FENOMÉN: LEGENDA O JACKOVI NA PÉRÁCH (117)

V ulicích jihozápadního Londýna byla temná noc, osvětlení zajišťovaly pouze plynové lampy a vlažný měsíc nad nimi. Mary Stevensová, mladá služebná, mířila z domu svých rodičů v Battersea do sídla svého zaměstnavatele v Lavender Hill. Byla to krátká procházka, ale část z ní vedla přes Clapham Common, kde bylo světla ještě méně. Mary se na tuto část procházky netěšila. Cítila chlad a přitáhla si šátek těsněji kolem ramen. Zrychlila tempo. V tom se přes měsíc přehnal mrak, který zastínil jeho světlo a uvrhl scénu a tmu. V tu chvíli se na ni vrhl.

Muž, pokud to skutečně byl muž, byl vysoký a oblečený do tmavého pláště. Popadl Marii za ramena a zaryl do nich nehty, které připomínaly drápy. Jeho ruce byly podle Mariiny pozdější výpovědi „studené a lepkavé jako ruce mrtvoly“. Mary se ho snažila odrazit, ale muž ji držel ve svém sevření a zasypával ji polibky, rval z ní šaty a dotýkal se její kůže svým tělem připomínajícím mrtvolu. V tu chvíli Mary našla hlas a začala křičet, čímž přiměla útočníka, aby se odtrhl a utekl. Její křik vylákal obyvatele z okolních domů. Poté, co si vyslechli příběh vyděšené dívky, zahájili po útočníkovi pátrání, ale ten byl pryč, zmizel v noci.

V říjnu 1837 se tak poprvé objevil ďábel, který se později stal známým jako „Jack na pérách, postrach Londýna“. Jeho druhé vystoupení na sebe nenechalo dlouho čekat. Hned následující noc skočil před projíždějící kočár vysoký muž v tmavém plášti, což způsobilo, že se koně splašili a kočí spadl ze sedadla. Nebohý muž utrpěl vážná zranění. Incident vidělo několik svědků, kteří uvedli, že vysoká postava unikla tak, že přeskočila devítimetrovou zeď jediným skokem a přitom se maniakálně smála.

Následujícího dne byly noviny zaplaveny zprávami o tomto záhadném stvoření. Kdo nebo co to bylo? Duch? Démon? Příliš lidský vtipálek? To nikdo nevěděl. Měsíce ubíhaly a přišlo několik dalších útoků, město bylo zaplaveno fámami a jeho mladé ženy žily ve strachu. Jackův hlavní postup spočíval v tom, že zazvonil u d