FENOMÉN: Královna tajemství (44)

Chvátal Jaroslav

Chvátal Jaroslav

autor

06.03.2023 Fenomenologie

Největší spisovatelka detektivek všech dob, autorka 66 románů, nejdéle hrané divadelní hry na West Endu a bezpočtu povídek, stvořitelka ikonických postav jako Hercule Poirot a slečna Marplová. Jejích knih se prodalo více než dvě miliardy výtisků, což překonala pouze Bible a Shakespearova díla. Její příběhy obsahují zápletky, které se zdají být nerozluštitelné, aby se na konci vysvětlily jednoduchou logikou a dedukcí. Přesto je s velkou Agathou Christie spojena jedna záhada, která nebyla nikdy vyřešena - záhada z jejího vlastního života. Dne 3. prosince 1926 Agatha Christie zmizela. Agatha Mary Clarissa Millerová se narodila 15. září 1890 v Torquay v Devonu anglické matce a americkému otci. Jako bystré a šťastné dítě se již v raném věku zajímala o knihy a ve čtyřech letech se naučila číst a hltala díla dětských autorek paní Molesworthové a Edith Nesbitové. Později přešla k dílům Lewise Carrolla, Charlese Dickense a Alexandra Dumase. Idylický život Agathy však náhle skončil v roce 1901. Zemřel její milovaný otec, což Agathu uvrhlo do depresí a rodinu do finančních potíží. Agátě bylo jedenáct let. V pozdějších letech popisovala otcovu smrt jako konec svého dětství.  

Agatha nebyla první spisovatelkou v rodině, která dosáhla úspěchu. Její starší sestra Margaret byla několikrát publikována v časopise "Vanity Fair" ještě předtím, než Agatha napsala něco, co by stálo za zveřejnění. Byla to právě Margaret, kdo mladou Agathu poprvé přesvědčil, že by v ní mohlo něco být a že by měla svůj talent zdokonalovat. Agatha se mezitím věnovala společenským aktivitám, večírkům, tancům, jízdě na koni a kolečkových bruslích. Měla několik nápadníků a krátké zasnoubení. V říjnu 1912 se pak na plese pořádaném lordem a lady Cliffordovými seznámila s Archibaldem "Archiem" Christiem. Archie, syn advokáta, byl elegantní armádní důstojník, který byl právě přidělen k nově vzniklému Královskému leteckému sboru. Přitažlivost byla okamžitá. Tři měsíce po jejich prvním setkání požádal Archie Agathu o ruku a ta souhlasila. Vzali se na Štědrý den roku 1914.

V té době už padly první salvy I. světové války. Archie byl poslán do Francie, kde rychle stoupal v hodnostech a konflikt ukončil jako plukovník. Agatha sloužila jako zdravotní sestra v dobrovolném oddíle Červeného kříže. Během Velké války také Agatha Christie napsala svůj první román "Záhadná aféra" ve Styles, který světu představil jednoho z největších literárních detektivů - Hercula Poirota. Slavný detektiv se údajně inspiroval belgickými uprchlíky, kteří utíkali přes kanál La Manche do Anglie, když Němci napadli jejich zemi. Kniha však nezaznamenala okamžitý úspěch. Její původní rukopis byl odmítnut nakladatelstvím Hodder & Stoughton a také nakladatelstvím Methuen. Později jej přijalo nakladatelství Bodley Head, které se začínající autorkou uzavřelo smlouvu na pět knih. To bylo v roce 1920, krátce po narození Agathina jediného dítěte Rosalindy. Druhý román vyšel v roce 1922 a třetí v roce 1923, přičemž se setkal se skromným úspěchem. Agatha Christie si začínala dělat jméno. Poté, co žila v řadě londýnských bytů, si vydělala dost na to, aby si koupila dům v Sunningdale v hrabství Berkshire. Podle názvu svého prvního románu ho pojmenovala Styles.

Ale zatímco její spisovatelská kariéra nabírala na obrátkách, v manželství Agathy Christie se začaly objevovat trhliny. Problémem, jak už to tak u manželských neshod bývá, byly peníze. Agatha byla od přírody skromná. Archie byl pravý opak. Chtěl si užívat plodů jejich práce. Ona chtěla mít věci pevně v rukou. Často kvůli tomu docházelo k hádkám. Uprostřed toho všeho zemřela v dubnu 1926 Agathina matka Clarissa Millerová a Agatha upadla do hluboké deprese. Zarmoucená, doma nešťastná a pod tlakem nutnosti pokračovat v literární tvorbě se Agatha v srpnu 1926 zhroutila a odjela se zotavit do vesnice poblíž Biarritzu ve Francii. Zůstala tam měsíc a vrátila se s ještě tíživějšími zprávami. Archie jí oznámil, že se zamiloval do své sekretářky Nancy Neeleové, a požádal o rozvod. Agatha, ohromená tímto přiznáním, odmítla, což vyvolalo nové kolo hádek. V následujících měsících byla atmosféra v domácnosti Christieových napjatá a nervózní. V pátek 3. prosince 1926 večer řekl Archie své ženě, že se chystá strávit víkend s přáteli. Brzy nato odjel. Téhož večera kolem půl desáté večer uložila Agatha sedmiletou dceru do postele a políbila ji na dobrou noc. Pak nasedla do auta a odjela z domu v Berkshire.

Agatha Christie byla následujícího dne nahlášena svou sekretářkou jako pohřešovaná. Přestože ještě nebyla pryč 24 hodin, panovaly obavy o její duševní stav. Agatha svou dceru zbožňovala a bylo pro ni naprosto nezvyklé nechávat dítě doma samotné, i když o ni pečovala služebná. Okamžitě se rozběhlo pátrání, do kterého se zapojilo 1 000 policistů a až 15 000 dobrovolníků, kteří prohledávali okolní krajinu. Mezitím malá flotila letadel prohledávala zemi shora, což bylo poprvé, co byla k tomuto účelu použita. Příběh se dostal i do médií, kde bylo zveřejněno číslo na linku pro příjem tipů od veřejnosti. I přes rozsáhlou reakci úřadů však uplynulo 48 hodin a po pohřešovaném autorovi nebylo ani stopy. Pak, kolem osmé hodiny ráno 6. prosince, přišel znepokojivý nález. Agátino dvoumístné auto - Morris Cowley bylo nalezeno opuštěné na okraji křídového lomu, přední kola visela nad propastí. Pouze hustý živý plot zabránil tomu, aby se auto zřítilo do jámy pod ním.

Téměř stejně znepokojující bylo to, co se našlo ležet na sedadle spolujezdce, malý kufřík a Agátin kabát. Bylo to uprostřed obzvlášť chladné zimy. Kam mohla odejít bez ochrany před živly? Objev opuštěného vozidla vyvolal v tisku šílenství. Agatha Christie ještě nebyla takovou literární hvězdou, jakou se později stala, ale byla začínající spisovatelkou a ironie toho, že spisovatelka záhad zmizí za tak záhadných okolností, byla živnou půdou pro dobrý příběh. Zpráva si dokonce získala mezinárodní pozornost a objevila se na titulní straně New York Times. Spekulovalo se, že se autorka, přemožená nedávnými životními útrapami, rozhodla vše ukončit. Ti cyničtější naznačovali, že jde o reklamní trik, který má propagovat její poslední knihu. Pokud to tak bylo, tak to fungovalo. Vražda Rogera Ackroyda letěla nahoru v žebříčcích bestsellerů.

Podle další teorie byla Agatha zavražděna, přičemž nejpravděpodobnějším podezřelým byl její manžel Archie. Proti tomu se postavil Archieho bratr, který předal policii dopis, o němž tvrdil, že ho od Agáty dostal po jejím zmizení. V něm uvedla, že se necítí dobře a rozhodla se odjet do lázní v Yorkshiru, aby si odpočinula a zotavila se. Zdálo se, že dopis je Agátin, ale policie o tom nebyla přesvědčena. Jak příhodné, že bratr jejich hlavního podezřelého právě obdržel dopis, který ho zprostil viny. Ne, bylo tu příliš mnoho nevyřešených otázek. Proč by pohřešovaná žena nechávala své auto na tak nebezpečném místě? Proč by se uprostřed zimy toulala bez kabátu? Proč opustila sedmiletou dceru, kterou tolik milovala? Pátrání pokračovalo, nyní byly nasazeny týmy stopařských psů, kteří se snažili zachytit stopu. Do akce byl nasazen i Agátin milovaný airedale teriér Peter. Pes "žalostně kňučel", když čenichal kolem auta své paní, což bylo považováno za špatné znamení.

Dalším neobvyklým přístupem policie bylo požádat o pomoc známé spisovatele detektivek Arthura Conana Doyla a Dorothy L. Sayersovou. Doyle je samozřejmě tvůrcem Sherlocka Holmese, Sayersová byla autorkou bestsellerů a blízkou přítelkyní Agathy. Vycházeli jsme z toho, že by mohli nabídnout vhled do Agathiných myšlenkových pochodů. Místo toho Doyle, který silně věřil v nadpřirozeno, navrhl, aby využili služeb duchovního média. Takovému člověku dokonce přinesl jednu z Agátiných rukavic. Nepomohlo to. Jedenáctého prosince, osm dní od Agátina zmizení, si policie konečně myslela, že odhalila podstatnou stopu. Ukázalo se, že Agatha uprostřed noci prostě neodešla. Před svým odchodem napsala tři dopisy. První z nich byl ten adresovaný jejímu švagrovi, který už policie měla k dispozici. Druhý byl určen Archiemu, ale ten ho odmítl předat s tím, že je osobní a že neobsahuje nic, co by úřadům pomohlo najít jeho ženu. Třetí byla adresována Agátině sekretářce. Doufal, že by mohla obsahovat nějaké vodítko k jejímu pobytu. Bohužel to nebyl nic víc než seznam administrativních pokynů, další slepá ulička.

Uplynuly další čtyři dny a obavy o pohřešovanou autorku se prohlubovaly. Shoda panovala v tom, že Agatha je mrtvá, pravděpodobně vlastní rukou. Policie už po živé ženě nepátrala. Hledali mrtvolu. Pak se zčistajasna záhada vyřešila. Patnáctého prosince zavolal na policii muž jménem Bob Tappin a oznámil, že spatřil Agathu v hotelu Old Swan, exkluzivních lázních v Harrogate v hrabství Yorkshire, které slouží bohatým a slavným. Policii to připadalo jako tip malé hodnoty. Jak je možné, že známá spisovatelka mohla zůstat nepovšimnuta na tak veřejném místě, zatímco po ní probíhalo masivně propagované pátrání? Nezdálo se to pravděpodobné. Přesto to museli prověřit, a tak do lázní vyslali dvojici detektivů. Jméno Agatha Christie se v rejstříku nevyskytovalo, ale byla tam paní Theresa Neeleová z Kapského Města v Jihoafrické republice, která se autorce velmi podobala. Tuto ženu viděl Bob Tappin. Policie si přesto nebyla jistá, a tak vymyslela plán, který mohl být přímo z jednoho z Agathiných románů. Přivedli Archieho, nechali ho sedět v jídelně a čekat na příchod paní Neeleové. Pak ji mohl zpovzdálí pozorovat a zjistit, jestli je to opravdu jeho ztracená žena. Archie si už myslel, že odpověď zná. Nikomu neuniklo, že tajemný host je zapsán jako "Neele", což je stejné jméno jako Archieho milenky.

Přesto se Archie posadil ke stolu a čekal. Agátu poznal hned, jak vešla. Nezdálo se však, že by ona poznala jeho. Bez mrknutí oka prošla kolem, posadila se k jinému stolu a začala si číst noviny, kde byl na titulní straně článek o jejím zmizení. Pak k ní Archie přistoupil a začal na ni mluvit. Agatha muže, za kterého byla provdána téměř dvanáct let, vůbec nepoznala. A tak byla záhada zmizení Agathy Christie vyřešena. Policie dospěla k závěru, že Agatha odešla z domova s úmyslem odjet do Londýna, ale nabourala. Poté došla na nedaleké nádraží a nastoupila na vlak do Harrogate, kde se ubytovala v hotelu Old Swan. Kupodivu ji tam za téměř dva týdny pobytu nikdo nepoznal, přestože rozruch kolem jejího zmizení ovládl všechny zprávy. Bylo to o to podivnější, že Agatha se sotva držela při zemi. Hosté, kteří v té době v hotelu pobývali, ji popisovali jako společenskou a přátelskou.

Jedna otázka zůstává. Jednalo se o skutečný případ amnézie, jak Agatha tvrdila, bylo to volání po pozornosti, nebo šlo, jak mnozí tušili, o reklamní trik? Lékaři, kteří Agathu Christie po jedenácti dnech zmizení vyšetřovali, byli přesvědčeni, že amnézie byla skutečná. Popsali stav fugy vyvolaný traumatem anebo depresí, při němž si postižený osvojí novou osobnost. V takovém stavu je docela dobře možné, že Agatha nepoznala svou vlastní fotografii v novinách. Za příznačné bylo považováno i to, že se Agatha v hotelu zaregistrovala pod jménem milenky svého manžela. To napovídalo, co bylo katalyzátorem jejího stavu. Manželova nevěra, která přišla po matčině smrti a kterou ještě zhoršil tlak v práci, ji pravděpodobně přivedla na pokraj sil.

Agatha a Archie Christie se rozvedli v roce 1928. O dva roky později, v roce 1930, se Agatha provdala za Maxe Mallowana, významného archeologa, který byl o 13 let mladší než ona. Šťastně se vzali a byli spolu až do její smrti v roce 1976. V té době už byla Agatha Christie pevně usazena jako nejúspěšnější spisovatelka všech dob. Častým dějovým prvkem v příbězích Christie Poirotové je, že detektiv v závěrečné kapitole shromáždí všechny podezřelé. Poté nabídne řešení případu a pečlivě popíše stopy, které ho k jeho závěrům dovedly. U největší záhady autorova života však takové vysvětlení chybí. Agatha Christie o ní odmítla vůbec mluvit. Královna záhad nás nechala, abychom si na to přišli sami.

-pokračování-

Další díly