mohli odvodit domněnku, že i v době průchodů Fotonickým Pásmem, kdy se vše pozvedá směrem k novým kvalitám bytí, tak jako květina zvedá svůj květ ke světlu a frekvence uvnitř jakéhokoliv spektra projevené energie významně narůstá, bude naše prostředí stále v jistém frekvenčním deficitu oproti energetickým  formacím (i hmotným resp. tělesným), které naopak ve zvýšené sféře pozitivní světlené radiace žijí nepoměrně déle.

       Proč o to hovořím? Napadla mne kdysi jedna velmi zajímavá souvislost.

       Podíváme-li se do slovutných prastarých kronik a ústních tradic různých nativních národů naší planety určité dříve či později narazíme (v souvislosti s lidmi přicházející z nebes?) na poměrně tajemný pojem "Zářící". Tento výraz je kupříkladu velmi preferovanou záležitostí u celé řady indiánským kmenu Jižní a nebo Střední Ameriky a stejně tak ho nalézáme v písemných či obrázkových odkazech mayské, incké nebo aztécké kultury. Tyto národy tuto informaci navíc zdůrazňovaly zřetelnými paprsky, které kreslily kolem hlav postaviček těchto "Zářících".

       Mnozí badatelé si tedy zákonitě začali klást otázku: "kdo byli tito "Zářící"? Pochopitelně, že jsem si ji položil také a začal hledat možnou odpověď.

      Při tomto hledání jsem si položil další dílčí otázku jak se asi jevili našim vzdáleným předkům tito návštěvníci z Vesmíru. Je možné, že velmi podstatnou roli by hrál dotyk jejich vlastní biologické podstaty, který je chronicky živen vysokofrekvenčním energetickým prostředím jejich domoviny  s prostředím naší planety, která v tu dobu sice prochází aktuálně "Fotonovým Pásem", ale z dlouhodobého hlediska je integrována na nízký kmitočet. Tato vzájemná interakce dvou polí by mohla vyvolávat permanentní luminiscenci chladného světla kolem jejich těla, která by byla zřejmě největší v místě nejsilnější elektrické aktivity a to je oblast hlavy a srdce.

       Tato teze by mohla být východiskem nejen pro paprskové linie "Zářících" na malbách amerických prehistorických kultur a nebo dnešních australských Aboriginců či novozélandských Maorů, ale mohla by i do jisté míry vysvětlovat celosvětově rozšířený kult tzv. "svatozáře" , často zobrazvané kolem hlav "svatých" resp. moudrých a duchovně vysoce pokročilých jedinců.

      Ale můžeme jít ještě dál?. Z pohledu etymologického je zcela možné, že slovní významové ztotožnění pojmu "světla - Světla" z vysoko vibračním projevem Vědomí (viz. osvícení) a nebo implikace do genetiky (viz. "světelná DNA) atp. může mít svůj prapočátek u našich předků, kteří konfrontování s luminiscenčním jevem v blízkosti těla (především pak v místě hlavy a srdce) těch úžasných, božských, moudrých a přesto nepochopitelných vlídných a chápajících Bytostí - Učitelů, si prostě "světlo" spojili v mocném zážitku citového vytržení s Moudrostí a Láskou Příchozích.

      Mám za to, že tato úvaha stojí za hlubší zamyšlení.

      Až Vám bude opět moc a moc hezky přátelé a budete se cítit velmi šťastně (kdo ví, třeba je to právě nyní - třeba je to již stále), podívejte se na sebe do zrcadla??..mojí Milí - Zářící?..

- konec -