FIKTIVNÍ ROZHOVOR S ŘEDITELEM ZEMĚKOULE (1)

Tento rozhovor vznikl víceméně náhodně. V reakci na řítící se události jsem jednou vykřikl do tmy: „Kdo to tady řídí a kam se to řítí?“

K mému překvapení se ozvalo: „Teď už to neřídí nikdo.“

Použil jsem ke své další otázce název jednoho filmu: „Kdopak to mluví?“

Čekalo mě další překvapení, když hlas oznámil: „Ředitel Zeměkoule.“

Moje reakce byla celkem přirozená: „Ten název funkce zní, jako když si někdo dělá legraci.“

Odpověď přišla opět bryskně: „No a co, tu jsme ještě nezakázali.“

Po této odpovědi jsem už celou věc začal pojímat jako „normální“ rozhovor.

Ředitel Zeměkoule bude dále označován R a tazatel Z.

Z.: Co si mám pod tím názvem představit?

R.: Co chceš, ale v hmotném světě je to nejvyšší funkce na Zemi.

Z.: Když jste, jak říkáte, ředitel Zeměkoule, tak proč to neřídíte?

R.: Na to se nedá odpovědět jednou větou.

Z.: Můžeme tedy udělat takové jakési interview.

R.: Ano, takový je můj záměr.

Z.: A proč?

R.: Kdejaký insider nebo Skrytá ruka a další a další dávají své výklady, tak proč ne já?

Z.: Jak si ale můžeme ověřit, že jste opravdu ředitel Zeměkoule?

R.: Asi stejně jako u těch druhých. Nijak a u mě ještě méně. Prostě dozvíte se nějaké informace, a jak s nimi naložíte, je už vaše věc. V dnešním světě pro běžného, ale většinou i pro výjimečného člověka není žádná šance, jak si ověřit jakoukoliv informaci. Vše je zprostředkované. Ani to, co vidíte a slyšíte, není často dostatečný důkaz.

Z.: Takže bych se vrátil k původní otázce. Kdo to tady řídí, když ne ředitel Zeměkoule a kam se to řítí?

R.: Jsem velmi unaven. Všechno je jinak. Ještě před deseti léty se vše jevilo celkem jednoznačně i přes různá proroctví. Do hry však vstoupily zcela nové a příliš mocné síly. Připravovali jsme supertajně zbraň proti mimozemským silám, se kterými jsme spolupracovali na komplexním ovládnutí Země a věřili jsme, že bude úspěšná. Nelze vyloučit, že něco obdobného na nás připravovala i druhá strana.

Z.: To nezní moc férově vůči spojenci.

R.: Nikdy jsme nepochybovali, že se naše zájmy od určitého okamžiku v budoucnosti začnou rozcházet a chtěli jsme být připraveni. Teď už to není důležité. Tyto mimozemské síly jsou už mimo hru a víceméně i mimo Zemi. Jejich ústup byl vynucený. Převaha nových sil a energií pro ně byla příliš velká. Kromě toho tito mimozemšťané mají kam ustoupit. My tuto variantu nemáme.

Z.: Toto je velmi zajímavé téma, ale přesto bych se rád vrátil k původní otázce, kde bychom se mohli pohybovat v oblastech více přízemních.

R.: Momentálně už svět v jeho komplexnosti nikdo neřídí. Loutky, které přestaly být řízeny, se rvou mezi sebou. A naše skupina už dávno není jednotná. Začíná boj každého proti každému. Urvi, co můžeš, zachraň se, kdo můžeš. Všechny dlouhodobé a úspěšné strategie už jsou mimo hru, zůstává jen boj o přežití.

Z.: Nemohu se ubránit dojmu, že svět, čímž myslím naší planetu, je záměrně vtahován do chaosu a krizí.

R.: Někteří ještě nepochopili, že je konec a stále pokračují ve svých plánech. Když nic jiného, tak se snaží stáhnout lidi do vibračně nižších světů, aby v příštích inkarnacích měli opět své poddané. Snaží se rozpoutat co nejvíce bouří. Někteří již nejsou schopni se změnit a reagovat na změnu situace. Jsou již příliš dlouho programováni a programují se jedním směrem. Netuší však, že příště už poddanými budou oni, protože došlo k přelomu, k ukončení cyklu.

Z.: Pociťujete někdy něco jako lítost, když vidíte výsledky svých některých činů?

R.. Ne. Lítost je emoce, která mně byla amputována již v dětství. Kdo chce vládnout tak rozsáhlým celkům jako je Země a větší, nemůže se nechat ovládat city a podobnými emocemi. Mnohokrát je možné se rozhodovat pouze mezi menším a větším utrpením bytostí, nebo mezi utrpením menšího nebo většího počtu bytostí. Můj pocit je spíše zklamání.

R.: Jak je reálná celosvětová či dokonce atomová válka?

R.: Válka, zejména atomová, či velké katastrofy nebudou umožněny. To v podstatě není v zájmu nikoho ze zúčastněných.

Z.: Připravovali jste také nové náboženství nebo nový filozofický systém?

R.. V tom jsme neviděli velký problém. Shoda našich teoretických základů s filozofií New Age je poměrně velká. Stačí pouze drobné úpravy, deformace a desinformace. Stejně 90% konspiračních a alternativních teorií jsou cílené desinformace. Jsou vytvářeny mohutné a sofistikované systémy, kursy a semináře. Jsou vytvořeny egregory a k nim příslušné rituály a symboly, které tyto egregory živí svojí energií, včetně astrálních parazitů. Energie je svedena do předem připravených míst. Podstatné však je, že nevede lidi tam, kam doufají. Přitom je to tak jednoduché, ale lidé to nejsou schopni či nechtějí přijmout, přestože to slýchají dnes tak jako po tisíce let. Introspekce, obrácení se dovnitř, je velmi jednoduchý a účinný způsob, ale lidé se raději věnují něčemu jinému.

Z.: Proč, když je to tak jednoduché?

R.: Jednoduché je natočit si vodu z kohoutku nebo si dojet s kanystrem k blízké studánce, než za drahé peníze kupovat balenou vodu a přesto si lidé kupují balenou vodu v supermarketech. Proč? Lidé se dají velmi snadno ovlivnit. Bohužel ne všichni.

Z.: Bohužel pro koho?

R.: To už je zase otázka zorného úhlu a hodnocení. My jsme přesvědčeni, že ve výsledku bohužel pro většinu lidstva.

Z.: I když je to v rozporu s jejich svobodnou vůlí?

R.: Kdyby v tomto okamžiku měli všichni lidé na Zemi svobodou vůli a k tomu potřebné prostředky jako máme například my, tak lidstvo nepřežije ani tři dni.

Z.: Proč je tolik lidí, proč jste to dopustili?

R.: Více lidí více energie. Nedovedeš si možná ani představit, kolik energie od lidí dostávají náboženští vůdcové a nemusí se jednat jen o takové posty jako je papež nebo imámové. I guruové a vůdci podstatně menších náboženských skupin dostávají od svých oveček takové množství energie, že už se jí nikdy nechtějí vzdát. Nejedná se zdaleka pouze o finanční energii a nejedná se pouze o náboženství. Takoví Havlové, Klausové a Zemanové, ale i herci, zpěváci nebo sportovci si dokážou vytvořit velmi hluboký návyk až drogovou závislost na těchto energiích. Ostatně to je velký problém i některých členů naší skupiny. Zbavit se drogové závislosti na droze zvané moc je velmi obtížné. Mě už se to tolik netýká. Jsem starý, unavený a nejen tímto životem, ale i předchozími inkarnacemi. Každá duše se určitými životními zkušenostmi vždy nakonec nasytí a já si užívám již opravdu dlouho.

Z.: Vždyť zase nejste tak starý.

R.: Chlapče, mentální věk není dán datem narození, ale množstvím prožitých zkušeností a já si pamatuji plně několik svých předchozích inkarnací.

Z.: Proč došlo k tak velké deformaci, řekl bych až degeneraci role žen ve společnosti?

R.. Možná tě bude zajímat, proč jsme prosadili tak důrazně patriarchát na všech úrovních a formách ovládání lidí a působení na ně? Mysl mužů pracuje daleko více na bázi rozumu na rozdíl od žen, jejichž mysl pracuje více na bázi intuice. Pro uspokojení rozumu se dají vytvořit logické a sofistikované systémy. Oklamat intuici logickými argumenty již není tak snadné. Inteligence není postačující faktor na cestě k pravdě a poznání. Mnoho velmi inteligentních lidí se podařilo svést a věří doslova bludům. Tolik jich věří různým klamům a sebeklamům. Ne vždy jsme je museli vytvářet jen my. Tvořit nevědomky sofistikované a přitom nesmyslné teorie je zvláštní a přitom hojně rozšířený koníček. Ostatně celá historie vědy je jimi naplněna a někdy jsme nemuseli být ani inspirátoři.