EXPEDICE "ULTRAMAR SUR": ZKOUMÁNÍ PODEZŘELÉHO VRAKU NĚMECKÉHO PONORKOVÉHO ČLUNU Z II. SVĚTOVÉ VÁLKY V ARGENTINĚ

Pouhých 10 dní po skončení II. světové války v Evropě se argentinské námořnictvo, obyvatelé pobřeží a místní rybáři dozvěděli o blížícím se konvoji německých ponorek. FBI byla zahlcena fámami a svědeckými výpověďmi a NKGB (předchůdce KGB) vydala směrnice k prošetření a získání jakýchkoli informací týkajících se činnosti těchto ponorek. Dodnes žádná strana nepřevzala odpovědnost a ponorky, posádky, cestující i náklad unikly odhalení. Argentinský stát nic nepřiznává a zastává pevné stanovisko ohledně tajného připlutí ponorek do Argentiny před II. světovou válkou, během ní a po ní a odmítá tuto možnost jako "vysoce nepravděpodobnou".

V roce 2010 však při návratu do přístavu Quequén v pobřežním městě Necochea spatřil komerční rybář kapitán Enrique Silva, přezdívaný "Petete", neznámou podmořskou stavbu. Rychlý posun vpřed na začátek roku 2021, Petete souhlasil, že povede náš tým k místu vraku, vybavený základním sonarem s bočním snímáním. Dne 4. března 2021 jsme vrak úspěšně naskenovali a informovali argentinskou námořní prefekturu. Dr. Fabio Bisciotti, jeden z předních světových forenzních potápěčů, data prověřil a určil, že objekt není hladinovou lodí. Naznačil možnost, že se jedná o potopený německý ponorkový člun, ale zdůraznil, že k potvrzení této hypotézy je třeba provést přímý průzkum na místě.

Na základě tohoto mimořádného objevu je plánována nadcházející expedice, jejímž hlavním cílem je shromáždit a analyzovat všechny zbývající důkazy, které umožní nezvratnou identifikaci tohoto vraku. Při prvním průzkumu (termín bude upřesněn) bude použit boční sonar Klein 4K s ultravysokým rozlišením a vícepaprskový sonar Norbit 2048 k provedení komplexního hydrografického průzkumu oblasti. Při druhém průzkumu (termín bude upřesněn) bude nasazeno dálkově ovládané vozidlo (ROV) Blue Robotics se systémem ABYSS Lantern Eye™, které vytvoří přesný fotogrammetrický 3D model vraku, a tým profesionálních technických potápěčů, kteří provedou forenzní zkoumání. Vyčerpávající průzkum a identifikace tohoto vraku by mohly přepsat oficiální historický popis a vyvolat zajímavé a důležité otázky týkající se přítomnosti ponorek podél argentinského pobřeží, jižního Atlantiku a Antarktidy. Argentinská senátorka Silvina Garciaová vrak oficiálně označila za "nejvýznamnější vrak v historii argentinského námořnictva", zdůraznila jeho hluboký historický a environmentální význam a vyzvala k důkladnému prozkoumání.

Historie

Dne 17. května 1945, pouhých 10 dní po kapitulaci Německa, zaslal náčelník argentinského námořnictva Héctor Vernengo Lima tajné sdělení ministru námořnictva Albertu Teisairovi, v němž mu oznámil, že několik ponorek pluje přes Atlantik a míří k Argentině s cílem vzdát se nebo se potopit v teritoriálních vodách. Tato operace měla oporu ve velmi spolehlivých zpravodajských informacích. Již v roce 1913 sestavila říšská námořní flotila mimořádně podrobné příručky a námořní mapy pokrývající celé východní pobřeží Jižní Ameriky. Novější mapy, které Kriegsmarine vytvořila v roce 1938, obsahují mapování zón pomocí nechvalně známého kódu ENIGMA a schémata pohybu ponorek podél pobřežních oblastí západní Afriky a východní části Jižní Ameriky. V červenci 1945 se začaly objevovat četné věrohodné zprávy z primárních zdrojů od místních rybářů a obyvatel pobřeží, které se objevují v dobových novinách. Dokonce i FBI byla zahlcena přílivem pověstí a svědectví, což ji přimělo otevřít v této věci tajnou složku X-25.

Nakonec o sobě dala vědět první ponorka. Dne 10. července 1945 se v přístavu Mar del Plata vynořila a vzdala argentinským vojenským úřadům ponorka U 33 ponorkové flotily Kriegsmarine s číslem U-530 s kapitánem Otto Wermuthem a čtyřicetičlennou posádkou. Dne 1. srpna 1945 napsal Vsevolod Merkulov, šéf NKGB SSSR (předchůdce KGB) a lidový komisař státní bezpečnosti, sdělení adresované Viktoru Abakumovovi, šéfovi Hlavního ředitelství kontrarozvědky SSSR - SMERŠ:

"Žádám Vás, abyste vedl operativce kontrarozvědky 'SMERŠ' v sovětských okupačních zónách v Evropě s cílem vyhledat a získat veškeré operativní a technické informace o činnosti německé ponorkové flotily a vůdcova 'zvláštního konvoje' pro přepravu osob a cenností do zemí Jižní Ameriky a Antarktidy."

Dne 17. srpna 1945 se v Mar del Plata vynořila další ponorka, která se rovněž vzdala. Tentokrát šlo o ponorku 21. flotily Kriegsmarine, ocasní číslo U-977, s kapitánem Heinzem Schaefferem a posádkou 32 osob. Dne 28. srpna 1945 na žádost Spojených států a po výslechu argentinské armády předal viceprezident Juan Domingo Peron posádky U-530 a U-977 do péče americké a britské vojenské rozvědky. Krátce poté byl 1 200tunový remorkér USS Cherokee (ATF-66) amerického námořnictva pověřen eskortou U-530 a U-977 z Buenos Aires do Spojených států. Tato plavidla se spojila a vytvořila operační skupinu CTG 21.4. Z námořní základny Rio Santiago v Buenos Aires vypluly 11. září oba U-booty s americkými posádkami ve formaci. Zpočátku USS Cherokee vlekla U-530, zatímco U-977 pokračovala na vlastní pohon. Jejich cesta skončila 12. října 1945 na ponorkové základně amerického námořnictva v New Londonu ve státě Connecticut.

V lednu 1946 byly eskortovány do severního Atlantiku, konkrétně severozápadně od mysu Cod. U-977 byla znovu použita jako námořní cíl a 13. listopadu téhož roku ji potkal zánik, když ji zasáhlo torpédo vypuštěné z USS Atule. Mezitím byla U-530 rovněž přeřazena jako experimentální ponorka a následně byla potopena torpédem z USS Toro během námořního cvičení 28. listopadu 1947. Oficiální historická zpráva tvrdí, že neexistují žádné konkrétní důkazy prokazující tajné připlutí německých ponorek do argentinských vod před II. světovou válkou, během ní a po ní. V roce 1996 nařídila vláda prezidenta Carlose Menema operaci "Calypso", která měla prozkoumat možnou přítomnost vraků ponorek v oblasti Caleta de los Loros v argentinské Patagonii. Operace byla provedena v srpnu 1997 za použití tří lodí a dvou letounů Grumman S2-Tracker, specializovaných na protiponorkový boj.

Při přeletu oblasti byly zjištěny dva "silné body" magnetických anomálií a čtyři další body, které naznačovaly přítomnost velkých kovových objektů v této lokalitě. Magnetografické výsledky této výpravy však byly "v zájmu národní bezpečnosti" utajeny poté, co je soudní rozhodnutí označilo za "vojenské tajemství". V roce 1997 také Menemova vláda vytvořila "Komisi pro vyšetřování aktivit nacismu v Argentině" (CEANA, zřízená prezidentským dekretem PEN 390/1997 a koordinovaná v rámci ministerstva zahraničních věcí a mezinárodního obchodu). Tato komise oficiálně podpořila verzi, podle níž připluly pouze U-530 a U-977, a tvrdila, že:

"Přestože je logicky nemožné dokázat, že žádná další nacistická ponorka nepřiplula, jsou tyto příjezdy vysoce nepravděpodobné. Tým však má informace, které naznačují existenci 12 vraků ponorek U v Argentině v oblastech San Clemente del Tuyú (2), Necochea (1), San Blas (1), Caleta de los Loros (4), Puerto Madryn (1) a Bahia Huevo (3).

Objevování

V roce 2010 si při návratu do přístavu Quequén v pobřežním městě Necochea, asi 550 kilometrů jižně od Buenos Aires, všiml komerční rybář kapitán Enrique Silva, přezdívaný "Petete", na svém rybářském echosondu anomálie. V oblasti, kde je mořské dno obvykle ploché a písčité, se objevila neznámá podmořská struktura. Tento útvar se náhle zvedl čtyři metry ode dna oceánu, prodloužil se o další čtyři metry a poté prudce klesl zpět o čtyři metry na mořské dno. Petete se vrátil, aby strukturu prozkoumal, a spustil do hlubin rybářský vlasec. Podařilo se mu zaseknout rybu, která v konstrukci hledala úkryt a přetrhla vlasec. Po vytažení olověného závaží na něm zpozoroval rezavé vločky, které naznačovaly, že struktura je tvořena železem, nikoliv přírodní horninou.

Rychlý posun vpřed na začátek roku 2021 - Petete souhlasil, že povede náš tým k místu vraku, vybavený základním sonarem JW Fishers 100KHz s bočním skenováním. Dne 4. března 2021 jsme úspěšně naskenovali vrak, který Petete objevil, a informovali o tom argentinskou námořní prefekturu. Plavidlo měřilo na délku téměř 80 metrů a na šířku 6,94 metru a spočívalo v hloubce 28 metrů. Po nahlášení vraku úřadům měla argentinská námořní prefektura ze zákona povinnost místo prozkoumat. Prefektura provedla operaci se záchranným plavidlem PNA SB 15 "Tango", kterému pomáhalo 12 hlubinných potápěčů a ROV (dálkově ovládané podvodní vozidlo). Po osmi hodinách snímkování tým potvrdil "pozůstatky vraku lodi s konstrukcemi zřejmě vyrobenými ze železa, spojenými elektrickým svařováním, roztroušenými na ploše přibližně 80 metrů dlouhé a 10 metrů široké, v pokročilém stavu koroze a zasypání", jak napsali ve své technické zprávě.

Prefektura však ve své zprávě neurčila, o jaký typ plavidla se jednalo, protože vzhledem ke stavu destrukce nebylo možné zjistit, zda se jednalo o loď, nebo o ponorku. Boční sken a záběry a fotografie získané během mise argentinské námořní prefektury pak analyzovala Italská námořní liga, vysoce uznávaná mezinárodní organizace, která je uznávaná pro svou zdatnost při odhalování historických vraků. Jejich vyhodnocení určilo, že se nejedná o hladinovou loď. Odborník Dr. Fabio Bisciotti, ředitel Italské námořní ligy, který je často najímán americkým Pentagonem pro forenzní vyšetřování a vyzvedávání vraků z II. světové války, naznačil možnost, že se jedná o potopený německý ponorkový člun, ale zdůraznil, že k potvrzení této hypotézy je třeba provést přímé zkoumání na místě. Vrak Necochea dodnes zůstává opuštěným "přízračným" plavidlem. Oficiální údaje neexistují a historie lodi, její trasa, čas připlutí, náklad, posádka a cestující jsou dosud neznámé. Je pozoruhodné, že přestože se nachází v takové blízkosti jednoho z nejdůležitějších přístavů v zemi a v tak malé hloubce, neexistují o něm žádné záznamy.

Expedice

S využitím rozsáhlé sbírky nepublikovaných výzkumů, údajů, archivů a dokumentace, které má tým výhradně k dispozici, jsme připraveni podniknout historickou expedici zaměřenou na průzkum tohoto nedávno objeveného vraku ponorky. Hlavním cílem této expedice je pečlivě shromáždit a analyzovat všechny zbývající důkazy a zajistit tak nezvratnou identifikaci. Za tímto účelem je expedice rozdělena do dvou samostatných průzkumů:

- První průzkum: hydrografický průzkum. Při prvním průzkumu bude použita nejlepší dostupná technologie skutečného 3D vysokofrekvenčního bočního snímání a multibeam sonaru k provedení rozsáhlého hydrografického průzkumu lokality.

- Druhý průzkum: forenzní expedice. Na základě výsledků prvního průzkumu bude následná forenzní expedice shromažďovat podrobnější důkazy, aby bylo možné vrak definitivně identifikovat. Při tomto druhém průzkumu bude použita řada specializovaného vybavení a odborného personálu pro hlubší průzkum.

Význam a důsledky

Argentinská senátorka Silvina Garcia v rámci legislativního návrhu (spis argentinského Senátu č. 141/2021) formálně označila vrak za "nejvýznamnější v historii argentinského námořnictva" (příloha A), přičemž zdůraznila, že nález má hluboké historické a environmentální důsledky, a vyzvala k důkladnému prozkoumání. Vyčerpávající průzkum a identifikace této ponorky by mohly přepsat oficiální historický popis a vyvolat zajímavé a důležité otázky týkající se přítomnosti ponorek u argentinského pobřeží, v jižním Atlantiku a Antarktidě, jako např:

• 1. Připlul konvoj ponorek "Wolfpack" tajně do Argentiny před druhou světovou válkou, během ní a po ní?

• 2. Existovalo spojenectví mezi Argentinou a dalšími zeměmi, které by vysvětlovalo přítomnost těchto U-bootů?

• 3. Jaký byl účel rozmístění U-bootů v argentinských vodách, v jižním Atlantiku a v Antarktidě?

• 4. Doplňovaly tyto U-booty zásoby na základnách podél argentinského pobřeží a Falklandských ostrovů na cestě do Antarktidy?

• 5. Existují nějaké záznamy uvádějící osoby, které tyto U-booty dodaly do Argentiny?

• 6. Existují nějaké záznamy uvádějící cennosti a náklad, které byly těmito ponorkami dodány do Argentiny?

• 7. Jsou některé z těchto materiálů škodlivé, radioaktivní a/nebo kontaminující životní prostředí?

• 8. Existují nějaké výpovědi členů posádek těchto ponorek o jejich způsobu cestování a misích?

• 9. Existovaly nějaké známé trasy nebo zavedené cesty, kterými se ponorky a jejich konvoje ubíraly?

• 10. Mířily ponorky výhradně do Argentiny, nebo měly v Atlantiku i jiné cíle?

• 11. Existují nějaké důkazy, které by potvrzovaly, že tyto ponorky byly záměrně potopeny, aby zakryly svůj příjezd do Argentiny?

Důsledky pro životní prostředí

Objev tohoto vraku vynesl do popředí naléhavé problémy v oblasti životního prostředí, které vyžadují naléhavá opatření. Podobná plavidla mohla převážet až 200 tun lodní nafty, jednu tunu motorového oleje a velké množství baterií a další elektroniky, z nichž se při korozi uvolňují těžké kovy. Přesný obsah tohoto vraku však zůstává neznámý, takže je nezbytné vzít v úvahu historické odkazy pro kontext. Například U-234, která se 14. května 1945 vzdala námořnictvu Spojených států, převážela náklad 540 kilogramů oxidu uraničitého. Jiným příkladem je vrak lodi U-534, který byl v roce 1993 nalezen poblíž dánského ostrova Anholt a který odhalil více než osm tun nestabilní munice a aktivních torpéd. Případ U-864, nalezený v roce 2003 poblíž norského přístavu Bergen, však vyniká jako střízlivá připomínka možných rizik. Ponorka byla naložena kontejnery naplněnými tekutou rtutí o celkové hmotnosti ohromujících 61 tun. Bylo zjištěno, že některé z 1 857 rezavějících ocelových baněk, z nichž každá vážila 32 kilogramů, unikaly, což představovalo vážnou hrozbu pro životní prostředí. Tyto historické precedenty podtrhují naléhavost řešení environmentálních důsledků spojených s tímto nově objeveným vrakem. Je nezbytné přistupovat k této situaci s náležitou pečlivostí a upřednostnit opatření na ochranu životního prostředí.

Závěr

Objev neregistrovaného vraku ponorky u argentinského pobřeží je vzácným a významným historickým nálezem, který má potenciální důsledky pro naše chápání II. světové války a námořní historie Německa a Argentiny. Pokud se skutečně U-booty tajně dostaly do Argentiny, znamenalo by to zvláštní operaci vyžadující značné prostředky a složitou logistiku. Navíc by to vyžadovalo spoluúčast různých sektorů mezinárodní moci, vzhledem k tomu, že moře byla v zimě 1945 plně pod kontrolou Spojenců. Odhalení pravdy o pozadí této operace vyvolává naléhavé otázky: Kdo ji nařídil? Jaké prostředky a logistika byly zapojeny? Kdo a co bylo přepravováno? Kdo ji kryl? A proč je i dnes tak přísně střeženým tajemstvím? Pevně věříme, že tato expedice má potenciál odhalit převratná historická odhalení nesmírného celosvětového významu, která v konečném důsledku znamenají pozoruhodný přínos na poli historického výzkumu, vojenské historie a podnítí argentinskou vládu k objasnění pravdy.

"Argentinská vláda musí udělat vše pro to, aby v souvislosti s vrakem lodi v Necochea dosáhla jediného: aby byla známa celá pravda a nic než pravda. Pouze objasněním toho, co se stalo v temných etapách naší minulosti, můžeme mít lepší budoucnost, protože přispějeme k odstranění břemen, která tíží světové veřejné mínění o našem národě, a budeme moci dosáhnout spravedlnosti." - Alberto Assef, kongresman Národního kongresu Argentiny