ESOTERNÍ EVOLUCE (4)

Heart Jack

Heart Jack

autor

11.10.2021 Různé

Autoři tvrdí, že „vnořený torus při modelování fraktálních aspektů kognitivního procesu“ je nezbytný pro úplné pochopení neurobiologie. Citují mimo jiné Karla Pribrama, proslulého neurovědce a skutečného otce „fraktálně-holografického vesmíru“, jako důvod, proč „dávají přednost postulátu vnořené torzální modality při modelování poznávání“. Na obrázku níže jsou jako příklady rotační geometrie ve všech úrovních reality“ uvedeny ilustrace vesmíru, černých děr, galaxie, magnetického pole Země, geometrie rostlin, geometrie fotonů, elektromagnetismu a DNA. Součástí je i grafika torusu překrytého lidským tělem jako teoretická „vnořená toroidní geometrie lidského těla, srdce a mozku.[23]

Čtyřrozměrné receptivní mentální pole s horizontem událostí v mozku


Torus je základní jednotka času a prostoru, rekurzivní fraktál, který je nejmenším možnou částí celého hologramu. Každý torus je propojen v univerzální síti s každým dalším torusem a každý foton torusu obsahuje informaci o celém Vesmíru. Ve skutečnosti se může každý torus smrštit na foton, když vstoupí do černé díry, a znovu se rozvinout ve Vesmír, když vyjde z bílé díry. Děje se tak současně a neustále, což poskytuje prostor, v němž se vědomí vznáší, neustále se rozpíná a smršťuje

V "Minkowského prostoru" neexistuje čas; „koncept ‚nyní/teď‘, krátký interval, který odděluje minulost od budoucnosti, chybí ve všech základních matematických formulacích, a to jak v klasické, tak i v kvantové fyzice. Jak poznamenal sám Hermann Minkowski, muž, který přidal čtvrtý rozměr, aby byla matematicky proveditelná teorie relativity jeho žáků: „náš skutečný Vesmír, který je všemi našimi okamžiky, minulostí, přítomností a budoucností, existuje současně, ale my tuto skutečnost nemůžeme přímo vidět ani zažít. Naše okamžiky prožíváme sériově, jeden po druhém, takže pouze přítomný okamžik je pro nás tím aktuálním.“[24]

Krokvicová podlaha v "Červeném pokoji"

Zvláštní agent Dale Cooper čekal v "Červeném pokoji" pětadvacet let, aby zabil „dvě mouchy jednou ranou“,[25] a nyní nadešel jeho čas. Poryv vzduchu rozvlní červené závěsy a odhalí nekonečnou černobílou krokvicovou[26] podlahu táhnoucí se do tmy. Uprostřed nekonečného černobílého vlnového vzoru stojí bílý kůň, za ním černá prázdnota. Vítr utichá a v "Červeném pokoji" je opět klid. Naproti Cooperovi se znovu objeví netělesná entita jménem "MIKE" a zeptá se:

„Je to… budoucnost…, nebo… je to… minulost?“[27]

 

Čas nemá žádnou moc nad duchem a vůlí člověka

Tento text vysvětluje řadu věcí týkající se vztahu témat, o nichž pojednávají články "Černé slunce vychází – Jákobův žebřík – Twin Peaks", s kvantovou nesmrtelností. Problém s lidskou rasou dost možná spočívá v tom, že je mrtvá, přinejmenším podle své vlastní definice smrti. Vše, na čem jsme od prvních dnů roku 2014 pracovali, bylo pokračováním úvodního prvního dílu "Černé slunce vychází".[28] V něm jsme začali kometou Ison (a Ison je anagramem slova Sion), která koncem roku 2013 málem zničila svět. Orage mi tehdy řekl, že nešlo o kometu. Byla to naše první společná práce. Ne že bych se vás snažil oklamat, jen jsem tehdy ještě nevěděl, že se nikdy nemýlí.

Zřejmě jde o koblihu k čaji pro Jeffriese

V "Knize jaguářího kněze" neboli "Chilam Balam"[29] stojí psáno, že je psáno, že z nebe se otevře cesta z hvězd a na zem sestoupí 13 nebeských bohů a 9 pekelných bohů. Mayové věřili, že konec je začátek a začátek konec, skrze zkázu povstane stvoření a skrze stvoření přijde zkáza. Stane se tak u černé díry. Na rozcestí se pak na obloze objeví obraz. "Království temnot Xibalby"[30] by se jednou mělo na zemi manifestovat. Šibalbu obývají okřídlená stvoření mající lidské tělo a netopýří křídla. Tito tvorové sají krev a jsou vůči člověku nepřátelští. Nejzuřivější z nich je Camazotz nebo Camalotz, kame je „smrt“ a sotz „netopýr“, tedy „náhlé krveprolití“. Camalotz je zobrazován jako postava se vztyčeným penisem, který pozabíjel většinu lidstva z druhého stvoření tak, že jim utrhl hlavu.

Mýtus Cthulhu je děsivým odkazem H. P. Lovecrafta. Ten napsal, že "Staří" spí v bezedných hlubinách oceánů až do doby, kdy je probudí správné postavení hvězd a oni budou opět kráčet po zemi a vládnout nevýslovné říši temnoty. Na jejich návrat čeká kněžstvo humanoidů s netopýřími křídly, kteří vyčkávají ukrytí v temnotě neprozkoumaných útrob zapomenutých jeskyní Země. Sami Mayové jsou národem zahaleným temnotou. Někdy v devátém století mayská civilizace náhle zanikla a město Cancuén, jejich obchodní centrum v dnešní Guatemale, bylo opuštěno v orgiích násilí. Šlechta z Cancuénu – ostatky jednatřiceti mužů, žen a dětí byly nedávno nalezeny rozsekané na kusy a pohozené v nádrži jejich paláce. O osmdesát metrů dál byl v neoznačeném mělkém hrobě pohřben jejich velký král Kan Maax. Masakr se odehrál kolem roku 800 n. l.[31]

Mayský kalendář – stejně jako příběh o Akakorovi a pravých jménech Jahveho – se zakládal na čísle "13". Kalendář je rozdělen na 13 baktunů. Každý baktun se rovná 144 000 dnů. Když se skončí všech 13 baktunů, kalendář se vynuluje a podle mayského scénáře nastane soudný den. Mainstreamoví archeologové tvrdí, že mayský kalendář začal 11. srpna 3114 před naším letopočtem. Podle tohoto data stvoření světa by ke zničení Země mělo bývalo dojít 21. prosince 2012. V epilogu knihy "Kronika Akakoru" však Karl Brugger uvádí:

„Podle Chilam Balam z knih mayských jaguářích kněží začínají dějiny v roce 3113 př. n. l. Německý badatel Wolfgang Cordan zabývající se národem Mayů spojuje toto datum s tajemnou historickou událostí velkého významu.“[32]

Posunutím počátku o jeden rok se posunul o jeden rok i konec a ke zničení Země mělo dojít 21. prosince 2013. Historicky důležitější už to být nemůže; i proto se úřady rozhodly tuto informaci nevědomým masám nesdělovat. Bylo jim řečeno, že se blíží kometa Ison[33] Brugger neuvádí, o jakou historickou událost šlo, ale Wolfgang Cordan byl předním odborníkem na mayské hieroglyfy. Historické záznamy uvádějí, že zemřel v roce 1966 ve věku šestapadesáti let při výzkumu v terénu. Dozvíme se z nich také to, že jeho přítel a nejbližší kolega byl zabit o šest měsíců později. Kartotéční lístky ke Cordanově do té doby klíčové a vyčerpávající vědecké práci o mayských hieroglyfech – srovnávacímu slovníku mayských textů – nebyly nikdy nalezeny. Jako by ani nikdy neexistovaly…

Zanikající hvězda

Cordan byl hlavním lingvistou velké expedice, kterou tvořilo asi devadesát archeologů z Pensylvánské univerzity, pod vedením Williama D. Coea. Vykopávky začaly v roce 1956 a definitivně skončily v roce 1969. Úsilí, které dodnes nemá v mezoamerické[34] archeologii obdoby, vedlo k odkrytí deseti čtverečních kilometrů tajemného mayského města Tikal, jehož nejimpozantnější stavbou byl chrám označovaný číslovkou "1", "Chrám obřího jaguára". Zdá se, že téměř všechny informace o Cordanovi, kromě těch nejběžnějších, byly z akademických záznamů vymazány. Sekundární zdroje neexistují a není k dispozici žádné srovnání Cordonova díla se současným stavem výzkumu mayských hieroglyfů.

Špagetizace

Podle očekávání se nikomu nepodařilo nic zjistit o okolnostech Cordanovy smrti, pouze to, že jeho kolega byl krátce poté zavražděn.[35] Ti, kteří se nechali zviklat projektem "Thunderbolt" – další internetovou psychopatií, jejímž cílem je degradovat „teorii“ elektrického vesmíru na vtip mezi všemi polovzdělanými – mi vykládají, že nic takového jako "černé díry" neexistuje. „Jsou součástí pseudovědecké teorie relativity.“ To druhé je pravda tak napůl; to první připomíná člověka, kterého přílivová vlna smetla do zapomnění a jehož poslední slova byla: Nic takového jako tsunami neexistuje! "Černé díry" poprvé na přelomu osmnáctého a devatenáctého století teoreticky popsal markýz de Laplace, který dokázal, že Newtonovy gravitační rovnice jsou zcela chybné a že gravitace je ve skutečnosti výsledkem posunu ve fluidním poli.

Jeho průlomová matematická práce "Analytická teorie pravděpodobnosti" (Théorie analytique des probabilities), publikovaná v roce 1812, vedla k zavedení pravděpodobnostních rovnic, a teorie dostoupila vrcholu v německé matematice dvacátého století.[36] Černé díry jsou vědeckým faktem, a to již téměř sto let. Aby Einstein potvrdil platnost své bláznivé teorie – jejíž matematické základy tento plagiátor ve skutečnosti ukradl Hendriku Lorentzovi, muži, jehož rovnice jsou rozhodující pro pochopení fungování elektromagnetismu – musel vysvětlit Laplaceovy černé díry.

Podle Einsteinovy obecné teorie relativity se v centru černé díry nachází singularita, která je nekonečně hustá. Jakmile něco překročí horizont událostí černé díry, nemůže z této singularity nic uniknout. Nevyhnutelné lze prodloužit tím, že se objekt bude zrychleně vzdalovat, možná i skokem v čase, ale dříve či později dosáhne volného pádu a objekt bude roztrhán na kusy v procesu tak razantním, že jej vědci někdy označují jako "špagetizace" nebo "nudlový efekt".[37] Nakonec je rozdrcen na něco tak hustého, že je to nekonečné. V roce 1988 našli vědci z Caltechu, temného srdce "Jet Propulsion Laboratories", chyby v Einsteinových aplikacích Lorentzových rovnic; Lorentzovy průchozí červí díry se tak staly matematickou pravděpodobností. Umožňují velmi rychlé cestování oběma směry z jedné části vesmíru do druhé. Umožňují také cestování z jednoho vesmíru do druhého… Podle matematiky, na níž "JPL" staví, je teleportace pro objekt procházející černou dírou mnohem pravděpodobnější než jeho zánik.

Podle Einsteinovy obecné teorie relativity je ve středu galaxie zející "černá díra", jejíž existence stojí na esenci všech světů, jež předtím pohltila. Vše hmotné je předurčeno k tomu, aby se jednoho dne přesmyklo přes okraj horizontu událostí a stalo se tak její součástí. Tato "černá díra" leží na dně moře hvězd jako nezašpuntovaný odtok v dřezu či stále se rozšiřující odvodňovací příkop. Jenže tenhle židovský cirkusový klaun je opět na omylu, jako by tomu vůbec mohlo být nějak jinak, jak vysvětluje Arthur Young, jeden z nejlepších vědců "Bell Systems" v knize "Esoterická evoluce".[38] Vesmír, galaxie a vlastně i existence samotná je toroidní povahy.

-pokračování-

--------------------------------------------------------------

 

PRAMENY:

[23] Dirk K. F. Meijer, Hans J. H. Geesink: Consciousness in the Universe is Scale Invariant and Implies an Event Horizon of the Human Brain. NeuroQuantology, vol. 15, no. 3, Sept. 2017, str. 41-48
[24] dtto.
[25] David Lynch, Mark Frost: Twin Peaks, 3. řada, 1. epizoda (5:00-6:00). Showtime Networks, 2017.
[26] Krokev je heraldická figura odvozená, podobně jako štenýř, od stavebních konstrukcí krovu. Základní tvar krokve vznikne tak, že od dolních okrajů štítu jsou rovnoběžně vedeny dva kosmé a šikmé řezy do středu horního okraje štítu.
[27] David Lynch, Mark Frost: Twin Peaks, 3. řada, 2. epizoda (16:00-25:00). Showtime Networks, 2017.
[28] https://jackheart2014.blogspot.com/2014/02/p-margin-bottom-0.html.
[29] https://www.sacred-texts.com/nam/maya/cbc/index.htm. Sbírka textů připisovaných legendárnímu autorovi nazývanému Chilam Balam, přičemž chilam je kněz zvěstující proroctví orákula.
[30] Šibalba (též Xibalbá) je v mayské knize Popol Vuh podsvětí. Xil znamená „hrůzu“, „děsivé místo“. Je to podzemní říše temnot, jejíchž dvanáct pánů, zlých démonů, se živí lidskou krví a způsobuje různé choroby. Někdy je Šibalba ztělesněna hvězdou a mlhovinou kolem ní, a Mléčná dráha byla chápána jako stezka vedoucí k Šibalbě.
[31] https://jackheart2014.blogspot.com/2017/04/peter-pan-meets-pyramid-head-ii.html?spref=fb.
[32] https://www.veteranstoday.com/2017/09/04/very-soon-the-gates-to-a-new-dimension-will-open/.
[33] Kometa Ison, podivný příběh o kronice Akakor, ohromující vražda Němce Waltera Cronkita kulometem na pláži Ipanema; Karl Brugger, který dělal tuto reportáž, a expedice Jary, jsou pojednány v článcích Black Sun Rising I, Black Sun Rising II.
[34] Mezoamerika zahrnuje střední a jižní Mexiko (především poloostrov Yucatán a mexické státy Chiapas a Oaxaca), Belize, Guatemalu, severní část Salvadoru a západ Hondurasu; jde o území mezi jižní hranicí mayského osídlení po severní hranice Aztécké říše.
[35] https://www.veteranstoday.com/2021/07/13/black-sun-rising-iii-updated/.
[36] Richard von Mises, Philipp Frank, Hans Hahn a Otto Neurath.
[37] https://youtu.be/UjPOtdbjsEs, nebo https://t.co/G1H80oKn6G.
[38] Arthur Young: Esoteric Evolution – a Primer for the New Gods II – a „Teapot“ and the Toroidal Universe.