Tak jdu poté cestě, a kde se vzala, tu se vzala na té cestě černobílá kočka. Stála a koukala na mne. V duchu jsem si říkal: „holka proč na mne tak koukáš“? A ona stála jak zařezaná. Pomalu jsem se k ní blížil a již jsem si říkal, že se jí budu muset nějak vyhnout. A pak přišel doslova záblesk. Nápad, úžasný nápad týkající se našeho magazínu a vůbec celých stránek.
Byl to mentální záblesk. Zůstal jsem stát jako přibitý. Oči kočky a moje se spojily. Ne byla to mysl, která se spojila. Na pár vteřin, jasně jsem to cítil. Vidíte. V tomto konkrétním okamžiku jsem zase naopak ucítil infinitní přítomnost zastavení času. A ta kočka na mne pořád koukala. Pak zvedla elegantně svůj ocas a odkráčela do lesa. Nakonec to s nákupem nedopadlo dobře. Běžel jsem domů si vše honem rychle poznamenat.
Přitom jsem stále myslel na tu kočku – zvláštní kočku. Věřím, že to byl "Průvodce". Nepovídal jsem vám o Průvodcích? Chystám se na to v seriálu, kdy vám budu vyprávět o svém...... Ale nic. To má zatím čas. Zítra ráno odjíždím autem na kurz. Čekají mne studenti třídy „F“ Modrého Světla. Než odjedu, tak se půjdu podívat k lesu. Možná se s ní (ním) ještě potkám. Že se tak stane, ale vnitřně moc nevěřím.
V našich životech se stávají události, které se nikdy neopakují. Vlastně nikdy se nic neopakuje. Vše je jedinečné a originální. Kéž by sem patřily i okamžiky strávené nad Vašim Matrixem…….
partner Matrix 2001