DRUH SE ZTRÁTOU PAMĚTI: ZNOVUOBJEVENÍ NAŠÍ PRADÁVNÉ MINULOSTI (2)

Teorie korelace Gíza–Orion obstojí ve zkoušce času

Konvenční archeologie nás učí, že velké pyramidy v Gíze byly postaveny jako hrobky faraonů starověkého Egypta. Monumentální stavby vybudované během 4. dynastie Staré říše před 4 500 lety byly po tisíciletí zahaleny tajemstvím. Skutečný účel pyramid, zhotovených s neuvěřitelnou přesností a zahrnujících mnoho záhadných funkcí, inspiroval k nekonečným spekulacím. V 80. letech se objevila zcela mimořádná teorie, která se pokoušela vysvětlit, proč byly pyramidy stavěny s takovou přesností. Tvrdila, že existuje korelace mezi polohou tří největších pyramid v Gíze a třemi hvězdami, které tvoří pás v souhvězdí Orionu. Mezi třemi pyramidami na Gízské plošině a postavením tří nejjasnějších hvězd Orionova pásu je tedy účelový vztah.

Teorie, kterou původně v roce 1983 navrhl Robert Bauval, vychází z toho, že nejmenší ze tří  gízských pyramid, Menkaureova pyramida, je mírně posunuta stranou od zbylých dvou. Svá zjištění zveřejnil v publikaci z roku 1994 "The Orion Mystery: Unlocking the Secrets of the Pyramids". Pan Bauval srovnal letecký pohled na pyramidy s hvězdami Orionu a s údivem zjistil, že vzájemná kompozice se přesně shoduje.

Prohlásil:

„To jen potvrdilo mou teorii, že tři gízské pyramidy symbolizovaly Orionův pás. Mým následujícím krokem bylo hledání dalších vizuálních důkazů. Měl jsem dobrou fotografii tří hvězd Orionova pásu a dokázal jsem ji umístit proti leteckému záběru tří gízských pyramid. Jejich korelace byla ohromující. Nejen že rozložení pyramid odpovídalo hvězdám se zvláštní přesností, ale intenzita hvězd, ukázaná jejich viditelnou velikostí, rovněž odpovídala skupině v Gíze. Byly tam tři hvězdy, tři pyramidy, tři králové Osirida–Orionu.“

Nejen že se tři pyramidy shodovaly s pásem Orionu, ale pan Bauval také tvrdil, že Velká sfinga zrcadlí souhvězdí Lva a že postavení monumentu vůči řece Nil odpovídalo pozicím hvězd vzhledem k Mléčné dráze. Pomocí astronomických počítačových programů pan Bauval vrátil zpět obraz oblohy nad Gízou k předpokládanému období stavby pyramid – 2 500 let př. n. l. Ke svému zklamání však nenašel žádnou shodu. Při posunu hvězdných polí o další tisíce let zpět Robert Bauval dokázal najít úžasnou shodu v období okolo 10 500 let př. n. l. Zatímco se pyramidy shodovaly s pásem Orionu, Sfinga pohlížela přímo na souhvězdí Lva. Takže 10 500 let př. n. l. představovalo úsvit zodiakálního Věku Lva. Ještě překvapivější je, že se pyramidy i poloha Sfingy vzhledem k nedaleké řece Nil shodovaly s polohou Orionu a Lva vůči Mléčné dráze.

Pan Bauval se domnívá, že pyramidy byly postaveny jako mapa oblohy bájného věku bohů známého jako "Zep Tepi", prvopočátek času, což je koncept, kterému staří Egypťané neochvějně věřili. Předpokládalo se, že "Zep Tepi" odpovídá konci poslední doby ledové, přibližně 9 500–11 000 let př. n. l.

Uspořádání podle Orionu 

A bylo toho i více. Zjistili, že právě k tomuto datu se tři velké pyramidy v Gíze na nebi téměř dokonale vyrovnaly podél tří hvězd Orionova pásu. To nemohla být pouhá náhoda. Souhvězdí lovce Oriona je považováno za nesmírně důležitou součást staroegyptských systémů náboženského přesvědčení; Orion představoval Osirida, egyptského boha smrti a znovuzrození. Zdá se, že památky a stavby nekropole v Gíze, jmenovitě Velká sfinga a tři pyramidy, byly záměrně rozmístěny v souvislosti s polohou řeky Nil (která se nápadně podobá Mléčné dráze) tak, aby byla uchována, připomínána nebo oslavena konkrétní data nebo okamžiky v čase, aby zrcadlila nebesa nad námi vytvořením schématu nebo uměleckého vyjádření jejich přesného vzhledu nad Zemí v době 10 500 let př. n. l.

Existují další podpůrné faktory, které potvrzují nadprůměrnou (a někdy záhadně vysokou) úroveň starověkých Egypťanů s jejich dovednostmi a vynalézavostí. Jejich přesvědčivost posiluje také argument, že se nejednalo o pouhou náhodu, ale o uvědomělé a k cíli směřující činy i úmysly. Například: strany všech tří gízských pyramid byly astronomicky orientovány na sever–jih a východ–západ s odchylkou pouze nepatrného zlomku stupně; tato úroveň architektonické, matematické, vědecké vynalézavosti, astronomického povědomí a znalostí s ohledem na věk stavby, dodnes mate všechny pokusy o vysvětlení techniky konstrukce, jakož i přesnosti a konečného smyslu jejich geometrické podoby. 

Navíc, vezmete-li výšku Velké pyramidy a vynásobíte ji 432 000x, získáte přesnou velikost polárního poloměru Země. Pokud změříte základní obvod pyramidy a vynásobíte jej 432 000x, získáte přesnou velikost rovníkového obvodu Země. To nemůže být náhoda už kvůli použitému měřítku: 1- 432 000. Toto je číslo trvale přítomné v mytologiích, starověkých textech a prastarých příbězích po celém světě. Můžeme s jistotou trvat na tom, že konkrétní orientace památek v Gíze měla svůj význam. Můžeme také (s ohledem na fakta) s jistotou předpokládat, že tři pyramidy a Sfinga ve vztahu k řece Nil jsou přesným a symbolickým znázorněním – kopií a pozemským zopakováním hvězdné oblohy nad Egyptem, jak se mohla jevit přibližně před 12 500 lety.

Proč bylo právě toto datum tak důležité, že staří Egypťané cítili, že je nutné a vhodné jeho fyzické umělecké zvěčnění zde na Zemi? Co bylo na období 10 500 let př.n.l. tak zvláštního?

Civilizace předchůdců a kataklyzmat   

Odpověď můžeme najít v samotné genezi egyptské civilizace, která se v historii objevila již plně zformovaná a zralá, jako by zcela postrádala předcházející etapy učení a růstu. Vypadalo to, jako by se objevila naprosto civilizovaná společnost se sofistikovanými systémy náboženství, zemědělství, architektury, písemnictví atd. Každou zvídavou a logickou mysl napadne, že zde musela existovat nějaká prehistorická předcházející civilizace, která vzkvétala ještě před touto civilizací. Zdá se nemožné a absurdní předpokládat, že se egyptská sofistikovanost na své vysoké úrovni náhle projevila plně zformovaná.

Oficiální mainstreamová historie hovoří o tom, že civilizace starověkého Egypta započala přibližně 3 000 let př.n.l., resp. zhruba před 5 000 lety, a objevila se na historické scéně neobvyklým rozmachem kultury a vyspělých systémů. Mainstreamový pohled odmítá jakoukoli jí předcházející civilizaci. Tady však do hry vstupuje alternativní pohled s narůstajícím množstvím důkazů. Zde nacházíme starší „zdrojovou“ civilizaci, která byla přímo odpovědná za úroveň starověkého Egypta.

Co se s tímto chybějícím zázrakem, touto vlivnou prastarou civilizací stalo a proč nejsme schopni objevit žádnou stopu po její předchozí existenci?

-pokračování-