FENOMÉN 21. PROSINCE Z JINÝCH NEŽ BĚŽNĚ POUŽÍVANÝCH ÚHLŮ POHLEDU

Je to svým způsobem zvláštní pocit být tak blízko období, kdy má dojít k podstatným změnám. O datu 21.12.2012 a událostech a fenoménech, které by se měly v souvislosti s ním odehrávat bylo napsáno tolik věcí, že to vypadá, že už se nedá napsat nic nového. Kromě popisu toho, co by se mělo odehrávat je také mnoho textů popisujících proč a z jakých příčin k tomu dojde. Přestože samozřejmě neznám ani zdaleka všechny zdroje, mám pocit, že není pozornost věnována jednomu možnému aspektu, na který se chci soustředit v první části textu.

Tímto aspektem je vědomí lidí. V současné době je na Zemi již velké množství lidí, kteří jsou přesvědčeni, že v souvislosti s rokem 2012 a konkrétně 21. prosincem dojde k významným pozitivním změnám na Zemi. Zdůrazňuji slovo pozitivní, protože jsou i lidé, kteří se obávají změn negativních. Je obtížné provést nějaký kvalifikovaný odhad počtu těchto lidí, ale věřím, že nás jsou stovky milionů a možná i více. Dle tohoto průzkumu http://www.novinky.cz/koktejl/287586-konec-sveta-nekteri-cesi-veri-ze-se-neco-stane-zjistil-pruzkum.html 9,5 procenta veřejnosti věří, že dojde k událostem, které změní myšlení lidstva k lepšímu, což je jen v naší zemi přibližně milion lidí.

Existují různé vzorce pro výpočet lidí, jejichž změněné vědomí ovlivní celou lidskou populaci, ale dle většiny těchto vzorců jsou desítky milionů lidí postačující.

Toto ohromné množství lidí, jejichž vědomí stále vytváří vize pozitivních změn na Zemi, je velmi silnou energií, která sama o sobě bez jakýchkoliv dalších vnějších vlivů ovlivňuje přítomnost i budoucnost celého lidstva. Stav vědomí lidstva určuje jeho budoucnost.

V současnosti nepochybně probíhá boj o vědomí jednotlivých lidí i celého lidstva. Na jedné straně jsou tu všechny prognózy o pozitivních změnách na Zemi, které k nám proudí ze všech možných informačních zdrojů. Typickým zdrojem jsou různé channelingy. Přestože k mnohým lze mít i vážné výhrady týkající se přílišné obecnosti, neustálého opakování toho samého (až to může vypadat, že texty jsou produktem počítače), velmi nepravděpodobných scénářů vývoje apod., tak si nacházejí své posluchače a čtenáře, kteří s informacemi v nich obsaženými rezonují a svým pozitivním vyladěním pozitivně ovlivňují naší realitu.

Na druhé straně existuje rovněž nemálo informací, o předpokládaných katastrofách, kataklyzmatech a různých celosvětových krizích (není tím míněna současná hospodářská krize, ale spíše předpokládané krize technologického rázu v blízké budoucnosti), které rovněž ovlivňují nemálo lidí. Osobně nepochybuji, že velká část z nich je záměrně cílena na vytváření strachu a obav z toho, co nás v nejbližší době čeká. Cílem je právě ovlivňování vědomí lidstva ve smyslu vyrovnání vlivu pozitivních informací. Součástí skupiny lidí majících spíše negativní přístup k očekávanému období jsou i lidé, kteří jsou zakotveni ve starých dogmatech a obávají se i těch změn, které jsou z pohledu první skupiny jednoznačně pozitivní.

Existuje nepochybně i třetí skupina lidí, která je určitě největší a do ní patří lidé, kteří fenoménu roku 2012 nevěnují pozornost žádnou nebo minimální. Tato skupina je z hlediska ovlivnění celkového stavu vědomí víceméně neutrální.

Morfogenetické pole lidstva se také vyvíjí ve směru pozitivních změn, i když to není jev bezprostředně spjatý pouze s 21. prosincem (ale ani to se nedá zcela vyloučit), protože mnoho lidí je na změny připraveno, očekává je a někteří je u sebe již realizují.

Zde si dovolím jen krátkou vložku pro ty, kteří nejsou zcela sžiti s teorií morfogenetických polí. Charakteristická ukázka projevu morfogenetického pole je u tak zvaných vlčích dětí. Tyto děti, které jsou od mala vychovány vlky, ale nemají jejich ochlupení (čímž je vědci odůvodňována u vlků jejich odolnost vůči mrazu, podobně jako u jiných zvířat), stejně netrpí omrzlinami či umrznutím. Důvodem je jejich napojení na morfogenetické pole vlků či psů, které informaci o umrznutí či omrznutí při teplotách pod nulou či pohybu ve sněhu neobsahuje. Podobně jsou odpojeni od morfogenetického pole lidstva někteří jogíni.

V souvislosti s předpokládaným zlomovým okamžikem se objevily zajímavé názory, jak by tento významný okamžik mohl proběhnout. Jsou lidé, které vlastní „technika“ přechodu nezajímá, ale také jsou lidé, kteří pro vlastní víru potřebují alespoň nástin „technického popisu“ procesu vedoucího ke změně a pro ně jsou tyto informace inspirující.

Je obtížné předložit nějaký přesný popis, a tak se jedná spíše o objasnění formou podobenství.

Dva různé zdroje uvádějí, že by mělo dojít k jakémusi přerušení času, ke stavu jisté bezčasovosti (možno označit jako časoprostorovou trhlinu) určité části Teoversa a je možno uvažovat o tom, zda se jedná pouze o Zemi, Sluneční soustavu, naší galaxii, větší část vesmíru či dokonce celý vesmír. Jeden zdroj neuvádí přesný čas, zatímco druhý zdroj uvádí přesné datum – 21.12.2012, 11.11 hodin. Je několik variant popisu tohoto fenoménu, které na něj pohlížejí z různého úhlu a ve svém komplexu by mohly pomoct utvořit si určitou představu o procesu přechodu.

Když se ráno probudíme, tak si můžeme pamatovat sen poměrně dobře. Když vstaneme, tak se naše vědomí (mysl) koncentruje na denní realitu a téměř ihned se sen začíná vytrácet z naší paměti a často odpoledne již víme jen, že jsme měli nějaký zajímavý sen.

Pokud sledujeme film, tak naše pozornost je koncentrována téměř vždy na poslední záběr na plátně. Pokud dojde ke změnám obrazu v rámci jednoho záběru, tak si toho snadno všimneme (například zmizí nebo se přemístí nějaký objekt). Pokud však by do filmu byla vložena prázdná okénka většího rozsahu, takže bychom sledovali po nějaký čas pouze bílé plátno a obraz po té přesně nenavázal na ten předchozí, je pravděpodobné, že si změn menšího rozsahu nevšimneme (stále za předpokladu, že se jedná o ten samý záběr).

Vše (Teoversum) neustále pulzuje z neprojeveného do projeveného a je možné si představit, že pro určitou část Teoversa se pulzování přestane projevovat, ustane veškerý pohyb. Z úhlu pohledu, který předpokládá neexistenci lineárního času (tak jak ho běžně vnímáme my), kdy vše probíhá současně a vyšší bytosti také vše současně mohou vnímat jako například celý filmový pás se všemi jednotlivými obrázky, se tato bezčasovost projevuje právě jako ta prázdná okénka filmu.

Právě toto bezčasí by mohlo být takovým jemným resetem (v počítačové terminologii jemnou změnou dat v harddisku), kdy se po něm vynoříme v částečně jiné realitě, aniž dojde k bezprostřednímu vnímání této změny, protože bez kontinuálního vnímání se koncentrujeme na tuto novou realitu, aniž vnímáme změnu reality.

Každá planeta, sluneční soustava či galaxie má své specifické vibrace, které ji odlišují od jiných. Proto je možné si představit, že vyšší inteligence (například stvořitel vesmíru), která se neustále podílí na stváření veškeré reality vesmíru má možnost provést reset jen pro určitou část vesmíru z důvodů, které on uzná za vhodné. Po obnovení vibrací do projeveného světa se bytosti „probudí“ již do nové reality, která bude částečně odlišná od té předchozí. Při podobenství s počítačovou on line hrou to můžeme vnímat jako chvilkové vypnutí hry a jejího částečného přeprogramování, přičemž si většina hráčů tohoto přeprogramování nemusí ani všimnout.

Jev kolem slunovratu by se dal též označit jako lokální časoprostorová trhlina. Je v podstatě nemožné tento fenomén popsat lidskými pojmy, a proto ta použitá podobenství. Stvořený svět neustále v různých frekvencích vibruje z neprojeveného do projeveného. V bodě lokální časoprostorové trhliny vibrace zcela neustanou, ale (obrazně řečeno) neprokmitnou až do projeveného, neobjeví se ve vědomí Teoversa. Znovu zdůrazňuji, že se jedná o podobenství. Je možné si to představit jako oboustranné zrcadlo, které kmity nepustí do projeveného světa a v projeveném světě se to jeví jako prázdno, jako prázdná okénka filmu.

V rámci myšlenkového modelu kmitání z neprojeveného do projeveného je v každé realitě schopnost bytosti tuto realitu měnit daná dvěma faktory. Jedním faktorem je frekvence vibrací. Bytost s vyšší frekvencí vibrací drobnými postupnými změnami obrazu z jednoho prokmitnutí na druhý dosáhne za daný časový úsek díky většímu počtu obrazů větší změny než bytost s nižší frekvencí. Druhým, faktorem je schopnost bytosti dosáhnout větší či menší změny obrazu z jednoho prokmitnutí do projeveného světa na druhé prokmitnutí. Jako představa tu opět slouží pásek filmu, a to ještě nejlépe kresleného. V prvním případě je rozhodující rychlost běhu filmového pásku (frekvence vibrací) a v druhém případě rozsah změn mezi dvěma sousedními obrázky, které kreslič (dnes počítač) namaluje (vypočítá).

Po 21. prosinci se najde mnoho lidí, kteří budou prohlašovat, že došlo na jejich slova, a že se nic nestalo. Skutečně nemusí vůbec dojít ke změně okolní reality, ale „pouze“ ke změně vědomí lidí a dalších bytostí. Takže lidé, kteří budou tvrdit, že se nestalo nic, budou mít do určité míry pravdu. U některých lidí nedojde ani ke změně vědomí, a to z více důvodů. Například, že změnu nepřijali, nebo u lidí s nižší frekvencí vibrací tato změna bude malá.

Dokonce i u lidí s vyššími frekvencemi vibrací nemusí dojít a také pravděpodobně ani u většiny nedojde okamžitě k uvědomění si změny vlastního vědomí. Důvodem je ztráta kontinuity s minulým obrazem a plná koncentrace na nový obraz. Změnu vědomí si uvědomujeme my i naše okolí nejméně. Ke změně těla se stačí podívat do zrcadla, ale naše vědomí se v žádném zrcadle okamžitě nezrcadlí, nebo nemáme takovéto zrcadlo běžně k dispozici. Kromě událostí typu zážitky blízké smrti apod. nedochází u lidí k náhlé změně vědomí. Tyto změny bývají postupné a vnímatelné v delších časových úsecích.

Jsem si vědom, že toto vysvětlení má své úskalí v tom, že někdo může prohlásit, že to je kouzelné vysvětlení, že dojde ke změně, ale nikdo si jí nevšimne. Myslím však, že pokud někdo bude schopen v rozhodující okamžik být v klidu, meditovat, uzavřít se do sebe, koncentrovat na přítomný okamžik a je přiměřeně citlivý, tak změnu vnímat bude. Samozřejmě za předpokladu, že ke změně opravdu dojde.

Téměř každý národ má své mýty a většina obsahuje i některé prvky o vyvolenosti daného národa. To, o čem jsem psal v minulém článku, a bylo mi to v několika diskuzích vytýkáno, ale není o vyvolenosti českého národa. Psal jsem, že se u nás probouzí nejvíce lidí. To však dle mého názoru má své racionální jádro opírající se o nezpochybňovaná fakta. Český národ je všeobecně považován za nejvíce ateistický v celém světě. Myslím, že se však nejedná o přesné vyjádření skutečného stavu. Nejedná se o ateismus v pravém slova smyslu, ale o to, že nejméně lidí podléhá náboženským a církevním dogmatům a nechá se jimi ovlivňovat. Čechů, kteří věří tomu, že existuje tvůrčí inteligence, která nás přesahuje a má zásadní vliv na chod světa, ale kteří se nehlásí k žádnému náboženství a nenavštěvují církevní stánky, je poměrně velké množství. Většinou tuto vyšší inteligenci, tvořitele však neoznačují slovem bůh, protože obraz boha byl v podání mnoha, ne-li všech náboženství zdiskreditován a předkládán ve formě, se kterou se někteří lidé obtížně ztotožňují. Tito lidé však jsou omylem zařazováni mezi ateisty a materialisty. Proto se dá bez teorií o vyvolenosti národa tvrdit, že se u nás probouzí nejvíce lidí, protože jsou nejméně ovlivněni církevními náboženskými dogmaty a jsou otevřenější novému paradigmatu. Čím jsou lidé otevřenější, tím mají větší předpoklady k reálné změně.

Všechny náboženské obřady, rituály a symboly ovlivňují každého člověka, který se jich účastní nebo je používá, mimo jiné i tím, že ho napojují na egregor daného náboženství. Všechny ty rituály, včetně modliteb a různých manter ovlivňují zároveň i každého člověka dané oblasti, i když se jich bezprostředně neúčastní, protože se jedná o zvukové vibrace, pravděpodobně dlouhodobě ovlivňující i DNA. Převládající náboženství daného národa ovlivňuje i mentalitu daného národa. Každé náboženství a církve se tak podílejí na tvorbě mentality věřících a lidé každého náboženství mají i částečně odlišnou mentalitu od ostatních náboženství bez ohledu na příslušnost k určitému národu. Všichni lidé, tj. i ti, kteří jsou přesvědčeni o svém ateismu a materialismu jsou ovlivněni náboženstvím svých předků. Zrovna tak u nás je ovlivnění křesťanstvím daleko hlubší než si uvědomujeme a ateisté jsou ochotni připustit. To podstatné u českého národa je to, že je ovlivněn nejméně.

Právě v tom, že se jedná o změnu vědomí, vidím velkou šanci pro český národ, protože je nejméně ovlivněn různými náboženskými dogmaty a je změnám otevřenější. Někteří lidé jsou již probuzení a udržují koncentraci na pozitivní vize budoucnosti. Proto je tu předpoklad, že by tu mohlo dojít k nejvyššímu posunu vědomí. Doufám, že je jasné z této informace, že to nemá nic společného s myšlenkou vyvolenosti národa. Jedná se o historicky a geneticky podmíněné faktory. V mém pojetí světa jako jednoho ohromného vědomí není místo pro myšlenku o vyvolenosti jakéhokoliv národa.

Myslím, že právě v této době je důležitá koncentrace na sebe, do svého nitra, na zvyšování frekvence vibrací a udržení koncentrace na pozitivní vizi budoucnosti. Rozhodně je potřeba se nenechat strhávat neustálými obrazy nedostatku, krizí, válek, katastrof a dalších negativních jevů, které na nás z médií dennodenně 24 hodin útočí. Tento tlak není náhodný a snaží se v nás potlačovat pozitivní obrazy budoucnosti a tím i bránit, aby v našem vědomí došlo k většímu posunu a tím, aby se tyto obrazy realizovaly.

Za sebe vítám pozitivní změnu vědomí každé bytosti, každého člověka a to i takového, který nyní působí i velmi negativně. Každá pozitivní změna jednotlivého člověka přispívá k celkové pozitivní změně lidstva. Otázkou zůstává pravděpodobnost pozitivní změny u silně negativního člověka. Šance na změnu ale nemůže být upírána nikomu.

Aby se člověk změnil, nemusí nijak zvlášť měnit své ego, svou roli v tomto životě. Stačí, když si uvědomí, že to je role a že on není ego. Stačí změnit pohled na tuto roli.

Znám ve svém okolí lidi, kteří se zdánlivě nezměnili, mají stále stejné zvyky i zlozvyky, přesto jsou to úplně jiní lidé. Stačí například jen jediná věc. Mají v průměru o 30% lepší náladu než třeba před pěti, deseti lety. Jaký to má pozitivní vliv na ně a na jejich okolí si dokáže každý představit.

Hrajte si. Hrajte si s radostí. Hrajte i hru na transformaci. Hrajte si na boha jako tvůrce transformace.

Končím slovy klasiků „Nashledanou v lepších časech“.