EDITORIAL K VYDÁNÍ 11. LISTOPADU 2009
Jmenuje se Imanuel Kant a určitě ho znáte, neboť patřil svého času mezi největší filozofy našeho světa. Je známo, že po celý svůj život žil ve městě. Jeho neustále zaměstnanou mysl totiž neuvěřitelně rušily jakékoliv změny v jeho životě. Proto není divu, že se nikdy neoženil. Říká se, že jedna ženu mu učinila nabídku, ale on jí na to odpověděl: "Musím o tom přemýšlet". Ta žena byla zřejmě jednou velikou vyjímkou, jelikož nabídky tohoto druhu činí většinou muži. Ta žena čekala velmi dlouho, ale když zjistila, že se nabídky od myslitele Kanty nikdy nedočká, tak jí učinila ona. Odpovědí jí bylo: "Musím o tom přemýšlet".
Více jak tři roky filozof přemýšlel o všech kladných a záporných stránkách manželství. Jenže všechno to bylo tak nějak vyvážené a vzájemně se vyrušovalo. Nakonec se přece jen sebral a po více jak třech letech zaklepal na dveře domu té ženy, která ho kdysi oslovila, aby jí řekl: "Nemohu dojít k žádnému závěru protože obě strany jsou vyvážené a já nemohu udělat nic dokud nezjistím, která z těch možností je vědečtější a logičtější." Dveře otevřel otec té ženy a Imanuel Kant ho požádal, zda může mluvit s jeho dcerou. Otec řekl: "Přišel jste příliš pozdě. Vdala se a už má jedno dítě. Vy jste mi ale filozof. Přišel jste se svou odpovědí o celé tři roky později!"
Možná se vám někde při čtení těchto řádků na pozadí vaší mysli vybavila nějaká ta analogie z vašeho života, tak jako se to stalo mne. Buďme filozofové, ale nezapomínejme přitom konat.

