EDITORIAL K VYDÁNÍ 17. LISTOPADU 2009
V podstatě je má cesta do Chocně hodně velká vyjímka, neboť přednášky po republice prakticky nedělám. Ne, že by mne to nelákalo, ale prostě mi na to nejak nevyzbývá čas. Ono to cestování sem a tam je přece jen dost náročné a když je člověk každý víkend se svými studenty, tak přece jen přes týden se rád věnuji svému vlastnímu soukromí. Ale kdo ví, možná se najde nějaký nadšenec - "manager", který my s tím pomůže. Jak se říká vše v pravý čas.
Ano, věřte tomu, že všechny důležité události se dějí přesně v ten potřebný čas. Nic neuspěcháme i kdybychom se o to usilovali sebevíc. Někdo by to mohl nazvat - osud. Ale jak jsem již dříve předeslal, já na klasický osud nevěřím, nebo resp. věřím, ale v tom smyslu, že si ho každý pěkne sám za sebe dnes a denně vytváříme a měníme. Nic v našem životě není statické, stejně tak jako nic není dobré ani špatné.
Také máte ještě potřebu hodnotit a posuzovat? Hmmm, to už se nyní skutečně "nenosí". Život je vodopád čisté energie netušených možností pro každého z nás. Život nepotřebuje hodnotit a soudit, stejně tak jako všechno co je jeho součástí. Být Soudcem není rozumná volba. Nikdy není přijemné být druhým (nebo dokonce sebou samým) "souzen". Život je lehký a elegantní jako světlo, které proniká krystalem drahého kamene. Tím krystalem je naše Vědomí. A je to naše Vědomí, které Světlu umožní hrát všemi barvami, nebo ho pohltí. Makrokosmickým archetypem Světla je Slunce a tím mikrokosmickým pak - svíčka.
Zapalte svíčky, tak jako před dvaceti lety. Nehodnoťte a nesuďte. Budte lepší.....

