EDITORIAL K VYDÁNÍ 2. PROSINCE 2009
Červen roku 2002 byl velmi teplý. Nakonec jsem to vzdal a šel normálně vodou. Osxo mezitím přistál jednou nohou na kameni a druhá mu trčela do vzduchu. Stál jako přikovaný. Obrátil hlavu ke mne dozadu. Slunce mu svítilo do jasných velký černých očí, havraní vlasy měl stočené do copánků. "Hej proč jdeš tou vodou? Potřebuješ lázeň? Asi ti je moc teplo co?" Dobíral si mne.
" Ne. Teplo mi skutečně není. Ale já se na těch kamenech při té rychlosti prostě neudržím", neochotně jsem zahučel, neb jsem si v té chvíli připadal jako skutečné nemehlo. Osxo se mezitím elegantně a stále na jedné noze na kameni otočil čelem ke mne a s úsměvem opáčil:
"A víš můj milý proč tomu tak je?"
Pokrčil jsem rameny a dobrodil jsem se jako zmoklá slepice k mému učiteli.
"Protože tvá mysl se koncentruje na průběh a nikoliv na cíl."
Najednou mne mokrá voda přestala vadit a upřeně jsem se zahleděl do Osxovi vráščité tváře. Jeho oči jakoby pronikali až do těch nejhlubším komnat mého nitra.
"Pokud nechceš tak nestůj jen tak v té vodě nebo dostaneš křeč do nohou", upozorňoval mne tolték.
Voda byla skutečně studená a tak jsem vylezl na břeh. Osxo se usadil na tom svém kameni. Věděl jsem, že následující rozhovor pro mne bude určitě velmi důležitý. Tak nějak jsem již intuitivně dokázal vycítit kdy začíná skutečná vyuka. Ona doba nastála právě nyní. Těšil jsem se na to o čem bude Pablo hovořit a zároveň jsem si sám pro sebe umínil, že nesmím zapomenout na ty "všudepřítomné vibrace života".
Přede mnou i za mnou se nacházel hustý smrkový les. Občas jsem ucítil závan větru nesoucí aromatickou vůni pryskyřice. Potok nádherně pobublával a do mokrých nohou se mi opíraly paprsky slunce.
"Protože tvá mysl se koncentruje na průběh a nikoliv na cíl (výsledek)", zopakoval Pablo.
"Dokážeš-li se spojit se svým cílem (výsledkem), pak se cesta najde sama", doplnil.
"Chceš k tomu vědět více"?
"Určitě", hlesl jsem.
"Dobrá tedy tak naslouchej příteli. Naslouchej velmi dobře....".
Následující zhruba čtyři hodiny výkladu byly pro tak silné, že si je do těch nejmenších podrobností pamatuji dodnes.

