III.   VŠECHNY  DUŠE  JSOU  TOTOŽNÉ S NADDUŠÍ.

Ø      Logos Slunečního systému - to je Makrokosmos. Člověk je Mikrokosmos.

Ø      DUŠE - to je aspekt každé formy života od Logosu po atom.

Ø      Svazek mezi všemi dušemi a s Nadduší tvoří základ vědecké víry a Bratrstva. Bratrstvo - to je fakt přírody a ne ideál.

Ø      Zákon shody objasňuje podrobnosti tohoto vzájemného vztahu. Zákon shody neboli analogie vykládá zákon systému a objasňuje Boha člověku.

Ø      Jako je Bůh Makrokosmem pro všechna království přírody, tak je člověk makrokosmem pro všechna před lidská království.

Ø      Cíl evoluce atomu je uvědomělost, jaká je vyjádřena v lidském království.

Ø      Cíl evoluce člověka je skupinové vědomí jak je vyjádřeno Planetárním Logem.

Ø      Cíl Planetárního Logu je vědomí Boha jak je vyjádřeno Slunečním Logem.

Ø      Sluneční Logos je souhrn všech stavů vědomí uvnitř Slunečního systému.

DVA  DRUHY  CYKLŮ

1)      ROTACE  KOLEM  OSY. Pozoruje se i u malého atomu substance, u planety otáčející se kolem své osy, při rotaci kauzálního těla i slunečního sytému

• vzhledem k lidské bytosti je to rotace různých obalů kolem centrálního vědomí v době narození
• vzhledem k Nebeskému člověku je to rotace globusu v řetězci nebo v době 1.zrození
• vzhledem ke Slunečnímu Logu je to jeden plný obrat Slunce v prostoru společně se vším, co vchází do Ne-přestoupíš-kolo (kruh).

2)      ROTACE  NA  ORBITĚ. Otáčení sféry života kolem své osy a po orbitě kolem centrálního bodu.

• vzhledem k člověku je to otáčení kolesa života nebo procházení bytosti přes 3 nižší Plány dolů do zrození a naopak.
• Vzhledem k Nebeskému člověku - to je cyklus nazývaný kolem (kruhem, kolesem) během kterého život Nebeského člověka cyklicky probíhá přes 7 glóbů.
• Vzhledem ke Slunečnímu Logu - to je plný obrat slunečního systému kolem svého kosmického centra.

       Je nutné připomenout, že ideje vysvětlené ve spojitosti s cyklickou evolucí jsou neoddělitelné od koncepce vědomí. Ideje času, prostoru a aktivity (pro okultistu) mohou být přijaty jen ve vztahu k nějaké vědomé bytosti, nějakému Mysliteli. Čas pro okultistu představuje sám o sobě velký, nebo naopak malý cyklus během kterého život prochází specifickou zkušeností, během které se začíná, probíhá a nakonec končí jakási konkrétní perioda, která určuje znalosti či informovanost některé Bytosti: to je doba během níž postupující život dosahuje stádia velké informovanost a tím také znalostí.

V "Tajné doktríně" se říká :

1)      Vesmír ve své činnosti představuje ohromný konglomerát stavů vědomí.

2)      Duch a vědomí - to jsou synonyma.

3)      Každý atom ve Vesmíru je obdařen vědomím.

4)      Je 6 typů vědomí zrozených v Království přírody na Pěti plánech lidské evoluce. Tři rodí před lidské vědomí a to jmenovitě:

Ø      minerální království, intelektuální aktivita. Všechny atomy vykazují schopnost vybírat, rozlišovat intelektuálně podle Zákona Přitažlivosti a odpuzování.

Ø      Rostlinné království, intelektuální aktivita + začátek pocitů nebo smyslů.

Ø      animální (zvířecí) království, intelektuální aktivita, pocity+instinkt neboli začátek mentálnosti.

UVĚDOMĚLOST - to je střední bod, lidské vědomí, intelektuální aktivita, láska nebo realizace a vůle nebo intelektuální cíl, Tři aspekty.

Dva rodí NADVĚDOMÍ, duchovní vědomí, Buddhická realizace. Jednotka je informovaná o své skupině. Oddělená jednotka se ztotožňuje se svým paprskem nebo typem.

ÁTMICKÉ vědomí, vědomí sedmi násobnosti Slunečního systému jako jednotky.

       SEDMÝ typ zachycuje všechny a je Vědomím Boha. Čas se určuje jako důsledek (posloupnost) stavu vědomí a následně může být určeno pod úhlem: Logického vědomí nebo následných stavů božské realizace a sluneční sféry. Planetárního vědomí- vědomí Nebeského člověka když následně cyklicky prochází přes schéma kauzálního vědomí nebo následného rozšíření intelektuální informovanosti (znalosti) lidského stvoření od života k životu.

LIDSKÉ VĚDOMÍ nebo znalosti (informace) člověka jsou na fyzickém plánu a postupně přechází na emocionální a mentální plán.

ANIMÁLNÍ, ROSTLINNÉ a MINERÁLNÍ vědomí se liší od lidského tím, že nekoordinují, nedělají vývody a nerozeznají jednotlivé dané skutečnosti. S lidským vědomím jsou stejné v tom, že fixují ohlas na kontakty zaregistrované jednotlivcem během jeho malých cyklů.

ATOMICKÉ VĚDOMÍ se projevuje přes stavy přitažlivosti a odpuzování.  A v tom je klíč k jiným druhům vědomí. Atom se otáčí kolem své osy. Při rotaci vstupuje do pole aktivity jiných atomů. Libovolně je přitahuje a vede do vlastního pole činnosti nebo je odpuzuje a vyvádí za hranice své aktivity, což vyvolává rozdělení. Hlavní je koncepce vzájemného přitahování - to je zachování své autentičnosti (pravosti, originality) při sjednocování.

LIDSKÁ BYTOST  v objektivním projevu také rotuje kolem své osy nebo kolem svého centrálního bodu, svého životodárného zřídla. Tento bod vede člověka do aktivity jiných lidí, jiných lidských atomů. To vede ke spolupráci nebo sjednocení, k rozdělení nebo odpuzování.

Znovu musím připomenout, že při sjednocení se zachovává skutečnost (pravost, autentičnost, originalita).

Nebeský člověk ve formě Planetárního řetězce také rotuje kolem své osy. Planeta také odpuzuje planetu, ale také záporná planeta se bude přitahovat s kladnou. Tak je to ve všech formách.

To je projevení pólu v každé substanci od malého atomu těla až po kolosální planetární řetězce - a to je základ aktivity.

       Ještě je třeba probrat čas jako proces takové aktivity nebo takového rozvoje, při kterém vnitřní vědomí hledá svůj  protipól a vstupuje pod Zákon Přitažlivosti vedoucí  k atomickému, lidskému, planetárnímu, duchovnímu, slunečnímu a kosmickému manželství.

EMOCE sympatií nebo také antipatií je vlastně pochopení vědomou bytostí toho faktu, že se do jejího rádiusu dostala forma, kterou v souladu se zákonem svého vlastního bytí ponouká přitahovat nebo odpuzovat. Jen potom, když se forma transcedentuje a Duch hledá Ducha se jev odpuzování přerušuje. Takoví bude finále sluneční evoluce, které vyvolá PRALÁJU (což je období tvůrčí nečinnosti ve Vesmíru, kterému se říká Bráhmova noc. Trvá stejně dlouhou dobu jako období projevu čili Bráhmův den.pozn.A.M.)

       Délka takové vzájemné činnosti je dobou hledání Ducha Duchem a vibrační proces, který je podmíněn využitím formy, nazýváme časem ve vztahu jak ke člověku tak i k planetárnímu Logu nebo Božstvu.

PROSTOR je také zahrnutý do ideje vědomí a jeho upotřebení ve hmotě. Prostor je vlastně sluneční NE-PŘESTOUPÍŠ-KOLO. Prostor ve kterém Logos tvoří své plány je takový objem slunečního prostoru, ve kterém se EGO=DUŠE vědomě naučila vládnout. Člověk tento proces dobře chápe a jeho NE-PŘESTOUPÍŠ-KOLO je uzavřeno (zařazeno,připojeno) v rádius jeho vědomí a může být velmi ohraničené (v případě málo rozvinutého člověka) nebo zahrnuje značnou část planetárního prostoru a pak (v případě vysoce rozvinutého člověka) se dotýká periferií sféry vlivu planet Logosu jehož buňkou těla on je.

       Prostor pro atom (například fyzického těla člověka) se tvoří rádiusem formy, má velké centrum vědomí - atom je částí tohoto centra a současně se přitahuje a odpuzuje: přitahuje se, vpracuje se do formy velkého Života. Když se odpuzuje, stejně tak se zdržuje jeho oddálení od určitého bodu uvnitř této formy.

       Když si to zopakujeme, tak ČAS i PROSTOR jsou jen formy idejí pro vyjádření cyklické aktivity bytosti. Tento předmět je velmi složitý a těžko pochopitelný pro člověka s nízkým intelektem a který je velmi ponořen do hmotného  projevení, takže přitažlivost mezi Duchem a hmotou  je pro něj pouhou koncepcí. Když ale větší množství představitelů lidské rodiny bude mít centrum vědomí v Duši a tím pádem začnou pracovat nad odpuzováním (oddalování) hmoty a oddálením Ducha z formy - tak jen tehdy bude transcedentován čas (tak jak jej známe ve 3 světech) tehdy a jen tehdy bude prostor ( to viditelné pro člověka z pohledu  tří nižších plánů nebo 18 podplánů) uzavřen překážkami. Toto tvrzení se také vztahuje na Sedm Logosů i na Sluneční Logos, jestliže tuto ideu rozprostřeme na ostatní sluneční systémy a Kosmické planety. Stejně tak se to vztahuje na před lidské a involuční životy.

.Prameny:

Č.                                Název knihy                                 1.vydání                            Počet stran

1.)                  Zasvěcení lidské a sluneční                 1922                                     225

2.)                  Dopisy o okultní meditaci                      1922                                     360

3.)                 Traktát o Kosmickém ohni                     1925                                  1.233

4.)                 Traktát o bílé magii                                  1934                                     640

5.)                 Učednictví nového věku - Díl 1             1944                                     790

6.)                 Učednictví nového věku - Díl 2              1955                                     768

7.)                 Problém lidstva                                        1947                                     181

8.)                Nové zjevení (příchod) Krista                 1948                                     189

9.)                Osud národů                                              1949                                    152

10.)             Okouzlení - světová problematika        1950                                    272

11.)              Telepatie a éterický průvodce (tělo)     1950                                    197

12.)              Tvoření v novém věku                             1954                                    153

13.)              Externalizace Hierarchie                        1957                                    701

14.)              Esoterická psychologie 1                       1936                                    330

15.)              Esoterická psychologie 2                       1942                                   751

16.)             Esoterická astrologie                               1951                                   695

17.)             Esoterické léčení                                      1953                                  715

18.)             Paprsky a zasvěcení                               1950                                  769

U všech spisů: Autor: Alice A. Bailey. Nakladatelství a vydavatelství "Lucis Trust", London